V českých kuchyních se jí česky

Nejoblíbenějšími jídly zůstavají klasiky. Vepřo knedlo zelo jí Češi rádi, do jídelníčků přidali více zeleniny, a klasické chleba a rohlíky národu taky chutnají. Často se však diskutuje nad tím, co je typicky české jídlo.

Po roce 1989 v českých kuchyních světové trendy s klady i zápory

S otevřením hranic po roce 1989 pronikly do českých kuchyní světové trendy, a to se všemi výhodami i nevýhodami. Neuvěřitelně se rozšířila nabídka potravin: exotické ovoce a zelenina jsou v obchodech po celý rok, gurmáni si pochutnají na klokaním či pštrosím mase a milovníci vína popíjejí kvalitní moky z celého světa. Olivový olej, dříve rarita, je snad v každé rodině. Zároveň se však Česko potýká s epidemií obezity, ne každý si totiž chce nebo umí vybrat to, co je zdravé.

Společnost se polarizovala, více lidí dbá na zdravou výživu, ale zároveň více jich tíží nadbytečné kilogramy a dospívají až k chorobné obezitě. Obézních je 1,5 milionu Čechů, z nich 200.000 trpí chorobnou obezitou, která už je ohrožuje na životě. Určité zlepšení ve výživě nastalo podle odborníků hned po roce 1989, v současnosti se "z ekonomických důvodů" vytrácí. Lidé bez práce a na podpoře hledají, co je levné, ne co je zdravé.

Pod vlivem moderní světové kuchyně se recepty tradiční české kuchyně po roce 1989 inovují tak, aby jídlo bylo lehčí, kuchaři se inspirují zejména lehkou středomořskou stravou. Stalo se hitem pěstovat si vlastní zeleninu nebo alespoň bylinky v truhlíku za oknem. Do vybavení kuchyní přibyly do té doby neznámé mikrovlnky, pekárny chleba či fritovací hrnce.

Na pulty obchodů pronikly potraviny obohacené o látky prospěšné lidskému zdraví. Supermarkety nabízejí hotové zeleninové a ovocné saláty i naporcovanou zeleninu, kterou stačí jen doplnit zálivkou. V obchodech jsou celá oddělení věnovaná světové kuchyni, exotická jídla zajímají i návštěvníky restaurací. Téměř zapomenuty jsou gulášové polévky v bufetech a do černa vypečené klobásy z pouličních stánků, naopak boom zažívají fastfoody, bioprodejny či vegetariánské restaurace.

Zdravá výživa velmi zvolna proniká i do školních jídelen. Řada škol rozšířila nabídku o saláty a omezuje sladká jídla. Některé školy se zajímají i o biopotraviny, záleží vždy jen na rodičích, zda to zaplatí.

Lidé si v obchodech zvykají číst složení na obalech potravin a cíleně si vybírat, co považují za zdravé. Složení jídla a jeho výživové hodnoty uvádějí i některé restaurace. Osvěta o zdravé výživě zaplavila média. Suchopárné televizní reklamy například na med či zelí nahradily trendové kulinářské pořady a vaření se pro mnohé stalo koníčkem.

Odborníci na zdravou výživu tyto trendy vítají. Podle nich i malá změna stravování k lepšímu výrazně pomůže srdci. V prevenci infarktu a mrtvice doporučují dávat přednost rostlinným tukům před živočišnými. Další možností jsou nové typy mléčných výrobků obohacených o takzvané rostlinné steroly, které dokonce hladinu cholesterolu v krvi výrazně snižují.

Změnou jídelníčku Čechů po roce 1989 infarktů a mrtvice v populaci ubylo. Přesto zůstává úmrtnost Čechů na nemoci oběhové soustavy proti průměru EU téměř dvojnásobná. Téměř nejvyšší na světě je výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku, která úzce souvisí s nesprávným stravováním.

Podle primáře Petra Suchardy, který se zabývá léčením obezity, není průměrný způsob stravování Čechů až tak jiný než v minulosti. Problém ale je v tom, že zatímco dříve si lidé dopřávali jen o svátcích, teď si dopřávají při kdekteré příležitosti. "Kombinace nadbytku jídla a nedostatku pohybu je pak smrtící," varoval.

Problém vidí Sucharda v tom, že mnoho lidí neví, co je pro ně zdravé. Přitom dnes jsou možnosti to zjistit - například na internetu. Na obalech potravin je značení, co obsahují.

Zdroj: Český statistický úřad

Poslední články z rubriky