Petr Nečas, místopředseda ODS

Publikováno: 30.09.2009 18:20
Místopředseda ODS a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o stížnosti senátorů ODS na Lisabonskou smlouvu.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokles platů - podle některých profesí je to na úkor kvality. Například školské odbory tvrdí, že pokles platů státních zaměstnanců včetně kantorů o čtyři procenta se negativně podepíše právě ve školství. Vláda Jana Fischera sahá na platy, aby stát se dál nezadlužoval. I přesto čeká příští rok státní pokladnu rekordní schodek. Tady jsou slova premiéra Jana Fischera.

Záznam Jana Fischera:
Státní rozpočet je konstruován tak, že nás vrací pod hranici deficitu 165 miliard, čili k té červnovému původnímu deficitu, je to 162,7 a to je 5,3 podílu deficitu na hrubém domácím produktu.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova premiéra Jana Fischera po úterním jednání kabinetu o státním rozpočtu na příští rok. Nejen o snižování platů státních zaměstnanců a poklesu kvality některých státních služeb bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je místopředseda občanských demokratů, bývalý ministr práce a sociálních věcí, Petr Nečas. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Host (Petr Nečas):
Dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili díky vašim dotazům. Ty jste v průběhu dne psali a posílali formou sms na číslo 774 999 888. Pokud máte dál jakoukoliv otázku a chcete se zeptat místopředsedy občanských demokratů, bývalého ministra práce a sociálních věcí, Petra Nečase, stačí, když svoji otázku pošlete ve formě sms zprávy k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky – 774 999 888. Poslanecká sněmovna, pane místopředsedo, hlasovala o Janotově úsporném balíčku jako o celku. Neměli jste tedy a vy jako občanští demokraté jste říkali zásadně nesahat do toho balíčku, nicméně to plošné snížení platů státních zaměstnanců o čtyři procenta, nebude to podle vás na úkor kvality některých státních služeb?

Host (Petr Nečas):
My jsme řekli, že máme velké množství výhrad, mimo jiné v našem alternativním návrhu jsme nepočítali s takovým snížením platů ve veřejné sféře, my jsme počítali s tříprocentním poklesem. Na druhé straně ano, řekli jsme, že nejjednodušší metoda je do toho příliš nesahat a přes mnohé výhrady ten balíček, přestože některými věcmi nesouhlasíme, ho přesto schválit. Nakonec k určitým změnám došlo na základě širší politické shody a z tohoto pohledu to pro nás byl akceptovatelný výsledek. Ale že bychom my takto sestavili tento balíček, to musím říci, že nikoliv.

Moderátor (Václav Moravec):
Když teď bude Fischerův kabinet s největší, berete to jasnou věc, že bude vládnout ještě osm měsíců? Je to samozřejmost?

Host (Petr Nečas):
Tak vše tomu nasvědčuje, ale samozřejmě to samozřejmě není.

Moderátor (Václav Moravec):
Když tedy tušíme, že Fischerův kabinet povládne osm měsíců, počítají občanští demokraté, že některé věci z toho Janotova balíčku budou novelizovat, budou předkládat vlastní návrhy zákonů v těch osmi měsících?

Host (Petr Nečas):
Já bych to považoval za velmi nekorektní a myslím si, že každý, kdo hlasoval pro ten balíček, by ho prostě měl na období příštího roku, minimálně do voleb akceptovat a do voleb se ho nesnažit měnit, to by byl nestabilizující politický krok, nezodpovědný krok vůči této zemi a nepřinesl by nic dobrého, jenom by rozpoutal určité populistické dostihy v předvolební atmosféře.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministr financí Eduard Janota předpokládá, že příští rok ekonomika klesne o půl procenta. Vláda už předložila do Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem víc než 160 miliard korun. Tady jsou úterní slova českého ministra financí Eduarda Janoty, který mluví o budoucím vývoji české ekonomiky.

Záznam Eduarda Janoty:
My jsme ještě propočítávali makroveličiny a nakonec jsme dospěli k určitému konsensu, že ten ekonomický propad v příštím roce odhadujeme spíš než 0,3 na 0,5, z toho pramení i určitá změna.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova českého ministra financí Eduarda Janoty. Když se místopředseda občanských demokratů Petr Nečas podívá na státní rozpočet pro příští rok s deficitem víc než 160 miliard korun, byť víme, že jste hlasovali jako ODS pro ten vládní Janotův balíček, tudíž je logické, že budete hlasovat pro státní
rozpočet na příští rok, nicméně jaké máte výhrady ke státnímu rozpočtu na příští rok?

Host (Petr Nečas):
Já začnu především tím balíčkem. Jak tady zaznělo od pana ministra financí, že příští rok bude 0,5 procenta HDP pokles, tak je jedním z důsledků přijetí tohoto takzvaného Janotova balíčku, je to jedna z věcí, kterou my jsme kritizovali, že ten balíček je balíčkem, který omezuje ekonomický růst. Na druhou stranu ano, prioritou bylo snížení deficitu veřejných financí a takto jsme byli ochotni ho skousnout. Já v tuto chvíli nechci říct automaticky, že podepisujeme bianco šek na schválení státního rozpočtu, na druhé straně ty klíčové ukazatele jsou dány, příjmy, výdaje, výše deficitu, bude potřeba jít více do struktury, podívat se, zda jsou tam určité prorůstové kroky, například na rozvoj infrastruktury, na rozvoj vědy, technologie a inovaci…

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváte-li se, že vstupuji do vaší řeči, do střev státního rozpočtu, jaké největší pochybnosti máte?

Host (Petr Nečas):
V tuto chvíli ta střeva nejsou úplně známá, protože do Sněmovny bude tento návrh poslán teprve k 30. září, tam teprve bude možné se podívat na jednotlivé mikročísla, zatím jsou známa pouze makročísla z hlediska celého rozpočtu.

Moderátor (Václav Moravec):
Věc, která se týká nezaměstnanosti, Ministerstvo financí dál trvá na tom, že nezaměstnanost v příštím roce nepřekročí devítiprocentní hranici. Není to jedna, řekněme, z vad státního rozpočtu na příští rok, když ekonomové jasně říkají, ale i zaměstnavatelé i odboráři, odboráři 12procentní nezaměstnanost, zaměstnavatelé 10procentní v roce příštím?

Host (Petr Nečas):
Můj osobní odhad je také, že ta nezaměstnanost pravděpodobně bude vyšší, bude se někde blížit těm deseti procentům, na druhé straně z hlediska příjmů a výdajů státního rozpočtu toto v tom čísle, které přesahuje jeden bilion korun, zase takovou roli nehraje, ten objem podpor v nezaměstnanosti v letošním roce se pohybuje někde okolo 15 miliard z více než 1200 miliard, tak, jak je plánováno na příští rok. Čili to číslo z tohoto pohledu není to číslo, které by nabourávalo strukturu státního rozpočtu. 

Moderátor (Václav Moravec):
Eduard Janota několikrát pochválil vaše sociální reformy a jejich dopad na veřejné finance, řekl zcela jasně, že se podařilo snížit v těch minulých letech schodky státního rozpočtu právě kvůli vašim reformním krokům, které jste učinil jako ministr práce a sociálních věcí, ale Eduard Janota v souvislosti se svým balíčkem říká, podívejte se, je to úsporný plán na příští rok, jenom se odkládá problém. Rok 2011, 2012 budou muset politici řešit ten problém znovu. Nicméně volby budou až v květnu příštího roku. Má mít Fischerova vláda a ministr financí Eduard Janota ambice, aby on přišel s dalšími strukturálními změnami státního rozpočtu?

Host (Petr Nečas):
Pan ministr financí má pravdu s těmi strukturálními reformami je nezbytné pokračovat, především z dlouhodobého hlediska vzhledem k demografickému vývoji je klíčová reforma důchodového systému, ale také reforma zdravotnictví, to jsou všechno věci, které souvisí se stárnutím obyvatelstva. Vláda samozřejmě tyto ambice může mít, z tohoto pohledu se ukazuje, … stability politické, ekonomické a sociální rozhodnutí Ústavního soudu, kterým de facto zrušil volby, rozhodnutí Jiřího Paroubka, který zrušil druhou možnost vypsání předčasných voleb, jako takřka tragické. Ztratí se osm měsíců, já při znalosti situace v Poslanecké sněmovně a také tak trochu jako starý politický pes, když použiji tohoto přirovnání, jsem velmi skeptický, že se podaří něco zásadnějšího prosadit vládě. Kdo sledoval chování sociálních demokratů a jejího předsedy v průběhu projednávání toho balíčku, tak myslím si, že moji skepsi jenom podtrhne. Čím blíže budeme k volbám, tak tím to chování bude méně zodpovědné, více divoké. Já jsem hluboce přesvědčen, že kdyby volby byly v říjnovém nebo v listopadovém termínu, tak Janotův balíček neprošel, respektive prošel v naprosto tragické podobě typu navýšení daní o sto miliard korun a to by opravdu příští rok ekonomiku udusilo. Ale reformy…

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváte na to, v čem by pokračovat měli, co by měla předložit podle vás Janotova, ať už Janota jako ministr financí nebo Fischerova vláda do Poslanecké sněmovny v souvislosti s penzemi, v souvislosti se sociálním systémem?

Host (Petr Nečas):
To jsou natolik bytostně politické záležitosti, které vyžadují širší politickou shodu, že jsem právě skeptický v tom, že tato vláda by to dokázala prosadit. Ono totiž jedna věc je…

Moderátor (Václav Moravec):
Ani by se o to neměla pokusit?

Host (Petr Nečas):
Jedna věc je to napsat do paragrafového znění a hodit to do Poslanecké sněmovny a pak se tvářit, že jsem odpracoval ten kus, ale ta skutečná práce a to mi věřte jako harcovníkovi, je teprve v tom prosadit přes obě dvě komory ten návrh. Napsat hezký návrh, nějaký zákon, to dokážete za pár týdnů, ale prosadit je, to je teprve to gró té politické práce.

Moderátor (Václav Moravec):
Když tedy říkáte, že a ministr financí Eduard Janota říká, ano, já přijdu s velkou, razantní daňovou reformou, která je nezbytná, tak vy si myslíte, že to bude taková hra nehra na práci, protože oni s tím přijdou do Sněmovny, ale Sněmovna jim to hodí na hlavu, protože si neseženou politickou podporu.

Host (Petr Nečas):
Je to můj subjektivní odhad velice pravděpodobného vývoje. To tady neříkám nějak, že by mě to dělalo radost, na druhé straně ta daňová reforma nebyla vydiskutována, ještě ani na úrovni tehdejší vládní koalice. Byla v podobě věcného záměru, byla tam celá problematická řada záležitostí. Já jsem namítal některé věci, já například nesouhlasím s tím, aby odvody na důchodové pojištění byly zahrnuty do té takzvané super daně, čili je tam celá řada technických, politických aspektů, nebylo v tom jasno, ten návrh není ještě v paragrafovém znění. Představa, že se všechny tyto problémy vyřeší do prosince letošního roku, že ve zbývajících pěti měsících projde třemi čteními v Poslanecké sněmovně bez schválení Senátu, myslím si, že to není příliš politicky realistické.

Moderátor (Václav Moravec):
Eduard Janota a vláda Jana Fischera si tedy například daňovou reformou ukusují větší kus krajíce chleba, než jsou schopni pozřít.

Host (Petr Nečas):
V tom lepším případě, v tom horším případě se obávám, že se můžou zalknout.

Moderátor (Václav Moravec):
Co by to znamenalo, že by se udusili a padla. . .

Host (Petr Nečas):
Že to, že to můžou využít například levicové strany, které určitě s těmito návrhy souhlasit nebudou k nějakému fatálnímu útoku na vládu k obvinění z nějaké, z nějakých daňových experimentů a podobně.

Moderátor (Václav Moravec):
Vláda s největší pravděpodobností nebude moci prodat pražské Ruzyňské letiště, jeden z bodů, který se dnes projednával v Poslanecké sněmovně, protože prošel zákon sepsaný sociálními demokraty, který. . .

Host (Petr Nečas):
Neprošel, on není dokončen celý legislativní proces, celý návrh prostě musí projít Senátem, ratifikací prezidenta podpisem a prezidenta republiky, čili ještě není schválen.

Moderátor (Václav Moravec):
Zatím ale Sněmovnou. Sociální demokraté slaví první dílčí úspěch, pro zákon hlasovali komunisté, sociální demokraté a pět poslanců KDU-ČSL. Tady jsou slova šéfa lidovců Cyrila Svobody.

Záznam Cyrila Svobody:
Nepochybně stát musí mít kontrolu, protože policie, zpravodajské služby, či naše bezpečnostní složky musí mít přístup na letiště, není možné, aby někdo kontroloval pohyb lidí po letišti, zkrátka letiště České republiky má zůstat v českých rukou.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval předseda lidovců Cyril Svoboda. Zpravodaj k zákonu, poslanec občanských demokratů Zdeněk Lhota doporučoval návrh ČSSD nepřijmout, měl i tyto argumenty
.

Záznam Zdeňka Lhoty:
Případný vstup strategického partnera mohl přinést až zdvojnásobení odbavovacích kapacit, tím pádem obrovský nárůst pracovních příležitostí, to všechno dohromady může mít vliv až na jedno procent hrubého domácího produktu. Práce na těchto krocích byly vedeny od roku 2003. Kolik lidí, kolik hlav na tom pracovalo a dnešním rozhodnutí toto všechno bylo naprosto shozeno se stolu.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje poslanec občanských demokratů Zdeněk Lhota. Z těch úst Petra Nečase, místopředsedy ODS, hosta dnešních Impulsů je tedy zřejmé, že senátoři ODS v každém případě budou hlasovat proti tomuto zákonu v Senát
u.

Host (Petr Nečas):
Senátorský klub o tom ještě nejednal, ale já předpokládám, že to bude jeho rozhodnutí. Mimo jiné z důvodů, že tento zákon znamená zásah do rovnováhy mezi jednotlivými ústavními mocemi, to znamená zásah legislativy, respektive zákonodárného orgánu do pravomocí, do výsostných pravomocí exekutivy, čili vlády. Toto prostě nepřísluší rozhodovat Poslanecké sněmovně. Za druhé, já to považuji za velmi pikantní ze strany KDU-ČSL, především jejího pana předsedy, protože tehdejší předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Cyril Svoboda hlasoval ve vládě pro věcný záměr privatizace Letiště Praha.

Moderátor (Václav Moravec):
Je tedy schizofrenní Cyril Svoboda.

Host (Petr Nečas):
To, to je medicínská diagnóza, to bych si v životě nedovolil, nicméně o něčem to svědčí. Je to opakované důležité hlasování sociálních demokratů, komunistů a KDU-ČSL. Chtěl bych připomenout, že v minulých týdnech to bylo například hlasování o takzvaném šrotovném, čili zda se nám tady formuje nějaká nová hlasovací koalice, složená z KDU-ČSL, komunistů a sociálních demokratů je skutečně velká otázka a velký otazník. Poslední věc, kterou jsem chtěl říci, ony strategické záměry, ti, kteří proti tomu hlasují, tak zapomínají, že ve vlastnictví České republiky nadále zůstane pět armádních letišť ve výlučném vlastnictví přímo státu, pokud někdo má zájem o strategické dopravní uzly, tak jsou to právě ty, tato vojenská letiště a z tohoto pohledu je letiště v Praze standardní komerční subjekt, jehož výnosy mimochodem v podobě privatizace by mohly být velmi cenným příjmem z hlediska důchodové reformy, o které jsme mluvili, protože ta bude potřebovat do svého rozběhu určitý počáteční kapitál a právě příjmy z privatizace například pražského letiště by mohly být cenným zdrojem.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste byl ve vládě Mirka Topolánka, která nastartovala privatizační proces Českých aerolinií, tedy národního leteckého dopravce, pokud bystě teď, jako ministr, měl k dispozici tu informaci, že jediný zájemce o ČSA, konsorcium firem Unimex Travel Service nabízí státu zhruba za 92 procenta akcií Českých aerolinií miliardu korun, měl byste pochybnosti o té ceně?

Host (Petr Nečas):
Já teď musím říct, čistě svůj subjektivní dojem, a nemám všechny podklady, které má k dispozici bezesporu vláda, ale tak, jak, jaksi, jakési první vlny mám informace, tak ta nabídka je pro mě velmi podhodnocená a já bych za těchto okolností na prodej nepřistoupil. Ale znovu opakuji, je to subjektivní názor, bez úplného souboru informací.

Moderátor (Václav Moravec):
Znamená to, že podle vás by v této chvíli bylo lepší, kdyby dál aerolinky provozoval stát, protože aerolinky se potýkají přeci jen se zásadní problematickou situací, nemají, nemají dostatek peněz.

Host (Petr Nečas):
Je to dočasné rozhodnutí, to znamená cesta tvrdé restrukturalizace, možná úvaha o propojení s Letištěm Praha, která také zazněla, je to právě otázka strategického rozhodnutí vlády, ta nese odpovědnost a já jsem přesvědčen, že prodávat to letiště zřejmě za miliardu korun není ten správný krok. Je možné provést některé další dílčí kroky a tu privatizaci provést například poněkud ekonomicky v lepších dobách. Já jsem nikdy neměl iluze o tom, že by České aerolinie šly prodat za nějakou cenu typu 8, 10 miliard. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ale miliarda vám přijde málo.

Host (Petr Nečas):
Ale miliarda je podle mého názoru příliš málo.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy byste spojoval privatizaci Letiště Praha s ČSA, prodávat to v jednom balíku?

Host (Petr Nečas):
V okamžiku, kdy jsou to dvě samostatné společnosti, tak nikoliv. V okamžiku, kdyby například ČSA se staly vlastnictvím Letiště Praha, tak si to dovedu představit a součástí toho privatizačního projektu by mohla být například i privatizace nebo prodej něčeho, co teď pracovně můžeme nazvat divize letecké přepravy ČSA nebo dceřiné společnosti Letiště Praha ČSA, ale ty projekty by měl v tuto chvíli připravit management Českých aerolinií ve spolupráci s vládou a dát jasné kroky toho, jak České aerolinie zachránit, ale budou muset zřejmě projít tvrdou restrukturalizací, ta nutnost je tady evidentní.

Moderátor (Václav Moravec):
A změny vedení. Z toho, jak pozorujete jako vnější pozorovatel.
. .

Host (Petr Nečas):
Zástupce hlavního akcionáře podle mého názoru k nim zřejmě nějakým způsobem bude muset přistoupit.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je místopředseda občanských demokratů Petr Nečas. Od šéfa ODS Mirka Topolánka jsme se dozvěděli, že s osudem Lisabonské reformní smlouvy spojil svoji politickou kariéru. Co jste tomu říkal, když jste se to dozvěděl?

Host (Petr Nečas):
Tak, já jsem to pochopil, ta věta byla řečená v minulém čase, spojil, je pravda, že pan předseda investoval velké a musím říct obdivuhodné politické úsilí do prosazení v obou komorách parlamentu, kde to vyžadovalo ústavní většinu, toto se mu podařilo, takže já v tom spatřuji spíše konstatování toho, co se, co se dělo a odhodlání pana předsedy v případě, že by se mu bývalo bylo nebylo podařilo prosadit to v obou komorách, tak by z toho vyvodil nějaké konsekvence. Nyní pokračuje ratifikační proces a pokračuje v institucích, na kterých nikdo z ODS, včetně jeho předsedy, nemá žádný vliv. Rozhodování Ústavního soudu, případně podpis prezidenta republiky jsou absolutně mimo dosah kteréhokoliv představitele ODS.

Moderátor (Václav Moravec):
Mirek Topolánek po těch okamžicích, kdy se sociální demokraté rozhodli nehlasovat pro rozpuštění současné Poslanecké sněmovny na základě toho nového zákona, který je obecným ústavním zákonem, tak řekl, že si dává čas na rozmyšlenou, zda chce vůbec být v čele ODS. Máte už vy, jako grémium ODS jistotu, že Mirek Topolánek bude pokračovat?

Host (Petr Nečas):
Tak jak on se vyjadřoval na jednání grémia výkonné rady, tak se vyjadřoval ve smyslu, že chce vést občanské demokraty do voleb, zřejmě budou tedy v květnu příštího roku. Čeští sociální demokraté, dozvěděli jsme se právě dnes, navrhnou na příštího českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu, který tento post zastával posledních pět let. Počítá ODS podle Petra Nečase, že by tomuto jménu mohla dát červenou kartu?

Host (Petr Nečas):
Tak já bych mohl začít anekdotou, která se všeobecně vyprávěla v bruselských kruzích, že všechny evropské země nebo členské země Evropské unie mají svého komisaře, jenom Česká republika má eurokomisaře. Což trošku, myslím si, naznačuje způsob mého uvažování. Já bych považoval za nekorektní teď říkat, že ten nebo onen má červenou kartu. Já jsem pana komisaře Špidlu poznal v období předsednictví jako člen rady ministrů práce a sociálních věcí, ta spolupráce s ním, zase musím říci, byla poměrně dobrá, velmi korektní. Vystavovat někomu červenou kartu bych považoval za špatné. Na druhé straně jsem přesvědčen, že výměna by byla pozitivní, pokud bychom obdrželi jiné portfolio, než zrovna oblast zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí, například některou kompetenci, která je více ekonomickou záležitostí, blíže třeba oblasti energetiky, více našich strategických zájmů, tak by to bylo pozitivnější a obávám se, že na tato zajímavější portfolia není schopen kandidát na komisaře pan Špidla dosáhnout.

Moderátor (Václav Moravec):
Jméno dalšího možného kandidáta, bývalého uchazeče o post českého prezidenta, zveřejnili dnes zelení, že by ho nejraději viděli v Evropské komisi. Tady jsou slova šéfa zelených Ondřeje Lišky:

Záznam Ondřeje Lišky:
Profesor Švejnar je člověk a ekonom, který se právě velkou část své akademické práce věnoval právě analýze úspěchu a neúspěchu evropské ekonomiky ve srovnání s americkou, čínskou a tak dále, takže právě proto, že jsme přesvědčeni, že hospodářská politika Evropské unie bude v těch příštích pěti letech naprosto zásadní a je tedy šance právě díky nominaci profesora Švejnara, který má světové špičkové vzdělání, právě aspirovat na ty nejzajímavější a řekněme nejprestižnější portfolia uvnitř Evropské komise.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova šéfa zelených Ondřeje Lišky. Pokud by si místopředseda ODS Petr Nečas, host dnešních Impulsů, měl vybírat mezi Špidlou a Švejnarem, koho by vybral?

Host (Petr Nečas):
Tak já si vybírat nebudu, já jenom typologicky řeknu, což není nic osobního proti panu Švejcarovi, že pozice eurokomisaře, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, ať s tím souhlasí nebo nesouhlasí, je politickou pozicí, která je obsazována lidmi, kteří mají za sebou výraznou politickou zkušenost, mají výrazné politické zázemí, typickým eurokomisařem je bývalý premiér nebo bývalý člen vlády, to je drtivá většina komisařů. To, že někdo jako ekonom něco analyzoval jako akademický ekonom navíc, nikoliv komerční, tak je zajímavé, ale z hlediska působení v Evropské komisi, která je politickým exekutivním orgánem, v uvozovkách jakousi evropskou vládou, je to v podstatě nezajímavá záležitost. Navíc je zvykem, že eurokomisaři jsou ukotveni v jednom z konkrétních poltických klubů, klíčových politických klubů, které existují v Evropském parlamentu. Ani tato podmínka by tady nebyla splněna. Čili z tohoto pohledu já jsem přesvědčen, že je třeba vybírat mezi politicky etablovanými kandidáty, což znovu opakuji, není nic osobního, to je prostě analytický soud o typologii kandidátů a …

Moderátor (Václav Moravec):
Zkrátka Jan Švejnar na to politicky nemá, protože není…

Host (Petr Nečas):
Nemá tu politickou váhu, právě s nasazením takového jména bychom s vysokou pravděpodobností dosáhli možná tak na komisaře pro mnohojazyčnost nebo nějaké podobné v uvozovkách zajímavé portfolio. Ideální z tohoto pohledu je bývalý člen vlády nebo bývalý premiér a podobně. Nyní se spekuluje o Německu a mluví se například o jménu Wolfgang Scheuble, dlouholetý ministr vnitra, dlouholetá čelná postava CDU, jedna z dominant posledních 20 let německé politické scény a je vidět, že i Německo nasazuje, které samo o sobě, jejich eurokomisař má velkou prostě jenom proto, že to je Němec, tak nasazuje prostě tuto supertěžkou váhu. Šéf komise Barroso, bývalý premiér Portugalska a podobně, čili tam opravdu musí přijít někdo jiný než akademik.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká místopředseda ODS Petr Nečas. Děkuji, že jste byl naším hostem, někdy příště na shledanou.

Host (Petr Nečas):
Na slyšenou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Přepis nejen tohoto rozhovoru najdete na našich internetových stránkách
. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude místopředseda ČSSD Milan Urban.

06.10.2009

Martin Červíček, šéf pražské policie

Ředitel pražské policie Martin Červíček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě policie nebo o přípravách na návštěvu amerického viceprezidenta Bidena v Česku.
05.10.2009

Petr Tluchoř, šéf poslanců ODS

Předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o mandátu vlády Jana Fischera nebo o ratifikaci Lisabonské smlouvy prezidentem republiky.
01.10.2009

Milan Urban, poslanec ČSSD

Stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi a privatizaci ČSA.
29.09.2009

Jan Papež, člen představenstva Asociace cestovních kanceláří

Člen představenstva Asociace cestovních kanceláří Jan Papež mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošní sezóně.
24.09.2009

Petr Pithart, místopředseda Senátu

Místopředseda Senátu Petr Pithart mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls například o ratifikaci Lisabonské smlouvy.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.