Milan Zelený, profesor ekonomie

Publikováno: 16.06.2009 18:20
Profesor ekonomie Milan Zelený mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi.

Moderátor (Václav Moravec):
Prohloubení ekonomické krize české banky nepoloží. Vyplývá to ze zátěžových testů. Český bankovní sektor je podle nich odolný vůči možnému negativnímu i katastrofickému vývoji české ekonomiky. I to vyplývá ze zprávy o finanční stabilitě České centrální banky. Testy naznačují i dobrou odolnost českých pojišťoven a penzijních fondů. Drobné výkyvy podle guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy ale přijít můžou.

Záznam Zdeňka Tůmy:
Nelze samozřejmě vyloučit, že jednotlivé banky mohou mít určité problémy a mohou tam být požadavky na kapitál, ale není to nic, co by neměli zvládnout akcionáři. Nepředpokládám, že by tady byla potřeba jakákoliv podpora ze strany státu.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v rozhovoru pro Rádio Impuls. Nejen o stabilitě českého bankovního systému a především o následcích globální ekonomické recese bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je nejcitovanější český ekonom ve světě, profesor Milan Zelený, který má doživotní profesuru na Fordhamově universitě ve Spojených státech, konkrétně v New Yorku. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý podvečer, pane profesore.

Host (Milan Zelený):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili díky vám, našim posluchačům. Své dotazy jste v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Ale pokud máte ještě dál nějaké otázky, které se týkají ekonomiky, ptejte se, máte tady muže nejpovolanějšího, profesora Milana Zeleného. Posílejte své otázky ve formě sms zpráv na číslo, ještě jednou opakuju, 774 999 888. Pane profesore, vy říkáte, že po současné hospodářské krizi vstupujeme do jiného světa, světa 21. století a v rozhovoru pro ekonomický deník E15 jste na otázku, jak bude tento svět vypadat, 3. června odpověděl a následuje citát: Zcela se změní způsob chování, podnikání, vztahů se zákazníky. Budeme mít nové obchodní modely, nové technologie, nový přístup k životnímu prostředí. Konec citátu. Na kterých příkladech byste už ukázal změny způsobu chování podniků a ekonomických subjektů, jsou-li už jasné?

Host (Milan Zelený):
No tak třeba jedním z takových oborů je automobilový průmysl. Automobilový průmysl prochází krizí, ale zároveň prochází transformací a rozlišení krize a transformace je velmi zásadní a důležité. Ono se to jakoby míchá a lidi mají někdy představu, že se po skončení krize vrátíme tam, kde jsme začali, že jo a že prostě všecko bude pokračovat dál. Ale podniky procházejí transformací, krize je příležitostí pro celou řadu podniků z netradičních zemí, z Indie, z Číny, z Jižní Ameriky, aby začaly pronikat s novými modely, s novými i přístupy, s novými produkty. Čili ta transformace třeba v automobilovém průmyslu je představována přechodem od spalovacích motorů na elektrické motory a tak dále a tak dále. Čili ty změny transformační budou ještě závažnější a ještě jaksi s větším dopadem než ty změny krizové.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měl ukázat na odvětví, která zatím s tou transformací nezačala a začít by měla, která odvětví to jsou?

Host (Milan Zelený):
No tak ještě před několika týdny bych třeba řekl bankovnictví a pojišťovnictví, ale v posledních dnech se začíná ukazovat, že regulační snahy vlád a hlavně tedy americké vlády budou natolik silné, že i tyto tradiční systémy budou transformovány. Transformovány v tom smyslu, že banky budou nuceny se stávat více partnery a méně tedy poskytovateli úvěrů. To znamená, že se budou muset účastnit na investicích peněz, které schraňují. Také bych řekl a to už je potom otázka regionální, celá řada universit, celá řada škol dneska by potřebovala zásadní změnu, že jo. Vemte si třeba jenom …, kdy dneska pořád stále jedeme podle takzvaného rakousko-uherského modelu vzdělávání a takhle bysme mohli prostě pokračovat, celá řada, politika, když bych to vzal takhle ze široka, potřebuje velmi nutnou transformaci…

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak dopady oné globální ekonomické recese podle vás přijdou do většího množství částí společnosti, než si teď jsme ochotni ještě připustit?

Host (Milan Zelený):
My to vlastně nemůžeme ani vidět, protože v naší zkušenosti nic takového není, že jo. My jsme nikdo v krizi nežili, že jo, my jsme nikdo krizi nezažili…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň máme popsanou historii a 30. léta minulého století.

Host (Milan Zelený):
Ale neprožili jsme. Něco jiného je mít něco popsaného a něco jiného je něco prožít.

Moderátor (Václav Moravec):
Říkáte zkušenost je zkušenost?

Host (Milan Zelený):
Říkám, je rozdíl mezi tím, co člověk dělá a co člověk říká a nebo mezi tím, co člověk prostě prožije a co člověk přečte, že jo. To jsou zásadní rozdíly. Kdo neprožil válku, těžko si může představit, co to skutečně je, kdo neprožil krizi a naše generace nic takovýho neprožila. Čili proto nás to omezuje i v tom pohledu do budoucnosti. My jsme konzervativní a my si nedovolíme si promítnout ty věci, my ty trendy víceméně tak, jak jsem z toho slyšel už z toho úryvku, my si je upravujeme tak, aby se nám to hodilo k udržení vlastně tý předchozí éry.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měl laikům neekonomům vyjmenovat hlavní viníky současné globální ekonomické recese, byť jsme v těch uplynulých měsících a týdnech slyšeli finanční ústavy, problém amerických hypoték, které viníky byste vyjmenoval?

Host (Milan Zelený):
Pane doktore, tohle je otázka do pranice, protože já bych, já samozřejmě mohu ukázat na nějaké viníky, ale ještě bych k tomu předeslal, že oni nezavinili tu krizi, oni spustili tu krizi. Čili bych šel na trh se svojí kůži v tom, že bych řekl, že ta krize nemá viníka.

Moderátor (Václav Moravec):
Má pouze spouštěče.

Host (Milan Zelený):
Má pouze spouštěče nebo jak říkáme anglicky, trigger, to je to, co to, čili kdyby to neodstartovaly, řekněme, ty hypotéky, tak to odstartujou třeba kreditní karty, když by to neodstartovaly kreditní karty, tak to odstartuje třeba zaostávání automobilového průmyslu za poptávkou a tak dále a tak dále. Každá krize si najde trigger, ale ten trigger není viník, to je prostě jenom něco, co prostě reaguje na akumulovanou neudržitelnou neefektivnost, byrokratizaci, prostě předlužení, přílišné zvýšení nákladů, přílišné mandatorní, my nemáme mandatorní výdaje jenom v politice a v ekonomice jako makro, ale my máme i v podnicích, že jo. třeba General Motors byl vlastně udušen mandatorními výdaji a tak dále. Čili v tomto smyslu bych řekl, že to jsou spouštěče a že ta krize tak jako tak musí nastat, protože my jsme se nenaučili, jak v době konjunktuře se opravovat sami sebe, jak se zastavit. My se jakoby přejíme, kdybych teda mluvil hodně obecně. My se přejíme, my ztloustneme, my zpohodlníme, my přestaneme inovovat, přestaneme hledat nový výrobky, nový výrobky, řekněme, v automobilech jsou v podstatě, maj jenom lepší barvu nebo trošku jiný parametry, ale ni zvláštního se neděje. My prostě zlenivíme a tak ekologie ekonomická, teď nemyslím tu přírodní jenom, ale ta ekonomická, ona jako nám říká konec, stop, takhle to dál nejde, neudržitelný, nastává krize. A to, co ji spustí, to je celkem náhodný, ale je to něco, co není viník.

Moderátor (Václav Moravec):
Nejhorší část světové krize možná teprve přijde. Tak varoval už v pondělí šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Kahn doslova prohlásil, citujme: Velká část toho nejhoršího ještě není za námi. Současně vyzval k opatrnosti při hodnocení stavu světové ekonomiky. Profesor Jan Švejnar začátkem června v Impulsech tvrdil, že hrozba ekonomické deprese není zažehnána.

Záznam Jana Švejnara:
Zatím není zažehnáno celosvětově a tam právě je důležité, aby byla silná koordinace, ne-li harmonizace, napříč velkými celky. Spojené státy, to znamená nafta, Severní Amerika, celá Evropa, Japonsko, Čína. Tito čtyři hráči představují 75 procent, možná více, světového HDP. Takže jestliže oni by měli koordinovaný přístup, tak opravdu se dá recese zvrátit v tom smyslu, že se dají zvrátit negativní očekávání.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před necelými 14 dny tady v Impulsech profesor Jan Švejnar. Pokud by měl necitovanější český ekonom, profesor Milan Zelený, který je hostem dnešních Impulsů říci, které časované bomby podle něj ještě tikají v té globální ekonomice, které časované bomby by to byly?

Host (Milan Zelený):
Já vám řeknu jednu časovanou bombu, která je tak závažná, že ani koordinace v globálním měřítku ji plně neřeší. A ta časovaná bomba je nezaměstnanost. Jinými slovy, co se děje je, že ta nezaměstnanost, která nám dneska vzniká, že ona se nebude již automaticky regenerovat. Ty, ty zaměstnání jsou jakoby ztraceny natrvalo.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se tedy říci, že i když ekonomika půjde nahoru, tak podle vás nedojde k výraznému poklesu nezaměstnanosti.

Host (Milan Zelený):
I když půjde nahoru, i když půjde nahoru, tak ty pracovní příležitosti, které jsme ztratili, ty budou už nahrazeny různými technologiemi, různými novými systémy, novými metodologiemi a tyto nové modely podnikatelské jsou už založeny samy o sobě na principu nižšího počtu pracovních sil. Tím nechci říct, že prostě nenajde, nedojde potom zase k nějakému nárůstu zaměstnanosti. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ale nebude tak výrazně. . .

Host (Milan Zelený):
Už to bude na nižší úrovni a z toho mám největší obavu, protože tam je to nejlíp vidět v Americe. Když si vezmete Spojené státy, tak tam jsou vyčerpaný vlastně všechny sektory, ve kterých můžeme tvořit zaměstnanost. V zemědělství už byste netvořil nový pracovní příležitosti, v průmyslu je tam 15 procent pracovní síly, tam už byste taky netvořil. Jediná šance byly vždycky služby. Dneska služby jsou napadány internetem a počítači a automatizací a vším možným, a dneska nám začal počet lidí, zaměstnaných ve službách klesat a když si odečtete tyto tři sektory, co vám zbývá? Jedině stát a nezaměstnanost. Čili my jsme jakoby vyčerpali, protože lidé mohou dělat ekonomicky pouze čtyři věci, mohou vyrábět jídlo, mohou vyrábět věci jakékoliv, mohou sloužit, anebo nebudou dělat nic. A nic jiného, než tyto čtyři věci lidstvo nezná a nepoznalo.

Moderátor (Václav Moravec):
Znamená to, že v souvislosti s tou vysokou nezaměstnaností to podle vás je časovaná bomba v globální ekonomice se můžeme dočkat výrazných sociálních otřesů a sociálního napětí ve společnostech?

Host (Milan Zelený):
Tady je jeden faktor, a ten je, že, že světový ekonomický, světové ekonomiky nejsou ve fázi, jinými slovy, některé jsou pořád ještě ve fázi, kde alespoň vnitřně třeba sektor služeb bude narůstat. Některé ekonomiky i průmyslový sektor bude narůstat, ale my se musíme dívat vždycky na Spojené státy. Spojené státy jsou jakoby vždycky předzvěst, někdy předzvěst velmi dobrých věcí, ale někdy taky varování, jako pozor na to. Protože americká ekonomika je nejvíce rozvinutá ve smyslu přechodu na sektor služeb, 80 procent americký pracovní síly je ve službách. Jestliže tyto služby přestanou generovat pracovní příležitosti, tak my vlastně nemáme už žádný jiný sektor, kromě státního sektoru. A jestliže budeme, jestliže nám přebují státní sektor, který nevytváří přidanou hodnotu, ale konzumuje již přidanou hodnotu vytvořenou jinými, to znamená daně, že jo, tak vlastně skutečně může dojít k třenicím a sociálním problémům a nepokojům, protože to bude jakoby polovina vlastně pracovní síly nebude mít pracovní zapojení a polovina bude natolik produktivní, že bude pokrývat potřeby té druhé poloviny. Když si vezmete zemědělství, americké zemědělství, které musí živit vlastně těch 300 milionů lidí a ještě klidně Rusko třeba, jo, by mohlo, jenom půl procenta celkový pracovní síly a tohle to probíhá ve všech sektorech. Proto to říkám, že to je časovaná bomba. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, je to časovaná bomba nikoli americké, když srovnáváme americkou ekonomiku s ekonomiky. . .

Host (Milan Zelený):
Amerika bude trigger, to bude ten spouštěč.

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že to bude i. . .

Host (Milan Zelený):
Postihne celý svět.

Moderátor (Václav Moravec):
Tikaná časovaná bomba i České republice. . .

Host (Milan Zelený):
Postihne celý svět, protože celý svět, i když to není ve fázi, tak celý svět se pohybuje. Už historicky od zemědělství přes průmysl, na služby a pak kam? A když už máme minimálně jednu ekonomiku, která narazila na ten strop, třeba Obama říká, vytvoříme nový pracovní příležitosti. Kde? V zemědělství? V průmyslu? Ve službách? Když už i ty služby prostě jsou dneska technologicky zvládnutý, čili tohle považuju za skutečný oříšek a tohle kdyby někdo jako se s tím popral a vyřešil obecně, tak skutečně lidstvu něco prokáže, protože americky a Spojené státy budou první ekonomikou, která narazí na tuto ne krizi, ale zcela zásadní kvalitativní transformaci, protože prostě ty produktivní systémy už nebudou schopny absorbovat tu pracovní sílu tak, jak k té ekonomice vy, to je nový pohled, že jo, to je, z toho jde trošku strach, ale přitom je to taky výzva, že jo, je to výzva, protože samozřejmě to vyžaduje tu kvalitativní změnu vůbec ve způsobu života a ve způsobu chování a rozhodování a všecko ostatní.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je nejcitovanější český ekonom ve světě, profesor Milan Zelený. Na české banky a jejich zranitelnost se zaměřila teď Česká národní banka, jednotlivé české banky procházejí takzvanými zátěžovými testy, těmi prošly i banky americké. Nejtěžší ekonomický šok v těch českých zátěžových testech počítal s poklesem české ekonomiky o 8 procent hrubého domácího produktu. Tady jsou slova vedoucího týmu finanční stability centrální banky Jana Fraita.

Záznam Jana Fraita:
Což je poměrně brutální šok, nicméně i s tímto šokem se dokázaly banky nakonec vypořádat. Samozřejmě, že pokud by recese byla dlouhodobá neb víceletá, tak by to bylo pro banky mnohem náročnější.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje v rozhovoru pro Radio Impuls vedoucí týmu finanční stability České národní banky Jan Frait. I banky ve Spojených státech amerických, jak jsem říkal, prošly zátěžovými testy, mají podle vás, pane profesore, ty zátěžové testy vůbec nějakou vypovídací hodnotu, jak byste je bral?

Host (Milan Zelený):
Mají vypovídací hodnotu v tom smyslu, že se v bankách vytvořily určité rezervy, určité rezervy peněz a že na nějaké takové základní výkyvy, alespoň krátkodobě, je možno očekávat určitou reakci. Ale to, že máte v rezervě hodně peněz ještě neznamená, že máte investiční příležitosti, do kterých ty peníze investovat. Čili i v Americe celá řada bank se ukázalo, že jsou poměrně dobře vybavený finančně, ale přesto úvěry neposkytují, přesto se tok úvěrů nezrychlil nebo nezdůraznil a jeden z těch důvodů je, že v té ekonomice tak, jak dneska je před tou transformací nebo v té transformaci, tak ty nový investiční příležitosti se velmi těžko hledají, protože ty starý už nestojí za to tam ty peníze dávat a ty nový ještě pořád jako se nedostávají do popředí, čili problém není to, jestli má banka hodně peněz uloženo, problém je to, že za prvé nemusí mít důvěru v ekonomiku, jak bylo řečeno, když to bude trvat pár let, tak stejně ty peníze nepustí a nemá hlavně investiční příležitosti, to znamená hlavně lidé, kteří by si z banky půjčili, nejenom na údržbu svých existencí v podniku, ale na řekněme nové příležitosti, tak těch příležitostí je poměrně málo, čili já bych řekl, že musíme být velmi opatrní v tomhle, že si musíme neustále připomínat, že mít kupu peněz ještě neznamená, že máte kapitál. Kapitál je teprve, když se to začne otáčet a když se něco začne vytvářet. Jako kupu peněz já můžu mít doma a nikdy z toho nic neudělám, že jo, když to nemám kam investovat nebo když se bojím to investovat. Čili ty testy zatím ukázaly, že banky mají kupu peněz.

Moderátor (Václav Moravec):
Ty největší dopady na český finanční systém by podle České národní banky způsobil scénář, cituji: nervozita trhu. Ten počítá s poklesem české ekonomiky o čtyři procenta a největším oslabením koruny při tomto scénáři by se do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti dostal dvojnásobný počet bank, než v tom mírnějším scénáři, celkem by šlo o osm bank, včetně několika významnějších českých bankovních domů. Podle vás které otázky stále ještě nemáme zodpovězeny v souvislosti se stavem českého bankovního systému, protože stále jsme ale ujišťováni, že český bankovní systém v porovnání s tím západoevropským je stabilnější, protože české banky si prošly sanací a daňoví poplatníci lidově řečeno vysolili desítky, dokonce stovky miliard korun na sanaci bankovního socialismu v těch letech 90.?

Host (Milan Zelený):
No hlavní problém, který si málo připouštíme, je, že ten náš vnitřní bankovní systém je pořád ještě, ať se na to podíváte, jak chcete, je vlastně odnoží zahraničních bankovních systémů. My nemáme svůj vlastní bankovní systém jako takový. To jsou všecko…

Moderátor (Václav Moravec):
My jsme ho měli, ale privatizovali do ciziny
.

Host (Milan Zelený):
To jsou mezinárodní banky, že jo. Ty mezinárodní banky dělají různá rozhodnutí a jestliže prostě budou tlaky jedním nebo druhým směrem, vzhledem k jejich situacím zahraničním, tak na to, budeme cítit ty dopady, ať máme jakékoliv rezervy. Čili to by byl takový, první věc. Ale důležitější věc, my se stále bavíme, že jo, kdy jakoby ta banka přestala být solventní, kdy jakoby ta banka přestala fungovat. Oni nefungují už teď, oni nefungují, i když jsou plně solventní. Americké banky nejsou schopné uvolnit úvěry. Čili nám furt ještě nedochází, že i v bankovnictví nejde jenom o krizi bankovnictví, ale zase opakuji, jde o transformaci bankovnictví. To znamená, my musíme začít hledat nové způsoby, jak poskytovat bankovní služby a jak využívat internetových služeb, jak využívat přímého styku s těmi klienty, jak se zbavit to, čemu říkám poplatkový bankovnictví. Si uvědomte, že ta banka dneska není nic jinýho, než výběrčí poplatků. Ona v podstatě…

Moderátor (Václav Moravec):
To je ale právě, že teď vstupuji do vaší řeči, to je to, kde české banky třeba na rozdíl od britských, francouzský, jsou proto v tak dobrém stavu, že vybírají především poplatky?

Host (Milan Zelený):
Oni berou minimum rizik, oni v podstatě nejdou do rizikových investicí, oni se vlastně nechovají jako banky, oni se chovají jako spořitelny, který prostě dávají jenom na ty nej, jak bych to řekl, nejméně riskové investice.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké máte vysvětlení, že jim to v Česku prochází?

Host (Milan Zelený):
No tak mé vysvětlení je, že podnikatelská kultura, která by skutečně byla dravá a byla investičně orientovaná, je tady omezena nejenom tím, že nemáme ten návyk kulturní, ale taky opět tím, že ta rozhodnutí investiční a strategická se odehrávají mimo hranice našeho státu. My si tohle musíme všechno uvědomit. Jako říká se cynicky, že pravda nevítězí, že jo, ale pravda vítězí, i když to teda někdy trvá celý generace, ale nakonec prostě se to projeví. My skutečně tuto závislost máme…

Moderátor (Václav Moravec):
Vidíte nějaký trigger, když zase použiji to slovo, které vy jste řekl, nějaký spouštěč, který by způsobil, že by se zásadně v Česku změnil bankovní systém a že by tady vznikly silné národní bankovní domy, které by nebyly pobočkami zahraničních bank, protože jsme banky privatizovali do ciziny?

Host (Milan Zelený):
Ono se to týká všech odvětví, ale já si pamatuju třeba, že podobné problémy, já si to nepamatuji tedy, ale jsem si vědom, že podobné problémy byly i za první republiky a že třeba taková firma Baťa nechtěla s těmi bankami spolupracovat českými už tehdy, protože jim neumožňovaly pronikat právě do těch rizikových investic a nebyly banky ochotny vzít zodpovědnost, jak říkal Tomáš Baťa, půjčí vám peníze, když svítí sluníčko a objeví se mráček a sprchne a honem to chtějí všichni zpátky, že jo. Tak se nedá podnikat. Čili on si vytvořil vnitropodnikovou banku, že jo. A ta tradice těch vnitropodnikových bank nějakou dobu přežívala a celá řada podniků se o to často pokoušela. Ale v době konjunktury, kterou jsme měli teď za posledních 20 let, celkem opět, lidi jsou v podstatě leniví a nekoukají dopředu a to ani podnikatelé ne. Takže nakonec jsme sklouzli zase k tomu poplatkovému bankovnictví. Ale fakt je, že ty naše banky v podstatě vybírají poplatky.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká profesor Milan Zelený, nejcitovanější český ekonom a host dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijal naše pozvání a věřím, že se nesetkáváme tady v Rádiu Impuls naposledy.

Host (Milan Zelený):
Děkuji taky, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Přepis nejen tohoto rozhovoru s profesorem Milanem Zeleným najdete na našich internetových stránkách. Podívejte se na ně, na www.impuls.cz. Hostem středečních Impulsů pak bude prezident České lékárnické komory, Stanislav Havlíček.

24.06.2009

Petr Nečas, místopředseda ODS

Místopředseda ODS a bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o tom, jak současný kabinet řeší dopady ekonomické krize na zaměstnance.
23.06.2009

Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie

Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o práci soudců a nových zákonech.
22.06.2009

Gustáv Slamečka, ministr dopravy

Ministr dopravy Gustáv Slamečka mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výstavbě nových dálnic a silnic v Česku.
18.06.2009

Bohuslav Sobotka, 1.místopředseda ČSSD

Stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické krizi i o práci kabinetu Jana Fischera.
17.06.2009

Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory

Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o poplatcích ve zdravotnictví.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.