Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR

Publikováno: 31.03.2010 18:20
Video soubor neexistuje.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfréd Brunclík mluvil o stavu silnic po tuhé zimě.

Moderátor (Václav Moravec):
Dál se sčítá, řeč je o škodách na dálnicích a silnicích v celé zemi po tuhé zimě. Podle prvních údajů měly sníh a zima napáchat škody za víc než sedm miliard korun. Například Královehradecký kraj vyčíslil škody na čtvrt miliardy. Tady jsou slova hejtmana Královehradeckého kraje, Lubomíra France.

Záznam Lubomíra France:
Zjišťujeme, že ten stav silnic druhé a třetí třídy je velmi, velmi neutěšený, že ty škody na silnicích jsou daleko větší, než byly v minulých letech. Ten nárůst těch škod se odhaduje někde v rámci sto milionů korun.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova hejtmana Královehradeckého kraje Lubomíra France. Nejen o škodách, které na dálnicích a silnicích v celé zemi napáchala letošní zima a především kdy se dočkáme oprav největších škod, o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Alfréd Brunclík. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.

Host (Alfréd Brunclík):
Dobrý večer vám i posluchačům Rádia Impuls.

Moderátor (Václav Moravec):
Pod Ředitelství silnic a dálnic spadají zcela logicky dálnice, rychlostní komunikace a silnice prvních tříd. Ty prvotní odhady celkových škod na těch vašich komunikacích zněly zhruba 6,5 miliardy korun. Je toto číslo, pane řediteli, konečné?

Host (Alfréd Brunclík):
Toto číslo je rámcově řádově určitě konečné, může se lišit v jemných detailech o desetimiliony, ale když chcete přesná čísla, tak my evidujeme v tuto chvíli na silnicích první třídy pět miliard 817 milionů a na dálnicích 462 milionů, takže ten odhad je malinko nižší než 6,5, ale v součtu je to zhruba těch 6,3 miliardy, no. Takže to, může to narůst až do těch 6,5.

Moderátor (Václav Moravec):
Který úsek nebo úseky byste označil za nejhůř poničené letošní zimou a opravy budou stát nejvíc peněz?

Host (Alfréd Brunclík):
Já bych to spojil s úvahou o tom, které ty úseky vlastně nás budou nejvíce stát, protože to souvisí asi s tím rozsahem těch škod. Tak určitě rámcově největší škody shledáváme na rychlostní komunikaci R6 karlovarské, což asi veřejnost, která často tuto komunikaci používá, nepřekvapí, ale také velké škody máme na rychlostní komunikaci R7, na té první části. To je prostě záležitost vlastně, která jde do stamilionů na té jednotlivé trase, na té jednotlivé škodě.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se tedy říci, že tam ty opravy začnou co nejdříve a nejvíc to, lidově řečeno, hoří? A nebo ona případná výběrová řízení, která budete jako Ředitelství silnic a dálnic vypisovat, mohou ty opravy ještě zbrzdit?

Host (Alfréd Brunclík):
Podívejte se, tady ta otázka těch oprav má asi dvě části. Ta první část je vlastně to, kolik máme těch zdrojů k dispozici, abychom mohli komplexně tu naši síť prvních tříd, rychlostních silnic a dálnic opravit. V tuto chvíli přes to, že nám Ministerstvo dopravy prostřednictvím tedy jakýchsi dotací, které do těch oprav přinesou asi dalších 800 milionů a do údržby 200 milionů, ten celkový vliv na ten náš rozpočet je takový, že máme k dispozici na ty opravy, skutečné opravy po té zimě zhruba dvě miliardy korun celkem na všechno. V tuto chvíli…

Moderátor (Václav Moravec):
I po té, promiňte, pane řediteli, i po té vládní rezervě, která byla uvolněna, to znamená, že vám stále chybějí nějaké zhruba čtyři miliardy?

Host (Alfréd Brunclík):
O ní jsem mluvil a teď je třeba vysvětlit, jak je definována ta škoda. To jsou prostě vyčíslené náklady, které by bylo potřeba financovat, ty úseky, které tyto škody vykazují, tak, aby ta oprava té komunikace byla provedena do normového stavu. Čili máte vesměs ty úseky koncipovány tak, že bychom měli udělat plošnou kompletní rekonstrukci. Abychom se vyrovnali s tím deficitem finančním, tak samozřejmě musíme velice selektivně k tomu přistupovat a samozřejmě i po letošní zimě se na těchto úsecích hojně vyskytne úprava jenom lokálními způsoby…

Moderátor (Václav Moravec):
Když to řekneme česky, záplatování. Bude se muset záplatovat, protože vám chybějí peníze na kompletní rekonstrukci.

Host (Alfréd Brunclík):
Chcete-li to tak říct, i já připouštím, že tenhle termín je nejvýstižnější. My se pouze pokusíme o to, aby pokud to záplatování bude ve větších úsecích, aby bylo uděláno maximálně kvalitně, maximálně citlivě pro to, aby ta sjízdnost těch komunikací byla skutečně ne úplně stoprocentně kvalitní, ale přijatelná.

Moderátor (Václav Moravec):
Ono takové to záplatování, protože vám jako Ředitelství silnic a dálnic pravidelně po každé zimě chybějí nějaké peníze, i když nejde o zimu tuhou, dá se spočítat, jaký je vlastně dluh, který vzniká tímto záplatováním? Protože i když se udělají ty opravy kvalitně, tak po několika letech opět rozpraská ta silnice, protože působí voda, mráz.

Host (Alfréd Brunclík):
Máme to docela dneska už přesně stanoveno, my jsme tomu věnovali velikou pozornost v poslední době, protože jsme si uvědomili, že abych tak řekl, já budu mluvit o historii od roku 2005, kterou jsem schopen pojmout já, ve funkci jsem od roku 2007, tak zabývejme se tímto obdobím a nemluvme o tom, co bylo předtím. Ale ty peníze, které jsme byli schopni alokovat do opravy a údržby, byly kolem, řekněme, oscilovaly od čtyřech do 6,5 miliardy korun. A analýzou, kterou jsme udělali, jsme dospěli k závěru, že na opravy a údržby jenom silnic první třídy by bylo potřeba zhruba devět miliard korun, z toho dvě miliardy na tu údržbu, nechme je stranou, takže na ty opravy sedm miliard korun a to nejsme u dálnice. A u té dálnice docházíme k závěru, že seriozní částka na to, abychom nezhoršovali, nezhoršovali stav dálniční sítě, je dvě miliardy korun. A to nemluvím o celoúsekových opravách typu rekonstrukce dálnice D1, což je samozřejmě, má samostatný případ. Takže se nám rozevírají nůžky a to rozevření těch nůžek se i projeví v tom, že nemáme dostatek zdrojů na opravy po zimě, tím pádem ty opravy nejsou úplně stoprocentně kvalitní a dochází k tomu, že tím pádem se rozevírají ty nůžky dále, protože vlastně tou ne úplně kvalitní a standardně, řekněme, dlouhodobou opravou, která má tu dlouhodobou výdrž 15-20-25 let, ale vydrží nám 2-5 let, dejme tomu, tak samozřejmě i to přispívá k určitému zvyšování těch nákladů na ty opravy.

Moderátor (Václav Moravec):
Sečteno a podtrženo, ty vnitřní dluhy kvůli škodám po zimách jsou v současnosti jak velké?

Host (Alfréd Brunclík):
Ty vnitřní dluhy jsou celkem přesně specifikovatelné, protože vychází z toho rozporu, který v tuto chvíli máme. Řekněme, kdybych dokázal teď umístit do té silniční sítě další čtyři miliardy korun, tak bychom mohli provést opravy další, které by zastavily ten pokles kvality silniční sítě, řekněme, teď u silnic prvé třídy. Abychom do toho nemotali dálnice.

Moderátor (Václav Moravec):
Kraje, které spravují silnice druhých a třetích tříd uvažují o tom, že by na opravu poničených silnic po letošní zimě využily peníze z evropských fondů. Jeden příklad za všechny. Tady jsou slova náměstka hejtmana pro dopravu z Libereckého kraje, Martina Seppa:

Záznam Martina Seppa:
Budeme žádat zhruba o 450-460 milionů korun z regionálního operačního programu a těch akcí je zhruba deset a jedna z akcí třeba bude Mimoň, kde se jedná o dvě křižovatky. Podání žádostí je uzavíráno koncem dubna, to znamená, předpokládáme, že ještě v létě, koncem léta by se mělo začít některé akce realizovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova náměstka libereckého hejtmana pro dopravu, Martina Seppa. Nakolik může Ředitelství silnic a dálnic České republiky podle generálního ředitele Alfréda Brunclíka, který je hostem dnešních Impulsů, využívat i jiné zdroje než přijít za vládou a říci, podívejte se, potřebujeme peníze?

Host (Alfréd Brunclík):
Ten velký rozpočet, který Ředitelství silnic a dálnic má letos k dispozici, je z největší části zapříčiněn či vděčíme fondům Evropské unie. Je to takzvaný Operační program Doprava, ale i staré fondy, dohromady to v podstatě znamená dneska dvě třetiny zdrojů, které máme k dispozici a ty jsme věnovali na rozvoj sítě jak silniční, tak dálniční, ve dvou prioritách.

Moderátor (Václav Moravec):
Co rekonstrukce, je možné použít tady evropské peníze na rekonstrukce a ty škody, které napáchala zima?

Host (Alfréd Brunclík):
My máme veškeré prostředky z Operačního programu Doprava už alokovány, všechny jsou zasmluvněny a v tuto chvíli nejsme schopni takovéto zdroje použít.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Alfréd Brunclík. Ministerstvo životního prostředí řeklo před dvěma týdny ano plánovanému rozšíření dálnice D1 ze čtyř jízdních pruhů na šest. Rozhodnutí se týká úseku mezi Mirošovicemi, tedy na 21. kilometru a pak Kývalkou na 182. kilometru. Pane řediteli, kdy by se v těchto úsecích D1 mohlo začít s pracemi na rozšíření?

Host (Alfréd Brunclík):
Já bych řekl, že, já to vezmu osobně, já jsem velmi rád, že to stanovisko Ministerstva životního prostředí je tady na světě, protože vlastně nám umožňuje velmi rychle připravit rekonstrukci dálnice D1 a soustředit se na řešení financování té stavby. My vlastně jsme pojali tu koncepci rekonstrukce D1 od Kývalky po Mirošovice či naopak, jak chcete, podle toho, odkud jedeme, tak, abychom dokázali připravit v maximální rychlosti tu stavbu, to znamená nezasáhli jsme mimo koridor stávající dálnice. To je mimořádně důležité, protože jinak bychom museli do nových územních rozhodnutí, do nové majetkoprávní přípravy, velmi by se stavba prodražila a hlavně protáhla a tady je ten nejcennější čas. Takže my ty základní dva faktory teď máme. Máme k dispozici vlastně prostor, protože nejdeme mimo rámec daného koridoru, který je dálničním koridorem a máme stanovisko k šesti pruhům. A to je dobré východisko. A teď jde o to rychle vyprojektovat alespoň ty první úseky a další věc je, aby Ministerstvo dopravy a tady musím říct, že pan ministr je velký příznivec či příznivce, teď váhám…

Moderátor (Václav Moravec):
Příznivce, ano.

Host (Alfréd Brunclík):
Příznivce, ano, rekonstrukce dálnice D1 a že bude určitě vyvíjet velké úsilí, aby i vláda se vyjádřila k možnosti financovat tento projekt jako projekt spolupráce privátního a veřejného sektoru v rámci takzvané, jak pípáme, PPP projekt.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane řediteli, můžete tedy jasně říci, protože zatím jste v souvislosti s tou rekonstrukcí mluvili o tom, že by generální rekonstrukce D1 trvala čtyři roky, to platí?

Host (Alfréd Brunclík):
Čtyři až pět let bych upřesnil, nejsme tak daleko v tom detailu a za předpokladu, že bude dostatek finančních prostředků na to, protože bude stát zhruba 18 miliard korun.

Moderátor (Václav Moravec):
Osmnáct miliard je částka, kterou by ta generální rekonstrukce D1 opravdu měla stát?

Host (Alfréd Brunclík):
Máme to zatím takto spočítáno, ten detail projektu může ukázat, že třeba půjdeme i s náklady malinko dolů, ale nechtěl bych předbíhat.

Moderátor (Václav Moravec):
Uvažujete o tom, že by celá ta rekonstrukce, protože když jsem řekl čtyři roky, vy jste to rozšířil, 4-5, že by naopak byla generální rekonstrukce D1 rychlejší, že by se pracovalo, protože teď politické strany v rámci předvolební kampaně se předhánějí v tom, že například by ta rekonstrukce měla být 24 hodinová, že by se mělo pracovat při rekonstrukci tak vytížené a kapacitně nezvládající D1 24 hodin denně, to není možné stáhnout to pod čtyři roky?

Host (Alfréd Brunclík):
Ten faktor času je samozřejmě mimořádně důležitý, pokud bychom měli dostatek finančních prostředků a dejme tomu pokud by dokonce byl ve hře privátní investor, tak určitě se bude o takové postupy snažit a já to považuji za logický a správný postup a my se sami snažíme, jak to jenom je možné, rozvíjet tuto možnost maximálního využití fondu časového, který je k dispozici, ať už se jedná o třísměnné provozy nebo dokonce nepřetržité provozy, jako u tunelů je běžné, a tenhle faktor by určitě k tomu přispěl. Otázka je ovšem číslo jedna, hygienické normy, protože ne celá dálnice může býti jaksi zatěžována hlukem po dobu 24 hodin a druhá věc je a to si je třeba uvědomit, ta práce v noci přináší určité bezpečnostní faktory, energetické faktory a vůbec přispívá k určitému prodražení těch nákladů přímo při výkonu té práce.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte propočteno, kolik by rekonstrukce, celková rekonstrukce D1 mohla stát, pokud by se pracovalo na těch úsecích, kde je to možné, pracovalo 24 hodin denně?

Host (Alfréd Brunclík):
To je velmi předčasné o tom hovořit, protože my v tuto chvíli pracujeme na koncepci projektů jednotlivých částí jako takových, bez ohledu na časové rozfázování, co by se dalo dělat v noci a co ve dne. Ale analýzou, kalkulací určitých činností, prováděných ve dne, v noci, máme porovnáno, že zhruba ta nákladovost se zvyšuje o deset procent.

Moderátor (Václav Moravec):
O deset procent. Můžete nám ještě říci, kdy by v kterých úsecích mohla ta generální rekonstrukce začít, pokud všechno dobře půjde?

Host (Alfréd Brunclík):
Osobně mám velkou angažovanost a nejenom já, ale vychází to samozřejmě z objektivních hodnocení stavu k tomu, aby jeden z nejrychleji rekonstruovaných úseků bylo kolem 110. kilometru, v podstatě někde v prostoru mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem, tam jsou prostě ty staré betony ve velmi špatném stavu, to podloží je téměř prakticky úplně zdevastováno, takže dochází tam k velmi nepříznivým jevům, propadání panelů a potom máme asi 2-3 další úseky, jeden je kolem 160. kilometru před Devíti kříži a další 1-2 úseky jsou někde kolem, před 60. kilometrem navazují na to, co jsme teď opravovali vloni.

Moderátor (Václav Moravec):
A je možné, že by tyto úseky, že by se tam koplo už letos?

Host (Alfréd Brunclík):
To je všechno otázka financování. Já už jsem se k tomu vyjadřoval. Když si to propočtete, vychází vám, že kompletní kvalitní rekonstrukce D1 přijde minimálně na sto milionů korun na kilometr. V tuto chvíli máme v rozpočtu k dispozici na celou síť, ještě nemáme alokovanou, pouhých 300 milionů korun, které máme na opravy celé dálniční sítě k dispozici. Takže je to otázka toho, ano, já se domnívám, že určitě minimálně jeden větší úsek rozestavíme a budeme provádět dílčí opravy další, ale to jasné slovo musí být řečeno, pojedeme zvláštním způsobem financování nebo ne. Na to by se mělo odpovědět ještě teď …

Moderátor (Václav Moravec):
Za úřednické vlády Jana Fischera.

Host (Alfréd Brunclík):
Tak, tak, tak, přesně tak.

Moderátor (Václav Moravec):  Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Alfréd Brunclík. Na 4-8 miliard korun odhadl v prvních letech provozu systém elektronických dálničních známek exministr dopravy a prorektor Vysokého učení technického v Praze, Petr Moos. Připomeňme, že systém elektronických krabiček, které mají nahradit dnešní dálniční známky, počítá právě s přenositelností té krabičky. Máte spočítáno, pane řediteli, protože pod vás nově mýto teď spadá, jak se to může projevit na vašich příjmech, pokud ta krabička, jak zatím je v zákoně napsáno, bude od prvního ledna přenositelná?

Host (Alfréd Brunclík):
Spočítáno ne, ale jisté tendence předpokládáme a ty tendence jsou dvojí. Zaprvé je to pobídka pro to, že ubude těch uživatelů dálnice, kteří neplatí vůbec, protože to zkoušejí jet takzvaně načerno. Rozcházejí se někdy procenta odhadu, kolik těchto uživatelů je, ale jsou to…

Moderátor (Václav Moravec):
S jakým číslem vy pracujete, kolik je černých pasažérů, kteří jezdí po dálnicích v Česku a nemají tu klasickou papírovou dálniční známku?

Host (Alfréd Brunclík):
Některé odhady hovořily až přes deset procent, ale my pracujeme s podstatně menším odhadem 3-4 procenta.

Moderátor (Václav Moravec):
A ta druhá stránka, přenositelnost, kolik lidí toho může využít?

Host (Alfréd Brunclík):
Tak to je otázka samozřejmě, jak se k tomu veřejnost postaví a řidiči a jakým způsobem. Já když hovořím v podstatě neformálně s různými lidmi, kteří se mě samozřejmě dnes a denně ptají na to, jak to bude s těmi vinětami a kdy budou, tak cítím opravdu to, že veřejnost do jisté míry je nakloněna tomuto řešení, protože skutečně ta přenositelnost bude využita. Takže abych byl konkrétní, já se domnívám, že minimálně v prvních letech toho používání bude velká móda si to kupovat do rodiny a tak podobně a že příjem klesne oproti klasickým dálničním kuponům.

Moderátor (Václav Moravec):
Lidově řečeno, že se bude prodělávat.

Host (Alfréd Brunclík):
Bude se prodělávat, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Místopředseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka říká, že se také můžou objevit lidé, kteří si na půjčování elektronických krabiček, nahrazujících od prvního ledna příštího roku dálniční známky, postaví vlastní živnost, budou z toho ale muset platit daň z příjmů.

Záznam Bohuslava Sobotky:
Podléhalo by to případně dani z příjmů a pokud by to bylo v nějakém větším objemu a překročilo to registraci pro plátce DPH, tak by se musela platit i daň z přidané hodnoty. Ale podle mého názoru, pokud to zákon vysloveně nezakazuje, tak takovýto způsob by možný byl.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls obavy předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny z ČSSD Bohuslava Sobotky. Jak velké jsou vaše obavy, že nejen, že se to bude půjčovat mezi rodinami, ale že dokonce vzniknou půjčovny elektronických dálničních známek, tedy těch elektronických krabiček?

Host (Alfréd Brunclík):
Obavy, já se nedomnívám jako, že bych to vnímal jako obavu, ale jako takový dotažený způsob toho systému přenositelnosti a já se domnívám, že k tomu minimálně pokusy budou.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte z toho teď nejvíc zamotanou hlavu? Protože právě na Ředitelství silnic a dálnic je nejen vyčíslení těch nákladů, ale naplnění samotného projektu zavádění elektronických dálničních známek od prvního ledna příštího roku do praxe. Tedy jak vypsat výběrové řízení, kdo bude dodavatelem těch krabiček. Kdy by například mohlo být vypsáno výběrové řízení?

Host (Alfréd Brunclík):
No výběrové řízení pokud bychom nějakým způsobem otáleli a nepřekonali bychom ten fakt, že veřejné řízení má také své pravidla a nemůžeme zaručovat výsledek předem, co se týče časového průběhu vzhledem k různým zákonným způsobům, jak ten proces řešit, tak upřímně řečeno jsme postaveni před, nechci říct nelehký úkol, úkol, který je na samé hraně možností, jaké máme a nemáme čas s tím otálet. Jinými slovy v dubnu musí být ty zásadní kroky provedeny, musí být venku a jakákoliv forma toho způsobu zadání zakázky, říkám jakákoliv forma, protože jestli se něčemu teď v těchto dnech věnujeme, tak způsobu, jakým bude ta veřejná soutěž zadána.

Moderátor (Václav Moravec):
A zadána bude tedy v dubnu?

Host (Alfréd Brunclík):
Já se domnívám, že pokud ji nezadáme v dubnu, tak budeme mít problém vůbec ji uskutečnit.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Alfréd Brunclík, host dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a někdy příště na shledanou.

Host (Alfréd Brunclík):
Také děkuji a těším se, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem čtvrtečních Impulsů bude režisérka Alice Nelis.


 

06.05.2010

Petr Koblic, pražská burza

Ředitel pražské Burzy cenných papírů Petr Koblic mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o dopadech ekonomické recese na trhy s cennými papíry.
05.05.2010

Vladislav Husák, cizinecká policie

Šéf cizinecké policie Vladislav Husák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech ekonomické recese na práci jeho týmu.
04.05.2010

Petr Nečas, lídr, místopředseda ODS

Volební lídr ODS a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o aktuální situaci uvnitř ODS.
03.05.2010

Michaela Šojdrová, místopředsedkyně KDU-ČSL

Místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o situaci u lidovců před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
29.04.2010

Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o tom, kdy se stavebnictví dostane z krize.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.