VIDEO: Martin Bursík, expředseda SZ

Bývalý předseda Strany zelených a exvicepremiér Martin Bursík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdražování elektřiny.

Moderátor (Václav Moravec):
Ekonomičtí ministři mají už ve středu jednat o změnách podpory slunečních elektráren. Kvůli boomu solárních elektráren, respektive v souvislosti s garantovanou vysokou výkupní cenou této energie se od příštího roku očekává zdražení proudu. Lidem se skokové zdražení elektřiny nelíbí.

Anketa:
Já si myslím, že my to jakoby nějak neovlivníme, jako spotřebitelé vlastně, nevím, no. Navíc ČEZ si myslím, že v tuhle chvíli vydělává docela dost.

Co na to říct? Bez komentáře, jo.

Už dneska na to ty lidi nemají. Já nevím, kam tohleto tady spěje.

Líbit se mi to nemůže, jako penzistovi zvlášť.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls názory několika náhodně oslovených Pražanů. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla by pro omezení boomu slunečních zdrojů stačilo, aby byly úřady pouze přísnější při povolování staveb nových elektráren. Navíc by podle něj měl stát vyvinout úsilí, aby společnost ČEZ nepostavila svých plánovaných zhruba 100 megawatt solárních zdrojů. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je exministr životního prostředí a také bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Host (Martin Bursík):
Dobrý den, děkuji.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak se vám daří, pane exministře?

Host (Martin Bursík):
Děkuji za optání, výborně.

Moderátor (Václav Moravec):
Opravdu? Jste zhruba tři měsíce mimo patra, vysoká patra české politiky, je to tři měsíce, co jste opustil Poslaneckou sněmovnu, existuje něco, po čem se člověku stýská, když odejde z vysoké politiky?

Host (Martin Bursík):
Já jsem se vrátil k oboru, který dělám 30 let, tak přece jenom tři roky ve srovnání s 30 lety ukazují, že jsem se vrátil, vlastně pokračuji v ekologické politice, jsem konzultantem, oživil jsem vlastně svoji konzultantskou kancelář. Zároveň se připravuji, protože už po příští týden začnu učit na vysoké škole, podobně jako vy, ale budou to američtí studenti, kteří jezdí na studia do Prahy, Newyorská universita v Praze otevřela kurz enviromentálních studií, to znamená studia ochrany životního prostředí a to je pro mne moc hezká příležitost přednášet v angličtině americkým studentům.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy máte takové vždy návraty a odchody, protože odejdete z velké politiky z postu ministra životního prostředí v Tošovského vládě, pak se stanete předsedou Strany zelených, zase se do vlády vrátíte. Vrátíte se do těch nejvyšších pater politiky?

Host (Martin Bursík):
Já na to nedovedu odpovědět, v tuhle chvíli o tom vůbec nepřemýšlím a zařizuji si život tak, že chci zase doplnit vlastně vzdělání, mít lepší vlastně přehled v oboru. V neděli odjíždím na týden do Salcburku, kde budu přednášet a zároveň se tam setkám s konzultanty z oblasti ochrany klimatu, energetických úspor, obnovitelných zdrojů nejenom z celé Evropy, ale i z Japonska, i vlastně ze zemí východní Asie. Myslím si, že by z toho mohla vzniknout účast i na nějakém z těchto mezinárodních projektů, takže řekl bych, jsem zpátky v oboru, politiku sleduji, asi budeme hovořit o tom, jak se na to dívám, takže s určitými rozpaky…

Moderátor (Václav Moravec):
To se chci právě zeptat, jestli vám to právě nevadí, když člověk ovlivňoval z pozice ministra životního prostředí ekologickou politiku země, byť byl kritizován za to, že jeho kroky jsou možná až příliš razantní a teď nemá šanci to ovlivňovat z těch nejvyšších pater a je jenom konzultantem.

Host (Martin Bursík):
Tak jako lhal bych, kdybych řekl, že jako je mi to jedno, že mi na tom nezáleží, že prostě vždycky beru to, co přijde v životě, jak je. Samozřejmě, že mě záleží na stavu životního prostředí, mám nějakou představu hierarchie hodnot, kterou jsem si přál z těch pozic, které politicky se podařilo Straně zelených vlastně vyšlapat, ovlivnit vývoj tak, aby Česká republika se modernizovala, aby byla efektivnější, aby se prosadily moderní technologie, aby lidé se více dívali okolo sebe, aby se sami podíleli na ochraně životního prostředí, abychom byli zemí, kde se dobře žije, kde se dobře dýchá, kde jsou čisté potraviny, čistý vzduch a abychom byli nebo se vlastně snažili prodrat tím pelotonem někam na špici těch evropských zemí, protože Evropská unie je velmi pestré společenství a najdete tam severské státy, které jsou na špici, ale najdete tam také státy Balkánu, které se teprve učí, co to ochrana životního prostředí je. A my jsme někde v té polovině.

Moderátor (Václav Moravec):
A nemyslíte, že ten skok a kroky, které jste dělal na Ministerstvu životního prostředí, že příliš předběhly tu dobu v České republice, protože současný ministr životního prostředí Pavel Drobil z Občanské demokratické strany mění zásadně politiku resortu a říká, měla by být víc konzervativnější?

Host (Martin Bursík):
Tomu já nerozumím, to jsou takové, se mnou se vůbec, mě se vede obtížně polemika s ministrem Drobilem, protože jak jsem řekl, jsem 30 let v oboru a já ho vlastně neznám a je pro mne těžké s ním vést dialog, protože jsou to takovéto jako slogany nebo bonmoty, pod kterými já si stěží něco představím. Kdybych ho vlastně znal, znal bych jeho názory, kdybych nebo alespoň si vlastně sledoval to, že on vidí v oboru ochrany životního prostředí, v ekologii svoji perspektivu a chce se to vlastně jako doučit a věnovat se tomu, tak bych asi měl s čím polemizovat, ale pro mne, mně novináři vlastně konfrontují vždy s takovýmhle nějakým výrokem. Co já vám mám říct na to, že pan ministr Drobil říká, že ochrana životního prostředí má být konzervativnější. Podívejte se na Davida Camerona, který vlastně je velmi progresivním britským politikem, který nejenom žije ekologicky, ale zároveň prosazuje moderní ekologickou politiku, která je v podstatě ve Velké Británii nazývána jako revolucí. Takže co to je konzervativní?

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že do té konzervativní politiky například nepatří to, že by bylo možné odložit váš plán na vratné pet lahve, protože ten soudě z těch výroků, chce ministr životního prostředí Pavel Drobil jasně přehodnocovat?

Host (Martin Bursík):
Nepochopitelné. V podstatě je vidět, že dýchá za český průmysl, jak říká, ale bohužel za ta odvětví průmyslová, která se snaží zachovat status quo, nikoliv jít směrem do modernizace. Když se mě ptáte na to, jestli jsem nebyl příliš vpředu, jestli jsem nepředběhl čas nebo jsme nepředběhli čas v tom týmu, já si myslím, že ne. My jsme předsedali Evropské radě, vyjednávali jsme vlastně klima a další témata, třeba ochranu planety Země proti negativním vlivům rtuti v Africe, tak jsme byli tou zemí, která vlastně formulovala politiku Evropské unie a podařilo se nám některé ty věci prosadit, některé zásadně ovlivnit. Třeba jsme ovlivnili rámcovou směrnici o odpadech, takže už není možné ilegálně dovážet odpady do středo a východoevropských zemí a tady je spalovat. A když si pak ministr Drobil z toho přečte jednu větu, kde řekne, že ministr Bursík zakázal spalovat odpady, tak já doopravdy neumím s ním vést tu polemiku, protože je to úplně někde na jiné úrovni prostě. Mluvím s někým, kdo vlastně nechápe, co se dělo a nerozumí ani tomu, co se děje. Myslím si, že třeba to rozhodnutí s těmi pet lahvemi je zásadně špatně. Ukázkou výbornou je Švédsko, které na tom bylo přesně tak, jako jsme teď, startovní pozice byla shodná jako u nás, kolem 60 procent dobrovolného sběru pet lahví a v momentě, kdy zavedli zálohování pet lahví, tak ta jejich efektivita stoupla na 85-90 procent.

Moderátor (Václav Moravec):
S tím jste počítal, že v případě, že se zavede a vy si myslíte, že by opravdu bylo možné ať už z těch kapacitních důvodů vracet pet lahve a zálohovat pet lahve?

Host (Martin Bursík):
Tak si vemte auto nebo ještě ekologičtěji vlak a dojeďte přes česko-německou hranici a podívejte se tam v prvním obchodě, co si tam můžete koupit. 95 procent nápojů je ve vratných lahvích, najdete tam vždycky ještě k tomu napsáno záloha a jenom úplné minimum je v těch nevratných a funguje to perfektně. Funguje to v severských státech, tak chce snad někdo nám říci, že tyhle státy jsou hlupáci, kteří prosazují něco, co je neekologické nebo neekonomické?

Moderátor (Václav Moravec):
A vy sám si myslíte, že tomu opravdu brání průmysl? Tomu, aby se pet lahve nezálohovaly,

Host (Martin Bursík):
No v první řadě tomu brání ti, kteří jsou součástí toho dnešního systému a tady je dobrovolný systém, kdy vlastně je jedna kolektivní firma, jmenuje se Ekocom, která vlastně je partnerem obcím a přispívá na to, že právě existují všude ta sběrná hnízda, která jsou pro dobrovolný sběr druhotných surovin. V momentě, kdy by se to změnilo na ten zálohový systém, tak tahle firma ztrácí vlastně byznys po celé České republice, mění se ten systém a to se samozřejmě téhle firmě nelíbí. Vedle toho máte samozřejmě malé prodejce, kteří se bojí, protože okolo toho je řada mýtů a ti oponenti vlastně používají falešné, nepravdivé argumenty a to, že Ministerstvo rezignuje na to vůbec dotáhnout tohle téma a předložit vlastně tu novelu, to znamená, že nepochopilo, že hlavním posláním Ministerstva životního prostředí je chránit životní prostředí a prosazovat progresivní kroky v ochraně životního prostředí a nikoliv aby se ministrovi podlomila kolena pod prvním argumentem průmyslu a vlastně snažil se tomu průmyslu vycházet vstříc, ačkoliv výsledkem toho je, že leží pet lahve v příkopech, v potocích a nebo vlastně se sládkují, kde budou po staletí ležet vlastně ve skládkách.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je exministr životního prostředí, také bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík. Ekonomičtí ministři mají už ve středu jednat o změnách podpory slunečních elektráren. Kvůli boomu solárních elektráren, respektive s garantovanou vysokou výkupní cenou této energie, se od příštího roku očekává zdražení elektřiny. Podporu fotovoltaiky kritizuje senátor z ODS Jaroslav Kubera.

Záznam Jaroslava Kubery:
Vždycky když naběhneme takovýmto sociálním inženýrům, kteří nejlépe vědí, jak máme žít, co máme jíst a jak to máme dělat, tak to vždycky dopadne stejně.

Moderátor (Václav Moravec):
Dubnová slova senátora ODS Jaroslava Kubery, který kritizoval onu fovoltaiku a její rozvoj v České republice. fotovoltaika, tedy sluneční elektrárny a její rozvoj se teď stává tématem číslo jedna nejen sdělovacích prostředků, ale diskusí, kdo vlastně způsobil a zda to nejsou politici, kteří svojí nečinností v těch uplynulých třech letech přispěli k tomu, že dojde od konce letošního roku ke skokovému zdražení elektřiny. Nemyslíte, že celý ten spor v České republice o fotovoltaice výrazně poškozuje obnovitelné zdroje v očích veřejnosti?

Host (Martin Bursík):
Bohužel tomu tak je a já myslím, že je třeba říci, že v České republice ten zákon, který byl přijat před několika lety…

Moderátor (Václav Moravec):
V roce 2005.

Host (Martin Bursík):
Umožnil nastartování vůbec rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Do té doby jsme měli nějakých 3-3,5 procenta obnovitelných zdrojů a měli jsme před sebou směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů Evropské unie, která vlastně dávala České republice cíl mít podíl osmi procent v roce 2010 a bylo na každém členském státu, aby zvolil systém podpory, kterou zajistí, že se budu rozvíjet elektrárny na dřevní štěpku, bioplynové elektrárny, geotermální, které čerpají teplo ze země, malé vodní elektrárny, ale i solární a větrné. A Česká republika přijala zákon, který převažuje v Evropské unii, je založen na systému pevných výkupních cen a ten vlastně umožňuje těm výrobcům, dává jim jistotu, že veškerá elektřina, kterou vyrobí, bude vykoupena za fixní cenu po dobu životnosti toho zařízení, tj. 15 let. A tohle byla bariéra, která vlastně pomohla odstartovat boom nejenom ve fotovoltaice, ale v dalších typech obnovitelných zdrojů. V tuhle chvíli máme něco pod sedm procent, v roce 2020 bychom měli mít 13 procent a takhle Evropská unie postupně se snaží prosazovat obnovitelné zdroje energie.

Moderátor (Václav Moravec):
A co ta námitka, že když se podíváte na fotovoltaiku, způsob provedení, mnoho dotazů posluchačů Impulsů, fotovoltaické panely na loukách, to je ochrana životního prostředí, není to jen kšeft pro pár kámošů? To je vrchol! Píše například posluchač. 

Host (Martin Bursík):
Já musím přiznat, že tahle věc se vymkla a vymkla se nejen v České republice, nakonec i v Německu, i v Rakousku, v dalších zemích, protože nikdo neočekával, že by došlo k tomu, že investiční náklady na výstavbu takové solární elektrárny klesnou o více než-li 40 procent z roku na rok. Těch důvodů poklesu je více. Jednak Čína vlastně vtrhla na trh s velmi levnou technologií, jednak se oživil trh s křemíkem, který také po určitou dobu blokovala Čína a dominuje tam Čína a Rusko, objevily se další technologie a ve Španělsku byla velmi atraktivní podpora, takže to nastartovalo vlastně výrobu té technologie a najednou se stalo, že to bylo velmi výhodné a to se stalo v momentě, kdy se začala projevovat krize a vlastně všichni, kteří chtěli někam investovat finanční prostředky, ačkoliv dříve by neuvažovali o obnovitelných zdrojích energie, tak šli do té fotovoltaiky a skutečně jedno ustanovení v zákoně, které vlastně neumožňovalo Energetickému regulačnímu úřadu, aby snížil cenu výrazněji tak, jak to odpovídá tomu, že klesly investiční náklady. Ten legislativní proces je dlouhý…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, a zásadní námitka, jestli vy jako Ministerstvo životního prostředí, protože teď Pavel Drobil, současný ministr, přichází možná s křížkem po funuse, ale chce zásadně zdražit onu výkupní cenu, respektive půda když se změní ze zemědělské na účely třeba fotovoltaiky, takže by došlo k zásadnímu zdražení pro investory, kteří tuto půdu promění. Tady je mnoho otázek, že kde mají posluchači hledat hranice mezi ekologií a zdravým rozumem, když se podívají na to, že úrodná půda poslouží pro takové fotovoltaické elektrárny?

Host (Martin Bursík):
Teď jste mě rozesmál, protože ten návrh, o kterém mluví ministr Drobil, totiž že se zvýší poplatek za vynětí půdy…

Moderátor (Václav Moravec):
Zemědělské půdy, ano.

Host (Martin Bursík):
Ze zemědělského půdního fondu, tak to je zákon, který, s jehož filosofií jsem přišel já. Ten zákon jsem prosadil ve vládě Mirka Topolánka, akorát že se nepodařilo ho protlačit tím parlamentním procesem. Já jsem velmi rád za to, že přestože pan ministr Drobil má nějakou potřebu pořád o mně hovořit v negativním slova smyslu, tak jsem rád, že tenhle můj návrh vzal a že ho prosazuje, protože my jsme tam navrhli, že ta nejbonitnější půda, za kterou se nyní platí, nemýlím-li se, kolem 200 tisíc za hektar, takže by tam měla být valorizována ta cena až na zhruba téměř jeden milion korun za hektar takové půdy. Ale …

Moderátor (Václav Moravec):
Co se s tím dá dělat teď?

Host (Martin Bursík):
Myslím si, že tohle opatření samo o sobě nepomůže. Ministerstvo životního prostředí úplně rezignovalo na účast na práci na té novele zákona, kterou teď bude projednávat vláda, já tu novelu podrobně znám, když jsem vlastně už psal připomínky. Ta novela jde správným směrem, je potřebné napravit chybu, která v tom zákoně je. Ono to bylo napraveno drobnou novelou v Parlamentu a teď se přichází s novelou zásadní. Má v sobě chyby, já doufám, že na to vláda při tom jednání nebo porada ekonomických ministrů přijde, protože například ona, právě to, co tady jeden z těch vašich posluchačů kritizoval, ona neumožňuje, aby se okamžitě zastavila výstavba těch velkých fotovoltaických parků na polích, které já také kritizuji. V Německu je vlastně úplně zastavují, znemožňují. Já si myslím, že Česká republika by to měla udělat také.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ono je možné teď ještě už u těch rozestavěných zastavit zákonem zákaz?

Host (Martin Bursík):
Není to možné…

Moderátor (Václav Moravec):
Dát zákaz?

Host (Martin Bursík):
Teď do konce roku 2010, ale bylo by to možné od roku 2011, jestli porada ekonomických ministrů přijde na tu chybu v zákonu a skutečně to tak udělá a měli by to udělat. Já si myslím, že je potřebná oprava tohoto nedostatku v zákoně, že by vlastně měl stát, Parlament umožnit fotovoltaické panely pouze tehdy, když jsou pevnou součástí budovy, když jsou někde na střeše objektu a nebo v takových těch areálech takzvaných brownfields, to znamená bývalé výrobní areály, fabriky, kontaminovaná území, kde vlastně, většina velkých elektráren v Německu vlastně vyrostla na takovém území, kde dříve byla sovětská armáda a část výnosu z odprodeje té elektřiny oni dávají na dekontaminaci toho území a slíbili, že za 20 let, až ty elektrárny dožijí, tak to předají vlastně v pořádku a je to jako dvojí výhra. Stát vlastně si nechá vyčistit to území a zároveň tam někdo provádí byznys. Čili takovéhle modely jsou možné a…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy kdybyste tedy byl ministrem životního prostředí, tak předložíte novelu zákona, která zakáže výstavbu od 1. ledna 2011 fotovoltaických elektráren jinde…

Host (Martin Bursík):
Na volné ploše, umožní výstavbu těch menších projektů 60 kilowatt, maximálně do 100 kilowatt na střechách domů a nastaví vlastně ty podmínky shodně pro fotovoltaiku jako pro jiné obnovitelné zdroje, to znamená, aby průměrná návratnost takového projektu byla 15 roků.

Moderátor (Václav Moravec):
A není už pozdě? Když se podíváte na to, jak k tomu boomu došlo?

Host (Martin Bursík):
Je trochu pozdě a myslím si, že tam byl jistý vliv ČEZu, protože tak, jak vy jste citoval v úvodu bývalého šéfa ČEZu a teď prezidenta Svazu průmyslu pana Míla, tak ČEZ totiž není úplně nestranným hráčem, ale zároveň má veliký vliv na parlamentní proces. ČEZ má rozestavěny dva projekty, v Ševětíně u Českých Budějovic a také bývalé vojenské území Ralsko a dohromady to dělá 90 megawatt instalovaného výkonu, což je velmi mnoho. To skutečně budou, jedna z nich bude největší sluneční elektrárna v České republice, takže tady je paradoxní situace, že ČEZ vlastně tlačil na to, aby se odložila účinnost té novely, aby sám stihl ty projekty, které vlastně zrealizuje, bude inkasovat peníze, ale pak ty náklady chce promítnout do ceny spotřebitelům, do konečné ceny elektřiny. Takže myslím, že tady je to nefér a jestli budeme mít chvíli času, tak si myslím, že je ještě dobré vlastně pozastavit se nad tím, jak vůbec to s tou cenou elektřiny u nás je, protože teď se všechno háže na fotovoltaiku…

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, vy si myslíte, že k tomu skokovému zdražení ta fotovoltaika zásadním způsobem nepřispěje tak, jak si můžeme přečíst texty v novinách?

Host (Martin Bursík):
Já jsem si přečetl, že ČEZ oznámil, že zvedne elektřinu pro domácnosti o 22 procent, velmi pravděpodobně, bude záležet ještě na tom…

Moderátor (Václav Moravec):
Energetickém regulačním úřadu.

Host (Martin Bursík):
A jeho listopadovém vlastně výroku o tom, kolik bude činit ta regulovaná složka ceny, ale když jsem to počítal, tak ty kalkulace prostě nesedí. Odborný odhad lidí, kteří se pohybují v branži je, že na konci roku, když teď pojedou všechny ty projekty a všichni chvátají, chtějí rychle to ještě spustit, že to bude maximálně 1200 megawatt instalovaného výkonu, žádné dva tisíce a už vůbec ne tři tisíce. To byly žádosti, které dali spekulanti, ale ti ještě nemají územní rozhodnutí, stavební povolení, nemají povolení připojení, takže zhruba 1200 megawatt a když tohle prokalkuluji, tak to zvedne ceny elektřiny o 24 haléřů na kilowatthodinu, ale ČEZ hovoří o zdražení o 22 procent, což je 99 haléřů. Čili otázka, kde jsou ty další tři čtvrtiny, o které vlastně ČEZ chce zvyšovat cenu elektřiny. Chápu, že tam jsou ještě další zdroje, ale ty zdaleka netvoří tolik. Takže …

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu to správně, že když se teď mluví až o 20procentním zdražení elektřiny pro domácnosti, že to je záměrná argumentace ČEZu, že se vymlouvá na obnovitelné zdroje a fotovoltaiku?

Host (Martin Bursík):
Tak je dobré, aby posluchači Rádia Impuls věděli, že v České republice máme jednu z nejdražších elektřin v Evropě, máme sedmou nejdražší elektřinu, před námi je Dánsko, které má 54 procent daň na elektřinu a je to prostě jejich politika, Německo, Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursku, Nizozemí a pak my a pak celá řada států, Velká Británie, Francie, Portugalsko, Španělsko, Polsko, Rumunsko, další mají levnější elektřinu. A ta základní otázka je, proč tomu tak je. Vyrábí se u nás elektřina dráž? A zcela jasně se ukazuje, že náš trh je velmi propojený, elektroenergetický, s Německem a že vlastně cena elektřiny u nás, kde na to vám řekne ředitel ČEZu, že tu určuje trh a že s tím nemohou nic dělat, takže vlastně tu cenu stanoví náklady na výrobu elektřiny v německých plynových elektrárnách. Jenomže ČEZ má daleko větší marži než-li německé firmy, protože vyrábí levněji a skutečně ČEZ je nejziskovější firmou v celé Evropě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak byste to vy řešil?

Host (Martin Bursík):
Navíc dostává povolenky zdarma a přitom když se podíváte na efektivitu ČEZu, tak ta firma vlastně na jeden megawatthodinu elektřiny potřebuje 401 zaměstnance, zatímco průměr v Evropě je 180-290 zaměstnanců. To znamená…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, vy jste byl součástí Topolánkovy vlády a stát má majoritu v ČEZu, proto se tedy ptám, jak byste toto změnil, když říkáte, že je to zásadní problém a na vině je ČEZ?

Host (Martin Bursík):
Já si myslím, že v tomhle případě, já jsem tlačil na ČEZ celou dobu a dokázal bych dohledat desítky a stovky monitorů, kdy jsem vlastně vedl určitou válku s ČEZem a snažil jsem se je vlastně dovést do investic do modernizace, protože vlastně vliv energetiky na stav ovzduší a klimatu je úplně zásadní. Vlastně nejvýznamnější znečišťovatel v České republice. Ale teď ta otázka se týká regulace. U nás je velmi sofistikovaný systém regulace, který když si otevřete na webových stránkách ERÚ, tak tam máte samé integrály a diferenciály a prostě v podstatě to umožňuje, aby výrobci elektřiny si zakalkulovali do nákladů investice do distribučních sítí a vede to k tomu, že vlastně ta marže, zisk je daleko vyšší než-li jinde v západní Evropě.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, zjednodušil byste…

Host (Martin Bursík):
ČEZ měl provozní marži 42 procent v loňském roce…

Moderátor (Václav Moravec):
Zjednodušil byste regulaci cen elektřiny v Česku.

Host (Martin Bursík):
Myslím si, že by tady mohla být zajímavým vzorem Francie, která sice na tom spotovém trhu, to znamená ta tržní cena elektřiny je dokonce vyšší než-li u nás na pražské burze, ale cena pro domácnosti a pro firmy je výrazně nižší než-li v Česku a oni dělají to, že tou regulací vlastně sníží marži, sníží zisk té elektrárenské společnosti. Já si myslím, že tohle je teze, na kterou by zatleskala většina české populace a měli by na to vlastně reagovat i politici a otevírám tuhle debatu především proto, že považuji za absolutně nefér, že se vlastně veškerá odpovědnost za růst ceny elektřiny hází na obnovitelné zdroje energie. Přiznávám tu chybu v oblasti fotovoltaiky, tu lze částečně napravit, ale zároveň je potřebné jít na podstatu té věci a podle mého názoru skutečně jako zatlačit ČEZ prostřednictvím regulátora a zadáním po jiném vzorci, jiném způsobu regulace, protože ten prostor pro snížení ceny a vlastně vyvážení a vlastně nápravu této vady tady je.

Poslední články z rubriky