VIDEO: Jan Tříska: Ve své poslední roli jen čumím, čumím a čumím!
PODOBNÉ ČLÁNKY
Herec Jan Tříska v rozhovoru pro Rádio Impuls povídal například o svých filmových rolích.
Moderátor (Václav Moravec):
Když nadává, tak prý na americkou politiku. Sám si přitom zahrál v divadelní hře, kterou napsal politik, český politik, dramatik v jedné osobě, tedy exprezident Václav Havel. Herec Jan Tříska ztvárnil v Havlově divadelní hře Odcházení kancléře Riegera. Bývalý český prezident Václav Havel při generální zkoušce Odcházení v roce 2008 konstatoval:
Záznam Václava Havla:
Já jsem byl velmi spokojen, byl jsem velmi nervózní, jak to dopadne, co z toho vzejde, ale musím říct, že se mi to dneska velmi líbilo. Uvidíme, co bude dál.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval v roce 2008 při generálce poslední divadelní hry Odcházení exprezident, dramatik Václav Havel. Herec Jan Tříska považuje Václava Havla za svého celoživotního přítele. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je herec Jan Tříska. Je to pro mě svátek, že jste tady, hezký dobrý večer přeji.
Host (Jan Tříska):
Dobrý večer vám přeji, pane Moravče, já jsem velice šťastný, že jste mě sem pozval a budu se snažit mluvit pravdu.
Moderátor (Václav Moravec):
A nic než pravdu.
Host (Jan Tříska):
A nic než pravdu.
Moderátor (Václav Moravec):
Co byste rádi, jsem zcela váš. To byly věty, které jste měl pronést před přijímací komisí na divadelní fakultu. Nakolik jde, Jane Třísko, o tradovanou legendu nebo autentický citát?
Host (Jan Tříska):
Já už jsem to slyšel několikrát, tento citát, ale já si myslím, že to je trošku legenda. A nebo se to po čase změnilo v legendu. Já si to moc nepamatuji, ale…
Moderátor (Václav Moravec):
Vy si nevzpomínáte na své přijímací řízení a na to, jak jste předstoupil před zkušební komisi na DAMU?
Host (Jan Tříska):
Jo, to si pamatuji, pamatuji si i básničky, které jsem říkal, protože jsem celý život se učil básničky a učím se je v podstatě doteďka a když zrovna se neučím nějakou roli, já každý den běhám ráno a když se zrovna neučím nějakou roli, tak si opakuji básničky, které znám třeba 40 let.
Moderátor (Václav Moravec):
Které básničky, to si čtete básničky, že se dostanete k básníkům autorům, zaujmou vás a vy se učíte jejich básně?
Host (Jan Tříska):
No, hele, my tady vysíláme teď spolu z Ortenova náměstí 17, Praha 7 nebo Orfejovo náměstí 14, Praha 7 a já jsem si okamžitě vzpomněl: Ach, kéž ještě chvíli mohu dívati se na oblohu, která rudnout počíná, nechť se slaví hostina, ať mi někdo, to nevím kdo ale teď, ať mi, á, už vím, dívati se na oblohu, která rudnout počíná, nechť se slaví hostina, ať mi volnost víno podá a ať mi hoře nerozhlodá to, co chtěl jsem začíti léty dvaadvacíti.
Moderátor (Václav Moravec):
A tento Ortenův kousek jste se naučil kdy?
Host (Jan Tříska):
A tento Ortenův kousek jsem se naučil, mohlo mě být 15-16.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená ve škole, při studiích?
Host (Jan Tříska):
To znamená ve škole, ano, specielně na gymnáziu. Já jsem chodil do strašně dobrého gymnázia, Nerudovo gymnázium, které existuje dodneška v Hellichově ulici na Malé Straně a tam byl divadelní kroužek a do toho kroužku divadelního jsem se dostal, já jsem prostě přišel k divadlu a k filmu v podstatě přes básničky. Já jsem a doteďka miluji, miloval vždycky a doteďka miluji básničky a myslím, že jsem to zdědil po otci, který sice nebyl herec, ale vědec, ale měl plnou knihovnu poezie a miloval poezii. A dokonce ji sám i psal. A já mám v Los Angeles v koupelně zarámovanou tužkou napsanou básničku na úplně žlutém papíře, protože to je strašně zvláštní věc, že tužka, obyčejná tuhová tužka, že má neuvěřitelnou trvanlivost. Protože…
Moderátor (Václav Moravec):
Pero vybledne?
Host (Jan Tříska):
Mám dopis zarámovaný od Jiřího Voskovce, který mi napsal k mé první premiéře v New Yorku a z toho dopisu, nelžu, je jenom rámeček a na konci líbá tě tvůj…
Moderátor (Václav Moravec):
A podpis už není vidět.
Host (Jan Tříska):
A podpis už není vidět. A nebo fotky, třeba naše malinkatá svatební fotka s mojí ženou, se kterou budu letos buď 44 nebo 45 let, na té fotce zbyla z nás a z našich svědků, což byl Josef Topol, jeho žena Jiřina, Václav Havel a jeho žena Olga, Karla a já, zbyly boty a kabelky. Čestné slovo. A všechno ostatní…
Moderátor (Václav Moravec):
A jinak ten střed zmizel?
Host (Jan Tříska):
Ten střed zmizel, ty obličeje úplně vybledly, to vůbec se nepozná, protože zaprvé v 60. letech když jsem se ženil, tak barevná fotografie zdaleka nebyla tak daleko, jako je teď, ale taky ta věčná přítomnost toho slunce, i když jaksi nepálí přímo na tu fotografii, ale ta kvalita toho kalifornského osvětlení je tak jaksi dokonalá, že všechno sežere. Automobily, které nejsou v garáži, mají třeba sežranou barvu.
Moderátor (Václav Moravec):
A zařídil jste se tedy tak, že vy píšete dopisy jenom tužkou, ve které je pravá tuha, protože ta jako jediná nezmizí, na rozdíl od vaší svatební fotky, kde …
Host (Jan Tříska):
Vidíte, to mě nikdy nenapadlo. Ale oni už se teď moc dopisy nepíší.
Moderátor (Václav Moravec):
Bohužel.
Host (Jan Tříska):
Bohužel. a pohlednice už se nepíší skoro vůbec. Já občas pošlu pohlednici z jakési nostalgie, protože jsem míval období, kdy jsem na pohlednicích i vyřizoval obchodní věci, že jsem dělal lidem různé návrhy právě na pohlednici, protože pohlednice vypadá jakoby tak nezávazně, vypadá tak…
Moderátor (Václav Moravec):
Přátelsky.
Host (Jan Tříska):
Přátelsky a ležérně ještě k tomu a já jsem lidem navrhoval prostě třeba nějaké projekty, ale napsal jsem to jakoby na čumkartu a tím jaksi to nemá takovou naléhavost, než když by to člověk třeba naklepal na stroji.
Moderátor (Václav Moravec):
Pohlednicové období Jana Třísky se psalo kdy? Když říkáte, měl jsem jedno období.
Host (Jan Tříska):
No, v 60. a 70. letech.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená i po emigraci?
Host (Jan Tříska):
I po emigraci, ano, jsem taky posílal. Ještě teď posílám pohlednice, ještě občas pošlu pohlednici, ale jak vám říkám, víceméně z nostalgických důvodů.
Moderátor (Václav Moravec):
Herec Jan Tříska se do povědomí publika zapsal po svém návratu do Československa, respektive do České republiky, kdy spadla železná opona, snímkem Obecná škola autorské dvojice Zdeněk a Jan Svěrákovi. Postava učitele Igora Hnízda je už také legendou. Kterých dobrých rad ať už učitelů nebo přátel se v životě držíte?
Host (Jan Tříska):
K tomu ještě bych dodal, k tomuto filmu: Když jsem točil toto léto nebo-li v roce 2011 ten film Hranaři, tak jsem čekal v hotelu Adria na výtah a výtah sjel ke mně, v něm stál ve vysoké bílé čepici kuchař, měl na sobě krásně naškrobený rondon, se to myslím jmenuje, ten kuchařský kabát, podíval se na mě, byl to mladý kluk, plácnul do stěny toho výtahu a zařval: Jmenuji se Igor Hnízdo. Představte si, úplně jiná generace. Pak v roce 2010, čili rok předtím jsem byl na Václavském náměstí v nějakém lahůdkářství a něco jsem kupoval a u pokladny byl mladičký kluk a já jsem mu platil a on mi povídá: No, hele, bylo to dobré, pane Tříska, bylo to dobré, ale nejlepší byl Rosenheim. Rosenheim, ten byl nejlepší.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslím, že Igora Hnízda…
Host (Jan Tříska):
Protože ten řekl: Svině! A to se tomuto pokladníkovi zřejmě šíleně líbilo. Svině! Řekl Rosenheim.
Moderátor (Václav Moravec):
Igora Hnízda už vám nikdo neodpáře. Myslím, že to je jedna z historek, se kterou se ještě budete léta potkávat, že se téměř celému národu vybaví právě ona pověstná ruka, která plácá do té tabule a říká: Jmenuji se Igor Hnízdo. Vrátím-li se k té otázce, kterých dobrých rad vašich učitelů nebo přátel se držíte?
Host (Jan Tříska):
Víte, abych vám řekl pravdu, já jsem nebyl příliš dobrý žák. Já jsem nebyl příliš, já jsem nebyl dostatečně pilný žák a na některé předměty jsem byl jako mizerný žák. Já jsem neuměl vůbec matematiku, neuměl jsem vůbec chemii a díky tomu, že všichni ti učitelé byli natolik laskaví, že jaksi cítili, že směřuji úplně jaksi opačným směrem, k těm jaksi humanitním věcem, tudíž k poezii, tudíž potažmo až posléze k herectví, tak nade mnou tak jako mírně zamhouřili oči a nenechali mě propadnout a za to jsem jim vděčný. Já se řídím, jako ve své profesi se řídím jednou radou a to je americká rada: Hraj to rychle a nahlas. To je pro mě v herectví jakoby to nejdůležitější.
Moderátor (Václav Moravec):
Hrát to rychle a nahlas.
Host (Jan Tříska):
Rychle a nahlas.
Moderátor (Václav Moravec):
Když jste hrál v Československu a srovnáte, jak jste hrál v Československu a jak jste přistupoval k rolím a poté, kdy jste v Americe slyšel tuto radu, byl to zásadní rozdíl, že jste ty role před emigrací nehrál rychle a nahlas?
Host (Jan Tříska):
Já si nejsem jistý. V každém případě jsem mluvil nahlas, protože jsem znal spoustu herců, někteří byli slavní a někteří už jsou mrtví a nebudu je jmenovat, dej jim pánbůh věčnou slávu, které nebylo slyšet. A někdo mi tenkrát říkal, no jo, no, tak on je takový dobrý herec, to je báječný herec, ale herec, když lidi neslyší, co říká, no tak to je nahouby herec, že jo. Protože herec je posel, který tam přijde a donáší poselství toho autora. Herec je služebník. Já považuji herectví za služebné povolání, za servis. To je servisní povolání, jako být šofér autobusu nebo šofér toho, kdo odváží odpadky. On dělá servis. Když bych to chtěl zromantizovat, tak řeknu, že to je jako pilot, který převáží diváka z jednoho místa na druhé a potom když má štěstí, tak ho zase doveze zpátky na zem. Takže to je takový jako romantický přístup, když bych chtěl být romantický. Ale povolání autobusáka není nijak moc romantické, ale přesto s herectvím má strašně moc společného. Protože dopravuje lidi z jednoho místa na druhé. A herec dopravuje diváka z jednoho místa na druhé a musí ho být tudíž slyšet, protože jinak ho nedopraví, že jo.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se člověk podívá na filmové i herecké role Jan Třísky, tak vidí, že to jsou v mnoha ohledech tajemné postavy a zároveň postavy, které hodně mluví. Je to i váš záměr, že si takové role vybíráte, že vás láká tajemství u role a zároveň poměrně velké množství slov, které ta role představuje?
Host (Jan Tříska):
No, to tajemství mě zajímá ze všeho nejvíc. Jaksi když bych si měl, prostě Igor Hnízdo je zajímavá postava také proto, že nevíme, jestli je lhář nebo jestli mluví pravdu. U Igora Hnízda není jisté, jak to vlastně s ním je. U Igora Hnízda se neví, jestli je to dobrý charakter nebo prevít a nebo pokřivený charakter. To, že ty role hodně mluví, za to nemůžu, to si nevybírám já, naopak to mě mrzí, protože se to musím celé učit a učit a učit.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň se ukazuje, že máte velmi dobrou, dobrou a ještě lepší paměť, když si pamatujete Ortena z 15 let?
Host (Jan Tříska):
No paměť mám dobrou, ale jaksi záhadnost postav mě těší velice. To mě láká.
Moderátor (Václav Moravec):
I proto jste kývl na roli Bishopa, což je vaše poslední filmová role, se kterou v těchto hodinách vstupujete na filmová plátna ve snímku Hranaři Tomáše Zelenky a připomínám, že jde o thriller, o korupci v české politice, organizovaném zločinu?
Host (Jan Tříska):
Přesně tak. Já jsem, jak říká moje agentka v Los Angeles, že herci neumějí číst scénáře už proto, protože nejdřív čtou svoji roli a to ostatní jakoby i přeskakují a nebo se tomu nevěnují do hloubky, protože herec se zajímá samozřejmě o to, jaký úkol před ním stojí a leží. I já tak čtu scénáře. Já neumím číst scénáře.
Moderátor (Václav Moravec):
Čtete jen svoji roli?
Host (Jan Tříska):
Ne, to ne, ale neumím posoudit, jestli je ten scénář dobrý nebo špatný. To já nevím. Já dovedu možná posoudit, jestli ta role je dobrá a nebo jestli tu roli chci dělat.
Moderátor (Václav Moravec):
Proč jste si řekl, že chcete roli Bishopa v Hranařích?
Host (Jan Tříska):
Protože nemluví, protože je záhadný a protože nevíme po celý film, kdo to vlastně je. Chtěl bych připomenout, pane Moravče, což je velice důležité, že já jsem ten film neviděl. Já ho uvidím zítra poprvé na tiskové konferenci pro novináře a já nevím, jestli je ta postava opravdu záhadná tak, jak jsem ji četl a nebo jak jsem toužil, aby vypadala. Ale je fakt, že ten chlap nemluví, někam vejde a čumí a čumí a jenom čumí.
Moderátor (Václav Moravec):
A vy jste se nemusel učit vůbec žádný text? To jenom čumíte, čumíte a čumíte?
Host (Jan Tříska):
Čumím a čumím a čumím. Ale pozor, na úplném konci řeknu monolog. V zoologické zahradě v Praze tento člověk na úplném konci filmu řekne monolog k někomu, kdo stojí za kamerou jakoby a ten monolog řekne anglicky. Čili že ten záhadný člověk, který po celý film nemluví, zahraje párkrát na saxofon, ale na konci řekne monolog a řekne ho anglicky. A tím se jaksi ukáže, že ten člověk je odněkud. Teprve na konci se prokáže, že odněkud přišel.
Moderátor (Václav Moravec):
Zmiňoval jsem, že ten film je o korupci v české politice a organizovaném zločinu. Vy přiznáváte, že když prý nadáváte, tak na americkou politiku. Mícháte do ní i českou? Na kterou politiku nadáváte víc jako světoběžník?
Host (Jan Tříska):
Nadávám mnohem víc na americkou politiku, protože tu politiku mnohem víc a lépe znám a protože ji bez přestání sleduji.
Moderátor (Václav Moravec):
Což je dáno asi tím, že už jste Američan?
Host (Jan Tříska):
Jsem Američan nejenom podle papírů, ale i podle myšlení, protože volím, chodím k volbám a tudíž se musím zajímat o politiku, pokud mám nějakou zodpovědnost.
Moderátor (Václav Moravec):
Nadáváte na prezidenta Obamu?
Host (Jan Tříska):
V žádném případně nikdy jsem na něj nenadával, volil jsem ho a budu ho v roce 2012 volit znovu.
Moderátor (Václav Moravec):
Na co tedy nadáváte v americké politice?
Host (Jan Tříska):
Nadávám na hlupáky, protože v Senátu i v House of Representatives je řada hlupáků a buranů, kteří jaksi tu politiku kazí. Ale abych vám řekl pravdu, jaký je rozdíl mezi americkou politikou a českou politikou, v Americe neexistuje, opakuji neexistuje korupce a nebo je okamžitě odhalena. V Americe nemůže nikdo včetně prezidenta jet opilý autem a vyplatit se z toho. V Čechách vím a mohl bych jmenovat, že opilý řidič může dát policajtovi, který ho chytne, peníze a ten policajt ho pustí. A nebo znám případ, což mě vstávají chlupy na těle, že je policajtovi, který odhalil opilého řidiče, je nabídnuta suma a on řekne, pane, zatímco čte jeho řidičský průkaz, to je málo.
Moderátor (Václav Moravec):
To jste zažil na vlastní oči?
Host (Jan Tříska):
Ne, to vím. Nezažil jsem to na vlastní oči, to bych musel být buď ten policajt nebo ten řidič…
Moderátor (Václav Moravec):
Mohl jste být spolujezdec na zadním sedadle.
Host (Jan Tříska):
To jo, máte pravdu, mohl jsem být spolujezdec, to je pravda. Ale to by asi ten policajt neudělal. Prostě ten …
Moderátor (Václav Moravec):
To byste se divil, je vidět, že nežijete v Čechách.
Host (Jan Tříska):
Tak ten policajt prostě řekl tomu šoférovi, to je málo a šofér odpověděl. Tak pojeďte se mnou domů, tam já mám víc peněz. A on neváhal policajt, jel s ním domů a dostal tolik, kolik si přál.
Moderátor (Václav Moravec):
Co vám v životě dělá radost?
Host (Jan Tříska):
Pořádek. Mně dělá radost pořádek. Když je všechno v pořádku. Když je uklizeno, když je čisto a když vím, kde co mám. Já jedu autem jako každý den, protože po Los Angeles se jinak nikam nedostanete, než autem, jedu kolem papírnictví velkého, takového obchodního domu jenom s papírem a s takovými věcmi a říkám si, aha na ten nový scénář budu potřebovat takové ty cvočky, co se strčí do těch dírek třech a na konci se roztáhnou. A pak říkám, to je blbost, proč bys parkoval, proč bys vylézal z auta, vždyť ty máš v té krabičce v garáži, ta krabička je v té velké plastikové krabici, ty cvočky máš. A mně dělá radost, obsesivní, šílenou radost, že dojedu do té garáže, že sáhnu po té plastikové krabici, že v té plastikové krabici opravdu je ta malá krabička a v té krabičce že jsou opravdu ty tři čudlíky, ty tři špendlíky, ty tři závlačky nebo jak se to jmenuje, že je tam opravdu najdu. A to mně udělá den.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká muž, herec, který má v životě pořádek. Herec Jan Tříska, který byl hostem Rádia Impuls. Děkuji za rozhovor a těším se příště na shledanou.
Host (Jan Tříska):
Já vám děkuji.
Moderátor (Václav Moravec):
Byl to zajímavé.
Diskuze
Poslední články z rubriky
VIDEO: Petr Žaluda: Dražší pohonné hmoty lákají do vlaků více cestujících
Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o konkurenci na železnici. celý článek
VIDEO: Jiří Dienstbier: V ČSSD je kvůli kauze Rath znechucení!
Senátor Jiří Dienstbier mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o kauze bývalého spolustraníka Davida Ratha. celý článek
VIDEO: Miroslav Kalousek: Zákony jsou krátké na korupci v hotovosti!
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické situaci v Řecku a jejích dopadech na Českou republiku a také o kauze Davida Ratha. celý článek
VIDEO: Zbyněk Stanjura: Rath by měl složit poslanecký mandát!
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o aktuální situaci v koalici a o obvinění hejtmana Davida Ratha. celý článek
VIDEO: Pavel Zelený: Některé příklady z matematiky byly pro maturanty loterií!
Ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Pavel Zelený mluvil o letošních státních maturitách. celý článek
VIDEO: Aleš Hušák: Se žalobou na svou osobu určitě počítám!
Předseda představenstva Sazky Aleš Hušák mluvil o hrozící žalobě kvůli finanční ztrátě Sazky. celý článek
VIDEO: Vlastimil Picek: Jméno mého nástupce bude během července!
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Vlastimil Picek mluvil o v rozhovoru pro Rádio Impuls o zahraničních misích nebo o svém odchodu z čela štábu. celý článek
VIDEO: Miroslav Jansta: Proti Hušákovi máme dost důkazů. Věřím, že skončí ve vězení!
Předseda ČSTV Miroslav Jansta mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o společnosti Sazka celý článek
Zuzana Roithová: Ukrajinu čekají sankce kvůli věznění expremiérky Tymošenkové!
Europoslankyně a kandidátka na prezidentku za KDU-ČSL Zuzana Roithová mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o své kandidatuře. celý článek
VIDEO: Lubomír Zaorálek: Novým kandidátem ČSSD na křeslo prezidenta nebudu!
Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vládních reformách. Také o případné kandidatuře na prezidenta. celý článek
