VIDEO: Marcel Grün, astronom

Marcel Grün - ředitel pražské hvězdárny a planetária. Popularizátor astronomie a kosmonautiky.

Moderátor (Václav Moravec):
Sluneční tsunami, jev, který se čas od času objevuje. Erupce nebo-li vymrštění koronální hmoty se na Slunci objevují při nestabilitě magnetického pole. V posledních letech procházelo Slunce fází takzvaného řídkého výskytu slunečních bouří. V příštím období má být Slunce znovu aktivnější. Astrofyzik Jiří Grygar k tomu v rozhovoru pro Rádio Impuls dodává:

Záznam Jiřího Grygara:
Existují různá kosmická nebezpečí, která jsou sice vzácná, nechci nikoho strašit, že by to bylo hned zítra, ale rozhodně v delší budoucnosti budeme muset počítat s astronomickými problémy, které mohou být pro přežití člověka na zemi nepříjemné.

Moderátor (Václav Moravec):
Dodává v rozhovoru pro Rádio Impuls astrofyzik Jiří Grygar. Americký národní úřad pro letectví a vesmír tvrdí, že sluneční aktivita prochází pravidelným zhruba 11letým cyklem. Poslední vrchol činnosti Slunce nastal v roce 2001 a další maximum by tedy mohlo přijít kolem roku 2013. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, protože jejich milým hostem je ředitel pražského planetária Marcel Grün. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý večer.

Host (Marcel Grün):
Děkuji za pozvání a dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hosta dnešních Impulsů, tedy šéfa pražského planetária, Marcela Grüna, se můžete ptát i vy, naši posluchači a to prostřednictvím otázek, které posíláte ve formě sms zpráv na číslo 774 999 888. Máte-li jakoukoliv otázku na ředitele pražského planetária Marcela Grüna, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls, ještě jednou opakuji, 774 999 888. Neobvyklou hru světel a barev, známou jako polární záře, zažili díky dvěma slunečním bouřím obyvatelé velké části Evropy a Severní Ameriky zhruba před 14 dny. Nakolik se dá sluneční tsunami, jak se tomuto jevu také říká, předvídat?

Host (Marcel Grün):
Pochopitelně chtěli bychom vědět přesně o tom, kdy nastane a jak moc intenzivní bude, ale to zatím nedovedeme. Nicméně víme zhruba, jaké následky by mohlo mít takové tsunami v uvozovkách, pokud dorazí až k Zemi, neboť Slunce vyplýtvá v uvozovkách svoji energii i na to, aby svítilo jinam než na naši Zemi. A v tom případě, že mine ten proud Zemi a šíří se do sluneční soustavy, ovlivní eventuelně jiné planety nebo celý kosmický prostor. Pakliže dorazí až k Zemi a narazí zrovna na Zemi, máme to štěstí v uvozovkách, že vidíme třeba ty polární záře, máme tu smůlu, že třeba dojde k poruše signálů od některých telekomunikačních družic, eventuelně k dalším poruchám, které by mohly vést a povedou, doufejme, že ne moc tedy často a intenzivně, třeba k poruchám rozvodů vysokého napětí na velké vzdálenosti podobně, jako k tomu došlo už v minulosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdy k tomu došlo v minulosti, když se podíváme na ty 11leté cykly silných slunečních erupcí nebo slunečních tsunami?

Host (Marcel Grün):
Pochopitelně v každém tom období maxima sluneční aktivity dochází k podobným událostem. Nicméně postupně jsme se museli přivyknout v rozvoji naší civilizace, jak víc byla závislá desetiletí za desetiletím na technice, na moderní technice, na elektronice, na družicích, eventuelně na spojení přes družice, tak jsme museli počítat s tím, že mohou ovlivnit i tuhle činnost. Jsme zkrátka závislí čím dál tím víc na technice a uvědomujeme si to někdy i negativně.

Moderátor (Václav Moravec):
Je intenzita těch solárních tsunami větší a větší s přibývajícím se časem života na Zemi?

Host (Marcel Grün):
Poctivě řečeno my to sledujeme pochopitelně relativně krátkou dobu. Po staletí jsme netušili, že bychom měli nějaké družice a telekomunikace jiné než haló a jak mě slyšíš na dálku, kterou jsme doslechli. Zdá se, že i tady v tomhle směru dochází k nějakým periodicitám sluneční aktivity v delším období a že teď nastává spíše to období silnějších maxim a slabších minim. To uvidíme v příštích desetiletích.

Moderátor (Václav Moravec):
Poslední vrchol činnosti Slunce nastal, jak bylo řečeno, v roce 2001, další maximum může přijít kolem roku 2013, tedy zhruba za nějaké dva roky. Astrofyzik Jiří Grygar v rozhovoru pro Rádio Impuls k nebezpečím z vesmíru v rozhovoru dodal:

Záznam Jiřího Grygara:
V některých případech se může stát dokonce rozhodující přírodní vědou pro to, aby ochránila naši budoucnost. Protože existují různá kosmická nebezpečí, která jsou sice vzácná, nechci nikoho strašit, že by to bylo hned zítra, ale rozhodně v delší budoucnosti budeme muset počítat s astronomickými problémy, které mohou být pro přežití člověka na zemi nepříjemné, ale které podle mého soudu se dají, když se věda spojí s politikou úspěšně, takže se dají vyřešit.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova astrofyzika Jiřího Grygara v souvislosti tedy s těmi kosmickými nebezpečími, jak o nich Jiří Grygar mluvil.

Host (Marcel Grün):
Jinak to je hezký sen, jak tady Grygar říká, spojit vědu, poznatky vědy s politikou. Bohužel je to asi sen.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale přece jen když se podíváte na fungování například Národní vesmírné agentury ve Spojených státech amerických, tak i přes všechny ty škrty má podporu politiků, protože si asi politici uvědomují, že v souvislosti s vesmírem a s kosmem nějaká nebezpečí hrozí.

Host (Marcel Grün):
Ano, Clark říkal, že si nedovede představit jinak budoucnost člověka na zemi, tedy lidstva než ve spojení s kosmonautikou, s rozvojem kosmonautiky. Tak doufejme, že si to uvědomí i třeba i americký prezident.

Moderátor (Václav Moravec):
Solární tsunami, je to jedno z největších rizik, která nám hrozí z vesmíru nebo existují rizika větší?

Host (Marcel Grün):
Já se obává, že jsou i jiná rizika, i když ještě řidší, ale třeba srážka s nějakým tělesem jiného původu, tedy mimozemským tělesem, je pro Zemi eventuelně větším nebezpečím. Je řidší nebezpečí, zatím se zdá, že v nejbližších letech nedojde k takové srážce, alespoň co se týče těch zhruba tisíce, 1124 myslím teďka naposledy podle statistiky, těles, které jsou potenciálně nebezpečné pro naši planetu. Zatím těch 1124 těles míjí bezpečně v nejbližších staletích naši Zemi. Ale kdo ví, které je to 1125. těleso, které se třeba bude řítit na naši planetu?

Moderátor (Václav Moravec):
Jak daleko jsme s přípravou Země a naší ochranou Země na takovou případnou srážku?

Host (Marcel Grün):
No tak snažíme se zjistit všechna ta tělesa, která jsou potenciálně nebezpečná pro naši planetu do velikosti, dejme tomu, kolem jednoho kilometru a větší. Tak dejme tomu, že většinu takových těles už známe. Ale byl by asi dramatický průběh takové srážky s tělesem třeba půlkilometrovým nebo několikasetmetrovým, takže teď je zapotřebí zjistit i dráhy těchto těles a samozřejmě nezapomenout na ta tělesa ostatní, větší, neboť i tam dochází ke změnám těch drah. Takže je to takový velký biliár kosmický, který naše Země v tomto případě hraje a my jsme na ní.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je ředitel pražského planetária Marcel Grün. V úzké marsovské proláklině, která se jmenuje Nili Fossae, by mohly být zkamenělé pozůstatky někdejšího života na rudé planetě. Vědci totiž objevili na temné straně Marsu oblast, která je podobná australskému regionu Pelbara, kde byly v minulosti objeveny fosílie, dokládající dávný život na planetě Marsu. Co by, pane řediteli, mohlo tuto teorii, o které teď vědci stále spekulují už vlastně od roku 2008, kdy se začalo mluvit o vodě na planetě Marsu, tak co by tu teorii mohlo potvrdit nebo vyvrátit?

Host (Marcel Grün):
Jenom vás doplním, že to období, kdy postupně docházíme k závěrům, že voda na Marsu by mohla být nebo je velmi pravděpodobně nebo byla tam ve větší míře v minulosti, je o něco delší. Dokonce máme tady několik vzorků dopravených přírodou až na Zemi, které pochází z Marsu a jeden z nich obsahuje i stopy čehosi, co se nám zdá být fosilním mikroorganismem nebo mikrobakterií, supermikrobakterií ve smyslu malých rozměrů, to znamená, dejme tomu, těleso je tam za, jaksi, v tom obsažené tělísko, které bylo asi tak velké jako tisícina lidského vlasu, čili velmi maličké, nepatrné, ale mohlo být živé kdysi dávno před, dejme tomu 3,5 nebo o něco více miliardami let.

Moderátor (Václav Moravec):
My si tedy těmito dalšími objevy a zkoumáním Marsu potvrzujeme tuto teorii a to, co máme zatím k dispozici z Marsu?

Host (Marcel Grün):
My si zatím ověřujeme především to, že na Marsu kdysi dávno mohly být podmínky pro vznik a krátký vývoj živé látky. Do jaké míry tohle je pravda, jak moc se nám budou doplňovat informace, které dosud byly získány a do jaké míry eventuelně najdeme něco, co zkamenělo, to uvidíme během příštích desítek let. Zatím na Mars, jak víme, pilotovaná expedice nepoletí.

Moderátor (Václav Moravec):
Což je jeden ze škrtů v rozpočtu NASA.

Host (Marcel Grün):
Jeden ze škrtů, takových nepříjemných škrtů, nicméně doufáme, že stejně jako kdysi dávno to řekl jeden z předchozích ředitelů NASA, jestliže na Marsu život do této chvíle není, tak tam jednou bude. Doufejme, že tam bude ten pozemský. Máme šanci i s těmi škrt, že by to mohlo být někdy po roce 2030 nebo 2035 a ruský šéf té agentury kosmické nedávno řekl, těch 25 let, to uplyne jako den. Samozřejmě přehání, ale ukazuje to jenom to, že ti tvůrci programů plánují po dlouhou dobu dopředu, ne na den, ne na dva, ne na rok, ale na desítky let.

Moderátor (Václav Moravec):
Zdá se podle těch posledních publikovaných textů, že právě ona oblast na Marsu nazvaná jako Nili Fossae, tak že by mohla být tím zásadním nalezištěm fosílií ve větším množství.

Host (Marcel Grün):
Ano, i několik takových míst, kam by bylo dobré situovat místa přistání kosmických sond, ale v této chvíli nejsme ještě tak daleko, abychom odtamtud vozili vzorek až do pozemských laboratoří, což mimochodem je jeden z takových nutných předpokladů dříve, než tam poletí lidé, kteří se budou vracet.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč nejsme toho schopni, dopravit tu hmotu zpátky na Zem?

Host (Marcel Grün):
Jsme schopni tehdy, až se do toho pustíme. Až na to vydáme nějaké peníze a my zatím dáváme víc peněz na to, dejme tomu, nechci to posuzovat nebo odsuzovat, ale jak třeba zbrojit tu či onu zemi a podobně. To je samozřejmě velká zátěž pozemské civilizace. No ale teď víme o tom, že alespoň NASA předpokládá někdy start koncem listopadu a počátkem prosince příštího roku a to bude taková větší laboratoř pořádná, zatím to byly takové malé kočičky, ta zařízení, která po Marsu jezdila a nebo jezdí dokonce, ale i když měly dlouhou dobu životnosti, tak teď jde opravdu už o laboratoř, kde je, dejme tomu rozměry tomu odpovídají, aspoň 80 kg přístrojů, hmotnost asi tak jako má auťák pořádný, odpovídající tomu, tak doufejme, že nám něco zjistí.

Moderátor (Václav Moravec):
A to má být právě v tom roce příštím a k tomu se ještě dostaneme. Ona ta oblast Nili Fossae vzbudila rozruch ve vědeckém světě už před dvěma roky, kdy americká NASA objevila usazeniny uhličitanů. Nález dokládal, že tam v minulosti byla zásaditá nebo neutrální voda. Tady jsou slova profesora Jana Palouše z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky:

Záznam Jana Palouše:
Je teda mnoho evidencí, že na Marsu byla voda v daleko větším množství, na povrchu Marsu byla voda v daleko větším množství, než jak je tomu dnes. Všechny ty útvary, které pozorujeme na povrchu Marsu, svědčí o tom, že tam teda tekly řeky, že tam byly jezera, jsou to jako útvary, které si jinak dost dobře nedovedeme vysvětlit.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před časem Rádio Impuls slova profesora Jana Palouše z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Ona oblast Nili Fossae byla v minulosti právě vybrána jako možné místo přistání toho vozítka, té laboratoře, jak jste o tom mluvil, kterou hodlá NASA vypustit v polovině roku 2011, tedy zhruba za rok touto dobou. Nakonec byla z toho seznamu vyřazena kvůli tomu, že je nebezpečná. Existují tedy na Marsu nebezpečná místa pro takovou laboratoř, kterou se tam Američané chystají příští rok vyslat?

Host (Marcel Grün):
Víte, technicky vzato na základě těch peněz, zhruba 2,5 miliardy dolarů necelých, udělat sondu, která by byla bezpečnější při tom přistání, to zatím nedovedeme. Zkrátka za našich současných finančních podmínek je to maximum technických možností. To znamená, pokusíme se přistát s tím velkým auťákem marsovským zhruba tak, že se bude snášet jakoby na takovém jeřábu a dosedne už rovnou na ten svůj vlastní podvozek. Až dosud se přistávalo na nějaké plošině tak či onak a z ní teprve sjelo to vozítko. Tentokrát se hned při prvním dotyku s povrchem Marsu setká s ním právě podvozkem. Čili to je novinka a je zapotřebí najít bezpečné místo, relativně bezpečné místo pro takový sestup. My jsme na to Marsu ještě nevyzkoušeli, jak se takhle přistává. Čili s tím minimem peněz relativním je to maximum technických možností.

Moderátor (Václav Moravec):
A co ta možná námitka, že takové bezpečnější místo může být z hlediska pozorování málo zajímavé, když například řada geologů právě upřednostňuje taková nebezpečnější místa, jako je ta oblasti Nili Fossae, o které jsme se bavili?

Host (Marcel Grün):
Nám nejde v této chvíli a nemůže jít o to rozhodnout, jestli je tam život nebo ne v nějaké formě nebo byl. Je zapotřebí v této chvíli si uvědomit, že maximum toho, co se chceme dozvědět, je zjistit víc informací o tom, že tam mohly být podmínky nebo nebyly. Čili je možné se rozhodovat tak, že samozřejmě lze najít místa zajímavá a relativně technicky bezpečná nebo bezpečnější a tam se pokusit přistát. O to se právě technici a vědci v Americe v NASA snaží, protože samozřejmě je tady vždycky možné říci, ano, dobře, přistaneme tam, buch, no tak dobře, tak zase někdy v budoucnosti. A pak to může být mínus na mnoho let, protože určitě dřív, než za dalších 5-6 roků připraveni k takovému počinu jako teď ten příští rok, nebudeme. Tak bych řekl, že je lepší pomaloučku krůček za krůčkem se přibližovat k tomu, co chceme vědět, tedy jsou-li tam Marťani taky.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ředitel pražského planetária Marcel Grün. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Marcel Grün):
Já děkuji za pozvání a na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude policejní prezident Oldřich Martinů.

 

 

 

Poslední články z rubriky