Standa Sigmund si na Impulsu povídal s trenérem české reprezentační jednadvacítky Vítězslavem Lavičkou.
Co ti vůbec dává trenérská práce?
„Trenérská práce je pro mě způsob realizace. Odmala jsem měl fotbal rád a nakonec i během hráčské kariéry jsem postupem času dospěl k názoru, že se fotbalu chci věnovat a chci u něj zůstat i po skončení hráčské kariéry. Celkem přirozeně z toho vyplynulo moje současné povolání.“
Ty působíš velice vyrovnaným a klidným dojmem. Dokážeš vůbec zvýšit hlas, být hodně nazlobený na hráče?
„Fotbalové situace sebou přinášejí i chvíli, kdy trenér potřebuje na hráče zapůsobit tak, že zvýší hlas, já se ale snažím spíš hráče přesvědčit o tom, že věc, kterou chci prosadit, je dobrá, a oni, aby to pochopili a snažili se podle toho zařídit. Někdy ale situace vyžaduje radikální zvýšení hlasu.“
Na co kladeš při práci s fotbalisty největší důraz?
„Já hodně sázím na komunikaci s hráči. Důležité je, aby dobře fungovali a byly dobře nastavené vztahy mezi trenérem a hráči a vztahy mezi hráči, realizačním týmem a vedením klubu. Pokud jsou tyto vztahy nastavené správně, tak automaticky vznikají správné vztahy, kdy se dají vytvářet dobré výsledky.“
Je velký rozdíl mezi Vítězslavem Lavičkou hráčem a trenérem?
„Jako každý se během života vyvíjí, tak jsem se vyvíjel i já. Když se ohlédnu zpátky, tak jsem nabral hodně zkušeností.“
O radost je vždy příjemné se podělit i doma. Nosíš ale domů i porážky?
„Já mám to štěstí, že mám doma vytvořené takové zázemí, že mě moje manželka i obě dcery maximálně podporují v mé práci a fandí mi, takže se mnou prožívají chvíle vítězství, ale i porážky. Já jsem ten typ trenéra, který se snaží nenosit problémy pracovní přes práh domu, ale přiznám se, že ne vždy se mi to podaří.“
Jakým způsobem se odreaguje trenér Vítězslav Lavička od fotbalových stresů?
„Pokud je příležitost, tak jdeme s rodinou za kulturou, rádi chodíme do kina nebo divadla, rád si přečtu nějakou zajímavou knížku. A pokud to dovolí čas, tak rád vyjedu mimo Prahu do přírody,m kde si společně na chalupě užíváme.“,m kde si společně na chalupě užíváme.“
Nemáš chuť si vyzkoušet trenérskou práci i v zahraničí jako třeba tví kolegové?
„Samozřejmě, asi jako každého hráče láká si vyzkoušet zahraniční angažmá, tak stejně je tomu u trenérů a já nejsem výjimka. Tahle možnost by mě do budoucna lákala, ale v tuto chvíli cítím, že mám rozdělanou práci tady v Česku.“
S Vítězslavem Lavičkou, trenérem české fotbalové reprezentační jednadvacítky, si povídal Standa Sigmund.
Poslední články z rubriky