Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu
PODOBNÉ ČLÁNKY
24. února 2010 18:20
Náčelník generálního štábu ČR Vlastimil Picek mluvil o kauze pandurů nebo o zahraničních misích českých vojáků.
Moderátor (Václav Moravec):
S navýšením afghánské mise bude problém. Naznačilo to úterní jednání sněmovního branného výboru. Ten nepodpořil vládní návrh na posílení českého armádního kontingentu v Afghánistánu. Pokud podobně dopadne i hlasování ve Sněmovně jako celku, bude to podle ministra obrany Martina Bartáka zásadní problém.
Záznam Martina Bartáka:
Samozřejmě, že to bude vnímáno minimálně rozpačitě. Já si to teď netroufám hodnotit. Nechci také používat žádné silné vyjádření k tomu, aby se tento návrh ve Sněmovně prosazoval. Já myslím, že to je na skutečně zodpovědnosti každého toho poslance, na zodpovědnosti politických stran.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova ministra obrany Martina Bartáka, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Připomeňme, že Fischerova vláda navrhla vyslání dalších 55 lidí a dvou radarů. S výcvikem místní afghánské policie má pomáhat 15 vojenských policistů a až 40 vojáků se dvěma dělostřeleckými radiolokátory Artur by mělo pak střežit polské základny v provincii Ghazní. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Vlastimil Picek. Děkuji, že jste po čase přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.
Host (Vlastimil Picek):
Děkuji také, přeji dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Pane generále, máte jako náčelník Generálního štábu jasnou představu, jak případně změnit strukturu české mise v Afghánistánu, pokud neprojde ten vládní záměr na navýšení o 55 lidí?
Host (Vlastimil Picek):
Tak co se týká vlastní struktury, konkrétně teda našich kontingentů v Afghánistánu, já ten, já mám v tomto úplně jasno. Ty čísla jsou jasně stanovena, je to schválené vládou. Je otázka samozřejmě další diskuse jednotlivých politických stran v Parlamentu, ale já jsem připraven na vyslání 15 vojenských policistů, tak jak jste zde vzpomenul, na podporu výcviku afgánských národních a afghánských policistů, kteří působí v provincii Lógar a dále samozřejmě velice intenzivně se připravuje vyslání dvou souprav radiolokátoru Artur s osádkou, která by měla tvořit do 40 osob.
Moderátor (Václav Moravec):
Není tedy ve hře nějaká záložní varianta, pokud by ten vládní návrh, jak ho kabinet začátkem února schválil, neprošel?
Host (Vlastimil Picek):
Tak záložní varianta je taková, která je schválená. Mise na rok 2010 jsou schváleny, ten celkový počet vojáků, když připočtu i misi KFOR, kde máme a některé menší mise, tak prostě je kolem těch tisíce vojáků, které máme vyslány v zahraničních operacích a s tímto číslem já pracuji a také tyto úkoly budou takto plněny.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomeňme, že český Parlament schválil pro ten letošní rok nasazení až 535 vojáků v Afghánistánu. Většina z nich působí právě v tom Provinčním rekonstrukčním týmu v provincii Lógar, od ledna v zemi také létají tři dopravní vrtulníky české armády. Premiér Jan Fischer k návrhu ke zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu před časem dodal:
Záznam Jana Fischera:
My jsme vždycky říkali, že to bude do stovky, tak vidíte, že z těch 55 do té stovky ještě poměrně dost chybí. Pokud jde o techniku, shodli jsme se na tom, že budeme navrhovat pouze vyslání dvou dělostřeleckých radiolokátorů, které se nazývají Artur.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval 1. února premiér Jan Fischer. Podle poslance sociálních demokratů Antonína Sedi je ten současný český kontingent v Afghánistánu poměrně rozsáhlý. Proč tedy navyšovat?
Host (Vlastimil Picek):
Tak já musím říci, že musíme především vycházet ze zprávy velitele ISAFu, Stanleyho McChrystala, který jednoznačně řekl, že pokud se chceme posunout v Afghánistánu trochu dále, tak je potřeba navýšit do 40 tisíc vojáků do Afghánistánu. Je to i výsledek jednání ministrů obran, kteří se shodli na tom, že je potřeba posílit tyto jednotky a příspěvek České republiky by byl v počtu těchto 55 vojáků.
Moderátor (Václav Moravec):
Posilování jednotek alianční mise ISAF v Afghánistánu tedy je, jak naznačujete, součástí strategie Spojených států amerických i Severoatlantické aliance na vyřešení té složité bezpečnostní situace v zemi. Dovedete odhadnout, jaký případně může mít vliv na postavení České republiky v rámci NATO, pokud ve Sněmovně ten návrh neprojde?
Host (Vlastimil Picek):
Já nemůžu samozřejmě předjímat, jaké bude hodnocení z aliance tím, že nepřispějeme ani jedním vojákem. Já si myslím, že Armáda České republiky je armáda poměrně malá, když se podíváme na armády ostatních členských států aliance. Ale každý příspěvek, každý voják je v Afghánistánu dobrý.
Moderátor (Václav Moravec):
Počítáte s tím, že tedy budete snižovat kosovskou misi a nabídnete to jako argument poslancům, podívejte, na mise nepůjde víc peněz, když budeme navyšovat Afghánistán o 55 lidí?
Host (Vlastimil Picek):
Tak je to samozřejmě výhradně politická záležitost, do toho já nechci hovořit. Na druhé straně je fakt, že kosovská mise se bude v průběhu letošního roku postupně snižovat a tak jak bylo hodnoceno nejenom na zasedání vojenského výboru NATO, ale i zasedání ministrů, přejdeme do postupně druhé fáze, kde ty počty osob by měly být sníženy s tím, že maximálně celkový počet osob v té konečné fázi v Kosovu by měl být 2250.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdy počítáte s tím, že významná část toho českého kontingentu z Kosova bude stažena?
Host (Vlastimil Picek):
Tak určitá část už byla stažena při rotaci stávajících kontingentů, to bylo shodou okolností tento týden, kdy si předávali jednotlivé funkce, už tam nemáme všech 450 nebo 430 vojáků, je jich tam v současné době něco přes 300, to už je z naší strany první fáze snižování a my počítáme, že v průběhu měsíce září či října by v Kosovu mělo zůstat pouze zhruba 91 vojáků, protože my máme nebo máme za úkol jako Armáda České republiky vytvořit záložní prapor pro potřeby velitele mise KFOR, který bude samozřejmě umístěn v České republice a bude čítat zhruba 500 osob.
Moderátor (Václav Moravec):
Pane generále, vy jste před několika měsíci musel, řekněme, řešit jeden problém, na který upozornila Mladá fronta Dnes. Jde o ony problémy v zahraničních misích v Armádě České republiky, ať už v té misi afghánské, kde nosili příslušníci nacistické symboly na svých helmách nebo problémy s drogami v té kosovské misi. Z pohledu Armády České republiky přijdou vám oba dva případy už jako uzavřené?
Host (Vlastimil Picek):
Tak já to neberu jako uzavřenou záležitost v žádném případě, naopak my jsme přijali spousty opatření, abychom těmto nešvarům zamezili. Co se týká těch vlastních incidentů, které byly, těch negativních jevů, které byly konkrétně v Afghánistánu, tak oba dva tito příslušníci jsou propuštěni z armády, nejsou příslušníci armády. To samé je i s příslušníky, kteří brali drogy. Někteří jsou ještě ve vyšetřování, někteří jsou propuštěni.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdy to vyšetřování těch problémů v kosovské misi podle vašeho odhadu skončí?
Host (Vlastimil Picek):
Já toto nemohu v žádném případě předjímat, protože tam koná především vojenská policie a ostatní orgány a já si počkám na výsledek.
Moderátor (Václav Moravec):
A co se týče těch konkrétních preventivních opatření, které byste zmínil?
Host (Vlastimil Picek):
Tak preventivní opatření, ty fungovaly již předtím, než se stal bohužel tento incident. Já chci říci, že extremismu jako takovému se nejenom ministerstvo, ale i Armáda České republiky opravdu velice věnuje a dělá pro to maximum. Když vzpomenu, jenom v posledních dnech probíhá řada přednášek na toto téma, aby vojáci věděli, co je zač a tak dále.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls dnes náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Vlastimil Picek. Armádní zakázky provázejí už delší dobu pochybnosti. Naposledy v posledních dnech došlo a šlo o nákup obrněnců Pandur. Zakázku za 14,5 miliardy korun provází v těch posledních dnech podezření z korupce. Ministr obrany Martin Barták tvrdí, že nezná a nikdy také nejednal s bývalými manažery firmy Steyr, kteří v souvislosti s kauzou mluvili v deníku Mladá fronta Dnes o provizích pro politiky. Za kauzou Barták vidí snahu ho poškodit nebo si přivydělat:
Záznam Martina Bartáka:
Já celou kauzu považuji za ničím nepodloženou a lživou manipulaci s cílem mě poškodit nebo si přivydělat. Což dokazuje i vlastní chování těch dvou pánů – Habitzla a Jedlaucnika. Oba neznám, jak už jsem opakovaně říkal. Nikdy jsem se s nimi nesetkal a nikdy jsem s nimi o ničem nejednal. Jejich tvrzení jsou naprosto lživá.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval v pondělí ministr obrany Martin Barták. Pane generále Picku, jak velký vliv má vlastně armáda na pořizování a nákup jakéhokoliv materiálu?
Host (Vlastimil Picek):
Chtěl bych říci jednu věc, že armáda zpracovává určité koncepce, zpracovává je daleko dopředu. V tomto případě bych chtěl říci, že armáda v roce 2002, respektive v roce 2003 v podstatě zkonstatovala, že bojová technika, která je k dispozici, ať to byly obrněné transportéry OT64 či bojová vozidla pěchoty, tyto vozidla a tyto obrněné transportéry prostě dosloužily nebo v podstatě dosluhují v současné době. A přišel návrh a přišel návrh ze strany uživatele, aby byly mechanizované jednotky doplněny novými kolovými obrněnými transportéry, respektive kolovými bojovými vozidly. Z tohoto pohledu byl nebo armáda definovala určitý počet těchto vozidel. Já jenom pro ilustraci mohu říci, že v roce 2003 to bylo dokonce 394 kusů a postupně ty kusy, ty počty kusů klesaly. Ale také bych chtěl říci, že ty vojáci přesně spočítali, že 394 kusů je potřeba pro tři mechanizované brigády.
Moderátor (Václav Moravec):
A není to ta hlavní námitka vůči armádě, že vy neustále dáváte vyšší počty a pak se vlastně ty počty snižují, to znamená, že máte často větší oči jako armáda, v těch armádních nákupech, než Armádě České republiky přísluší?
Host (Vlastimil Picek):
Já musím říci, že toto není správné vysvětlení, protože armáda plánuje komodity, jednotlivé komodity na pět let dopředu, takzvaný střednědobý plán, kde navrhuje počty kusů techniky a podle toho, jaké má finanční prostředky. Ale pane redaktore, vemte si jednu věc. Armáda každý rok přicházela nějakým způsobem o finanční prostředky, každý rok se snižoval rámec finančních prostředků v kapitole Ministerstva obrany. Jeden roku mohu naplánovat 394 vozidel a příští rok už vím, že na tyto vozidla finanční prostředky mít prostě nemohu. A tak to bylo přesně u tohoto projektu. Když řeknu konkrétně, v roce 2004 bylo dokonce plánováno 234 vozidel, tak vidíte, že už to v podstatě o nějaké kusy šlo dolů a skončilo to v roce 2005 na 199 vozidlech a ještě tam byla opce 35 vozidel a bylo to plánováno opět na dvě brigády. Když si vezmu vojensko-politické ambice, které prostě máme, tak my máme postavit brigádní úkolové uskupení, které je o síle jedné brigády a na tuto brigádu jsme my v roce 2007 spočítali, že je nezbytný počet 107 těchto vozidel.
Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to tedy správně, že jak se redukovala reforma Armáda České republiky a jak docházelo lidově řečeno k osekávání peněz, tak proto se snižovaly i počty Pandurů, například Pandurů? Není to tak, že byste před tím měli velké oči a teď si vystačili s tím počtem, o kterém mluvíte?
Host (Vlastimil Picek):
Určitě ne, přesně je to tak, jak jste řekl.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste, pane generále, měl ještě vysvětlit, jak do budoucna v souvislosti s těmi armádními zakázkami postupovat, abyste vy jako armáda nečelili kritice nebo Ministerstvo obrany, protože expremiér Mirek Topolánek se shoduje s bývalým premiérem Milošem Zemanem, že problém je s tzv. sekcí vyzbrojování Ministerstva obrany. Podle Topolánka je to stát ve státě, který si v podstatě dělá, co chce, když budu citovat. Měl by se podle vás a jednáte o tom s ministrem obrany Martinem Bartákem, aby se změnil systém nákupů výzbroje pro armádu?
Host (Vlastimil Picek):
Já si myslím, že ministr obrany a místopředseda vlády doktor Barták toto jasně vysvětlil na tiskové konferenci, která byl na Ministerstvu obrany. On chce, aby jednotlivé projekty nebo jednotlivé projekty, budeme tomu tak říkat, byly jednoznačně průhledné, aby se o nich vědělo všechno a aby i veřejnost, protože my pracujeme s finančními prostředky daňových poplatníků, aby věděla, co si opravdu ta armáda může dovolit a za další co vlastně nakupuje. Já nechci hodnotit práci sekce vyzbrojování, to není úsek, který je v mé podřízenosti, je to úsek v podřízenosti ministra obrany a já mohu jenom říci, že my s touto sekcí spolupracujeme, protože my ji předkládáme uživatelské požadavky a já s touto sekcí žádný problém nemám.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváte na to, protože ta jistá neprůhlednost armádních zakázek nebo neveřejné informování o těch zakázkách souvisí s tím, že podléhá také utajení, že zkrátka je tady bezpečnostní zájem České republiky, aby o těch zakázkách nebylo vězeno všechno, existuje možnost, že by to nepodléhalo onomu utajení, zkrátka že i vy jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky byste řekl, ať je všechno veřejné a ať podléhají ty armádní zakázky běžným veřejným výběrovým řízením?
Host (Vlastimil Picek):
Tak asi úplně všechno nejde nakupovat úplně veřejně, jsou tam samozřejmě otázky i ochrany utajovaných skutečností a toto se musí brát v potaz. To je jedna věc. Na druhou stranu Armáda České republiky, respektive útvary Armády České republiky, které disponují určitými finančními prostředky a nakupují si komodity a služby jako běžný provoz, aby zabezpečily život, tak ty jednoznačně všechno nakupují cestou elektronického tržiště.
Moderátor (Václav Moravec):
Do konce března se máme dozvědět a je to další kauza, která právě souvisí s vyzbrojováním armády, jak postoupilo vyšetřování korupce Gripenů. Ministr vnitra Martin Pecina nedávno v Impulsech dodal:
Záznam Martina Peciny:
Policie zde konstatovala, že přijala nějaké informace z médií, snažila se tu věc otevřít, ale žádné nové informace nebyli schopní zjistit. Náměstek paní nejvyšší státní zástupkyně tam citoval, kolikrát byly ty zahraniční policie a zahraniční justice žádány o pomoc a nikdy nám nic relevantního nepřišlo, čili tolik ke Gripenům.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval nedávno v Impulsech ministr vnitra Martin Pecina. V tom následujícím volebním období bude budoucí vláda rozhodovat, co s Gripeny dál. Bavíte se o tom už v současnosti s ministrem obrany Martinem Bartákem, protože v roce 2014 má vypršet ona smlouva o zatím pronájmu Gripenů pro Českou armádu?
Host (Vlastimil Picek):
Tak já bych jenom upřesnil, je to v roce 2015, ale na toto téma samozřejmě se bavíme a již v loňském roce byl zpracován záměr zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky, který vzala vláda na vědomí. Bylo to, tuším, v měsíci červenci a tam se samozřejmě s nadzvukovým letectvem počítá.
Moderátor (Václav Moravec):
A váš názor, můžete vy už v současnosti mluvit do toho způsobu, jak ty Gripeny do budoucna zajistit, jestli se prodlouží smlouva o pronájmu nebo jestli Gripeny Česká republika odkoupí?
Host (Vlastimil Picek):
Do tohoto jednání já jako voják v žádném případě nezasahuji, já si myslím, že to je především rozhodnutí v první řadě politické, kam Česká republika půjde, zda chce mít nadzvukové letectvo, to v první řadě. A potom je to samozřejmě otázka obchodníků či právníků, kteří budou toto dále řešit. Já nemůžu předjímat v žádném případě, zda pojedeme dál s těmito typy letounů či nepojedeme. Já jako voják mohu říci, že já bych byl samozřejmě rád, kdybychom pokračovali s těmito letouny i vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou velmi drahé a především drahá je logistika. Dále bychom museli řešit záležitosti výcviku. My máme v současné době připraven dostatečný počet pilotů a jsme s tímto letounem spokojeni.
Moderátor (Václav Moravec):
Počítá se a je to úvaha, že by případně mohlo dojít k rozšíření nadzvukového letectva nebo ten současný počet Gripenů je z pohledu armády optimální?
Host (Vlastimil Picek):
Musíme si říct, co s těmito letouny chceme plnit. Pokud s těmito letouny chceme plnit ostrahu vzdušného prostoru nad Českou republikou, na kterou jsou především určeny teda a budeme chtít určitou část těchto letounů využívat například jednou za dva nebo jednou za tři roky na zahraničních operacích třeba tak, jak jsme byli minulý rok v pobaltských státech, kde jsme chránili vzdušný prostor, tak potom nám samozřejmě stačí počet 14, který máme. Pokud bychom měli mít větší ambice, tak samozřejmě těch letounů by mělo být více.
Moderátor (Václav Moravec):
Počítá se s tím, že ty větší ambice budou nebo spíš do budoucna vidíte, že zůstaneme u současného stavu?
Host (Vlastimil Picek):
To já nechci hodnotit, je to opět, říkám, politické rozhodnutí, ale já si myslím, že 14 letounů je dostatek.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Vlastimil Picek, který byl hostem dnešních Impulsů. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude generální komisař české účasti na světové výstavě Expo 2010, Pavel Stehlík.
Diskuze
Poslední články z rubriky
Milan Zelený, ekonom
Ekonom Milan Zelený mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi. celý článek
Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD
Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil o aktuální situaci uvnitř ČSSD po odchodu Jiřího Paroubka z postu předsedy. celý článek
László Sümegh, koordinátor projektu Šance
Koordinátor projektu Šance László Sümegh mluvil o pomoci lidem z ulice. celý článek
Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu
Prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomice... celý článek
Miroslav Kalousek, ministr financí
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformách, které čekají Českou republiku v následujících letech. celý článek
Roman Vaněk, Pražský kulinářský institut
Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o trendech ve vaření. celý článek
Jan P.Muchow, hudebník
Hudebník Jan P.Muchow mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své tvorbě. Například pro představení Shakespearovských letních slavností, konkrétně pro Jindřicha IV. celý článek
Leoš Tržil, ředitel dopravní policie
Ředitel dopravní policie ČR Leoš Tržil mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vysokém počtu dopravních nehod od začátku prázdnin. celý článek
Lucie Seifertová, spisovatelka
Spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová je autorkou obřího leporela a knih jako Tajemná Praha nebo Dějiny udatného národa českého. celý článek
Tomáš Drážný, vedoucí iniciativy Inventura demokracie
Vedoucí iniciativy Inventura demokracie Tomáš Drážný hodnotil pro Rádio Impuls výsledky letošních voleb. celý článek
