Zdeněk Tůma v Impulsech Václava Moravce

Publikováno: 26.01.2009 18:20
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech finanční krize na českou ekonomiku.

Moderátor (Václav Moravec):
Pesimistické scénáře se naplňují. Ministerstvo financí i Česká národní banka s každou další prognózou snižují odhady růstu české ekonomiky. Ministr financí Miroslav Kalousek předložil vládě upravenou verzi státního rozpočtu na letošní rok. Kvůli výraznému zpomalení ekonomiky počítá šéf státní pokladny se schodkem ve výši 75 miliard korun. K růstu ekonomiky v letošním roce pak ministr financí Miroslav Kalousek dodává:

Záznam Miroslava Kalouska:
V tuto chvíli beru tu jednoprocentní variantu jako variantu, doufám, co nejblíže k realitě. Osobně věřím, že růst přece jenom bude, byť to bude v oblasti kladné nuly.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova ministra financí Miroslava Kalouska, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Odbory i podnikatelé jsou opatrní. Podle nich by i česká ekonomika v letošním roce mohla upadnout do recese. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Pozvání k mikrofonu Rádia Impuls přijal po čase guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.

Host (Zdeněk Tůma):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám, našim posluchačům. Své dotazy jste v průběhu dne psali a posílali formou sms zpráv na číslo 774 999 888. Pokud ještě máte nějaké otázky na guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy, tak je posílejte ve formě sms na ono číslo, ještě jednou ho opakuji, 774 999 888. Pane guvernére, už několik měsíců je referování novinářů o světové i české ekonomice spojeno se slovem krize. Mluví se o globální krizi, finanční krizi, hospodářské krizi. Troufáte si popsat, natož odhadnout, v jaké fázi oné krize jsme v současnosti?

Host (Zdeněk Tůma):
Tak snad částečně. Máte pravdu, že je dobré rozlišovat jednotlivé fáze nebo projevy krize. My jsme v předcházejících měsících říkali, že jsme velmi dobře obstáli v té finanční krizi, která probíhala během minulého roku na vyspělých finančních trzích, nicméně postupně zasahovala i další země. Je velmi dobře známo, že ty počátky všeho byly na finančních trzích ve Spojených státech. Nicméně i tak, jak se to šířilo, tak česká ekonomika patřila mezi ty, které obstály velmi dobře. Ale a teď se dostáváme k těm důsledkům pro naši ekonomiku. Na podzim minulého roku došlo k tomu přelévání nedůvěry z finančních trhů do vyspělých zemí, i k nám, což se projevilo například ve fungování peněžního trhu a podobně. Nicméně přesto náš finanční sektor to celkem slušně ustál, ale bylo zřejmé, že tato finanční krize globálně bude mít důsledky na reálnou ekonomiku. A tím se dostáváme do té druhé fáze, jak velké budou tyto důsledky pro reálnou ekonomiku a to je to, na co se dneska velmi obtížně hledá odpověď, to jsou ty předpovědi, kdy … stále horší čísla, částečně je zřejmé, proč to tak je, protože opravdu ta čísla z reálné ekonomiky jsou horší a horší, takže tak trochu se předhánějí, kdo řekne ještě horší prognózu.

Moderátor (Václav Moravec):
Má to reálný základ nebo je to spíš dáno projevem nedůvěry? Stačí se podívat na aktuální data Českého statistického úřadu…

Host (Zdeněk Tůma):
Ty věci nejdou úplně oddělit, protože opravdu jsou horší čísla a ty posunují tu nižší důvěru nebo spíše už můžeme říkat přímo nedůvěru k dalšímu vývoji. Klesají všechny takové ty indexy důvěry, ať už spotřebitelů nebo co se týká optimismu firem z hlediska dalšího vývoje a jejich zakázek. Takže nemůžeme úplně oddělit ta očekávání od těch reálných projevů, protože jedno posiluje druhé. No a jeden z těch významných momentů je, že ta fáze, do které přicházíme nebo v posledních měsících přecházíme, je zřejmý propad poptávky na globálních finančních trzích. Globální ekonomika rostla celou řadu let velmi rychle, my jsme to konec konců viděli i u nás, my jsme doháněli vyspělý svět. Já věřím, že i na nižších úrovních jako nadále můžeme dotahovat vyspělý svět. Takže kdybychom chtěli hledat nějaké prvky optimismu, tak snad to, že bychom si mohli udržet určitý růstový potenciál, nicméně určitě na nižších hodnotách. Takže je to nějaká korekce předchozího velmi dynamického vývoje. Při tom propadu poptávky se ukazuje, že některé…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, není ale slovo korekce příliš zjemnělé?

Host (Zdeněk Tůma):
Že některé kapacity jsou za dané situace nadbytečné, takže jasně, můžeme tomu říkat eufemisticky korekce a určitě z hlediska novinářského žargonu je atraktivnější slovo krize.

Moderátor (Václav Moravec):
Podíváte-li se ale na makroekonomické prognózy, které máte vy jako Česká národní banka. Ministerstvo financí šlo s těmi prognózami dolů ze tří procent teď zhruba na jedno procent. Vy jste už na konci loňského roku pracovali i s tou takzvanou pesimistickou variantou, která počítá dokonce s recesí i v České republice a to zhruba půlprocentní zpomalení, propad o půl procenta. Neukazuje se už dnes, že jsme v této fázi jako Česká republika onoho pesimistického scénáře České národní banky z prosince?

Host (Zdeněk Tůma):
Naše stávající prognóza je opravdu z října a při té dynamice ve světovém vývoji, ale i ve vývoji v české ekonomice je ta prognóza opravdu do jisté míry zastaralá. Nicméně už tehdy jsme si říkali, že si umíme představit horší vývoj, než byla ta základní varianta a proto jsme se rozhodli zpracovat i alternativu k prognóze, která, jak vy správně říkáte, počítá s daleko nižším vývojem a počítala také se slabší korunou. Máte pravdu v tom, že jsme momentálně blíže k tomu alternativnímu scénáři, nicméně já bych teď nechtěl v tomto směru dělat žádné silné výroky z prostého důvodu, že my za dva týdny budeme publikovat novou prognózu. Já žádnou tady teď po ruce nemám, takže nechci předbíhat to, s čím přijdeme za dva týdny.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zatím se zdá, že ona čísla jdou k tomu krizovému scénáři.

Host (Zdeněk Tůma):
Já osobně očekávám, že ta čísla budou blíže tomu alternativnímu scénáři, to znamená…

Moderátor (Václav Moravec):
Recesi.

Host (Zdeněk Tůma):
Nižší růst a slabší koruna.

Moderátor (Václav Moravec):
Může se Česká republika vyhnout recesi, podíváte-li se na to, že je součástí globální ekonomiky? To znamená, i kdyby se dělaly jakékoliv kroky, tak že tento pesimistický scénář by nikdo neodvrátil?

Host (Zdeněk Tůma):
No dost dobře se tomu vyhnout nemůže, protože jsme velmi otevřená ekonomika. Nejde o to, že bychom byli natolik závislí na zahraničním obchodu, že bychom bez něj nemohli růst. V posledních deseti letech jsme měli období, kdy růst byl tažen především spotřebou a investicemi, takže to neznamená, že stojíme pouze na zahraničním obchodu a pouze na vývozu. Nicméně pokud zahraniční poptávka propadne tak masivně, jak propadla, tak samozřejmě je to pro ekonomiku šok, s kterým se není schopna jaksi vypořádat beze ztrát. A možná globální ano, globální, ale budeme-li konkrétnější, jedná se především o naši expozici, o náš vztah k eurozóně a především k německé ekonomice.

Moderátor (Václav Moravec):
Každý měsíc se dozvídáme, jak bylo řečeno, o snižování makroekonomických prognóz, ať Ministerstvem financí nebo centrální bankou. Topolánkova vláda právě dnes upravila návrh státního rozpočtu na letošní rok. Při jednoprocentním ekonomickém růstu by měl schodek činit 75 miliard korun. Vláda převedla všechny rezervní fondy do státního rozpočtu, jde o zhruba 40 miliard korun.

Záznam Miroslava Kalouska:
Je to poměrně významné protikrizové opatření české vlády, protože kdybychom neudělali tuto operaci, resorty neobětovaly své rezervní fondy, pak by schodek přesáhl částku 112 miliard korun se všemi riziky, které by to znamenalo pro stabilitu veřejných rozpočtů.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova ministra financí Miroslava Kalouska, která pronesl před několika desítkami minut. Dají se podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který je hostem dnešních Impulsů, teď veřejné finance, jejich stav a tlak na ta různá protikrizová opatření, považovat za další hrozbu pro českou ekonomiku nebo vidíte rizika jiná?

Host (Zdeněk Tůma):
Já bych to nenazval hrozbou. Je celkem přirozené, že v momentě výrazného zpomalení ekonomiky jdou veřejné finance proti tomuto cyklu a je to tak v pořádku, já jsem rád, že se veřejné finance v tomto směru chovají proticyklicky a mimochodem, v té debatě o možných defiskálních opatření je tohle docela důležitý moment, srovnání třeba americké ekonomiky a české ekonomiky nebo evropských ekonomik obecně. Podíl státu nebo přerozdělovací procesy v Evropě jsou daleko větší, než ve Spojených státech, jinými slovy takzvané ty automatické stabilizátory, to jest to, že jakmile ekonomika zpomalí, tak mi automaticky narůstají jakoby výdaje státu, tenhle efekt je daleko silnější v Evropě, než ve Spojených státech, takže jestliže teď diskrečně americká vláda rozhoduje o velkých balíčcích, tak vlastně řada evropských ekonomik a většina, dává daleko víc peněz právě proto, že tyto automatické stabilizátory jsou vestavené v těch přerozdělovacích systémech, takže i z tohoto důvodu není nijak překvapivé, že při tak výrazném zpomalení ekonomiky, které se momentálně očekává, veřejné výdaje jdou nahoru, na druhé straně přesto je pořád nutné mít na zřeteli ten střednědobý cíl mít vyrovnané veřejné finance a neztratit úplně tu disciplinu, protože těžko se to potom zase dává zpátky dohromady.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte jako guvernér obavy z některých těch návrhů, ať už členů Národní ekonomické rady vlády nebo opozice a říkejme jim, protikrizové plány nebo protikrizové balíčky.

Host (Zdeněk Tůma):
Tak, tohle je do značné míry kompetence vlády, aby to rozhodovala, já jsem zatím jenom v médiích zaznamenal, že debatovali o nějakých opatřeních v oblasti finančních trhů, tak tam předpokládám, že budeme konzultováni, protože tu jde hodně i za námi, ať už z hlediska implementace měnové politiky nebo dohledu, nicméně zatím těch informací o tom moc není, pochopil jsem, že se debatovala celá řada nejrůznějších návrhů a že se teprve precizuje, s čím jít do další debaty a další věc je, že nechci potom dělat arbitra mezi možnými typy fiskálních impulsů, vždycky jsem říkal, že bych byl rád, aby vláda respektovala mandát centrální banky a zase my bychom měli potom respektovat mandát vlády.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale přece jenom na jednu věc se vás, protože to je společné v souvislosti s přípravou vstupu země do prostoru jednotné evropské měny a tam máte díl své odpovědnosti, tak jsou podstatné veřejné finance a jejich stav. Sociální demokraté představili v neděli protikrizový scénář, který počítá se zvyšováním sociálních dávek, snížené sazby daně z přidané hodnoty z dnešních 9 na 6 procent, ale také se zvýšením daní pro lidi s příjmem na milion korun. Tady jsou slova prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky.

Záznam Bohuslava Sobotky:
My se domníváme, že by bylo dobré zvýšit solidaritu v rámci našeho daňového systému, jsme přesvědčeni o tom, že by se lidé s vysokými příjmy měli podílet na financování těchto opatření proti krizi a proto navrhujeme u těch lidí se skutečně vysokými příjmy, u těch, kteří mají příjem vyšší než 100 tisíc korun hrubého měsíčně, aby se zavedla sazba daně ve výši 30 procent, to znamená, že by nadále byla sazba daně 15 procent ze superhrubé mzdy a potom druhá sazba 30 procent ze superhrubé mzdy pro ty, kteří vydělají víc než 1,2 milionu korun ročně.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval předseda rozpočtového výboru z ČSSD Bohuslav Sobotka, ministr financí Miroslav Kalousek varuje před takovými velkorysými plány a jasně říká, že Česká republika by neměla být tak velkorysá, jako například vláda francouzská, německá nebo i nově nastupující administrativa Baracka Obamy. Nakolik je možné, podle vás, pane guvernére, přestát tu hospodářskou krizi bez těch velkoryse pojatých státních injekcí do ekonomiky.

Host (Zdeněk Tůma):
No, těžká otázka, na kterou budete dostávat samozřejmě nejrůznější odpovědi. Především velmi obtížně se porovnává situace v jednotlivých zemích, protože třeba já nevím zase tak moc o konkrétních problémech ve francouzské či britské ekonomice, takže nehodlám posuzovat jejich návrhy na podporu, druhý důležitý moment je, že vláda nemá žádné svoje peníze, vláda má pouze peníze daňových poplatníků, takže pokud teď bude dávat něco do ekonomiky, tak buď skutečně musí zvýšit zdanění, jak o tom hovoří Sociální demokracie, anebo to zdanění půjde výš v budoucnu, to znamená jsou to pouze buď jakoby naše peníze stávajících nebo budoucích daňových poplatníků a proto já jsem říkal hned na začátku, že jako, že se nesmí ztratit ze zřetele ten dlouhodobý cíl nebo i střednědobý, snažit se o disciplinu v oblasti veřejných financí, protože nejsou tady žádné jiné peníze, než které tato ekonomika generuje. A teď se dostáváme k tomu jádru věci, do jaké míry tyto výdaje mohou být efektivní a na to ekonomie do dneška nezná odpověď. Jsou prostě ekonomové, kteří říkají, ano, za jistých okolností mohou být efektivní a jsou ekonomové, kteří říkají, že příliš ne.

Moderátor (Václav Moravec):
Do které skupiny patří ekonom Zdeněk Tůma.

Host (Zdeněk Tůma):
No, teď už se zase dostáváme zpátky do té, z mého hlediska neutrální politické roviny, že já nehodlám v tomto dělat arbitra, protože nemám pocit, že by to byl můj mandát, takže možná až za dva roky skončím a budeme, ještě pokud mě ještě potom pozvete, tak potom budu komentovat, budu specifičtější
v této otázce.

Moderátor (Václav Moravec):
Zeptám se jinak, zkusit to musím. Za jak významný považujete ten rizikový faktor stavu veřejných financí a dodržení tříprocentní hranice těch takzvaných maastrichtských kritérií a možné odsunutí termínu přijetí eura kvůli tomu, že bude obtížné udržet veřejné finance právě pod tou tříprocentní hranicí teď kvůli tomu, co se děje ve světě a co postihlo ekonomiku českou.

Host (Zdeněk Tůma):
Já tedy, přece jenom nějaký komentář k těm fiskálním stimulům učiním. Je, já myslím, že podstatné je podpořit nebo najít takové redistribuční kanály, které by podpořily nižší příjmové skupiny, protože tam je výrazná naděje, že to podpoří spotřebu, pokud to bude velmi plošné, tak ty vyšší příjmové kategorie zřejmě potom zvýší úspory. Takovéto redistribuční kanály vůbec není triviální najít a dostáváme se k tomu, nakolik efektivně stát dokáže ty peníze vynaložit, ať už je vezme prostřednictvím vyšších daní, bližší či vzdálenější budoucnosti, jinými slovy, každá ekonomika má určitou absorpční schopnost, nakolik pod tlakem může vstřebat jako dodatečné peníze, to znamená jako nemůžeme se dívat jako na spásu, že stát najednou zvýší dramaticky výdaje, protože o co víc je zvýší, o to méně efektivněji budou vynaloženy. A co je nějaký, nějaká řekněme, já nevím, rovnováha, v angličtině by se řeklo trade of, na který není triviální odpovědět a závisí na ekonomice, asi jinak to bude vypadat v severských zemích, které třeba mají ty redistribuční kanály hodně propracované a je tam obrovská solidarita ve srovnání s některými jinými ekonomika. Čili to je jakoby a potom se, já jsem možná odbočil, vy jste se potom ptal ve vztahu k euru. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Já už teď po vás nechci hodnocení jednotlivých těch věcí, protože vím, že to z vás nedostanu, ale jde mi o to, když se podíváte na situaci ve světě v globální ekonomice a dopadech na českou ekonomiku, tak jak rizikovým faktorem je tato situace současná na dodržení maastrichtských kritérií, ať se vláda chová ještě víc zodpovědně, protože propad na straně příjmů je jasný. Je to rizikový faktor?

Host (Zdeněk Tůma):
No tak riziko je určitě větší, než před rokem, ale řekněme ještě jednu věc, za poslední roky a díky tomu, že česká ekonomika byla v posledních letech opravdu ve vynikající kondici, tak se podařilo stabilizovat velmi slušně veřejné finance. Ne, že bych si neuměl představit, aby to bylo ještě výraznější, ale je tady určitý manévrovací prostor, což je jedna z řady výhod, kterou česká ekonomika v současné době má ve srovnání s jinými zeměmi, že pořád máme k těm třem procentům relativně daleko, takže je možné připustit zvýšení výdajů, ať už prostřednictvím stabilizátorů nebo prostřednictvím nějakých diskredičních výdajů, aniž bychom překročili tuto tříprocentní hranici. Tečka.

Moderátor (Václav Moravec):
Tečka. Podíváte-li se na to, jak můžete vy ovlivňovat ekonomiku, je to ovlivňování prostřednictvím úrokových sazeb. Česká národní banka v polovině prosince snížila tu hlavní úrokovou sazbu o půl procenta na dnešních tedy 2,25 procenta. Evropská centrální banka minulý týden snížila svou základní sazbu na dosavadní minimum dvě procenta. Dá se při srovnání s úrokovými sazbami Evropské centrální banky říci, že další snížení úrokových sazeb Českou národní bankou nevyhnutelné?
Host (Zdeněk Tůma):
Tak já když řeknu, že to je nevyhnutelné, tak nechci předjímat. Je se chci kategoricky chci odradit proti tomu, že by rozhodnutí ECB mělo signalizovat to, jakým způsobem my se zachováme. Další významný moment je, že my jsme ve srovnání s eurozónou otevřená ekonomika, proto jsou pro nás kurzové pohyby daleko významnější.  

Moderátor (Václav Moravec):
Vzpomínám si na vaši přednášku před zhruba třemi měsíci, kterou jste měl na Žofínském fóru. Mluvil jste o rozbouřených vodách, ve kterých neradno stanovovat termín přijetí eura nebo vstup, termín vstupu země do eurozóny. S odstupem když se podíváte na to, co se děje v uplynulých týdnech a měsících v ekonomice, převažují podle vás teď pozitiva vstupu do eurozóny nebo naopak se ukazuje a ona globální ekonomická krize ukazuje díky bohu, že máme vlastní korunu?

Host (Zdeněk Tůma):
Já v této věci zůstávám konzistentní, a nejenom s ohledem na to, co jsem říkal před třemi měsíci, ale i v předcházejících letech. Já vidím legitimní argumenty jak pro mírně rychlé přijetí eura, to znamená velmi silná volatilita kurzu, která může být poměrně bolestivá oběma směry. Konec konců tu volatilitu pozorujeme v posledních dvou letech. Nejenom v posledních dvou měsících napřed velmi silné posilování, potom velmi silná korekce. Stejně tak určitá pozitiva a argumenty opačným směrem, které také pozorujeme a tj., že za současné situace při výrazném tlaku na ekonomiku česká koruna oslabuje a jak jsem říkal, jsem přesvědčen o tom, že v tom horizontu jednoho, dvou let to bude pro naši ekonomiku prospěšné. Oba argumenty jsou legitimní…

Moderátor (Václav Moravec):
Na vašich lékárnických vahách tedy ty uplynulé týdny a měsíce, řekněme, nepohnuly s těmi vahami vůbec?

Host (Zdeněk Tůma):
Já vám řeknu příklad. Já rozumím tomu argumentu, že při té nesmírně velké volatilitě, kurzu koruny, je to velké riziko pro podnikatelský sektor a ten jejich tlak na fixaci kurzu koruny. Tomuto argumentu rozumím. Na druhé straně lze právě poukázat na to, že to oslabení koruny by mohlo pomoci, ale kdybychom, řekněme, stanovili kurz koruny někdy v létě loňského roku, tak ho stanovíme na úrovních, které by pro nás dneska byly jako velmi problematické, jo? Čili to, co já jsem řekl před třemi měsíci a co jste zmiňoval, že do rozbouřených vod neradno skákat i pro dobré plavce, tak to pořád platí. Neznamená to, že nejsme schopni někam střelit nějaký kurz koruny, kdybychom, kdyby vláda rozhodla, že teda do toho půjdeme a dohodli jsme se…

Moderátor (Václav Moravec):
To chce vláda rozhodnout v listopadu.

Host (Zdeněk Tůma):
Dohodli bychom se na nějakém termínu, ale rozhodně je to daleko obtížnější, by to bylo daleko obtížnější, než někdy v období před dvěma lety, kde kurz opravdu nelítal tolik z jedné strany na druhou. Takže jestli bych dneska jako měl říkat, je to 23, 27, 28, 25, jo? Určitě to hledání té odpovídající parity by bylo daleko obtížnější. Takže proto já jsem před třemi měsíci říkal, teď je to moře hodně rozbouřené, tak myslím, že pár měsíců jako počkat co se bude dít, že nám v žádném případě neuškodí a myslím, že na tom byla shoda i s vládou a vláda jednoznačně řekla ústy premiéra, že se tím hodlá seriozně zabývat i v příštím, tj. v letošním roce. Řekla, že do 1. listopadu se chystá vyjádřit k termínu, ale myslím, že tím pořád nechává otevřený velký prostor pro různé možnosti, jaký ten termín by měl být.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Děkuji, že jste byl hostem Impulsů a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Zdeněk Tůma):
Děkuji za pozvání, na shledanou.

02.02.2009

Martin Říman

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopadech finanční krize na český průmysl.
29.01.2009

Zdeněk Škromach

Stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o finanční krizi a o propouštění.
28.01.2009

Olga Zubová

Poslankyně za Stranu zelených Olga Zubová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdravotnických poplatcích nebo o možném umístění amerického radaru v Česku.
27.01.2009

Oldřich Martinů v Impulsech Václava Moravce

Policejní prezident Oldřich Martinů mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o odchodech od policie nebo o případu uprchlého podnikatele Pitra.
22.01.2009

Jan Jelínek

Praktický lékař Jan Jelínak mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o výměně na postu ministra zdravotnictví a o úrovni českého zdravotnictví.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.