VIDEO: Tomáš Chalupa: Odmítám ekologický diktát!

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o programu Zelená úsporám.

Moderátor (Václav Moravec):
Už 50 tisíc žadatelů dostalo peníze v rámci projektu Zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí podle svého šéfa Tomáše Chalupy z ODS hodlá v projektech snižování energetické náročnosti budov ať už veřejných i soukromých pokračovat.

Host (Tomáš Chalupa):
Ještě na začátku v prvním pololetí jsme říkali, že budeme ve velkém deficitu, teď už jsme v mírném plusu, zadruhé všichni ti, kteří splnili podmínky, se na ně tím pádem dostane, zatřetí jsem optimista v tom, že se dostane i na ty nejlepší z těch projektů veřejných budov a zároveň pro ně připravujeme tu výzvu z operačního programu Životní prostředí.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětloval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS. Ministerstvo životního prostředí se navíc chystá přijít s novým programem. Ten sice nebude tak štědrý jako Zelená úsporám, která umožňuje žadatelům získat od státu až 60 procent na náklady. Stát by tak mohl na zateplování přispívat zhruba 30-40 procenty. Na dotace si nicméně budou moci sáhnout na rozdíl od současnosti i majitelé novostaveb a třeba obce či university. Ministerstvo také zvažuje, jak program rozdělí. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane ministře.

Host (Tomáš Chalupa):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Ve funkci ministra životního prostředí jste, pane ministře, rok, jak jste to oslavil? Pokud jste slavil?

Host (Tomáš Chalupa):
Popravdě řečeno nijak. Ale ne, sešli jsme se s nejbližšími spolupracovníky, poděkovali se za to, co se povedlo, pak jsme si večer dali skleničku, ti vlastně čtyři, kteří spolu začali ten první den 17. ledna loňského roku, ale kdybych měl sečíst součet minut, co se slavilo, tak si myslím tak do 20 jako.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte sečtené minuty, respektive hodiny, které jste věnoval dvěma tématům, s nimiž jste vystupoval nejčastěji, tedy Národní park Šumava a Zelená úsporám?

Host (Tomáš Chalupa):
To sečteno nemám. Já bych řekl dokonce, že se to trošku liší, že ta Zelená úsporám byla víc v prvním pololetí, ta Šumava a zejména debata nad zákonem a kulatým stolem byla o tom druhém pololetí. Ale to neznamená, že by se to stále neprolínalo a jak já s oblibou říkám, tak ten můj týden je většinou tak, že jeden den jsem v regionech, z čehož každé tři týdny je Moravskoslezský kraj, to je takové 3-4 týdny pravidlo, do toho Šumava, ta se nepočítá, a mezi to řešíte Zelená úsporám, protože to zajímá v každém regionu. Takže to je takové jako průběžné téma celorepublikové.

Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik vás jako ministra v tom uplynulém roce mrzelo, že šla stranou jiná témata než ta tři, o nichž se bavíme, tedy problematika Národního parku Šumava, Moravskoslezský kraj a poměrně často vyhlašovaná regulace kvůli smogu v Moravskoslezském kraji a pak Zelená úsporám?

Host (Tomáš Chalupa):
Já nevím, jestli mrzelo. Spíš jde o to, že i sám člověk cítí, že na některé už se tolik nedostane nebo že má pocit, že by to potřebovalo ještě víc pozornosti se tomu věnovat. To je třeba odpadové hospodářství, nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství nás čeká, spousta úprav v té věci a ty zákony jsou potřeba dotáhnout do konce a člověk cítí, že v tom roce ty aktuální problémy mu třeba nedávají čas na to si sednout na tři hodiny a poslouchat argumenty nad koncepční debatou na dalších 20 let, jestli se má spalovat nebo třídit, co víc třídit, jak nakládat s komunálním odpadem a tak dále. Což je jedno z témat, které pro zajímavost, když se budeme v různých průzkumech, které všichni sledujeme, ptát občanů, co vnímají jako největší problém v životním prostředí, tak je zajímavé, že drtivá většina na prvním místě uvede odpady a čistotu jako takovou.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to tedy i priorita pro vás na rok 2012, protože přijde s návrhy zákonů, které se zásadně dotknou každého z nás kvůli odpadům, třídění odpadů a podobně?

Host (Tomáš Chalupa):
My s tím asi nepřijdeme už v roce 2012, protože ta příprava je opravdu složitá, teď pracujeme na věcných návrzích zákonů, to znamená, než se to dostane do těch paragrafových znění, tak to přece jenom ještě chviličku bude trvat a pokud, tak spíš konec roku, ale nepochybně je to jedna z těch priorit. Taky třeba proto, že když se podíváte třeba na ten klasický komunální odpad, byť to není ten hlavní odpad, který produkujeme, to je hlavně průmyslový, ale z hlediska toho komunálního odpadu, to, co každý z nás denně vidí, když vynáší koš s odpadky, tak je to tak, že my na jedné straně nejsme nějací, řekněme, lajdáci v tom, kolik se třídí. Nepochybně je to tak, že vždycky můžete třídit o něco víc, ale že bychom v tomto ohledu byli nějací evropští lajdáci, to nejsme. Jsme v té hodně lepší polovině.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se ale podíváme na ta čísla, mluvíte o komunálním odpadu, kterého je víc než pět milionů tun ročně v České republice…

Host (Tomáš Chalupa):
Tak se dostane skoro k nějakým 30 procentům, co se vytřídí a různě využije pro nové použití, ale ten problém tedy není tohle číslo. Ten problém je, že skoro 60 procent skončí na skládkách. To je číslo, které je jedno z nejhorších v Evropě. To, jestli existuje nějaké číslo, kde naopak máme deficit i ve srovnání s těmi třeba okolními zeměmi nebo s nějakým evropským průměrem, tak je to energetické využívání odpadů. Vezměte si, že v České republice máte jenom tři spalovny, které využívají odpad tím spalováním. Já vždycky vím, že, já jsem třeba v Pardubicích, kde to bylo téma, kde ti lidé nechtěli a na druhou stranu dneska se debatuje o tom, jestli má vzniknout nebo nemá vzniknout spalovna v ostravském regionu například. A je to o tom, že na jedné straně je tu obava, co to bude znamenat pro ovzduší a my víme, že dneska už ty spalovny, pokud dosahují těch takzvaných best available technologies, tedy takové to ne limity, ale ještě nad tím, to, co nejvíc se dá dosáhnout, tak je to zkrátka relativně hodně čistý provoz. Na druhou stranu díky tomu můžete dostat energii i teplo. Což zase snižuje náklady a pomáhá třeba v místech, kde je ten centrální systém zásobování teplem, což je v Čechách a v České republice relativně vysoký podíl domácností, zejména v těch průmyslových oblastech, třeba na Ostravsku.

Moderátor (Václav Moravec):
Jinak řečeno, podle vás v každém případě v budoucnu dojde k rozšíření počtu spaloven, protože tři spalovny komunálního odpadu je číslo…

Host (Tomáš Chalupa):
Mimořádně malé. Na druhou stranu nechci, aby z toho vznikl obrázek, že to je ta priorita. V tom pořadí toho, jak máme využívat odpad, je tohle vždycky někde na nějakém tom třetím, čtvrtém místě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jeden z vašich předchůdců Martin Bursík, někdejší šéf Strany zelených, přišel s tím, že například by mělo v České republice dojít i k povinnému zavedení oněch vratných plastových lahví. Počítá Ministerstvo životního prostředí s tím, že bude občany vlastně zavedením některých zákonných norem vést k tomu, aby ještě lépe recyklovali, aby ještě lépe se chovali k životnímu prostředí?

Host (Tomáš Chalupa):
Víte, já se přiznám, že moc nejsem příznivcem takového trochu, ono se to tak i nazývá ekologického diktátu. Já myslím, že to nefunguje. Ti lidi buď přijmou nebo nepřijmou. Já jsem dlouhá léta dělal starostu a vím, že když ti lidé nepochopí efekt té věci, když nepochopí, že to má smysl, tak si můžete nařizovat, co chcete a stejně to nebude fungovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké ale máte vysvětlení pro to, že v Německu prostě vratné plastové lahve jsou…

Host (Tomáš Chalupa):
Ale oni to přijali stejným způsobem, jako v Čechách se přijal princip třídění. Vezměte si, jak na začátku byla skepse k tomu, jestli lidé začnou třídit papír, plast, sklo a jak postupně a jak rychle se ten systém rozjel a jak v řadě měst v České republice, ale i v malých obcích dneska je to tak, že to funguje. Vzpomeňte si na to, jak před mnoha lety jsme nečekali, že se tak dobře ujmou sběrné dvory, že lidé budou zvyklí na to, že přijedou, že to roztřídí a že i ten velký odpad přivezou do toho sběrného dvora. Dneska je tak obrovská poptávka, že pomalu by se sběrný dvůr ujal v každé i té nejmenší obci z těch 6,5 tisíce, které v České republice máme.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy při nakládání s komunálními odpady jaké jsou podle vás pro praktický život, kdybyste měl teď říci dvě, tři možné motivace, kterými budete chtít v těch následujících letech snížit počet tun odpadu, který se sládkuje nebo který se spaluje a který je možné ještě využít, viz ty vratné plastové lahve?

Host (Tomáš Chalupa):
Jsou dvě věci. Jedna věc je, že ti lidé za to nemusí platit na rozdíl, za ten netříděný platit musí, tak za ten tříděný platit nemusí, protože on si na sebe tím novým využitím z velké části, dominantní části vydělá. To je první princip. A druhý princip je to, že ti lidé to vidí, ti lidé jsou rozumní, to nejsou žádní hlupáci, to není o tom, že jim to nařídíte a myslím, že tuhle zkušenost má spousta lidí kolem nás. Já si vzpomínám, když se začala první debata na téma těch hnědých popelnic na bioodpad zejména ve městech, kdy lidé nemají kompost, kdy řeší tu problematiku, že mají nějakou zahrádku pár metrů čtverečních a teď vědí, že když tu trávu, kterou posekají, dají do normální popelnice, tak hrozí riziko, že to popeláři neodvezou a zároveň si tím zaplní tu popelnici, do které by jinak dávali jiný odpad a řeší, kde s tím zbylým. Takže najednou přišel tento systém, přes první rozpaky se začal velmi rychle rozjíždět, protože lidé pochopili, že to má smysl.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane ministře, do kdy tedy přijdete s nějakou právní úpravou, která zásadně změní ty poměry, respektive sníží například odpad odstraněný skládkováním, ten komunální z dnešních 60 procent směrem dolů?

Host (Tomáš Chalupa):
Tak jedna věc je podpořit to energetické využívání a to nepotřebuje zákon. To je o tom umožnit a podpořit ty projekty, i třeba z hlediska dotačních programů a na tomto ohledu se pracuje a ty výzvy jsou vypsané a je to v poměrně pokročilém stádiu. Druhá záležitost je nová odpadová legislativa. Ta odpadová legislativa není jenom o tom, tohle je opravdu jenom její část. to je taky třeba o tom, jakým způsobem nakládat s výrobky s ukončenou životností. To, co známe, to, co dneska už relativně funguje, to jsou sběrná místa pro lednice, myčky, bílou domácí techniku, elektroniku, ale třeba řešení problematiky autovraků. Fakt, že my máme dneska ta auta, která jezdí po silnicích, mají průměrné stáří zhruba takové, jako je běžné v Evropě. Ale ta, co na těch cestách chodnících stojí, zejména v těch městech, tak ta jsou mnohem starší, než je ten evropský průměr. My je odtud musíme dostat a my je musíme šetrně k přírodě zlikvidovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Ta odpadová legislativa, tedy zákony odpadů přijdou kdy?

Host (Tomáš Chalupa):
První zákony předkládáme v závěru letošního roku.

Moderátor (Václav Moravec):
Zelená úsporám, to je téměř zaklínadlo až slogan. Nejvíc otázek od posluchačů Impulsů přišlo právě na tento program. Mohu začít například otázkou: Je možné podávat nové žádosti v programu Zelená úsporám teď? Má ještě cenu žádat o dotace, budeme zateplovat dům v tomto roce? A tak bych mohl pokračovat.

Host (Tomáš Chalupa):
Situace je taková. Není možné teď žádat, žádná žádost by nebyla ani přijata. Já jsem říkal v tom šotu v úvodu, že když jsem to přebíral, měli jsme nějaký osm miliard deficit, dneska jsme v mírném plusu, ten plus je nějakých 120-130 milionů, cožz je číslo, které z hlediska počtu nul je obrovské, z hlediska programu, který má v sobě zahrnuto nějakých 23 miliard korun, to je číslo velmi malé, i proto, že se mění, to znamená, že jestliže máte jeden panelový dům, který má podporu tři miliony korun, spočítejte, kolik jich to ve skutečnosti je. Jde o to, že my v tuhle chvíli nejsme schopni uspokojit nové žádosti. Já jsem optimista v tom, že uspokojíme všechny z těch 80 tisíc podaných, které splňují podmínky. V tuto chvíli jsme vyloučili asi 2,5 tisíce žádostí, které ty podmínky nesplňují, ten zbytek, na ty všechny by se mělo dostat. A pokud bude nějaký přebytek, tak půjde na obce, které jsou z toho programu teď úplně vyškrtnuty a je tam za čtyři miliardy více než 1200 žádostí a to jsou ty, které čekají, když na ně zbude.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy tím vlastně narážíte i na slova, která Rádio Impuls zaznamenalo před rokem, kdy obce, respektive Svaz měst a obcí nesl loni v dubnu hodně nelibě, že došlo k změnám v programu Zelená úsporám, kdy byly vyškrtnuty obce. Tady jsou slova šéfa Svazu měst a obcí Dana Jiránka, která jsme zaznamenali 22. dubna:

Záznam Dana Jiránka:
Už neuděláme nic s tím, že byly teď zastaveny prostředky pro veřejné budovy, ale vyžadujeme v podstatě okamžité jednání s cílem jednak dosáhnout toho, že budou prostředky na operačního programu Životního prostředí vyčleněny právě na to zateplování veřejných budov, protože obce prokázaly, že jsou schopné čerpat a mají dobré projekty a druhá věc je, pokud se stane náhodou, že z prodeje … peníze a prostředky navíc byly … zaplatili žádosti a teď vlastně žádné peníze nedostanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo loni 22. dubna Rádio Impuls slova šéfa Svazu měst a obcí Dana Jiránka. Tedy těch, říkáte, 1200 žádostí zhruba z měst a obcí…

Host (Tomáš Chalupa):
Takhle přesně to je, jak popisuje pan primátor kladenský. To konec konců byla naše dohoda, podaná ruka nás dvou a já na ní nehodlám nic měnit. jak říkám, kdyby to dnes skončilo tím, že budeme mít těch 129 milionů v plusu, jak máme k 1. lednu, i 30.6. letošního roku, tak to bude znamenat, že my máme seznam těch podaných žádostí obcí, ty jsou obodovány, nejvíc má 110 bodů, nejhůř 60 a zkrátka my půjdeme v té řadě do té doby, než vyčerpáme těch 129 milionů. Tam se udělá čára, na ty ostatní se v tomto směru nedostane a zároveň proti tomu poběží výzva z operačního programu, tedy z evropských peněz, my v tuhle chvíli počítáme v prvním kolem s 2,5 miliardami korun a ty by měly směřovat na veřejné budovy. Není to tak, že bychom mohli říci, je to jenom pro ty obce, pozor, to nejsou jenom obce, to jsou třeba i vysoké školy, ale dominantně obce, které byly v Zelená úsporám. To zkrátka není možné, to by bylo diskriminační. Ale víme, že to jsou projekty, které v drtivé většině případů jsou nejlépe připraveny.

Moderátor (Václav Moravec):
A s vypsáním tohoto nového programu, který bude navazovat na…

Host (Tomáš Chalupa):
I my to koordinujeme se Svazem měst a obcí. Jde o to, abychom proti sobě šli s tím potencionálním přebytkem a zároveň s tou výzvou tak, abychom se nedostali do situace, kdy třeba někdo dostane 2x a někdo, což se nesmí stát, a na někoho se pak nedostane vůbec.

Moderátor (Václav Moravec):
Tady v té souvislosti další z mnoha otázek, které směřují od posluchačů Rádia Impuls na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu z ODS, dnešního hosta. Dobrý den, pane ministře, co byste tedy vzkázal lidem, kteří mají nachystané žádosti, provedli opatření a nestihli podat žádost v programu Zelená úsporám, tím pádem se ocitli v dluzích?

Host (Tomáš Chalupa):
Nevím, jak velkých dluzích se ocitli, to soudit neumím, ale faktem je, že ten program sám byl vypsán metodou, bude se vyplácet do té doby, dokud budou peníze. Popravdě řečeno, kdyby se to dodržovalo, tak ten program byl uzavřen mnohem dřív, než ve skutečnosti uzavřen byl. Řekl bych dnes s odstupem času, že ten program tak, jak já říkám, my se při té nové přípravě budeme učit z jeho chyb, tak s sebou nesl asi dvě základní. Ta první byla, že výše té podpory byla postavena příliš vysoko. Dneska …

Moderátor (Václav Moravec):
Byl to příliš štědrý program.

Host (Tomáš Chalupa):
Příliš štědrý program. Průměrná výše vyplacené podpory je skoro 67 procent. Když se podíváte na srovnání obdobných programů a nedělejme si iluze, že tohle je program jediný na světě, podobných programů v Evropě i mimo Evropu, tak zjistíme, že výše podpory takovýchto programů je někde kolem 30 procent, ne víc.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy omezíte podporu o zhruba nějakých 30 procent?

Host (Tomáš Chalupa):
Já nevím, jak moc ji omezíme, já říkám, že už si nebudeme moct dovolit 67 procent. Co nakonec si budeme moci dovolit, to bude záležet na tom, kolik se podaří prodat těch emisních povolenek v tom novém období a také jaká bude jejich cena.

Moderátor (Václav Moravec):
A počítáte s tím, že ten nový program rozběhnete v roce 2014, tedy přibližně za dva roky, chápu to správně?

Host (Tomáš Chalupa):
Možná i o něco dřív. To je tak, že zdrojem Zelené úsporám jsou jednotky, které vyplývají z Kjótského protokolu. Zdroje toho nového programu, který připravujeme, budou jednotky, které vyplývají z evropských pravidel. A v rámci těchto evropských pravidel firma má povinnost v aukci si koupit jednotky, pokud je zdrojem nějakých emisí. A cena bude stanovena aukcí. Dneska existuje spousta odhadů, které říkají, jak se budou pohybovat. Evropská komise odhaduje, že by to mohlo být kolem 20 eur. Dneska je aktuální tržní cena kolem 10 eur. Jestli ta cena půjde nahoru nebo dolů vám zkrátka nikdo není schopen prognózovat. My počítáme, naše scénáře jsou počítány na program 10, 15, 20 a 25 eur a počítáme ve všech čtyřech variantách, protože zkrátka, nejsme schopni toto odhadnout. První aukce začnou nabíhat v roce 2013. Celkově Česká republika v letech 2013 až 2020 bude v těch aukcích prodávat zhruba 280 milionů povolenek. A z těch 280 milionů povolenek v tom prvním roce se jich bude prodávat asi 15 milionů. A z toho všeho, co se utrží, půjde polovina do státního rozpočtu a polovina má směřovat na věci v oblasti životního prostředí.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy i na Zelenou úsporám.

Host (Tomáš Chalupa):
Tedy i na energetické úspory. Ale neříkám jenom, říkám tedy i.

Moderátor (Václav Moravec):
Pane ministře, a vy tady máte, řekněme, jistou představu, že do toho projektu se budou moct zapojit i soukromí občané, tedy když mám dům a tady byla ta otázka, co byste vzkázal lidem, kteří mají nachystané žádosti, provedli opatření a nestihli podat žádost, tak ti mají šanci v roce 2014?

Host (Tomáš Chalupa):
Já v tuhle chvíli nevím, jak se nám program podaří nastavit. Ono jde také o to, že v těch letech 2015, 16 a hlavně 18 vstoupí v platnost směrnice, která byla vyhlášena v roce 2010 a která je o energetických pravidlech veřejných, ale i ostatních budov a která například říká, že v roce 2018 v členských státech Evropské unie, tedy včetně České republiky, nebude možné postavit žádnou veřejnou budovu, která nebude mít takzvaný nulový pasivní standard. To znamená, že žádná obec nepostaví školku, knihovnu nebo cokoliv jiného, které by nemělo tuto, řekněme, vysoce kvalitní energetickou hodnotu. To znamená, že sice ušetří za energii při provozu té školky, ale ty investiční náklady budou obrovské. Já sám jsem si zažil, když jsme vystavěli jednu z prvních školek tohoto typu a ty náklady byly ne násobkem, ale zkrátka o hodně větší, než když se staví obyčejná, řekněme, mateřská školka…

Moderátor (Václav Moravec):
A podle toho vy vlastně, podle těch nákladů, které tady budou pro ty veřejné budovy…

Host (Tomáš Chalupa):
Proto také mluvím o nových budovách.

Moderátor (Václav Moravec):
Tak bude záležet právě na tom, jestli zbudou peníze na ty běžné soukromníky.

Host (Tomáš Chalupa):
Ony zbudou, ale my nevíme, v jakém rozsahu. A protože se nechceme dostat do stavu, jako to je teď, že se řeklo, všichni dohromady, ale nikomu se neřeklo, který je jeho díl, to znamená, každý se hádal o to, kolik dostane, jestli veřejná, soukromá, pak jedny vypadaly, veřejné budovy, zlobí se obce logicky, já bych se zlobil taky, tak chceme od samého počátku říct, že na obce půjde tolik, na nové budovy z toho tolik, na staré tolik, na soukromý sektor tolik. Aby na začátku byla dána nějaká pravidla. A ten odhad v tuhle chvíli nejsme schopni udě+lat právě proto, že neznáme tu cenu.

Moderátor (Václav Moravec):
Smog trápil v uplynulém roce až příliš často Moravskoslezský kraj, kde se také vyhlašovala regulace a trápil Ostravu. Byl to rok výjimečný, řekněme, pro Moravskoslezský kraj, když se díváte na data, která máte k dispozici?

Host (Tomáš Chalupa):
My máme hotová data za rok 2010. Ta data, která jste řekl loni, 2011, jsou data, která jsou z průběžné situace, ale ještě nejsou zcela vyhodnocena, to ještě bude chviličku trvat. Pravdou je, že ta čísla roku 2010, to je to, co projednávala vláda asi před 14 dny, tak ten rok byl v tomto ohledu i z hlediska počasí extrémní. Vezměte si, že to byl od roku 96 nejstudenější rok nebo nejstudenější zima, tak. Což logicky znamená dopad. Navíc v té době to bylo období hospodářského růstu, rok 2011 už tak silného růstu nebyl. My nevíme, co bude rok 2012. Takže prognózovat tu situaci je počítání s faktory, které znáte, které umíte odhadnout a s faktory, které zkrátka neodhadnete. Nicméně pravdou je, že zkrátka ta zátěž zejména prachovými částicemi v České republice, nejenom v Moravskoslezském kraji, abychom to nezužovali, byť tam ta situace je evidentně nejhorší, zkrátka v posledních dvou letech 2011 a stoprocentně 2010 byla horší, než v těch letech předchozích.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy považujete ovzduší v Ostravě a v Moravskoslezském kraji za prioritu letošního roku. Ministerstvo životního prostředí navíc od 1. ledna letošního roku vypsalo program, ve kterém můžou lidé z Moravskoslezského kraje zažádat o dotaci na výměnu kotle. Cílem toho programu je snížit znečištění ovzduší z těch malých spalovacích zdrojů, takzvaných lokálních topenišť. Vy jste v té pilotní části dali k dispozici 20 milionů korun. Nemáte obavy, že kvůli finančním možnostem lidí v Moravskoslezském kraji, protože jde o sociálně nejchudší kraj v České republice s výjimkou tedy kraje Ústeckého, tak bude docházet k tomu, že lidé vlastně nebudou mít o ten program zájem?

Host (Tomáš Chalupa):
To uvidíme. Někdo říká, že bude extrémní přetlak a někdo říká, že bude absolutní nezájem.

Moderátor (Václav Moravec):
Už máte nějaké první žádosti?

Host (Tomáš Chalupa):
Ne. Ten program totiž společně vyhlašuje Moravskoslezský kraj a ministerstvo, my předpokládáme, že ten sběr žádostí nastoupí 1. února, čeká se teď na rozhodnutí Rady Moravskoslezského kraje na poslední doladění detailů. Ten model je postaven na tom, že se platí napůl, půl platí ministerstvo, půl platí kraj. Proto taky je to program, který je pouze pro Moravskoslezský kraj. A já se domnívám, že tolik to nebude o té sociální únosnosti nebo částce, protože ten systém je postaven tak, že dneska kdybyste si chtěl pořídit nový kotel, tak když si koupíte ten nejméně kvalitní, nejlevnější, co seženete na trhu, tak ta cena se pohybovat zhruba 20 tisíc korun. Když byste si chtěl koupit ten kotel, který bychom uvítali, to znamená té vyšší třídy, lepších vlastností z hlediska spalování, to znamená menšího množství zplodin, no tak budete platit o nějakých 60 tisíc víc, záleží na tom, jaký typ to je a na co to je, jestli to je na dřevo a nebo na uhlí. Ale tohle je ten nejčastější na uhlí. A ten rozdíl by měl právě krýt ten dotační program. Kolik těch žádostí ve skutečnosti bude, to já neumím odhadnout, proto jsme to taky nazvali pilotem. My taky čekáme popravdě řečeno, že v tom pilotu se na základě těch reálných zkušeností, proto ta částka je také relativně malá, naučíme vychytat ty první chyby. Například před několika lety podobný program vyhlásil Třinec a když se bavíte se starostkou Třince, tak paní starostka říká, no, tohle fungovalo, ale tady to nefungovalo, tady se podvádělo, tady se to zneužívalo a my taky musíme trošičku vyladit ten stav na to, aby ten program pak mohl fungovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak dlouho budete ladit? To znamená, kdy očekáváte ostrý start nějakého programu?

Host (Tomáš Chalupa):
Záleží na tom, kolik bude těch žádostí, to znamená, jak rychle je vyčerpáme. My jsme předběžně avizovali Moravskoslezskému kraji, protože čekáme na jeho odezvu, že pro ten, řekněme, tvrdý program nebo pro to další pokračování už bychom byli schopni alokovat ne 10, ale 20 pro letošní nebo přes rok, podle toho, jak ta situace bude vypadat a uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

Moderátor (Václav Moravec):
Telegraficky další otázky. Národní park Šumava, vy jste předložil návrh nového zákona o Národním parku Šumava, počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,5 procenta a naštval jste jak starosty, tak ekology. A propos počítáte s tím, že ten návrh vám ve vládě projde? Máte pro něj zajištěnou podporu?

Host (Tomáš Chalupa):
Uvidíme, teď vedeme ty debaty koaliční, jak ta situace vypadá. Já k tomu říkám jedno, vy jste to charakterizoval tím, že naštval nebo nepotěšil. Zkrátka každý musel ustoupit a nikdo nedosáhl sto procent toho, co si představoval.

Moderátor (Václav Moravec):
Počítáte s tím, že v koalici můžete narazit?

Host (Tomáš Chalupa):
Určitě ano, určitě tam budou výhrady, určitě tam budou debaty. Zatím musím říct, že ty debaty, které vedeme, jsou debaty s pozitivním výsledkem, ale rozhodně nejsou u konce a nechci nějak předjímat.

Moderátor (Václav Moravec):
Mohou se tedy ta procenta měnit?

Host (Tomáš Chalupa):
Já si dost dobře nedovedu představit, že by se měnila, přiznám se, také proto, že tím, kdo musí ta procenta odsouhlasit, jsou obce a já jsem absolvoval mnoho kole jednání s 22 obcemi, jak pohromadě, tak s každou obcí samostatně a přiznám se, že prostor pro další hektary do první zóny ať už teď nebo v tom časovém jízdním řádu já u těch obcí už nevidím.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS, který byl hostem dnešních Impulsů a který má rok ve funkci. Přeji vše nejlepší v tom dalším, druhém roce.

Host (Tomáš Chalupa):
Vám také, hezký den.
 

Poslední články z rubriky