Irena Pejznochová,Česká asociace sester

Publikováno: 10.03.2010 18:20
Členka prezídia České asociace sester Irena Pejznochová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls třeba o nízkých platech sester a nutnosti vysokého vzdělání.

Moderátor (Václav Moravec):
Před tři čtvrtě rokem byla řeč o jejich platech. Za ministrování Dany Juráskové mělo dojít ke zvýšení platů zdravotních sester. Navýšení mezd ale nepocítily sestry z některých krajských a také soukromých nemocnic. Mluvčí České asociace zdravotních sester Irena Pejznochová už delší dobu varuje, že si špatně placené sestry začnou hledat práci v zařízeních, která na platech nešetří.

Host (Irena Pejznochová):
Je to svobodná volba každého jednotlivého pracovníka. Nikdo jim v tom nemůže zabránit, ani profesní organizace, profesní organizace to ani nemá v úmyslu, nicméně nikoho nebudeme nabádat k tomu, že pokud tento zaměstnavatel je takový či onaký, přejdu k jinému zaměstnavateli. Je to svobodná volba každé té sestry.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova členky prezídia České asociace zdravotních sester Irena Pejznochové. Dodejme, že v České republice pracuje zhruba 90 tisíc zdravotních sester. Z nich 37 tisíc je v nemocnicích. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je právě členka prezídia  České asociace zdravotních sester Irena Pejznochová. Hezký dobrý večer, děkuji, že jste přijala mé pozvání.

Host (Irena Pejznochová):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Už se vám podařilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dohledat, jak se to má s odměňováním zdravotních sester a s navýšením platů, ke kterému mělo dojít už loni a v některých  zařízeních k tomu stále nedošlo?

Host (Irena Pejznochová):
Tak my jsme dohledali, bohužel jsme ale dohledali stejnou situaci zhruba asi jako v září loňského roku, kdy náš průzkum, profesní průzkum, ukázal, že sestrám se dostalo navýšení platů zhruba si v 50 procentech, týkalo se to hlavně nemocničních sester, týkalo se to hlavně sester ve fakultních nemocnicích, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Mnohem horší situace ale právě byla ve zmíněných soukromých zařízeních, kde funguje takzvaný smluvní plat, který nemusí být samozřejmě ovlivněn dalšími složkami a stejná situace je třeba i u soukromých lékařů, v různých soukromých zařízeních, kdy taktéž nedošlo k tomu patřičnému navýšení.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, tak máme-li v České republice 90 tisíc zdravotních sester, tak zhruba u 45 tisíců z nich nedošlo ke zvýšení platů o těch 15 procent, jak k tomu přispěla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková tím vládním nařízením?

Host (Irena Pejznochová):
Tak dalo by se to přepočítat i tímto způsobem, ale samozřejmě, že ty sestry, které se zúčastňují těch průzkumů, tak jsou většinou právě z těch složek nemocničních a od praktických lékařů a samozřejmě částečně máme zprávy i ze sociální sféry, protože tam taky pracují kolegyně, všeobecné sestry, které tam provádějí zdravotní péči a opět je to jenom částečná nebo část těch sester, nemáme podchyceno celých 90 tisíc, takže já bych až nešla takhle do toho radikálního rozdělení, že 45 tisíc sester. My to skutečně teď nevíme, Česká asociace sester jako profesní organizace bohužel nemá ty síly a nemá ty páky na to, aby konkrétně oslovovalo jednotlivá zařízení a dotazovalo se jich, zda to vládní nařízení plní či neplní a v jakém rozsahu…

Moderátor (Václav Moravec):
O čem podle vás ale vypovídá to, že je v roce 2009 přijato vládní nařízení, které by měly plnit zdravotnická zařízení a pojišťovny a sestrám by měl se zvýšit plat, protože se jim nezvyšoval několik let o těch 15 procent a nařízení se neplní, o čem to vypovídá?

Host (Irena Pejznochová):
Ten problém je v přístupu těch zdravotnických zařízení, to znamená těch zaměstnavatelů vůči sestrám. Pokud tedy došlo k vládnímu nařízení a vládní nařízení je podloženo slibem pojišťovny, že tyto peníze budou uvolněny z prostředků pojišťovny a pokud skutečně ty pojišťovny své částky navýšily, pak je to skutečně, ten problém vidím tam v těch zaměstnavatelích, ale nicméně tady bych možná ještě trošičku píchla do odborů, protože toto je přesně prostor pro odbory. Toto je přesně ta situace, kde by odbory, pokud v té organizaci jsou, v tom zdravotnickém zařízení působí, tak přesně toto je jejich parketa. Oni by měly dohlížet a sledovat, zda se dodržují tyto nařízení, zda se dodržuje zákoník práce a tak dále.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale promiňte, to je přece věc nejen odborů, je to smutné, že odbory, které by měly být v první řadě a bojovat za ty platy a jejich navýšení, tak nebojují, ale to je přece i o zdravotních pojišťovnách. Jestliže je přece vládní nařízení, tak by i zdravotní pojišťovny měly kontrolovat zdravotnická zařízení?

Host (Irena Pejznochová):
Ano, pojišťovny v průběhu druhé poloviny loňského roku daly příslib, že zkontrolují, kam vlastně šly tyto finanční prostředky, protože my jsme se zúčastnili tiskové konference, která proběhla na Ministerstvu zdravotnictví v srpnu loňského roku a byli přítomni zástupci pojišťoven, kteří přislíbili uvolnění financí a podle jejich slov k uvolnění financí skutečně došlo, na jednotlivá zdravotnická zařízení, ale co se stalo potom dál s těmi finančními prostředky, tak máte pravdu, že by mělo být v zájmu pojišťoven, aby si zkontrolovaly, kam ty jejich peníze vlastně doputovaly, zda skutečně splnily ten svůj účel, pro který byly určeny. Ale…

Moderátor (Václav Moravec):
Dohodli jste se s Ministerstvem zdravotnictví, co bude dál?

Host (Irena Pejznochová):
My jsme jednali s Ministerstvem zdravotnictví, konkrétně s paní ministryní o této problematice a domluvili jsme se, že ministerstvo požádá pojišťovny o přešetření. I tak to udělalo a naše poslední zprávy jsou takové, že zatím ještě není úplně důsledně plněn tento slib, ne všechny pojišťovny šetření provedly a některé pojišťovny podle našich informací provedly šetření tím způsobem, že obvolaly zdravotnická zařízení a příslušné manažery či ředitele a pouze se dotázaly, zda ty prostředky použily skutečně na platy sester a spokojily se pouze s odpovědí, jestli teda ano nebo ne.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomeňme si jeden konkrétní příklad v souvislosti s ohodnocením sester a jejich situací. Koncem února zhruba dvě stovky zdravotních sestřiček protestovaly v karlovarské nemocnici proti jejímu vedení a hrozbě dokonce snižování platů. Sestry chtěly, aby Karlovarský kraj jako zřizovatel nemocnice manažery z funkcí odvolal a vypsal co nejdříve na jejich místa výběrová řízení. Sestry podpořil i Lékařský odborový klub. Generální ředitel Karlovarské nemocnice Jiří Fojtík ale tehdy tvrdil, že kolektivní smlouva zaručuje zachování platů na úrovni loňského roku. Tady jsou slova Jiřího Fojtíka:

Záznam Jiřího Fojtíka:
Ty dezinformace, které byly šířeny, tak mě osobně by mě také vyhnaly do ulic. Já jsem prostě slyšel třeba, že mezi sestrami šířili věty typu, budou vám odebrány osobní příplatky, dále základní plat vám sníží o 10 procent a podobné věci a tam si myslím, že ono bude dobré, když od nás uslyší, že v podstatě za dané situace na trhu práce si vážíme každé sestry a každého lékaře. A tam byly například úvahy i o propouštění, že když nemají úvazek jedna nula a podobně, tak to prostě budu velice rád, když budu moct například to vlastně dementovat těm zaměstnancům.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova generálního ředitele Karlovarské nemocnice Jiřího Fojtíka. Ten byl ale po protestu zaměstnanců nakonec vedením Karlovarského kraje odvolán. Existuje podle členky prezídia České asociace zdravotních sester Ireny Pejznochové, která je hostem dnešních Impulsů, víc takových zařízení, ať už krajských nebo soukromých, kde ta situace je výbušná a kde by mohlo dojít k nějakým protestům nebo dokonce ke stávce?

Host (Irena Pejznochová):
Tak my nemáme zprávy o tak vyhrocených situacích, jako je v Karlovarském kraji. Já si myslím, že Karlovarský kraj je v tomhle tom trošku specifický a zdá se mi jako nekonečný příběh ta situace tam. Ale nicméně takové extrémy jsme nezaznamenali nikde, ale je to zase spíše ukázka situace a nálady spíše v soukromých zařízeních než ve státních a ty dezinformace, které jsme slyšeli v příspěvku generálního ředitele, tak skutečně zaznamenáváme i v jiných nemocnicích, nejsou podloženy žádnými pravdivými údaji, ale spíše je to takové to šíření jedna paní povídala a zbytečně to vyvolává právě pnutí mezi těmi zdravotníky. Ale možná tohle nemá žádnou souvislost s tou skutečnou situací, která probíhala a probíhá v Karlovarském kraji.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste ale se podívala na ten možný nátlak, říkáte, že vás překvapuje, že odbory v těch zdravotnických zařízeních, kde se sestřičkám nedostává takového navýšení, k jakému nebo na jaké mají nárok podle onoho vládní usnesení, co může být tím krokem? Stávková pohotovost nebo dokonce takové protesty?

Host (Irena Pejznochová):
Tak já jsem neřekla, že by mě to překvapilo, spíše jsem chtěla upozornit na to, že to je právě ten prostor pro odbory, které by k tomuto myslím si, že byly asi nejkompetentnějších v těch jednotlivých zařízeních, protože ty odbory jsou v podstatě stavěny proto, aby hájily zaměstnance vůči zaměstnavateli a to je přesně tahleta situace, kdy ty sestry na něco měly nárok z nějakého vládního nařízení a ten zaměstnavatel neplnil to, co plnit měl. Ale zase to, co by se muselo stát, tak já bych opravdu nerada tady používala termíny typu stávková pohotovost, protože ani stávkovou pohotovost si ve zdravotnictví dost dobře nedokážu představit.

Moderátor (Václav Moravec):
Není to ale, že teď opět vstoupím do vaší řeči, jeden ze zásadních problémů, proč byly například sestry v těch uplynulých letech opomíjeny, protože stávková pohotovost nebo stávka ve zdravotnictví se, řekněme, víc si odporuje s povoláním, které vy vykonáváte?

Host (Irena Pejznochová):
Tak on je to vůbec rozpor s etikou, s etickým kodexem vůbec zdravotníka, protože když si představíte stávka, slovo stávka, tak to znamená, že zastavíte svoji činnost bez ohledu na svoje zákazníky, své klienty. A to ve zdravotnictví prostě nejde. Ale ten důvod proč se o sestrách nemluvilo v podstatě 20 let od roku 89, tak bylo v podstatě i naší profesní chybou, protože ta profese skutečně o sobě nedávala vůbec vědět. My jsme byli potichu, v podstatě jsme tiše dělali svoji práci, nic jsme nechtěli, nic jsme nepožadovali, ale ten vývoj, který je jak politický, tak ekonomický, tak prostě nám dává tu nutnost, že se musíme začít ozývat. Ale když se znovu vrátím k té stávce, já si opravdu nedovedu představit a myslím si, že všechny moje kolegyně, že bychom opravdu byť vyvolaly stávkovou pohotovost. My nejsme odborová organizace, my jsme profesní, ale nicméně kdybychom jaksi připustili tuto variantu, tak asi těžko by i pomohla stávková pohotovost, že bychom na ordinace a lůžková oddělení vyvěsili transparenty, budeme stávkovat, pokud. Tak já si nedělám velké iluze, že by to mělo nějaký dopad, že by vůbec…

Moderátor (Václav Moravec):
Co může být tedy dopad a nepočítá s tím ta druhá strana, že zkrátka stávková pohotovost nemá dopad, do stávky se vám nechce, protože by to bylo v rozporu s etickými pravidly i zdravotních sestřiček, tudíž oni tahají za delší konec provazu.

Host (Irena Pejznochová):
Ano, máte pravdu a jediné, co by zcela určitě vyvolalo naprostou paniku a naprostý poplach, by bylo ještě masivnější odchod zdravotníků z té profese a přechod do jiných profesí.

Moderátor (Václav Moravec):
A to teď hrozí u sestřiček, když vás je 90 tisíc?

Host (Irena Pejznochová):
Tak u těch sestřiček to hrozí stále, protože my nemáme moc těch mladých sester, my v podstatě žijeme spíše z těch starších, které jsou ve zdravotnictví 20-30 let i déle a nemáme to mládí. Protože ta profese není příliš populární, ta profese je o lidském utrpení, o lidské bolesti a o smrti a ne každému je dáno tuto profesi vykonávat. Už ten člověk, který se rozhodne do zdravotnictví jít, tak musí mít něco v sobě. Musí mít něco v sobě, co mu umožňuje, aby tuhle tvrdou práci, tu těžkou fyzickou a psychickou práci dělal. A ty sestry, které dneska nebo ty mladé ženy i kluci, máme i chlapce na studiích, tak ta profese už tolik neoslovuje a spíše hledají vzdělání a díky tomu, že zdravotnictví poskytuje nebo zdravotnické vzdělávání poskytuje široký rozsah vědomostí, tak jsou jim zpřístupněny i jiné obory.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte tedy představu, v kterém roce bude citelný nedostatek sester, protože s věkem začnou ty silné ročníky sester odcházet do penze a nebude tady…

Host (Irena Pejznochová):
Tak ono se to může zdát jako dlouhý horizont, ale my si myslíme, že ten horizont může být tak v období těch 10-15 let, protože skutečně ty sestry, kterým dneska je 40, tak se přiblíží té šedesátce a začnou odcházet do důchodu, protože my teď máme zhruba asi nejvíc sester mezi 40-50. Ale zase na druhou stranu možná, ono to bude znít možná trošku zle, ale nám trochu nahrává ekonomická situace a ta ekonomická krize, která v podstatě dopadá v letošním roce na Českou republiku, kdy zrovna teď momentálně máme nezaměstnanost na necelých 10 procentech, tak se to možná, ale to je opravdu naše spekulace, odráží i v počtu sester, které máme. My jsme v roce 2008, já jsem tady přinesla aktuální výsledky, za rok 2008 nám chybělo necelých 600 sester a v současné době nám jich chybí necelých 250, takže jsme na polovině. Což může právě ukazovat to, že ta místa v jiných oborech prostě nejsou.

Moderátor (Václav Moravec):
Tudíž se vracejí…

Host (Irena Pejznochová):
Buď setrvávají a nebo se vracejí. Vracejí se nám sestry i ze zahraničí, tím, že klesla koruna, takže v podstatě i ten výdělek v těch eurech pro ně není už tak atraktivní a ty důvody, těch může být samozřejmě víc, rodina tady a už ten pocit prostě vrátit se zpátky do svého zázemí může vést k tomu, že ty sestry se vrací do českého zdravotnictví.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale říkáte, že to nemusí trvat věčně a za deset let by mohlo dojít k zásadnímu zlomu.

Host (Irena Pejznochová):
Přesně tak. My se nesmíme nechat tím ukolíbat, ano? Ta čísla, která tady mám před sebou, tak vypadají velmi krásně, vypadají velmi pozitivně, že některé kraje byly v mínusu zhruba asi třeba 12 sester…

Moderátor (Václav Moravec):
Který kraj je na tom nejlíp?

Host (Irena Pejznochová):
Nejlíp je na tom dalo by se říci Jihočeský kraj, kterému chybělo 12 sester a v roce 2009 už měli vlastně jakoby nadstav 21 sester. Takže ti se dostali do plusových čísel. Samozřejmě nejhůře je na tom stále hlavní město Praha, kde chybí právě asi 242 sester a já se omlouvám, teď že jsem si vzala brýle konečně, tak trošku poopravím ta čísla. Nám chybělo zhruba asi tisíc sester a teď nám chybí 570 sester. A já bych tím chtěla právě i poukázat na některé informace, které probíhají v médiích. Já jsem se sama doslechla a dočetla minulý týden v médiích, že nám chybí šest tisíc sester. My jsme nikdy toto číslo nevyslovili, nikdy jsme ho nevypustili do éteru, takže nevíme, odkud to číslo pochází, protože o té tisícovce, ono se to tak pomaličku snižovalo, původní číslo bylo kolem 1200, pak se snížilo na tisícovku…

Moderátor (Václav Moravec):
A teď jsme na nějakých…

Host (Irena Pejznochová):
Teď jsme v podstatě na polovině, teď jsme na 570 sestrách.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je členka prezídia České asociace zdravotních sester Irena Pejznochová. Když se podíváme na péči v nemocnicích, tak ta se podle pacientů pomalu ale jistě zlepšuje, slabinou zůstává stále kvalita stravy a materiální zázemí zdravotnických zařízení. Je to i to, co vy jako zdravotní sestry především pociťujete? Protože pozitivní stránkou toho hodnocení a auditu Ministerstva zdravotnictví je, že chování personálu se oproti roku 2008 zlepšuje a u zdravotních sester je větší posun než u lékařů. 

Host (Irena Pejznochová):
Tak my to také pociťujeme, my jsme si nechali ve spolupráci s jednou nezávislou organizací udělat průzkum v roce 2008 spokojenosti také nejenom pacientů, ale i zaměstnanců a ukazuje se nám, že ta finanční motivace je samozřejmě důležitá, stále zůstává na prvním místě, ale dalšími faktory, které ovlivňují náladu v českých nemocnicích, je právě i chování personálu vůči sobě, chování vůči pacientům. Oni to pozorují i sestry a lékaři, jak se vlastně někteří jejich kolegové chovají, nejenom jeden k druhému, ale právě vůči pacientům a ohodnocují to, takže my vítáme i tu iniciativu ministerstva, že se někdo ptá pacientů. To je velmi pozitivní a ty sestry, proč vlastně se zlepšuje ta situace u těch sester, tak je možná daná i tím, že skutečně probíhají různá školení, různé takové kurzy, kdy sestry se učí komunikovat. Je to novinka posledních let. My jsme se ani ve škole nikde neučili během studia …

Moderátor (Václav Moravec):
To jste měli třeba psychologii pacienta a komunikaci s pacientem?

Host (Irena Pejznochová):
Velmi okrajově, toto se začalo vyučovat až v podstatě v rámci vysokoškolského, bakalářského studia, kde skutečně je klinická psychologie, kde opravdu ty sestry se učí chápat a vnímat toho pacienta nejenom z pohledu té nemoci, ale z pohledu psychiky. Takže to je obor…

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že vnímáte, že v rámci vstupu České republiky do Evropské unie a vyššího vzdělávání zdravotních sestřiček došlo k lepší náplni zdravotnického vzdělávání, respektive zdravotních sester?

Host (Irena Pejznochová):
Určitě, ona se totiž rozšířila ta nabídka toho vzdělávání, že už se dneska nesoustřeďujeme pouze na ty ošetřovatelské procesy, ale rozšiřujeme výuku právě i na etiku, na kterou je v posledních letech kladen velký důraz, protože to je skutečně taky jedna z takových, dalo by se říci, bolestivých věcí práce s lidmi, práce tedy s pacienty a jsou právě rozšiřovány ty výukové programy i o různé kurzy právě asertivity, komunikace s problémovým pacientem, komunikace s problémovou rodinou, řešení těch krizových situací a podobně. A ono samozřejmě to nejde ze dne na den, nemůžeme čekat, že sestry po jednom, dvou kurzech budou ovládat ty techniky, to je záležitost nebo je to běh na dlouhou trať a ty sestry potřebují určitý čas. Ale to, že už tyto kurzy přinášejí svoje ovoce, tak je zcela určitě zřejmé.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková říká, že v současnosti se české zdravotnictví i přes ekonomickou krizi podařilo stabilizovat, protože i v letošním roce je možné zaplatit léčbu stejného množství pacientů jako v roce loňském a to ve stejné kvalitě, zachován je i stejný rozsah péče jako loni. Peníze z vybraného pojistného totiž nestačí, ale zdravotní pojišťovny čerpají peníze z rezerv. Tady jsou slova Dany Juráskové:

Záznam Dany Juráskové:
Dobrou zprávou je, že se nám podařilo většinu zásadních připomínek všech poskytovatelů včetně krajů akceptovat, tato vyhláška zajišťuje stejný rozsah i stejnou kvalitu poskytované péče jako v roce 2009, to znamená, že není pravdou a nemusí se občané bát, že by byl nedostatek finančních prostředků na poskytnutí zdravotní péče. Co je důležité, že se nám podařilo v té úhradové vyhlášce promítnout i některé principy a priority, které Ministerstvo zdravotnictví má. Jedním z nich je například bonifikace za kvalitu ošetřovatelské péče.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls před čtvrt rokem slova ministryně zdravotnictví Dany Juráskové. Co by podle členky prezídia České asociace zdravotních sester Ireny Pejznochové, která je hostem dnešních Impulsů, mohlo tu situaci zhoršit, to znamená, kdy opět, řekněme, nebudou peníze nebo dostatek času i pro práci sester jako takových, protože se zdravotnictví může dostat do dluhu?

Host (Irena Pejznochová):
Tak ta krizová situace může nastat v okamžiku, kdy pojišťovnám dojdou rezervy. To je jedna taková ta krizová situace, která by mohla reálně přispět ke katastrofické situaci, ale abychom tady nešířili paniku a abychom tady opravdu nevymýšleli katastrofické scénáře, ale nicméně ten nedostatek financí může být cítit právě z důvodů těch nízkých plateb a nízkého přispívání do systému zdravotnictví a samozřejmě, že ty systémy kvality, které by měly být naprosto běžné, tak pořád ještě běžné v některých zařízeních nejsou. Standardizace těch postupů, ta je velmi důležitá, opět nemáme ji úplně všude, abychom všichni pracovali podle určitých jasných nastavených pravidel, nastavených parametrů a tím pádem se i uspořily peníze. Samozřejmě ty standardy mají i za úkol snížit chybovost toho personálu. To znamená, že například snížit výskyt nosokomiálních nákaz, které ve finále jsou pro zdravotnictví a zdravotnické zařízení nesmírně drahé, prodražují tu péči. Další věcí, která by mohla být velmi krizovou, tak je skutečně zase ten nešvar, který se také děje a to je dublování některých výkonů. Kdy spolu nespolupracují jednotliví členové toho týmu, nesdělují si ty informace mezi sebou a některé výkony se opakují, dělají se dvakrát…

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, třeba papírování, které máte vy jako sestřičky a i lékaři?

Host (Irena Pejznochová):
Tak u toho papírování je to zase trošku něco jiného, protože existuje dneska ze zákona zdravotnická dokumentace, o kterou pečují lékaři, kterou vedou lékaři a pak ještě z vyhlášky 385 z roku 2006 vyplývá povinnost vést ošetřovatelskou dokumentaci. A to je záležitost sester. Protože sestry zaznamenávají do té dokumentace vlastně veškeré své výkony a úkony, které u toho pacienta provedly. Tyto dvě cesty, které jdou paralelně, tak se vlastně spojují a tvoří celkovou dokumentaci toho pacienta. Takže…

Moderátor (Václav Moravec):
Takže to není dublování.

Host (Irena Pejznochová):
Ta dokumentace, to není určitě dublování, naopak to je právě to, že ty sestry opravdu vykonávají tu svoji činnost, mají možnost ji kontrolovat a mají možnost i nadřízení tuto činnost kontrolovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Kde se tedy dublují ty postupy a kde by bylo možné odstranit …

Host (Irena Pejznochová):
Spíš je to ve výkonech, vyšetřeních a podobně. Samozřejmě, že zase se vracím k těm standardům, které by toto mohly odstranit a mají tu sílu toto odstranit, protože i některé odběry, které třeba provádějí sestry a nejsou plněny podle jasných pravidel, které určuje ta preanalytická fáze, tak je pak nutné ten odběr udělat znovu a podobně. Těch míst, kde může dojít k těm ztrátám, tak je samozřejmě mnohem víc.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje členka prezídia České asociace zdravotních sester Irena Pejznochová, která byla hostem dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijala mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Irena Pejznochová):
Děkujeme, také přeji, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude šéf Odborového svazu odborářů služeb a dopravy, Jaromír Dušek.


 


 

15.03.2010

Stanislav Kozák, náměstek ministra

Náměstek ministra zemědělství pro komodity Stanislav Kozák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o potravinové soběstačnosti České republiky.
11.03.2010

Radek John, politik

Bývalý novinář a dnes politik Radek John mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šancích Věcí veřejných ve volbách.
11.03.2010

Jaromír Dušek, odborář

Předseda Svazu odborářů služeb a dopravyJaromír Dušek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vazbách ve vedení ministerstva dopravy a Českých drah.
09.03.2010

Milan Jirásek, ČOV

Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o úspěších našich sportovců na olympiádě ve Vencouveru.
08.03.2010

Miroslav Kalousek, Top 09

Poslanec Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šancích Top 09 ve volbách.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.