Pravý "kapitalistický hamburger" se objevil v Česku před dvaceti lety

Rychlé občerstvení západního střihu nebylo Pražanům úplně neznámé ani před listopadem 1989. V 80. letech si mohli kromě běžného párku v rohlíku nebo klobásy dát i hranolky nebo hamburger v Arbatu. Podnik, který Na Příkopech nabízel také boršč a další ruské speciality, byl ale osamělou vlaštovkou a po pádu komunistického režimu zmizel. Ten pravý "kapitalistický hamburger" pak přišel do Prahy až před 20 lety, když se 20. března 1992 otevřela první pobočka McDonald's.

Podnik označený typickými žlutými oblouky písmene „M", který je Vodičkově ulici dodnes, nabídl Čechům osvědčené produkty - hamburgery, cheeseburgery, tradiční dvoupatrový Big Mac, zlatavé hranolky nebo mléčné koktejly. S přihlédnutím k tehdejším platům i obecnými cenám v restauracích nebylo jídlo u McDonald's od počátku právě laciné (v roce 1993 stál Big Mac 50 korun, průměrný plat byl necelých 6000), přesto už první den přišlo na 11.000 zákazníků.

Zároveň se ale hned při otevření premiérové restaurace objevili protestující, příznivci hnutí Animal S.O.S, kteří firmu McDonald's vnímali jako představitele neekologického a neetického jednání. „Každý hamburger obsahuje utrpení a smrt zvířat, každý sáček hranolek znamená profit pro mezinárodní zločineckou firmu, jejíž zisk je založen na vykořisťování zvířat, přírody a životního prostředí," řekl tehdy Jakub Polák, významná postava českého anarchistického hnutí.

Podobným výhradám McDonald's dodnes čelí po celém světě a společnost je přes své snahy o recyklaci a citlivý přístup k přírodě často vnímána jako symbol globalizace. Ostatně ještě v roce 1992 se provozovna ve Vodičkově ulici stala znovu terčem protestní akce, když ji v září obsadily a mírně poničily dvě stovky levicových radikálů. Protesty se konaly i v prosinci 1993 při otevírání brněnské pobočky; nejvážnější následky pro majetek firmy měly pražské demonstrace v roce 2000 při zasedání MMF.

Přes výhrady aktivistů i na svou dobu poměrně vysoké ceny, jež představitelé firmy zdůvodňovali velkým důrazem na kvalitu, McDonald's v ČR rychle expandoval.

V únoru 1993 se otevírala již čtvrtá pražská restaurace, která dodnes sídlí pod magistrálou na Florenci, a v červenci téhož roku přibyla první pobočka mimo hlavní město, a to v Ostravě. Dnes má McDonald's v ČR 87 restaurací, které loni navštívilo přes 60 milionů zákazníků, kteří v nich utratili téměř čtyři miliardy korun.

Na českém trhu je tak společnost s převahou největším hráčem na trhu rychlého občerstvení. Hlavním konkurentem je také původně americká síť KFC, jejíž první pobočka se objevila, a to nedaleko restaurace McDonald's v pražské Vodičkově ulici, v roce 1994. V roce 2010 KFC a provozovny Burger King, které spolu s ním patří pod společnost AmRest, ve svých zhruba šesti desítkách poboček utržily necelých 1,7 miliardy korun. Tedy necelou polovinu toho, co McDonald's.

Řetězec zaměřený zejména na prodej hamburgerů, který ale v posledních letech doplnil nabídku i o zdravější pokrmy jako jsou ovocné a zeleninové saláty, je i největším podnikem svého druhu na světě. Firma McDonald's působí ve 119 zemích a počet jejích poboček přesahuje 33.000. Celosvětové tržby dosáhly v posledním čtvrtletí loňského roku 6,82 miliardy dolarů (asi 128 miliard korun) a společnost vykázala zisk téměř 1,4 miliardy dolarů (zhruba 26 miliard korun).

Historie firmy se začala psát v roce 1940, kdy bratři McDonaldové otevřeli v Kalifornii první restauraci; o osm let později pak přešli na „sériovou výrobu" hamburgerů. Další zlom přišel v roce 1955, když licenci na jejich podnik koupil potomek českých emigrantů Ray Kroc, který si svůj první podnik otevřel v Illionis. Úspěšný koncept se rychle šířil a v roce 1959 existovala již stovka poboček a o dva roky později Kroc zakladatele firmy vyplatil.

V roce 1967 Kroc otevřel první podnik mimo USA, a to v Kanadě. V roce 1971 zapustilo impérium kořeny v Asii (Tokio) a Evropě (Mnichov a Amsterdam). Ve východní Evropě se první pobočky objevily už před pádem železné opony, v roce 1988 se otevřel McDonald's v Bělehradě a Budapešti a v koncem ledna 1990 i v Moskvě. Jednou z posledních postkomunistických zemí, kam se žluté písmeno „M" dostalo, byla loni Bosna, kde se otevřely dvě restaurace v Sarajevu.

Poslední články z rubriky