Pštros dvouprstý

Publikováno: 29.05.2005 17:15
S cestovatelem Jirkou Kolbabou a kolegou Alanem Hejmou se teď na několik minut vypravíme do živočišné říše. Pánové nám nabídnou něco informací z ornitologie. Jaký pták to bude dnes, Alane?

Dnes směřujeme za obrem, který se jmenuje pštros dvouprstý. Jirko, já tě zdravím.

„Ahoj. Zajímavostí je, že nedávno jsme mluvili o malinkatém ptáčku, o kolibříkovi, který může mít dva a půl centimetru a dnes budeme mluvit o největším ptáku, který na této planetě žije. Je to pták, který může mít až 150 kilogramů a může měřit a dva metry čtyřicet.“

Už jsi ho někdy na vlastní oči viděl?

„Je to pták, kterého potkávám na mnoha místech  světa, nebo potkávám různé poddruhy a to nejen v Africe, ale také v Americe a nebo třeba v Austrálii. Zejména se vyskytují na východním pobřeží Afriky, viděl jsem je v Keni, v Tanzanii, žijí hojně v Somálsku a je zajímavé, že oni mají velmi silně vyvinuté nohy. Velmi silně běhají. Jmenuje se pštros dvouprstý a na každé noze má opravdu jen dva prsty a má dlouhý krk a dlouhé nohy. Nohy, hlava i krk jsou holé a na těle má pochopitelně peří, které je černé, samice mívají většinou hnědé peří a někteří mladí jedinci mívají pruhované tělo. Ještě existuje mnoho poddruhů, kteří mívají modrý krk a nohy a dokonce i červený krk a nohy. Pštros nevydává vůbec žádný zvuk, pouze v období páření vydávají samci hluboké, dunivé zvuky, které vzdáleně připomínají lví řev. Vím, že jsme se několikrát spletli, kdy jsme si mysleli, že slyšíme řvát lva a nakonec jsme se dozvěděli, že to je pštros. Žijí v párech a já jsem je několikrát viděl chodit v párech a to v době, kdy hnízdili.“

Já jsem někde četl, že pštros se dožívá poměrně vysokého věku.

„Je to velmi překvapivé, že se dožívají 40 až 50 let. Samice pohlavně dozrávají ve dvou letech a samci pak ve čtyřech letech. Zajímavé je, že dospělí ptáci nemají žádné nepřátele, na ně není skoro nikdo schopný zaútočit, kdežto mláďata se stávají obětí levhartů, šakalů a dokonce i draví ptáci dokáží zaútočit na malého pštrosa. Zejména sup mrchožravý umí rozbít pštrosí vejce kamenem. Někdy se objevuje ve filmech, že on umí uchopit kamen, který pak hází, aby rozbil vejce a šakali rozbíjí vejce tak, ona ta skořápka je poměrně tvrdá a dostat se do pštrosího vejce není vůbec jednoduché, že koulí vejce proti sobě, až prasknou. Zajímavostí také je, že pštrosí vejce váží okolo jednoho kilogramu a jeho obsah odpovídá více než dvaceti slepičím vajíčkům. Je to také velká pochoutka, která se konzumuje.“

Konzumuje se i maso. Už jsi to vyzkoušel?

„Já jsem jedl pštrosí maso v Africe i v Česku, tak i v jižní Americe. Pštrosí maso je vlastně drůbež, je to pták, ale to maso je červené.  Pštrosí maso je velice zdravé, hodně se doporučuje a vyrábí se z něj hodně produktů. Není v něm cholesterol, je o něco dražší než normální maso a prodává se úplně všude, v každém obchodě.“

Když si vzpomeneš na to, jak jsi se potkal se pštrosem, jak takové setkání probíhá?

„Já jsem byl několikrát v poměrné blízkosti pštrosů, ale člověk si musí dávat pozor. Byl jsem poučen odborníky, že pštros velice rychle běhá, hodně silně kope a dokázal by dokonce člověka i zabít.  V zobáku má velkou sílu, takže ke pštrosům není doporučeno se moc přibližovat. Na druhou stranu jsou pštrosi využíváni k tomu, a to se mi nikdy moc nelíbilo, aby vozili lidi. Bylo mi to nabízeno, ale já jsem to odmítl, protože se mi zdálo, že i ty jeho silné nohy by mohli mít s vahou dospělého muže velké problémy.“

Tolik pštrosí informace Jirky Kolbaby. Jirko, přeji ti pěkný týden a těším se na další sobotu.

„Na slyšenou.“

23.07.2005

Mauricius a katamarany

Plavba na kanoi nebo pramičce , to by byla pro cestovatele Jirku Kolbabu trochu nuda – on si vyrazil přímo na katamaranu. A to rovnou na ostrově Mauricius. S Jirkou tradičně hovoří kolega Alan Hejma…
17.07.2005

Malta a architektura

Návrat na Maltu je teď na programu. Včera nás cestovatel Jirka Kolbaba spolu s kolegou Alanem Hejmou na tento středomořský ostrov vzali – hovořilo se hlavně o Malťanech. Dnes to bude o maltské architektuře, jestli se, pánové, nepletu…
16.07.2005

Malta a její obyvatelé

A je tu chvíle cestovatele Jirky Kolbaby a kolegy Alana Hejmy. Dnes se dozvíme něco o tom, jak žijí obyvatelé Malty – ostrova ve Středozemním moři. Alane, vy s Jirkou plníte slib z minulé neděle…
10.07.2005

Jack London

Zlatá horečka na Aljašce a Kalifornie – zdánlivě nesmyslné spojení. Ale znalec – cestovatel Jirka Kolbaba jistě vysvětlení zná. Jirku jako každý víkend zpovídá Alan Hejma. Alane, tak tedy, opravdu Kalifornie?
09.07.2005

Indonésie - Tanah air Kitah

A opět po týdnu je tu chvíle cestovatele Jirky Kolbaby a kolegy Alana Hejmy. Jirka nás opět po nějaké době, kdy to vydržel, vezme do své oblíbené Indonésie. Je to tak, Alane?
Impuls on-line
Český Impuls on-line

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.