Průměrná mzda je vyšší o 907 korun

V době celosvětové hospodářské krize se objevilo statistické číslo, které českým pracujícím vyrazilo dech. Průměrná mzda loni stoupla na 23 598 korun. Málokdo ze zaměstnanců v Česku však na tuto sumu dosáhne. V současné době se z platů a zaměstnaneckých výhod spíše ubírá.

Průměrná mzda loni v Česku vzrostla o 907 korun na 23.598 Kč.

Proti předchozímu roku tak byla vyšší o čtyři procenta. Po odečtení inflace se mzda v loňském roce zvýšila o tři procenta. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad.

V samotném čtvrtém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 5,2 procenta, tedy o 1268 korun na 25.752 korun. Reálná mzda vzrostla o 4,8 procenta.

Platy se zvyšovali všude

Platy za celý rok se zvýšily v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. Konkrétně v podnikatelském sektoru průměrné výdělky za celý rok stouply o 3,8 procenta, v nepodnikatelském o 4,7 procenta.

Vysokoškoláci tradičně berou víc

Plat vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je v průměru o 30 procent vyšší než průměrný plat středoškoláků, kteří mají maturitu. Ztrátu výdělku za dobu studia vysokoškoláci dotáhnou do 11 let. Vyplývá to z analýzy mzdových údajů 250.000 lidí z průzkumu platů Merces.cz.

Vysokoškolský titul znamená dokonce o 41 procent více peněz, než kolik si vydělají středoškoláci bez maturity. Zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29.900 Kč, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru 20.900 Kč a středoškoláci bez maturity 17.500 Kč, uvedl projektový manažer společnosti Profesia Miroslav Dravecký.

Vysokoškoláci přicházejí na trh práce až po pěti letech studia

V té době si středoškoláci už vydělávají a celkem si připíší více než jeden milion korun. "Od té doby začínají tento rozdíl vysokoškoláci dohánět. Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci mají v průměru jen o asi tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes 9000 korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15.500 Kč," upozornil Dravecký.

Za předpokladu, že náklady na život jsou pro vysokoškoláka a středoškoláka stejné, a to samé platí i pro rychlost růstu či poklesu jejich mzdy, po deseti letech a 11 měsících (asi ve 34 letech) se celoživotní příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají. Rozdíl výplat za každý další měsíc představuje "čistý zisk" za investovaný čas do vzdělání. "V případě zpoplatněného vysokoškolského studia, řekněme 20.000 korunami na rok studia, by se doba, za kterou se příjmy vyrovnají, prodloužila jen o necelý rok na 11 let a šest měsíců," dodal Dravecký.

Doba, kdy vysokoškoláci mají šanci získat výrazně zajímavější a lépe placenou práci, však podle odborníků nebude trvat dlouho. Počet absolventů vysokých škol totiž v Česku v posledních letech velmi rychle roste, v roce 2017 bude mít v populaci od 24 do 35 let polovina lidí diplom. Pak se zřejmě začnou zmenšovat rozdíly v platech a zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi s nižším vzděláním. Například ve Španělsku, Velké Británii nebo Francii už proto pozice jako zdravotní sestra nebo administrativní pracovník vykonávají lidé s titulem.

Merces je projekt slovenské společnosti Profesia. Na stránce www.merces.cz umožňuje každému srovnat svou mzdu s lidmi, kteří pracují na stejné či podobné pozici, práci vykonávají ve stejném regionu a mají srovnatelnou praxi. Profesia je součástí britské společnosti Daily Mail and General Trust plc

Zdroj: čtk

Poslední články z rubriky