VIDEO: Jiří Drahoš: Vyšší daňové odpisy pomůžou vědě

Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš v rozhovoru pro Rádio Impuls mluvil o finanční situaci akademie a českém výzkumu.

Moderátor (Václav Moravec):
Jména některých českých vědců mají ve světě zvuk. Například dlouholetá šéfka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, profesorka Blanka Říhová je nominována na prestižní cenu pro nejlepšího evropského vynálezce. Co Blanku Říhovou přivedlo k vědeckému bádání? Na to před časem v rozhovoru pro Rádio Impuls odpověděla i těmito slovy:

Záznam Blanky Říhové:
K mikrobiologii mě přivedl film, detektivka, dodneška to vidím, jak myslím, že herec Ráž tam hrál takového hodného mikrobiologa, někdo zlého mikrobiologa, mě se strašně líbilo prostředí té laboratoře, no a jak říkávám, pořád jsem o tom doma mluvila, hrozně se mi to líbilo a maminka mi k těm následujícím Vánocům koupila knížku Bojovníci se smrtí od Paul de Kruifa, která je fascinující a ta bych řekl, že definitivně rozhodla o tom, že já chci být mikrobiologem.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětlila před časem v Impulsech dlouholetá ředitelka Mikrobiologického ústavu České akademie věd, profesorka Blanka Říhová. Blanka Říhová je jednou ze tří nominovaných osobností v prestižní kategorii na ocenění za celoživotní dílo. Její průkopnické práce zaměřené na léčbu rakoviny umožnily vývoj několika léků se specifickými mechanismy zaměřenými proti bujení zhoubných nádorů. Nejen o stavu české vědy bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer přeji.

Host (Jiří Drahoš):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Čeští vědci, pane profesore, spolu s Brity a Japonci přišli v polovině března s objevem, který je v zásadě průlomem ve výzkumu materiálů, které využíváme k přenášení dat v elektronice. Oni objevili princip mikroelektronické součástky, která je založena na antiferonu magnetu, tedy se navenek chová nemagneticky. Nakolik vy máte v popisu práce rozumět všem takovým objevům, které čeští vědci, kteří jsou v Akademii věd, vynaleznou?

Host (Jiří Drahoš):
Myslím, že to v popisu práce nemám, ale snažím se, seč jsem toho schopen, pochopit některé tyto objevy nebo některé tyto vědecké práce.

Moderátor (Václav Moravec):
Tento jste pochopil?

Host (Jiří Drahoš):
No, z toho, co jste mi citoval, tak jsem chápal skoro všechna slova, ale že bych to byl schopen takhle zformulovat, to ne. Vím, že kolega Pavel Jungwirth přišel a samozřejmě nejen on, i tým zahraniční přišel s tím, že lze využít jedné specifické vlastnosti elektronu, o elektronu všichni víme, že to je hrozně malá částice, takže přišel s tím, že je možné některých vlastností využít právě pro přenos informací, ale nejenom to, třeba tam věc má potenciál pro mikročidla, pro senzory, takže to použití může být daleko širší.

Moderátor (Václav Moravec):
Kolik takových objevů čeští vědci ročně přinesou v průměru?

Host (Jiří Drahoš):
Tam se to statisticky dá špatně posoudit. Tohle je objev, který je průlomový, ale je před ním ještě spousta otevřeného prostoru. Takže to je jeden způsob, jak mohou vědci přinést něco do významných oblastí světové vědy. Druhý způsob je například zmíněná profesorka Říhová, Blanka Říhová, která systematicky a velmi dlouhou dobu ve spolupráci a profesorem Ulbrichem z Ústavu makromolekulární chemie spolupracuje, pracuje na cílených nosičích léčiv pro léčbu rakoviny. Takže to je oblast, která rozhodně nelze nebo nemohu ji označit jako průlomovou, ale je to výsledek skvělého nápadu a systematické dlouholeté práce. U kolegy Jungwirtha ještě nevím, kolik té práce je čeká.

Moderátor (Václav Moravec):
Kde by byla česká věda, pokud by nebylo mezinárodních týmů? Dá se říci, že v rámci globalizace se česká věda bez těch mezinárodních týmů, viz tento tým, který přišel s objevem, který je průlomem ve výzkumu materiálů využívaných k přenášení dat v elektronice, tak by se neobešel bez té mezinárodní spolupráce?

Host (Jiří Drahoš):
Bez té mezinárodní spolupráce nejde většinou. Já bych řekl, že ten nápad, který někdo dostane, ten není dán tím, jestli je odtud nebo odjinud, ale ty nápady nepadají samy o sobě, ty jsou výsledkem systematické práce a dneska věda je mezinárodní disciplína, mezinárodní týmy jsou zcela běžnou záležitostí. Takže to propojení je tam opravdu značné.

Moderátor (Václav Moravec):
On ten letošní rok je mezinárodním rokem chemie. Když jste vy na začátku února mluvil o tomto oboru a dával ho do souvislosti kontextu tedy české vědy, tak jste pronášela i tato slova:

Host (Jiří Drahoš):
Objektivně podle všech ukazatelů publikačních, špičkové mezinárodní časopisy, citace, patří chemie k té špičce u nás. Objektivně vzato je skutečně chemický výzkum jeden z nejúspěšnějších v tomto státě.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětlil na začátku února předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš, který je hostem dnešních Impulsů. Jaké další obory krom chemie by to byly, které jsou na špičce české vědy?

Host (Jiří Drahoš):
Já myslím, že přírodní vědy, samozřejmě řada dalších disciplín, matematika, astronomie, astrofyzika, ale já bych nechtěl pominout ani humanitní obory, které se těžko mohou pyšnit tím přídomkem – jsme na špičce světové vědy – protože jsou to obory, které jsou důležité pro národní identitu a z národního hlediska. Ale měl-li bych se držet té světové špičky, tak určitě chemici, matematici, fyzikové u nás.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy v popisu práce máte hájit práci asi všech pracovišť ústavů Akademie věd České republiky, přesto u kterých ústavů nebo kterých oborů je ta práce velmi obtížně hájitelná, když se podíváte na audity fungování jednotlivých pracovišť Akademie věd, kde se musí přidat?

Host (Jiří Drahoš):
Já bych možná zmínil, že v současné chvíli končí v Akademii věd první etapa hodnocení a nejenom ústavů, ale týmů, vědeckých týmů v Akademii věd. My jsme hodnotili 406 týmů a máme výsledky, s kterými teď budeme seznamovat ústavy a tam mohu říci, že zhruba 15 procent z těch 406 týmů je vynikajících. Jen, v uvozovkách jen nebo až 15 procent…

Moderátor (Václav Moravec):
Je to jen nebo až 15 procent, když srovnáte Akademii věd s jinými vědeckými institucemi třeba v Evropě?

Host (Jiří Drahoš):
Já myslím, že to je slušné číslo, ale ve srovnání s Evropou bychom měli jít dál. Ve srovnání s českým prostředím si myslím, že je to velmi obstojná cifra. Ale zase na druhé straně zhruba 20 procent těch týmů v Akademii věd je hodnoceno, řeknu známkou tři a horší a používáme známkování jako ve škole, čili vynikající, velmi dobrý, dobrý, uspokojivý a neuspokojivý. Takže…

Moderátor (Václav Moravec):
Které obory to tedy jsou u těch týmů, pokud byste měl říci, které obory spadají do těch 20 procent?

Host (Jiří Drahoš):
Všechny, průřezově. Jsou tam týmy jak z ústavů přírodních věd, tak z humanitních, tak z technických. Tam se nedá říct, že jedna disciplína produkuje zásadně lepší nebo jenom ty kvalitní a druhá jenom ty průměrné.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, tak ve všech oborech máme excelentní, ale i podprůměrné badatele?

Host (Jiří Drahoš):
Skoro by se to tak dalo charakterizovat. V řadě oborů jsme na světové špičce nebo držíme krok se světovou špičkou, ale v téže kategorii disciplín jsou na ústavech Akademie věd týmy, které my ve srovnání se světovou špičkou můžeme označit jako průměrné.

Moderátor (Václav Moravec):
Ono na začátku také prověřovali i zahraniční komisaři kvalitu některých českých vědeckých týmů na ústavech Akademie věd České republiky. Vy jste v té souvislosti prohlásil, cituji: To hodnocení by mělo být v zásadě uzavřené na jaře tohoto roku. Konec citátu. Jaro už máme, máte i to hodnocení?

Host (Jiří Drahoš):
To je to, o čem jsem teďka mluvil, čili máme za sebou jednu etapu toho hodnocení, to znamená zhodnocení týmů na ústavech. Bylo to hodnoceno mezinárodními odborníky, takže…

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li správně, tak to šlo průřezově všemi ústavy Akademie věd, to hodnocení?

Host (Jiří Drahoš):
Ano, všech 53 ústavů, ale my jsme nehodnotili ústavy, my jsme hodnotili týmy a těch bylo 406. Takže v průměru nějakých osm týmů na ústav.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to ojedinělé hodnocení těmi evropskými komisaři nebo zahraničními komisaři, či si Akademie věd dělá své vlastní audity rok co rok?

Host (Jiří Drahoš):
My děláme takovéto hodnocení zahraničními odborníky jednou za pět let. To není možné dělat častěji, je to poměrně velká akce a jsme jediná instituce v České republice, která takové hodnocení provádí.

Moderátor (Václav Moravec):
Jména některých českých vědců mají ve světě zvuk. Už tady padlo jméno dlouholeté šéfky Mikrobiologického ústavu Akademie věd, profesorky Blanky Říhové. Ta je nominována na prestižní cenu pro nejlepšího evropského vynálezce. Její průkopnická práce je zaměřena na léčbu rakoviny a umožnila vývoj několika léků se specifickými mechanismy, které jdou proti bujení zhoubných názorů. Tady jsou slova Blanky Říhové:

Záznam Blanky Říhové:
Čili ten pokrok, který ta medicína udělala v té klasické chemoterapii i terapii jinými látkami, jako jsou takzvané monoklonální protilátky, je naprosto obrovský. Rakovina je nemoc dneska léčitelná a vyléčitelná. Problém rakoviny je v tom, že velice často pacienty neobtěžuje, strašně dlouho se někde plíživě vyvíjí, nikdo si ničeho nevšimne, lidem je docela dobře, žádné problémy nemají a když začnou mít problémy, tak bohužel velmi často bývá dost pozdě na úspěšnou terapii.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysvětlila před časem v Impulsech profesorka Blanka Říhová. Její jméno je spojeno s více než 20 patenty, které jdou právě k léčbě rakovinu. Zda cenu dostane nebo nedostane, to se dozvíme za necelé dva měsíce, v květnu. Kolik takových vědců má, pane profesore, Česká akademie věd, kteří mají na svém kontě 20 patentů, víc než 20 patentů jako Blanka Říhová?

Host (Jiří Drahoš):
Není patent jako patent. Já má na svém kontě 19 patentů, z toho 10 mezinárodních, ale nikdy jsem takového úspěchu jako Blanka Říhová nedosáhl. Takže ono to není ani tak o poštu patentů, jako o jejich úspěšnosti. A myslím si, že ani všechny patenty Blanky Říhové nejsou stejně úspěšné, ale v dnešní době chcete-li něco ochránit, musíte patentovat a v oblasti medicíny, v oblasti farmakologie, tam je patentování naprosto nezbytné, protože jde o velké peníze mnohdy, pro firmy.

Moderátor (Václav Moravec):
Co brání ještě, řekněme, intenzivnějšímu výzkumu? Když jsem si o tom povídal s Blankou Říhovou, tak říká, jsou to často soukromé firmy, kde když se změní majitel, tak se změní i politika. Jeden z jejích patentů je právě v Zentivě, kterou před časem ovšem převzal z českých rukou zahraniční investor, francouzská firma Sanofi.

Host (Jiří Drahoš):
Ano, je to bohužel tak. My postrádáme trochu v českém prostředí určitý systematický zájem některých zejména velkých firem nebo větších firem o výsledky výzkumu a vývoje a jak jste sám řekl nebo jak konstatovala Blanka Říhová, se změnou vedení přijde nový majitel firmy a většinou už není tak osvícený, změní celkovou strategii, možná k tomu má důvody, ale pro výzkumníky je to velmi nepříjemné, protože spolupracujete-li 10 nebo 15 let s nějakou firmou a jste nedaleko dotažení výsledků do praktického konce a teď najednou vám nový majitel oznámí, že ho to vlastně nezajímá, protože má třeba svoje výzkumné centrum v zahraničí, je to tristní pocit.

Moderátor (Václav Moravec):
Musíte řešit takové věci vy z pozice šéfa Akademie věd České republiky, kde by se vykupovaly patenty nebo by se řešily tyto věci, kdy ten výzkum byl poměrně nadějný a přitom změna investora nebo nezájem investora, nového majitele pak ten výzkum zhatil?

Host (Jiří Drahoš):
Řešit je nemusím, v zásadě je musí řešit příslušné ústavy, ale samozřejmě z pozice předsedy Akademie věd se stýkám i s byznysmeny, s průmyslníky a tam pokud to je možné, tak se snažím intervenovat. Ale v principu jde o kooperaci ústav – firma.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s větším daňovým zvýhodněním vědy a výzkumu. Děje se tak v rámci reformy daní.  Pane profesore, už jste četl ten návrh ministra financí?

Host (Jiří Drahoš):
Nečetl jsem ho podrobně, vím o něm, vím o jeho základních principech a velice ho podporuji.

Moderátor (Václav Moravec):
Podnikatelé si teď o výši investice do vědy a výzkumu mohou snížit daňový základ, přičemž investici do majetku tam mohou započítat ze sta procent a částku vynaloženou na platy výzkumníků z 200 procent. Využívají toto dostatečně firmy nebo když se podíváte na fungování jednotlivých ústavů, jednotlivých pracovišť Akademie věd, tak se dá říci, že tyto daňové podmínky nejsou excelentní pro to, aby je podnikatelé využívali často?

Host (Jiří Drahoš):
Já bych ty daňové odpisy možná ještě zvedl nebo ty možnosti. Moje zkušenost je taková, že firmy většinou čekají na státní subvenci, čekají na to, jestli ministerstvo xy bude financovat nebo spolufinancovat nějaký projekt, čili čekají na spolupráci až s příslibem peněz od státu.

Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li správně, tak když se odstraní to ne zcela systémové řešení, že by některá ministerstva z některých rozpočtů dávala podnikatelům přímo peníze na vlastní výzkum a vědu a budou jenom velmi dobré daňové výhody, tak by to bylo to nejlepší řešení?

Host (Jiří Drahoš):
Myslím, že by to mělo ty firmy motivovat a my bychom to velmi uvítali.

Moderátor (Václav Moravec):
On Miroslav Kalousek chce, aby bylo možné i pořízení hmotného majetku započítat z 200 procent, ještě víc chce zvýhodnit podnikatele, kteří z roku na rok investici do vědy a výzkumu zvýší. Tato čísla byste považoval za atraktivní nebo chcete, budete-li mluvit s ministrem financí, ještě nějak pozměnit?

Host (Jiří Drahoš):
Já předpokládám, že s panem ministrem v dohledné době mluvit budu a z mého pohledu bych uvítal ještě vyšší možnosti odpisů.

Moderátor (Václav Moravec):
No počkejte, to bezesporu asi každý ředitel Akademie nebo šéf Akademie věd, ale výše odpisů, které byste považoval za realistické, 200 procent je přece poměrně slušná částka, slušné daňové zvýhodnění?

Host (Jiří Drahoš):
Ono to opticky vypadá slušně a jistě to dobré je, ale já bych si dovedl představit třeba 250 procent. To není dramatické navýšení. Samozřejmě je na Ministerstvu financí, aby posoudilo reálnost takových kroků v kontextu výběru daní a získávání financí. Ale já bych to uvítal, určitě.

Moderátor (Václav Moravec):
Probírali jste s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, kolik peněz vlastně těmito daňovými odpisy jde do české vědy nad rámec těch zhruba 26 miliard, které má česká věda k dispozici letos přímo ze státního rozpočtu?

Host (Jiří Drahoš):
Já přesná čísla neznám, já pouze vím, že ze státního rozpočtu z těch zhruba 25-26 miliard jde do firem zhruba 20 procent. To je z mého pohledu velké číslo a také vím, že firmy investují třeba do vysokoškolského výzkumu jenom asi jedno procento nebo půl procenta svých výzkumných investic. To považuji za katastrofálně málo. Takže ta motivace firem k přímým investicím do výzkumu je určitě žádoucí.

Moderátor (Václav Moravec):
Už jsme tady zmínili to číslo necelých 26 miliard korun, které jdou ze státního rozpočtu do vědy. Věda a výzkum se letos stala kapitolou ve státní pokladně, která neprošla škrty, kde se neškrtalo. Premiér Petr Nečas k tomu loni koncem roku pak poznamenal:

Záznam Petra Nečase:
Tady bych chtěl připomenout, že tato kapitola státního rozpočtu pro příští rok je jedinou, která není krácena a že dokonce zvyšujeme výdaje na výzkum, vývoj a inovace z 25,4 miliard korun na téměř 26 miliard korun. To znamená, nejen že se nekrátí, ale dokonce se mírně navyšuje. Proto je pro nás věda, výzkum a inovace prioritou.

Moderátor (Václav Moravec):
Vyjevil loni 14. prosince svůj názor Rádiu Impuls premiér Petr Nečas. Pokud by měl šéf Akademie věd, profesor Jiří Drahoš, který je hostem dnešních Impulsů, říci, jestli už máte jasno v tom, jak to bude v těch dalších letech, protože mnoho vědců, se kterými jsem mluvil, říká, problém je, že vlastně tady ty peníze jsou nejisté z roku na rok a přitom mnoho těch výzkumů, té vědecké práce je na delší trať, nikoliv z roku na rok, aby věděli, kolik mají k dispozici.

Host (Jiří Drahoš):
V současné době se v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, v té vládní radě dořeší, řeší se tam rozpočet na rok příští s výhledem na další dva roky. Pan premiér se jednání rady účastní a ujistil nás, že vláda nehodlá krátit těch 26 miliard, bude se snažit podle ekonomických možností přidat. Takže to zní slibně.

Moderátor (Václav Moravec):
Dá se ale i příští rok s těmi 26 miliardami…

Host (Jiří Drahoš):
Ano, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Vyjít, aniž by byla věda ohrožena?

Host (Jiří Drahoš):
Dá se s tím vyjít, vědu to rozhodně neohrozí, ale nejenom vědci by rádi viděli určitý nárůst kapitoly na výzkum, vývoj a inovace tak, jak to kdysi slibovala například vláda premiéra Topolánka.

Moderátor (Václav Moravec):
Vysoké školy a Akademie věd by ještě mohly v dohledné době dostat necelé dvě miliardy korun a to z evropských peněz na sestavení špičkových vědeckých týmů. Je už teď jasné, že ty peníze by mohly připlynout a že i z těchto zdrojů je možné navyšovat rozpočet vědy a výzkumu v Česku?

Host (Jiří Drahoš):
Já vím o programech Ministerstva školství na přilákání vědců ze zahraničí. Navzdory tomu, že to vypadá velmi zajímavě, nemyslím si, že to je úplně systémové. Já si myslím, že je lepší ty finance dát kvalitním institucím a nechat na nich, jakým způsobem ty lidi zvenku přilákají. Ono dát 400 milionů na program Návrat je fajn, ale nevím, co se tím vyřeší.

Moderátor (Václav Moravec):
Není, pane profesore, ale problém v tom, že těch institucí už je v České republice hodně, když si vezmeme i centra Excelence jako další prostředí, které má sloužit pro rozvoj špičkové vědy, které v současnosti jsou financována z evropských peněz, ale bůh ví, co s těmi centry bude, až skončí financování z evropských peněz?

Host (Jiří Drahoš):
Ono to není zas tak tragické, protože tím, že skončí financování rámcových programů v tomto programovacím období, neznamená, že skončí příliv evropských peněz. Je na vládě a v současné době se o tom jedná, aby tyto peníze nebo jejich část nasměrovala k podpoře těch nově vzniklých infrastruktur, nově vzniklých center Excelence. My si nemůžeme dovolit po roce 2014 tyto vybudované kapacity zavřít nebo jejich provoz omezit. Takže ono to není tak, že by ty peníze skončily, bude další programovací období, ale znovu říkám, je třeba přesvědčit vládu, aby financovala alespoň jeden rámcový program pro podporu vědy a výzkumu.

Moderátor (Václav Moravec):
Máte jasno v tom, jak to bude s penězi do vědy a výzkumu právě v těch dalších dvou letech, když si představíme, že by v roce 2012, tedy v roce příštím, věda zůstala na svém, na zhruba těch 26 miliardách ze státního rozpočtu?

Host (Jiří Drahoš):
Máme pouze příslib premiéra jako šéfa vlády, že pokud to ekonomická situace jen trochu dovolí, že vláda navýší rozpočet na vědu, výzkum a inovace.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak velký je ten příslib, o kolik?

Host (Jiří Drahoš):
Pan premiér to neřekl konkrétně, ale vzhledem k tomu, že letos to bylo to meziroční navýšení asi o půl miliardy, tak jsem-li realista, očekával bych tak něco podobného. Radši bychom viděli vyšší nárůst, ale buďme realisté.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje host dnešních Impulsů, kterým byl předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se brzy na viděnou.

Host (Jiří Drahoš):
Děkuji za pozvání a také se těším.

Poslední články z rubriky