Premiér Mirek Topolánek

Publikováno: 05.03.2007 18:35
Vyšetřování vicepremiéra Čunka nebo jaderná elektrárna Temelín - taková byla témata Impulsů Václava Moravce s premiérem Mirkem Topolánkem.

„Vláda, pro kterou žádám vaši důvěru, přináší slušné východisko z vleklé politické krize, přináší východisko z patu, které není korupční“, nechal se slyšet 19. ledna před vyslovením důvěry vládě dnešní host historicky prvních Impulsů, premiér Mirek Topolánek.

Václav Moravec, moderátor: Vítejte u mikrofonu Rádia Impuls, dobrý den…

Mirek Topolánek, premiér ČR: Dobrý den.  

44. den vládne váš kabinet s důvěrou Poslanecké sněmovny. 19. ledna jste při vyslovení důvěru mluvil o reformním poslání vlády. Proč zatím vaše vláda nepředstavila veřejnosti ani jeden reformní zákon?

Vy jste se musel zbláznit pane moderátore. Za 44 dnů jsme byli schopni udělat to, že noví ministři jsou na ministerstvech, přivedli si sebou své týmy.

A kdybych vám namítl, že jste je měli v první vládě?

Ne všichni seděli v té první vládě. Ta vláda byla bez důvěry, neměla ten mandát. Už tehdy jsme říkali, že vláda nemá ambice provádět reformy, protože jí v Poslanecké sněmovně neprojdou. Ten charakter první vlády byl jiný, navíc jsme stále bojovali o sestavení vlády s mandátem.Vládneme 44. den, podle toho, co vím, že bylo uděláno, to vypadá, že vládneme už déle. Podle toho, co bych chtěl, aby bylo uděláno, se zdá, že jsme tam dva dny. Záleží to na tom, co můžete, co chcete, co jste schopní.

Když se podíváte na fungování jednotlivých ministrů. Je tam nějaký nejslabší článek?

Nečekejte po mě hodnocení po 44. dnech. Když jsem sestavoval tu první vládu, byla to vláda ODS doplněná odborníky, tak po některých nezávislých odbornících je mi smutno. Jak paní ministryně Kopicová, tak ministryně Vicenová nebo pan Kalaš byli opravdu výborní. Nicméně ti lidé, kteří je nahradili mají navíc to, co neměli tito lidé a to je politický mandát. Bez politického mandátu nejste schopni nic prosadit, nejste schopni mít tu sílu. Já jsem zatím s ministry spokojený. To, že se někdy na vládě hádáme, tak to si myslím, že je na každé vládě.

S kým se vy jako premiér nejvíce hádáte?

S tím, kdo mě nejvíce štve.

To je kdo?

Vy to ze mě ale taháte. Celkem přirozeně se někdy hádám s Danou Kuchtovou. Vždy si to ale vyříkáme celkem férově. Jsou to třeba drobnosti, jestli má v Poděbradech vzniknout veřejná vysoká škola nebo jestli by nebyla lepší soukromá. Zase na druhé straně mě to nutí s ní daleko více pracovat, daleko více s ní mluvit, více si ty věci vysvětlovat. Jsou to tři různé strany, tři různé programy, takže koaliční vládnutí není nikdy jednoduché.

Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z 1. března má bezmála 70 procent lidí problém, jak vláda vedená Mirkem Topolánkem komunikuje s veřejností. Ptali jsme se v pražských ulicích. Jakým premiérem je pro Vás Mirek Topolánek?

Anketa: Já se k tomu vyjadřovat nebudu. – Není na nijak zvlášť vysoké úrovni. – Nemůžu být sprostá do mikrofonu, je to chachar z Moravy, nedá se to vůbec přirovnat. – Jestli chtějí prosadit tu rovnou daň, tak je to dobrá věc.

Jak si čtete těch zhruba 70 % lidí, kteří říkají, že jako vláda špatně komunikujete?

Nevím, jestli to je chyba vlády nebo také těch, kteří mají informace zprostředkovávat a to jsou média. Já se nedomnívám, že komunikujeme špatně. Jak se bulvarizují média, tištěná i elektronická, tak bych řekl, že média ani veřejnost nezajímá, co vláda dělá.

Když vám řeknu, že se bulvarizují i čeští politici? Když vztyčíte prostředníček a potom se z toho stane námět billboardů. Viděl jste je už?

Neviděl. Billboardy nevím kdo platí. Možná by to bylo zajímavé zjistit. Je mi to jedno, musím říct. Bulvarizují se média, pokud my něco chceme dostat do médií, tak je to složité, to má složité každá vláda. Navíc tím, že nepřinášíme hlavní témata, že bereme těch sto dnů jako přípravu na představení těch reformních kroků, tak někdy převáží bulvární témata.

Vidíte po 44. dnech vládnutí s důvěrou nějaké chyby, kterých jste se dopustil?

Chyby viditelné žádné, pokud neberete ten vztyčený prostředníček „Kalousku, jsi jednička“.  Mám pocit, že jsme našlápli rychle, že jsme začali velmi rychle normálně komunikovat, že se mi daří z pozice předsedy vlády ten tým udržovat v chodu. U některých ministrů jsem přesvědčený, že i když nezná veřejnost přesně jejich práci, tak si myslím, že jsou to přesně ti lidé na svém místě, kteří budou mít tu sílu vykomunikovat s veřejností právě ty reformní kroky, které jsme připravili.

Vzpomenete si na to, kdy jste se v uplynulých 44 dnech nejvíce rozčílil?

Jsem velmi impulzivní. Nevím, jestli to je rozčílil. Za dvě minuty si to nepamatuji. Pokud by to mělo být z hlediska politického, tak je to pokaždé, když si otevřu noviny.

Nepatří do těch okamžiků situace, kdy rakouský premiér Gusenbauer přijede na zdvořilostní návštěvu do Prahy a pár hodin před tím z nedovřeného kohoutu v Temelíně uniklo 2.000 litrů lehce radioaktivní vody a Gusenbauer je naštvaný, že se o tom dozví až dva dni poté?

Už vy, jak to dramaticky povídáte, tak by se člověk zabalil do prostěradla a volným krokem odešel do krematoria. Nic se nestalo….

Ale vysvětlujte to rakouskému premiérovi, když je naštvaný…

Já jsem s ním telefonicky mluvil a vysvětloval mu to. Tam je naše povinnost, která vyplývá z dohody z Melku. My máme povinnosti do 72 hodin takovou věc formálně ohlásit, my jsme ji ohlásili do 48 hodin, tedy podstatně dřív. To, že do toho zrovna vběhla návštěva rakouského kancléře v Praze, je opravdu náhoda. Ta věc probíhá normálně, je v provozním deníku, začne se šetřit, jestli mohlo nebo nemohlo. Nemohlo. Nic se nestalo, ale zapadá to do poměrně zhysterizované atmosféry, kdy z jedné strany vyhrožují a realizují pomocí blokád někteří rakouští aktivisté svoji nevoli s fungováním jedné z nejmodernějších jaderných elektráren v Evropě. Na druhé straně ten tlak vyvolává i u rakouské vlády a u rakouského parlamentu neadekvátní reakce. My jsme se s Gusenbauerem jednoznačně dohodli, že budeme mít tendenci řádně uzavřít ten melkský proces, podepíšeme standardní obvyklou smlouvu podle mezinárodního práva, takzvanou informační dohodu, která bude právně vymahatelná. Pokusíme se celou tu věc komunikovat bez emocí, bez hysterie. Ty dva kubíky vody mírně radioaktivní v ochranném pásmu….

Nemohou ty dva kubíky vody poškodit, protože Gusenbauer dal rakouské vládě a rakouským právníkům zadání, aby po této havárii onu možnost podání mezinárodní žaloby proti České republice…

Není to nic, co by mě překvapilo. Ta věc, ta drobnost je nepříjemná, to já přiznávám. Nemyslím si ale, že by šla melkská dohoda soudit, právě proto nabízíme rakouské straně dohodu, která má aspekty mezinárodní smlouvy.

I kvůli dvěma kubíkům radioaktivní vody chtějí rakouští aktivisté proti Temelínu tento týden pokračovat v blokádách hranic. Neměla by i česká strana přejít do zásadnější ofenzivy, protože občané jednoho členského státu brání volnému pohybu jiným občanům členské země Evropské unie?

Musel jste si všimnout, že se na to snažíme reagovat uvážlivě, protože kdybychom na to reagovali jako rakouská strana, tak už jsme dávno takovou stížnost, žalobu podali, protože podle nás jde opravdu o porušování evropského práva volného pohybu a služeb. My ale nechceme eskalovat napětí, chceme v té věci postupovat standardně. To není žádná ustrašenost, protože my to můžeme udělat kdykoliv. Nepřipadá mi to šťastné, protože jaderná elektrárna Temelín je společně s Dukovany základním zdrojem energie v České republice. My musíme být schopní komunikovat se svými sousedy a nejsme tady od toho, abychom to napětí zvyšovali. Jsme o toho, abychom problémy řešili, ne vytvářeli.

Hostem je premiér Mirek Topolánek. Jak jsme slyšeli, při žádosti o důvěru vládě jste několikrát použil slovo korupce. Vicepremiér Jiří Čunek je stíhán policií za přijetí úplatku. O víkendu se veřejnost dozvěděla o možném ovlivňování či dokonce uplácení klíčové svědkyně v případu Čunek. Neznepokojuje vás to?

Celý ten případ Jiřího Čunka je pro mě i pro celou vládu nepříjemný. Jak známe z minulosti, tak nakonec se může stát, že pod tím mediálním tlakem může být Jiří Čunek přinucen k rezignaci.

Přišla ta chvíle teď?

Řekl bych, že jsme na nějakém bodu zvratu. Pokud by měla aféra poškozovat renomé Jiřího Čunka natolik, že by nemohl řádně vykonávat svou funkci místopředsedy nebo ministra pro místní rozvoj, tak by to bylo špatné. Já ho k ničemu nevyzývám, protože ta kauza je lidsky složitá. Myslím si, že udělal celou řadu chyb při vysvětlování, to znamená určitou mediální nezkušenost. Pokud se týká té svědkyně tak zvané, tak nechci to nijak komentovat. Myslím si, že takové případy založené na svědectví jedné svědkyně, jsou vždycky velmi pofidérní a já to teď nechci klasifikovat.

Jiří Čunek o demisi neuvažuje, stále opakuje, že se ničeho nedopustil a má na to důkazy:

Prohlášení Jiřího Čunka: „Já jsem si naprosto jistý, že jsem nic takového nespáchal. Byl jsem vyzván senátory, abych žádnou takovou věc neudělal. Že mě nevydali proto, abych se vzdával funkcí, ale aby se prokázala má nevina. Já jsem přesvědčený, že se prokáže.“

To prohlásil Jiří Čunek několikrát, ale čelí i tlaku ze své vlastní strany. Je úterní jednání KDU-ČSL pro vás tím bodem zlomu v kauze Čunek, jak jste naznačil?

Určitě, protože je to koaliční vláda. Jiří Čunek je předseda koaliční strany, můj místopředseda. Lidovci se musí sami rozhodnout, co budou dělat dál.

Když nic dělat nebudou, bude to pro vás nepříjemná situace, že bude muset zasáhnout premiér?

To už je nepříjemná situace a budeme o tom muset jednat. Já si myslím, že kdyby tady platilo, že se to vyšetří rychle a všichni automaticky brali, že ten člověk se očistil a mohl se vrátit, tak bych byl klidný a řekl bych: „milý Jiří odstupte, ono se to vyšetří a vy máte dveře otevřené.“ Ono to tak ale neplatí, v tom životě je to jinak. Proto nikdo z nás neříká žádné razantní výroky a pořád doufáme, že se to rychle vyšetří, což je nepravděpodobné a v tom smyslu se dostáváme všichni pod tlak. Já to úterní jednání KDU-ČSL beru jako jejich svéprávné rozhodnutí co budou dělat dál a budu to rozhodnutí respektovat. Máte pravdu v tom, že celá ta kauza odvádí pozornost od pozitivních věcí, že dává té vládě nějakou nálepku, že tu vládu může časem nějak poškozovat.

V případě, že se do středy nic nestane, tak si dovedete představit, že byste po návratu z Bruselu vyzval Jiřího Čunka k demisi? Víte, že to asi může mít i negativní důsledky pro vládu, když rezignuje místopředseda vlády nebo ho vyzvete k demisi, tak toho může využít opozice a může vyvolat hlasování o důvěře vládě. Nebojíte se toho?

Toho se opravdu nebojím. Pokud by k nějaké změně mělo dojít, tak to bude změna dohodnutá, klidná, změna nerevoluční a nemělo by to mít vliv na podporu vlády, přestože křehkou.

Bylo by to pro vás lidsky nepříjemné, kdyby lidovci to nechali na Topolánkovi?

Řekl bych, že to je lidsky i politicky nepříjemné. Myslím si, že všichni ti lidé jsou dospělí, všichni ti lidé mají nějakou zodpovědnost. Mají zodpovědnost za své voliče, za svou rodinu. V případě Jiřího Čunka to je velmi nepříjemné, jak o něm média píší. Všichni jsme to zažili, takže si to umíme představit. V tomto smyslu já na něho nebudu vyvíjet tlak, určitě tento týden se ale musí něco stát. Musí dojít k nějakému zlomu.

Vy jste řekl jasné slovo, že během sto dní vlády představíte plán reforem. Do kdy je reálné, že se ty reformy dostanou do Poslanecké sněmovny.

Všichni si představují, že přijde balík zákonů najednou do sněmovny…to je nemožné z mnoha důvodů. Jsou nějaké lhůty pro napsání zákonů, pro legislativní radu vlády, která je čistí a provazuje s ostatními zákony. Potom jsou nějaké lhůty ve sněmovně, pak jsou nějaké lhůty, jak by zákony měly jít za sebou z hlediska priorit. Takže nikdy to nebude super velký balík, který zavalí sněmovnu nějakou legislativní smrští. Tak to nikdy nebude. Je ale pravda, že v dubnu a v květnu chceme předložit do sněmovny ty klíčové normy, které se budou týkat daňových změn.

Už máte reálnější představu o dani z příjmu u fyzických i právnických osob. Říkali jste rozmezí 17 až 19 procent.

Máme variantní řešení. To vychází z analýz, které jsme udělali. Ta situace je podstatně horší, než jsme mohli tušit. Je podstatně horší, než když jednotlivé strany psaly své programy, horší, než po volbách. Těch sedm měsíců přeci jen posunulo to řešení. Ty mechanismy speciálně na ministerstvu práce a sociálních věcí jsou nastaveny tak, že samovolně, valorizačně vytvářejí předpoklad schodku, kdybychom neudělali nic, v příštím roce 160 až 180 miliard. To číslo říkám zcela zodpovědně a nechci tím vyvolat žádný chaos.

To znamená, že když se nestane nic, tak schodek státního rozpočtu bude až 180 miliard.

Ano, naprosto samovolně, valorizačním mechanismem, který je nastavený zákony schválenými v posledním funkčním období právě za Jiřího Paroubka.

Teď jste mě ale vyděsil natolik, že i když uděláte škrty, uděláte změny daní, tak deficit státního rozpočtu se nedostane pod sto miliard.

Já doufám, že ano. To, co máme nachystáno v několika variantách, tak se o tom budeme bavit na zasedání vlády, kde budeme veřejné financi promílat. Musí jít ruku v ruce jak ty změny daňové, na druhé straně mandatorní výdaje a to můžeme udělat na výdajové straně rozpočtu. Musí to jít ruku v ruce. Všechny spekulace, které proběhly, že Miroslav Kalousek tohle a tamto, nejsou pravdivé. Nás ta diskuze čeká teď ve středu a od toho se odpíchne doplnění zákonů o konkrétní čísla.

Z toho ale už asi není zcela reálné, aby ta jednotná sazba daně z příjmu byla 17 procent.

To není jednoduchá otázka, je na ní jednoduchá odpověď. Ano, bude 17 procent, nicméně musíte vědět, že sazby jsou jen jeden parametr těch daňových změn. Důležité je, jaké budou ty odečitatelné položky na rodinu, na dítě, na muže, na ženu a tak dále. U právnických osob to je znovu základ daně. Důležité je, co to bude znamenat na příjmové straně a co to bude znamenat na té výdajové. Budeme představovat rozpočet, který bude reformní a budeme se snažit dostat ten schodek pod hranici sto miliard. A to se všemi těmi znalostmi, které máme o jednotlivých ministerstvech. Je potřeba zastavit ten schodek a je potřeba udělat takové úpravy, abychom se do těch pěti sedmi let dostali k rozumných číslům.

Řekl v Impulsech Václava Moravce premiér Mirek Topolánek.

 

Hostem úterního pořadu bude Vendula Svobodová. Na Impulsu v 18 hodin.

07.03.2007

Roman Šebrle v Impulsech Václava Moravce

Vícebojař Roman Šebrle prozradil, kdy chce skončit s atletikou, co si myslí o rentě pro olympioniky a jaký má vztah k armádě.
06.03.2007

Vendula Svobodová

V Impulsech Václava Moravce mluvila nejen o Karlu Svobodovi, jejich společném životě a smrti, ale také o Kapce naděje.
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.