Vendula Svobodová

Publikováno: 06.03.2007 18:40
V Impulsech Václava Moravce mluvila nejen o Karlu Svobodovi, jejich společném životě a smrti, ale také o Kapce naděje.

Její jméno plnilo a plní přední stránky novin. A to nejen seriózních. Mediální analytik Milan Kruml k jejímu životnímu příběhu dodává:

„Pokud si bulvár jednou pustí do svého soukromí, nemůže čekat, že existuje nějaká hranice, za kterou se nevydá.“

Neberte následující otázku jako zdvořilostní frázi. Jak se vám daří?

„Jste za 6 týdnů první člověk, kromě mých přátel, který se na to zeptal.“

Ubylo vám přátel?

„Opravdových přátel nikoli, ti jsou stále se mnou a ti pseudopřátelé, o nichž už jednou můj muž mluvil ve 13 komnatě, ti už ubyli předtím, než jsme se s mým mužem vzali.“

Teď se nesnížil počet těchto pseudopřátel?

„Nesnížil. Možná mají zvláštní pocity, že mají třeba manželskou poradnu a že mohou někomu radit, tak ti samozřejmě můžou jít se svým názorem na veřejnost.“

Jaké slovo či věta vystihují váš současný stav k médiím?

„Ticho.“

Proč? Že léčí?

„S tím se nedá v žádném případě bojovat.“

Kolik přátel máte mezi novináři?

„Mám jich tam pár a jsou to opravdu slušní lidé.“

Nestalo se vám tedy, že byste se některému z novinářů svěřila se svým osudem, protože jste k němu měla lidsky blízko, a pak se ta informace ocitla v médiích?

„Ne, nestalo se mi to, protože já si na to dávám pozor a momentálně se tato mediální kampaň, která je nastartovaná, točí kolem lidí, které já vůbec neznám.“

Když filmová režisérka Helena Třeštíková v MfDnes odpovídala na otázku, proč příběh Venduly Svobodové a Karla Svobody stále přitahuje, řekla:

„Vendula Svobodová umí dobře pracovat s médii. Hned druhý den po smrti muže se ukázala v televizi, zatímco já vypnula telefon a ukryla se před světem.“ Tím naráží na svou 16denní ministerskou kariéru. „Vendula Svobodová ten příběh drží a vytváří – čímž to nijak nehodnotím – jakýsi dobře přijatelný kýč,“ dodala Třeštíková.

Co vy na to?

„Přála bych paní Třeštílkové, aby teď seděla na této židli místo mě.“

Nespoluvytváříte příběh?

„Já jsem do této chvíle s médii nespolupracovala, protože proti lžím a pomluvám – to mi říkala už moje babička – se nemůžu nijak bránit. Já jsem s médii spolupracovala právě proto, když jsem začala vytvářet Kapku naděje a proto ani neznám tento citát. Já jsem vystoupila v televizi proto, abych osvětlila proč možná došlo k této tragické události. Můj citát byl velice stručný a jednoduchý a zněl, že došlo k tragické události a že můj manžel trpěl depresemi.“

Myslíte si, že máte nadhled? Čtete to, co se v posledních týdnech o vás napsalo či odvysílalo?

„Ráda bych ten nadhled měla, ale protože to jsou věci, které se týkají Kapky naděje, tak se mě to velice dotýká. Má práce byla velice usilovná a do budoucna bude daleko usilovnější. Chceme rozšířit Kapku naděje i na pomoc lidem v depresích.“

Což souvisí se smrtí vašeho muže…

„Samozřejmě, že to souvisí se smrtí mého muže, protože pojem deprese je ověnčen nějakým zvláštním tajemstvím nebo nějakou mystikou a spousta lidí možná ani neví, co to znamená.“

Je to i tabu, protože profesor Cyril Höschl, přední český psychiatr mluví o právě tabuizování lidí, kteří jsou duševně nemocní.

„Ano, a z tohoto důvodu ani můj muž nenavštívil lékaře, protože se bál, že se to dostane ven.“

Podle mediálního analytika Milana Krumla novináři především bulvárních médií posunuli hranice v případě smrti Karla Svobody, protože tuto událost provázela podle jeho slov celá řada nechutností. Podle Krumla je ale medializace běžnou věcí a celebrity o ní usilují:

„Pak se není co divit, že bulvár zkouší, kam až může dojít a těžko si mohl nechat ujít takovou příležitost, kdy byla taková koncentrace celebrit a současně se na tom dal najít kontroverzní tón, který využili,“ řekl Milan Kruml.

Když se zakladatelka a prezidentka nadačního fondu Kapka naděje Vendula Svobodová podívá s odstupem na to, co o ní a jejím manželi napsali v uplynulých 6 týdnech novináři, co by označila za největší nechutnost?

„Jestli k tomu můžu předsunout ještě jednu věc, vy tady pořád mluvíte o celebritách, já se ale za celebritu nepovažuji. Já se považuji pouze za ženu, která pomáhá nemocným dětem ze své svobodné vůle, a protože to slíbila své dceři. Celebritou byl bezesporu můj muž, který měl tu nadstavbu, že byl geniálním hudebním skladatelem.“

Vy jste byla jeho ženou a tudíž jste se mohla stát celebritou.

„To je ale přeci směšné.“

Ano, to je. Za celebritu se tedy nepovažujete?

„Ne.“

A co tedy podle vás byla největší nechutnost?

„Největší nechutnost se dotýká Kapky naděje, protože všechny informace, které byly zveřejněné v tisku, jsou nepravdivé. Lidé se mohou podívat na internetové stránky www.kapkanadeje.cz, kde visí všechny finanční zprávy.“

Promiňte, teď mi začínáte brát vítr z plachet. Periodika Pestrý svět nebo deník Šíp referovali po smrti vašeho muže, že většinu soukromých nákladů hradíte z nadačního fondu Kapka naděje a že tudíž nebudete mít finanční problém v této situaci. Teď cituji z Pestrého světa z 8. února – podle zdrojů úzce spjatých s nadací Vendula velkou část svých soukromých výdajů hradí z prostředků nadace. Podnikatelka však má velice dobře pojištěno, aby se na to nepřišlo… Je to jedna z největších nechutností?

„Já si myslím, že spousta soukromých podnikatelů by chtěla znát toho auditora, který tato kouzla dovede. Zřejmě by se jmenoval David Copperfield.“

Přemýšlela jste nad tím, že se pustíte do boje s novináři prostřednictvím svých právníků?

„Ano, první žaloby už jsou podány.“

A čeho se týkají?

„Týkají se těhotenství, Kapky naděje a různých urážek, ale většina z těch věcí byla "jedna paní povídala“ a ti lidé třeba ani neexistují. Takže to je velice těžko žalovatelné a je to opravdu jen sousto pro bulvár a hlavně je to upozornění pro normální lidi, aby používali své smysly, protože když se někdo koukne na naši fotku a do očí ženy, které umřel manžel, a pod tím jsou titulky, které tomu neodpovídají, tak já spoléhám na to, že lidé mají čistou hlavu a že mají zdravý úsudek.“

Když mluvíte o tom, že vaši právníci podávají hromadu žalob na média v souvislosti s tím, co se stalo v uplynulých týdnech po smrti vašeho muže, zvažovala jste, že když budete žalovat novináře, že ten kolotoč bude pokračovat, protože to bude znamenat projednávání u soudu. A žádáte nějaké finanční odškodnění jako satisfakci?

„Ano, ale je tam pro mě důležitá pravda. Moje maminka mi říkala, že jsem husita a že se jednou pro pravdu nechám upálit. Takže si myslím, že už si na mě někdo koupil sirky. Já to ale nevzdám, protože pro mě je to čest památky mého muže.“

Soudíte se o velké částky?

„Určitě to nejsou velké částky.“

A pravděpodobně půjdou na humanitární účely…

„Samozřejmě. Já bych to nechtěla okatě deklarovat, ale uvažuje se o tom.“

Když váš manžel Karel Svoboda tragicky zemřel, začala média psát o okolnostech jeho smrti. Spekulovala o tom, zda šlo skutečně o sebevraždu. Mediální analytik Milan Kruml dodává, že předchozí otevřenost manželů Svobodových k médiím se v případě tragické smrti Karla Svobody vymstila právě Vendule Svobodové. Už jsme se o tom bavili, že jste byli s manželem poměrně vstřícní k médiím, nabídli jste veřejnosti i příběh vaší dcerky Kláry, která zemřela na leukémii. Ten příběh jste ale nabídli proto, abyste založili Kapku naděje.

„Já si myslím, že slovo nabídli není to správné slovo.“

A jaké byste použila?

„Já bych řekla, že jsem velice bolestivě převykládala můj příběh a mojí dcery a celé rodiny, protože jsem to cítila tak, že můžu pomoci ostatním rodinám nemocných dětí. Jediná terapie je totiž o tom mluvit. Já dostávám nesčetné počty dopisů od lidí, kteří mají stejnou zkušenost, kteří mi děkují za pomoc ostatním dětem. A mně stojí za to bojovat za ty nemocné děti. Mně teď nevadí, jestli píšou, jestli mám lodičky za 18 nebo 20 tisíc, protože já sama ve své duši vím, že to není pravda, a i kdybych měla cokoli, tak do toho nikomu nic není. My jsme si bulvár připustili k tělu v případě VyVolení pro Kapku naděje.“

S tím jste prý ale měla problém.

„Ano, s tím jsem měla velký problém, protože jsem byla kojící matka a já jsem to udělala proto, že jsme předpokládali to, co se pak potvrdilo. A to byl výtěžek 22 milionů korun pro Kapku naděje. To je pro vaší představu spousta přístrojů pro nemocné děti. Slouží například pro výzkum nebo pro diagnostiku, pro transplantační jednotku a tak dále. Nikdy jsem nepouštěla bulvár k nám domů a nikdy jsme s manželem neprali špinavé prádlo na veřejnosti.“

Zaregistrovala jste po tom ohromném množství článků, které souvisí se smrtí vašeho muže, a spekulací kolem vás, kolem Kapky naděje, odliv sponzorů a mecenášů?

„To v žádném případě. Naopak se k nám sponzoři přimkli jako nikdy a jejich nabídky směřují i k mé soukromé osobě. Jsem ráda, že jsem takto poznala, že jsem obklopena velice kvalitními lidmi.“

Zřejmě by zájem novinářů a skon Karla Svobody nebyl tak obrovský a tak dlouhodobý, pokud by příběh neobsahoval atributy telenovely. Je to slovo namístě – telenovela?

„Mně to už spíš připadá jako thriller.“

Na začátku to ale vypadalo jako telenovela. Starší úspěšný muž, mladá atraktivní žena, nejdříve jedno dítě, bohužel přišla tragická smrt, pak malé dítě. Telenovela nefungovala ani na začátku?

„Ani na začátku. Všechno je to moc jednoduché. My jsme jedno z mála manželství, vlastně jsme byli, které s tak velkým věkovým rozdílem vydrželo a přežilo velice tragickou událost. Bohužel nám lidé záviděli štěstí a lásku.“

Další díly příběhu, které udržují zájem médií, se týkají sporu nevlastních dětí či filmového režiséra Filipa Renče, který vystoupil proti Vendule Svobodové. Svá slova Filip Renč vysvětloval v televizi Nova a dodal:

„Bohužel jsem se dostal po smrti Karla Svobody do jakési komunikační a mediální spirály, do které jsem se vůbec dostat nechtěl. Byla to pro mě velká rána, i pro všechny spolupracovníky a naše kamarády.“

A Filip Renč v rozhovoru pro Novu ještě přiznal, že není zcela šťastné, když se osobní věci řeší přes média. Měl ale potřebu reagovat na vystoupení Venduly Svobodové v televizi Nova:

„Nelíbilo se mi její vystoupení v televizi neuvěřitelně krátce po smrti Karla. Já bych s tím do médií nikdy nešel a jelikož jsem s ní byl v úzkém kontaktu, tak jsem to řešil po osobní linii. Oni to dali do médií, ta se toho chytla a vytvořili si story, které bylo poprvé tragické a přešlo do trapné, pohádkové story.“

Když jsme slyšeli slova Filipa Renče, nakolik je, abyste nám poodhalila soukromí, komplikované si zavolat?

„To je asi nějaký omyl, já jsem panu Renčovi nikdy nic přes média nevzkazovala.“

A měla jste potřebu, když on vám něco vzkázal přes média, mu zavolat a říct mu, co blbneš, přeci nebudeme prát špinavé prádlo?

„Já jsem nikdy pana Renče přes média nenapadla, pan Renč naopak napadl mě a já se k tomu nechci ani vyjadřovat. To přeci hovoří samo za vše.“

Když se podíváte na to, co se týče dětí Karla Svobody a to, co je také předmětem agendy oněch médií, jak spolu vlastně komunikujete?

„Asi se mnou Petr Svoboda komunikuje také přes média.“

A vy s ním?

„Ne.“

Nekomunikujete?

„Vždyť zde máte mediální průzkum. Já jsem žádné články nikde nevydala, nikde jsem špatně nehovořila o Janě Svobodové, ani o Petru Svobodovi, ani o Filipu Renčovi ani o Karlu Svobodovi.“

Nakolik pak ty věci komplikují běžnou komunikaci v rodině, co se týče vypořádávání dědictví?

„To samozřejmě řeší naši právní zástupci.“

A přemýšlela jste někdy, že byste měla potřebu jim zavolat a ty věci, které oni vydali v tiskovém prohlášení a které se udály, vysvětlit jako lidé, aby nepokračoval zájem médií o tento příběh?

„Já mám teď v současné době jedinou potřebu – odžít si svůj smutek za svého muže, protože jsme spolu byli skoro 14 let. A nikdo mě nenechá vyplakat. Nemám pocit, že bych měla něco řešit s ostatními lidmi. Já se potřebuji znovu postavit do života a potřebuji vychovávat mého a Karlova syna, protože Jakub je Karlova půl, stejně jako je moje půl.“

Jak byste si přála, aby vypadal váš život  za několik měsíců?

„Aby manželovo jméno a jeho osoba se mnou šla životem symbolicky tak, jak se mnou jde životem moje dcera Klára, a aby se mé hezké vzpomínky  prodraly nahoru. A aby se mnou žil tak, jak jsme žili, protože ten člověk mě naučil žít a dal mi do života strašně moc. On vždy říkal, že u nás v České republice se úspěch po zásluze trestá. A já si myslím, že já s Karlem jsme toho dokonalým důkazem.“

Co vám v poslední době udělalo největší radost?

„Můj syn, který mi včera ráno podal druhou botu a řekl maminko, chci ti pomoct.“

A největší starost?

„To je také strach o syna.“

Tolik Vendula Svobodová, zakladatelka a prezidentka nadačního fondu Kapka naděje.

Hostem středečního pořadu bude Roman Šebrle. Na Impulsu v 18 hodin.

07.03.2007

Roman Šebrle v Impulsech Václava Moravce

Vícebojař Roman Šebrle prozradil, kdy chce skončit s atletikou, co si myslí o rentě pro olympioniky a jaký má vztah k armádě.
05.03.2007

Premiér Mirek Topolánek

Vyšetřování vicepremiéra Čunka nebo jaderná elektrárna Temelín - taková byla témata Impulsů Václava Moravce s premiérem Mirkem Topolánkem.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.