Petr Koblic, pražská burza

Ředitel pražské Burzy cenných papírů Petr Koblic mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o dopadech ekonomické recese na trhy s cennými papíry.

Moderátor (Václav Moravec):
Pád burzovních indexů trvá už několik dní a ztráty začínají být značné. Důvod? Řecké problémy s veřejnými financemi. Na trhu dluhopisů se zvyšují i úroky řeckých, španělských, portugalských, ale i italských vládních obligací. Cena dluhopisů přitom začíná růst i České republice. Česko má přitom podle ministra financí Eduarda Janoty zájem dluhopisy emitovat.

Záznam Eduarda Janoty:
Budeme čekat, jak to dopadne na trzích v souvislosti nejen s Řeckem, ale dneska už i Portugalskem a podobně. Takže my za každou cenu nemusíme chodit teďko na trhy, dokud nebudeme mít jistotu, že úspěšnosti emise, tak ji můžeme klidně odložit. Ale předpokládáme zcela určitě v letošním roce jednu emisi na trhu.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova ministra financí Eduarda Janoty, jak je před několika dny zaznamenalo Rádio Impuls. Nejen o poklesech akcií na světových burzách, včetně té české, bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je právě ředitel Burzy cenných papírů Praha, Petr Koblic, vítejte po čase v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.

Host (Petr Koblic):
Dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnes se můžete Petra Koblice, hosta Impulsů, ptát i vy naši posluchači. K dispozici je vám telefonní číslo a přijímáme vaše otázky ve formě sms zpráv. Číslo pro vaše otázky 774 999 888. Máte-li jakoukoliv otázku na šéfa burzy cenných papírů Petra Koblice, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě sms, 774 999 888. Pane řediteli, počítal jste s tím, že s blížící se dluhovou krizí Řecka přijde drtivý propad evropských, ale i amerických a asijských akciových trhů?

Host (Petr Koblic):
Tak počítal jsem s tím, ale musím říct, že mě překvapil ten průběh, ten propad dlouhou dobu nebyl téměř žádný nebo byl velice pozvolný a prakticky pak jeden den ty burzy evropské během dvou dnů propadly o pět procent, řekněme dohromady. Což ještě možná není drtivé, to bych si dovolil trošku oponovat, podíváme-li se na ty propady z toho období z před dvou let, kdy jsme se tady bavili o, myslím, že to jsem tady taky seděl, o Lehmann Brothers, problémy se (saprajm bets), tak tam ta katastrofa a ty výprodeje na těch trzích byly mnohem větší.

Moderátor (Václav Moravec):
Kdybych vám namítl, že toto je jen začátek, že tímto týdnem to začíná?

Host (Petr Koblic):
Já si myslím, že ten, ta situace s (saprajm bets) a situace teď s Řeckem je v mnohém velmi odlišná. Já si pamatuji, když začaly problémy s americkými instrumenty, které byly garantovány různými těmi hypotečními portfolii, tak to provázelo značné nejasnosti a já jsem tenkrát asi 2-3 měsíce po tom, co se poprvé objevilo (saprajm), dokonce absolvovala nějaké konference v Londýně a dokonce ve Spojených státech, kde byli docela vysoce postavení regulátoři a bankéři a členové Evropské unie nebo členové aparátu Evropské unie a ti v zásadě říkali, problém této krize je, že my nevíme, jak velká. My vůbec nevíme, co kdo má v knihách, my nevíme, o jaké jde přesně instrumenty, my nevíme, jak je to velké. Veliký rozdíl s tím Řeckem je v tom, že v zásadě nechci říct do haléře, ale na úroveň jednotek milionů pomalu se ví přesně, kdo kde přesně ty instrumenty řecké drží.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale stále ještě to číslo nemusí být konečné, tudíž…

Host (Petr Koblic):
No, já si myslím, že se blíží tomu konečnému, protože ten objem těch instrumentů, jsou to prostě státní bondy řecké a nevznikaly na ně v tak masivní míře nějaké další návazné deriváty, to znamená, oni možná jsou v portfoliích nějakých fondů, penzijních fondů, ale tam jsou většinou zastoupené relativně malou proporcí nebo i podílových fondů. Takže jakoby to riziko toho, že nevíme, jak velký je průšvih v Řecku, tady není. Je tady riziko samozřejmě nákazy a přesunu do dalších států.

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, že vstupuji do vaší řeči, před tím varuje šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který ve středu řekl a varoval před finanční nákazou, která může, citujme: ohrozit ostatní země eurozóny, pokud se nepodaří zastavit tu řeckou dluhovou krizi. Je to pro vás i, řekněme, pro vaše kolegy na burzách pro ty další dny a měsíce to hlavní riziko, které může pokračovat?

Host (Petr Koblic):
Určitě. Je to riziko, že v zásadě do stejné situace jako je Řecko spadne některá další ekonomika a myslím si, že to hlavní riziko netkví v tom, že by to byla ekonomika portugalská. Zajímavé je, že podíváme-li se na posledních 14 dní a většina obchodníků sleduje různé ty zpravodajské televize, tak o problému Řecka se ví zhruba 14 dní a 14 dní se o tom diskutuje, 14 dní to plní hlavní stránky médií, prakticky vzápětí se přiřazovalo rovnou k Řecku Portugalsko, i když tam makroekonomický důvod toho problému je trochu jiný, ale pořád ještě to nebyla hlavní zpráva v Americe. V Americe pořád ještě na televizi jel výslech manažerů Goldman Sachs a jakoby v zásadě jo, v Řecku jsou nějaké problémy eskalace těch problémů nastala, jakmile se do těch řečí dostala jedna první větší země a to bylo před dvěma dny, kdy došlo k downgradu, snížení ratingu Španělska a to byla ta rozbuška, kdy už se ta Amerika probrala, americké trhy a vůbec evropské burzy se probraly a v té chvíli řekly aha, tak skončila sranda. Jako Řecko, Portugalsko by se teoreticky dalo zaplatit, tam se dohlídnout na konec. Ale Španělsko, to už je o něčem jiném.

Moderátor (Václav Moravec):
A to ještě nejsme u Itálie.

Host (Petr Koblic):
A nebo u Velké Británie.

Moderátor (Václav Moravec):
To ale teď vyvrací tu vaši prvotní tezi, přece ta krize, ta nákaza, když to srovnáme s tím, o čem jsme si povídali před dvěma roky, tedy krize hypotečního trhu a spotřebitelské úvěry ve Spojených státech amerických, co kdyby teď začínala druhá fáze té krize a ta se týká zadlužení států a neschopnosti států splácet své dluhy a půjčovat si na ně?

Host (Petr Koblic):
Ono v zásadě tato teorie už tady byla před těma dvěma lety, že nastane po tom, co ty státy budou (bejautovat) některé ty svoje bankovní instituce, tak nastane problém zadlužení těch států. To se právě týká té Velké Británie.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte si, že se ta teorie teď začíná po dvou letech potvrzovat?

Host (Petr Koblic):
Já bych řekl, že se pravděpodobně začíná po dvou letech potvrzovat a paradoxně začala tam, kde ten problém ani tak nebyl navázaný na ten (saprajm) a to je Řecko. Tam ten problém je skutečně v řecké ekonomice a v rozbujelém řeckém aparátu. Ale nyní se opět jaksi oprašuje, aha, tak jsme zjistili, že tady Velká Británie a nějaké jiné země musely nalít do svého bankovního sektoru docela hodně procent HDP a teď máme vlastně vysoký dluh a je tady určitá, bych řekl, infekce, ale ne přímá infekce. Ono to není tak, že Řecko se nakazilo od Portugalska. Já bych řekl, že ty trhy se začínají dívat optikou, že je větší riziko držet některé státní dluhopisy, než si myslely. Ta (saprajm) krize, to skutečně byla nákaza jakoby infekční nemoc, jedna od druhého. Tady je to spíše, to Řecko šlo touto cestou a zlomili si nohu a co když tam tou cestou jde to Portugalsko, taky si zlomí nohu, ale jsou to jakoby izolované události, které samozřejmě v kombinaci pak budou mít dopad nebo můžou mít dopad. To prostě ten (saprajm) byl jiný.

Moderátor (Václav Moravec):
Investoři se bojí, že ta víkendová dohoda, podle které Řecko dostane od Mezinárodního měnového fondu a zemí eurozóny na tři roky finanční pomoc v historicky rekordním rozsahu, jde o 110 miliard eur, což je asi nějaké tři biliony korun českých, tak nebude vysoce zadlužené zemi stačit. Navíc některé země eurozóny mají problém s řeckou pomocí, například sousední Slovensko se příliš do pomoci Řecku nehrne. Volební jednička SDKÚ-DS Iveta Radičová se slovenskou pomocí Řecku nesouhlasí.

Záznam Ivety Radičové:
Půjčování a další zadlužování je precedens, který pro Evropskou unii následně bude znamenat zhoršování situace všech. Říkáme v tomto momentu rezolutní ne půjčkám pro Řecko bez přijetí zákona národní radou Slovenské republiky, bez záruk a podmínek, aby jednou vláda tyto půjčené peníze i viděla jako vrácené peníze.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova volební jedničky slovenské opoziční strany SDKÚ-DS Ivety Radičové, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Když se šéf Burzy cenných papírů Praha, Petr Koblic, host dnešních Impulsů, podívá na to, že se právě mohou objevit země jako Slovensko, které budou mít pomoc, které budou mít problém s tou pomocí Řecku a může to přinést další nestabilitu euru, to znamená dlouhodobější krizi. Je to teď také to hlavní riziko, dlouhodobější spor o to, jak Řecku pomáhat?

Host (Petr Koblic):
Určitě je to jedna z možných variant a je to jeden z možných scénářů. Podíváme-li se, úplně absurdní případ je, že by vlastně do té pomoci Řecku bylo zahrnuto i Portugalsko, které by si na tu pomoc vlastně muselo půjčit a velice, je velice možné, že by se dostalo do stejné situace, že by na tom trhu by si vlastně půjčit nemohlo a zase naopak Evropská unie by musela půjčovat jemu, pak je dobrá otázka, jestli by se taky se na tom muselo podílet Řecko, jo. Se nám to začíná nějak zacyklovat, takže já si dovedu představit, že ty evropské země budou mít velké problémy, že to budou v těch zemích, kde to půjde přes národní parlamenty, což bude většina, myslím, že klíčový den je zítra, kdy o tom hlasuje německý, ale i španělský a francouzský Senát, tuším, tak to jako je nebezpečí, že samozřejmě tato cesta neprojde a proto jsou tady hlasy, které říkají, mnohem lepší by bylo donutit Řecko k restrukturalizaci dluhu po vzoru Argentiny prostě, oznámit odsunutí splátek. Pro mnoho ekonomů je to daleko čistší řešení, má musím říct, že i pro mě je opticky čistší řešení. Ten problém tohoto řešení tkví v tom, že automaticky by se ty jejich státní dluhopisy dostaly do defaultu, to znamená stupeň D a automaticky by byly nuceny banky a finanční instituce v celém světě na ně vytvořit stoprocentní oprávky, takže pak bychom stáli před rozhodnutím nebo národní státy by stály před rozhodnutím, zdali nebo stojí před rozhodnutím, zdali půjčit Řecku přímo, anebo zdali zachraňovat opět svůj bankovní sektor a teď už ne moc z důvodů, že investovali do nějakých podivných amerických hypoték, ale proto, že investoval do dluhopisů jedné jiné země eurozóny, které ještě nedávno měla rating tuším 2A.

Moderátor (Václav Moravec):
Dodejme, že Řecký parlament před několika minutami schválil tvrdý plán snižování mezd a zvýšení daní, který je pro zadluženou zemi podmínkou finanční pomoci zemí eurozóny i Mezinárodním měnovým fondem. Nemyslíte, že celá ta situace má víc takových zacyklených bodů, tedy zadlužené evropské země, jejich problémy, tvrdé úspory, viz Řecko, což může podseknout ten křehký nastartovaný ekonomický růst nejen zemí eurozóny, ale i zemí, které jsou vně eura, včetně České republiky.

Host (Petr Koblic):
Já si úplně nemyslím, že by to mělo podseknout ten nastartovaný ekonomický růst, protože stále ještě ta suma, kterou, na kterou by se měly složit ty ostatní země eurozóny v případě Řecka, ale i kdyby do tom byl třeba Portugalsko, tak není tak velká, aby to zásadně zamávalo ekonomickým růstem zvlášť Německa, Francie a těch silných zemí Evropy.

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte, ale když se budou podsekávat ony výdaje státu, což čeká Řecko, jak víme, onen schválený před několika minutami plán, ale bude se to bezesporu týkat i Španělska, Itálie, Velké Británie, přichází doba tvrdých úspor, pokud nemají začít krachovat další země eurozóny, tak to přece sníží spotřebu a to se musí projevit v ekonomickém růstu, respektive poklesu těch zemí.

Host (Petr Koblic):
Samozřejmě, na druhou stranu ty země, které jsem jmenoval, nemusí ty úspory dělat tak drastické a mohou je samozřejmě udělat rozumným způsobem tak, aby ten výkon to HDP nepodtrhly nějakým skokovým způsobem tak rychle a obecně úspory nejsou špatně, úspory státu nejsou špatně. Takže ty můžou mít dlouhodobě pozitivní vliv, samozřejmě okamžitý vliv je, že tam bude nějaký dopad na HDP, ale já si dovedu představit rostoucí eurozónu nebo rostoucí Evropskou unii se stagnujícím Řeckem nebo dokonce Řeckem, kterému klesá HDP nebo Portugalskem, kterému klesá HDP. Tady je obecně ta problematika, jak to Řecko vlastně pak dále rozpohybovat tak, aby jednou mohlo začít splácet samo ty úvěry, aby nemuselo je za ně splácet Německo a Francie. Je potřeba nastartovat docela dramatický ekonomický růst v Řecku, a to teda bez vlastní měny, bez možnosti hýbat úrokovými sazbami, bez možností udělat reálnou devalvaci té měny jde docela špatně, prakticky jediná cesta je deflace, a reálné snížení hodnoty cen v Řecku. Snížení platů, snížení některých cen prostě, jít s cenovou úrovní dolů, je to docela komplikované, to si myslím, že ten, co teď Řecký parlament schválil, to je jako teprve první krok.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že je stále ještě reálné, že Řecko zůstane uvnitř eurozóny nebo to, co teď sledujeme, bude dříve či později znamenat, že Řecko se bude muset vrátit ke své národní měně?

Host (Petr Koblic):
To je strašně těžká otázka. Já si myslím, že Řecko zůstane uvnitř eurozóny, protože ten návrat k té národní měně by byl značně komplikovaný. Já si ho nedovedu představit, protože momentálně je drtivá většina řeckého zahraničního dluhu nebo dluhu denominovaná v euru a v situaci, kdy by se vrátili k drachmě nebo k nějaké okolkovanému řeckému okolkovanému euru, tak by se velice pravděpodobně začalo dít to, že samozřejmě ta drachma by začala oslabovat proti tomu euru a ten zahraniční dluh by vlastně narůstal, protože by byl v cizí měně. Ten problém, jakmile jednou do toho eura vstoupíte a nenominujete v něm svůj dluh, tak je hrozný problém vrátit se ke své měně, aby se devalvací té měny nastartovala ekonomika, protože ten dluh se vám o to zvětší. Situace té Argentiny, která prostě podobným prošla před deseti lety a právě tu restrukturalizaci udělala, byla jiná, jednak byla jiná doba, banky byly bohaté, bylo to v amerických bankách dobře rozdistribuované, ale také část toho dluhu samozřejmě měla určitě v domácí měně, pouze část v dolaru a bylo to jednodušší, tak teď je všechen dluh Řecka v euru a jako je obtížné je předemitovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Na trhu dluhopisů se zvyšují úroky, nejen řeckých, ale i španělských, portugalských, italských vládních obligací, cena dluhopisů přitom začíná růst i pro nás, pro Českou republiku. Ministr financí Eduard Janota předem jasně říká, že Česko má zájem emitovat dluhopisy, ale ne za každou cenu.

Záznam Eduarda Janoty:
Budeme čekat, jak to dopadne na trzích v souvislosti nejen s Řeckem, ale dneska už i Portugalskem a podobně. Takže my za každou cenu nemusíme chodit teďko na trhy, dokud nebudeme mít jistotu, že úspěšnosti emise, tak ji můžeme klidně odložit. Ale předpokládáme zcela určitě v letošním roce jednu emisi na trhu.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před několika dny Rádio Impuls slova šéfa financí Eduarda Janoty. Jak velké  jsou obavy šéfa pražské burzy Petra Koblice, který je hostem dnešních Impulsů, že se české státní dluhopisy budou prodávat hůř a především, že se výrazně prodraží tedy ta dluhová služba Česka.

Host (Petr Koblic):
Já si myslím, že to je dané, že se do nějaké míry prodraží prostě (spředu) jednotlivých zemí nebo rozdíly mezi těmi bezrizikovými nebo ty nejméně rizikovými, jsou německé dluhopisy nebo dluhopisy ručené Evropskou investiční bankou nebo americkými dluhopisy a dluhopisy těch menších zemí se rozšíří. To je dané, důležité je, aby to nepřekročilo nějakou úroveň, kdy by se skutečně byla placená nějaká nesmyslná cena. Já teď nedokážu určit, co je nesmyslná cena, jestli je to 120 bodů nebo 220 bodů nad ty triplay, ale já doufám, a myslím si, že Česká republika stále ještě nebude mít problém s emitování dluhů, ona si může vybírat, ona může emitovat domácí dluh v koruně, může emitovat dluh v euru, může emitovat některé, v některých jiných měnách. . .

Moderátor (Václav Moravec):
A vy myslíte, že o ty dluhopisy opravdu bude zájem, protože asi víte, nač narážím. Na to, zda celá ta situace, kterou teď sledujeme, tak může přinést pro investory, jako pro celek, tu nejistotu z evropského prostoru, protože si řeknou, podívejte se, kvůli Řecku, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Velké Británii Evropa je nestabilním prostorem, teď pro investování a začnou se stahovat nejen z burz, ale nebudou investovat do evropských obligací.

Host (Petr Koblic):
Je to samozřejmě černý scénář a uvědomme si, že v Evropě působí obrovské množství pojišťoven, penzijních fondů, bank, kde prostě v něčem budou muset mít své pojistné rezervy, rezervy ty penzijní fondy budou vypláceny v domácí měně a některé ty ekonomiky, německá, ostatně Česká republika také není zdaleka tak zadlužená, budou muset být brány jako to save haven, to znamená to poslední, do čeho se ještě dá investovat. Těch norských dluhopisů není dostatek, aby si všichni mohli koupit, ty které jsou teď dány jako nejméně rizikové na celém světě.

Moderátor (Václav Moravec):
Přikláníte se tedy k variantě, že tento černý scénář nenastane a pro Česko, respektive pro náš region ten scénář bude dejme tomu, když ne bílý, tak alespoň šedivý.

Host (Petr Koblic):
Určitě.

Moderátor (Václav Moravec):
Jste velmi stručně odpověděl. Otázky, které přicházejí od posluchačů, dobrý den, spolu s burzou se propadla i koruna, na jakou hodnotu vůči euru si myslíte, že klesne a kdy se opět srovná? Otázka od Mirka.

Host (Petr Koblic):
Kdy se opět, já teda musím říct, že nejsem dobrý v předpovídání kurzu euro-koruna, nicméně ten propad je nepochybně daný nějakou psychologií trhů, které se prostě zbavovaly všeho, co jenom zavání tím, že by to mohlo v budoucnosti propadnout a koruna bude nepochybně hodně volatelní. Hodně, hodně dramatické propady, ale musíme se podívat, jak koruna moc posilovala a bude spousta lidí v České republice, spousta exportérů třeba, kteří se docela zaradují, že nám koruna trošku oslabila a může to i pomoc české ekonomice. To je to krásné na to mít domácí měnu.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň bude hodně lidí naštvaných, protože mohli mít levnější dovolené.

Host (Petr Koblic):
No pokud to poměřujeme tím, že lidé chtějí jet na levnější dovolenou, tak určitě, na druhou stranu já si myslím, že to není ten nejhlavnější ekonomický ukazatel. Jeďte na dovolenou v Čechách, jsou tady krásné hotely.

Moderátor (Václav Moravec):
Posluchač Zbyněk se ptá Petra Koblice, proč oslabuje koruna vůči euru, když euro silně oslabuje?

Host (Petr Koblic):
Jasně. Ono oslabuje mnohem méně koruna vůči euru než vůči dolaru, takže koruna je korelovaná s eurem, přesto jako menší měna, jako měna, která teoreticky může se stát nějakou další obětí nějakých výprodejů, stačí, když že nějaká ratingová agentura vzpomene, že existuje nějaká Česká republika, jenom oznámí, že se podívá na rating České republiky a může to být reakce 3-4-5 procent. Takže já si myslím, že někteří investoři prostě nechtějí držet nějaké menší měny, jsou to zahraniční investoři.

Moderátor (Václav Moravec):
Další otázka a to je od posluchače Jana, který se ptá, zda ten propad akcií v těch uplynulých dnech i v dnech budoucích se bude týkat akcií an blok nebo existují akcie některých sektorů, které byste vy osobně označil za akcie, které jsou sázkou na jistotu?

Host (Petr Koblic):
Já bych řekl, že pakliže bude nějaký propad, tak se to bude týkat všeho an blok. Naopak je dobře samozřejmě sledovat to, jak reportují jednotlivé bankovní instituce v Evropě, jejich expozici na ty problémové ekonomiky, to znamená na Portugalsko, Řecko a tak dále. Takže vidíme, že ty banky některé na to reagují mnohem více, některé naopak reagují dobře, protože oznámily, že nemají tu zásadní expozici vůči těmto zemím, což je jakoby v tom sektoru dobře a překvapující. Takže tam je potřeba se na to dívat specifickým pohledem, ale jinak ten index se bude hýbat celý.

Moderátor (Václav Moravec):
Posluchač Marek Tomáško, posluchač Impulsů a otázka: Pane Koblici, co si myslíte o možném faktu, že burzy čím dál tím víc nevypovídají o reálném stavu ekonomiky firem, ale jsou spíš o náladách institucionálních investorů?

Host (Petr Koblic):
No, to je zajímavý bod a já si nejsem jist, jestli burzy někdy opravdu odpovídaly o stavu té reálné ekonomiky v tom okamžiku, kdy jste se na ně koukaly. Burzy vždycky jsou o tom, co vy jako investor na burze očekáváte od dalších let. Ono když si to potom zprůměrujete z dlouhodobého hlediska, tak to je samozřejmě vysoce korelováno s tím, s ekonomickým cyklem, ale burzy byly vždycky o tom, o sázení na budoucnost, o tom, co se stane do budoucna. Vy si nekupujete nějaké xy proto, že za minulý měsíc nebo za minulé čtvrtletí ukázala dobré výsledky, když zároveň říká, příští rok to nebude tak dobré. Tak vy si ho přece nekupujete teď, abyste ukázal, že teď je ta její reálná situace dobrá, když víte, že příští rok bude horší. Vy přece tu akci počkáte, až spadne nebo naopak ji jdete prodat, protože víte, že ji chcete potom zobchodovat za rok a je to vlastně o budoucím výhledu. Vždycky jsou burzy o budoucnosti.

Moderátor (Václav Moravec):
Posluchačka nebo posluchač Míša investují do dluhopisů státu, mám investovat dál?

Host (Petr Koblic):
Tak to bych překročil opravdu svoje pravomoce, kdybych teď řekl ano nebo ne. Řeknu do čeho jiného? Tak máte nějakou jinou možnost? V zásadě dluhopis státu je stejně dobrý jako mít cash, protože cash je vlastně taky svého typu dluhopis státu. Takže alternativou je, se na to ptáte, jestli má investovat do, převést to do dolarů a investovat do amerických dluhopisů, tak na to je těžká odpověď, to je otázkou, kde hodláte příštích 20 let utrácet své peníze, jestli v Americe nebo v České republice. Ale obecně jako korunový investor investovat do dluhopisů svého vlastního stát by opravdu nemělo být špatně.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic. Na další otázky se už bohužel nedostane, tak věřím, že se tady v dohledné době sejdeme. Díky a na shledanou.

Host (Petr Koblic):
Já také věřím, díky.

Moderátor (Václav Moravec):
Tak takové byly dnešní Impulsy. Hostem pondělních Impulsů bude předseda Strany zelených Ondřej Liška.

 

Poslední články z rubriky