Pavel Bém v Impulsech Václava Moravce
PODOBNÉ ČLÁNKY
Pražský primátor a 1. místopředseda ODS mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o dopravní situaci v Praze nebo o reformě veřejných financí.
Václav Moravec, moderátor:
Bude nebo nebude? Řeč je o reformě veřejných financí. Ač má vláda na své straně dva bývalé sociální demokraty, Pohanku a Melčáka, pro podporu reformních zákonů, reformu zatím nechtějí podpořit občanský demokrat Vlastimil Tlustý a lidovec Ludvík Hovorka. Poslanci ODS Vlastimilu Tlustému vadí, že podle propočtů by někteří lidé mohli po reformě zaplatit víc na daních.
Tak to je nesmysl, který tak trvale nemůže zůstat, protože to by se zesměšňovala celá koalice.
Říká poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Nejen o stále trvající nejistotě kolem vládních reforem bude řeč s prvním místopředsedou ODS, Pavlem Bémem. Vítejte v Radiu Impuls, hezký dobrý den.
Pavel Bém, host:
Hezký dobrý den.
Počítal jste s tím, že vládní reformy mohou v závěrečné fázi ohrozit koaliční poslanci?
Tak samozřejmě když se podíváme na způsob přípravy, projednávání návrhu vládních reforem, tak bylo od začátku zřejmé, že ještě navíc za politické situace povolební sto na sto, že to nebude žádná procházka růžovým sadem, takže jsem čekal mnoho těžkostí. Asi největší…
Takové jste čekal? Které se dějí, které sledujeme?
Pro mě zas tak nejsou velkým překvapením, protože jsem účasten řady těchto jednání, tak to možná vidím trochu z jiného pohledu než vy, ale to, co mě překvapilo daleko více než Vlastimil Tlustý, který v zásadě bojuje za dobrou věc v tom, že chce skutečně, aby ta finální podoba daňové reformy byla co nejpodobnější té, kterou slibovala ODS v Modré šanci, no tak to, co naprosto nechápu, je postoj lidoveckého poslance Hovorky.
Hovorku nechápete, Tlustého chápete?
Tlustého do značné míry chápu, protože samozřejmě zájmem každého poslance ODS a každého člena ODS je co, ještě jednou říkám, nejpodobnější, nejbližší reforma daňového systému, té podobě, kterou jsme nabízeli v Modré šanci, takže 19 procentní, respektive 15 procentní rovná daň, dnes to vypadá spíše na tu 19 procentní, v roce 2009-2010, tak to, já si myslím, z dnešního pohledu by bylo obrovský úspěch a to si věřím, že se podaří dojednat.
Proč nechápete Hovorku? Lidoveckého poslance, který bojuje proti poplatkům ve zdravotnictví?
No nechápu, protože na jedné straně máme koaliční dohodu, na druhé straně máme schválené a podepsané programové prohlášení, pod něj se podepsali všichni poslanci KDU-ČSL, tedy dnešní reforma nenabízí nic jiného než to, co je závazně slíbeno v programovém prohlášení, v koaliční dohodě a najednou se prostě poslanec Hovorka usmyslel, že tu reformu nepodpoří, to mi přijde naprosto brutální.
V případě tedy, že by, když používáte tak vážná slova, že nechápete Hovorku, že jeho postup je brutální, v případě, že opravdu dodrží Ludvík Hovorka, poslanec KDU-ČSL, slovo a reformu nepodpoří, je to, řekněme, důvod ke koaličnímu jednání, protože byla porušena koaliční smlouva?
No tak je to především obrovský apel na předsedu KDU-ČSL, pana Čunka, na celý poslanecký lidovecký klub, protože samozřejmě my s jejich hlasy počítáme. Takže s velkou pravděpodobností a já v to pevně věřím, tak tento jeden hlas nerozhodne, no ale představte si, že by…
Bude to porušení koaliční smlouvy?
Já nevím, jestli to bude porušení koaliční smlouvy, ale v zásadě si myslím, že do značné míry by se to tak dalo interpretovat.
A co by se s tím mělo stát, v případě, že se to stane, že bude porušena koaliční smlouva?
No tak já si myslím, že prostě KDU-ČSL, vedení této koaliční politické strany, si prostě z toho musí vzít nějaké ponaučení, neví, jestli má Ludvíka Hovorka, jak navrhoval pan předseda Čunek, samozřejmě v metafoře a v nadsázce dnes, nechat upálit na hranici nebo jestli ho mají vyloučit z poslaneckého klubu, asi by se tím nic nevyřešilo, protože samozřejmě sto na sto nebo respektive sto plus dva na 98, to je strašně křehká koalice nebo koaliční majorita pro stabilitu vlády a prosazování dalších vládních reforem, které přijdou za půl roku, za rok, takže je třeba s tímto fenoménem Hovorka pracovat velmi křehce, ale musím se přiznat, že mě pan poslanec strašně, strašně zklamal.
O reformách se mluví už půl roku, lidé stále nevědí, jaké vlastně budou platit daně, zda budou platit poplatky u doktora a tak dále. Zeptali jsme se v pražských ulicích, zda politici svým jednáním přesvědčili lidi o reformách?
Anketa:
Ani jedni, takže já už asi k volbám ani nepůjdu.
No, nepřesvědčili, to už je tak typický pro naši politickou scénu, že se tomu ani nedivím.
Určitě, kvůli důchodům, kvůli zadluženosti státu, kvůli zdravotnictví, kvůli daním.
Zaznamenalo Radio Impuls názory lidí v pražských ulicích. Logicky se, pane místopředsedo Béme, nabízí otázka, mají lidé věřit reformám, když jim v některých ohledech vlastně nevěří ani vlastní koaliční poslanci?
Ne, tak zase z kauzy poslanec Hovorka není možné generalizovat a dělat…
Ještě jsme zapomněli na Tlustého, ten je váš…
Host (Pavel Bém):
Nějaký závěr. Mě trochu mrzí, že jste vybral, pane redaktore, tři negativní příspěvky, jeden pozitivní, to by bylo fajn, kdyby rádio to vybralo aspoň půl na půl, protože já jsem přesvědčen a ukazují to ale průzkumy veřejného mínění, že dokonce 55 procent občanů České republiky podporuje reformu a ví dobře těch 55 procent občanů, co dělá a mě strašně mrzí reakce té zbývající části, těch 45 procent, protože přece s bilionovým zadlužením veřejných financí něco musíme dělat. Co jiného proboha, než to, abychom začli šetřit u sebe sama, to znamená, abychom začli snižovat mandatorní výdaje, abychom motivovali lidi k práci, abychom naopak nenabízeli takový sociální polštář, který umožňuje a nabízí spíše marodit, takové ty chřipečky a tak dále, místo toho, aby lidé chodili do práce a produkovali nějaké hodnoty. Co jiného nám zbývá, samozřejmě, než startovat pro budoucí generace českou ekonomiku tím, že snížíme složenou daňovou kvótu a snížíme zadlužení jak právnických, tak fyzických osob. Čili já si myslím, že ta reforma je prostě dobrým začátkem a že po strašně dlouhé době, po těch osmi letech socialistických vlád konečně zastaví nárůst dluhu veřejných financí a udělá to, co v příštím roce je zjevné z těch ekonomických prognóz, to znamená, že sice se ten dluh nezačne ještě snižovat, no ale aspoň se zastaví jeho nárůst a já jsem strašně vděčný za tento trend.
Když se podíváme na postoj Vlastimila Tlustého, on chce vrátit reformu do druhého čtení, aby se změnily odpočitatelné položky, aby zkrátka nikdo nezaplatil na daních víc, což podle Tlustého ukazují současné propočty. Jak ODS zúřaduje chování Vlastimila Tlustého? Vrátí se reformy do druhého čtení ve Sněmovně?
No tak především já si myslím, že je třeba reformy schválit co nejdříve, proto, aby návrh rozpočtu na rok 2008 nebo do návrhu rozpočtu na rok 2008 už se ty reformy promítnuly, za prvé. Za druhé ODS slíbila svým voličům, že připraví takový návrh daňové reformy, který všem uleví, to znamená, všichni na daňové reformě vydělají. Já sám jsem překvapen tímto prohlášením, já si toho nejsem…
Prohlášením Vlastimila Tlustého?
Ne, já si toho nejsem vědom, protože propočty, které jsem viděl já, no tak ty prostě neukázaly na to, že by někdo mohl vůbec na daňové reformě prodělat, protože se daně obecně snižují. To, že sice na druhé straně ruší některé odpočitatelné položky, to je samozřejmě dobře, protože ten současný daňový systém, který já už tak trochu mám tendenci nazývat minulým, no tak ten byl strašně složitý a strašným způsobem zatěžoval samozřejmě i celou administrativu na výběr daní a naším cílem je mimo jiné taky celý ten systém zjednodušit.
Jak to vyjednávání s Vlastimilem Tlustým teď dopadne z vašeho pohledu?
No tak, já jsem přesvědčen, že Vlastimil Tlustý se teď ve finále chová konstruktivně, já jsem přesvědčen, že ODS . . .
Konstruktivně, když teď říká, že to nepodpoří?
Ne, ne, říkám v poslední době, já dnes jsem s Vlastimilem Tlustým nejednal, já jsem měl možnost se s jeho návrhy seznámit na začátku tohoto týdne při složitém nočním, půlnočním a vlastně brzce ranním jednání, které jsme vedli v Poslanecké sněmovně v noci nebo z noci na ráno z pondělka na úterek, ale každopádně to, co považuji za podstatné, že jsem přesvědčen, že Vlastimil Tlustý ve finále bude ten 81. poslanec ODS, který změny podpoří nebo reformu podpoří a je to tak dobře, protože bylo by strašně špatným signálem, kdyby klub ODS nebyl jednotný.
Co se stane, když Vlastimil Tlustý podle vás ty reformy podpoří, jaký bude jemu ústupek?
No, co se stane? Tak, já si myslím, že Vlastimil Tlustý si prosadil svou, Vlastimil Tlustý si prosadil svou, a tím si prosadila svou i ODS a to, že, to přece je rozdíl daň z příjmu . . .
Promiňte, ale to znamená, že teď jako vedení ODS . . .
Daň z příjmu fyzických osob 15 a 13,5 respektive 12,5 procent ze super hrubé mzdy, to je přece strašný rozdíl, čili to je výsledek tedy složitých, bolestivých jednání, ale já jsem s tím spokojen.
To znamená, že teď už by se to nemělo vracet do druhé čtení a spíš by předseda ODS Mirek Topolánek možná s vaší pomocí měl Vlastimila Tlustého přesvědčit, ať zvedne ruku.
Za prvé. Za druhé je možné se podívat, jestli tam nedošlo skutečně k nějaké aritmetické chybě, což by samozřejmě byla školácká chyba, ale budiž, je to možné, tady je třeba se podívat skutečně na ty odpočitatelné položky, ale já jsem přesvědčen, že to dobře dopadne a že nakonec skutečně bude schválená daňová reforma, vydělají na ji všichni a promítne se do návrhu rozpočtu na příští rok.
Jak jste sám říkal, premiér Mirek Topolánek i celá vláda naznačují, že reformní balík ve Sněmovně je pouze prvním krokem a reformy musejí pokračovat. Tady jsou Topolánkova slova.
Je to podmínka nutná a snad i podmínka postačující k tomu, aby země mohla dále fungovat. Není to však podmínka postačující k tomu, aby se mohly věci začít zlepšovat. K tomu jsou nutné další systémové reformy, na kterých doufám, že budeme spolupracovat, v penzích, zdravotnictví, sociálního systému, ale také policie, justice, služeb. Ty ale nebudou bez toho prvního kroku, když neuděláme tento první krok, logicky neuděláme ani ty další, které má vláda v programu.
Říká premiér Mirek Topolánek. Podle ekonomů jsou reformní kroky vlády nutné, ale nikoli postačující a dostatečné hlavně. Neukazuje se po té první fázi, to, co teď sledujeme, je to neustálé vyjednávání s jednotlivými poslanci, v případě tedy porušení koaliční smlouvy, jak jste to označil, když Ludvík Hovorka, lidovec, nezvedne pro to ruku, že další reformy v té druhé a třetí fázi už nepřijdou, protože ta vláda je slabá?
A vládní koalice je slabá?
No, vy říkáte slabá vláda a přitom tato, takzvaně slabá vláda přináší reformní návrhy zákonů, které nepřineslo 8 let vládnutí těch vlád minulých, tak já říkám jako, z čeho vycházíme, že tato vláda je slabá, takže . . .
Z toho, jak vidíme, jak se ty reformy projednávají.
No ne, dobře, ale počkejme si, důležitý je ten výsledek a já jsem přesvědčen, že ten výsledek bude prostě a jednoduše dobrý. Ještě jednou k Hovorkovi, prostě pan poslanec Hovorka zjednodušeně řečeno má na vybranou, buď dle mého názoru tedy, abych nehovořil za celou ODS, hovořím za sebe, buď prostě reformy podpoří a pak má právo být součástí toho elitního klubu, který dnes je tou chatrnou majoritou v Poslanecké sněmovně a stojí za jaksi vytváří politické zázemí pro současnou exekutivu, tedy vlády, no a nebo nemá právo tam být, no a když nemá právo tam být, no tak s tím se prostě musí vyrovnat KDU-ČSL, já říkám, v takovém případě by měl pan poslanec Hovorka odstoupit ze svého mandátu.
Podle vás by tedy v případě, že Hovorka nepodpoří reformy, měl by rezignovat na poslanecký mandát.
Přesně tak, přesně tak.
Protože porušil svým chováním koaliční smlouvu a de facto i programové závazky KDU-ČSL v koaliční smlouvě.
Přesně tak, ano.
A v případě, že by to udělal Vlastimil Tlustý, kdyby nepodpořil on reformu, měl by taky rezignovat?
No tak, samozřejmě je třeba měřit všem stejným metrem, takže pokud by se stalo, že prostě Vlastimil Tlustý nepodpoří reformy takové, které bylo možné vyjednat v rámci vládní koalice, no tak pro něj platí samozřejmě stejný metr.
Také by měl odstoupit, protože také díky poslancovi byla porušena koaliční smlouva.
Ano.
Vy to teda dnes berete, sekerník Bém. Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek v pondělních Impulsech prozradil, že Topolánkova vláda nemá šanci přežít do konce volebního období, což ukazuje současná nestabilita kolem vlády a Paroubek v rozhovoru pro Radio Impuls dodává.
Když přežije tuhletu krizi a ono to nic jiného není, protože to stloukají jak se dá ty hlasy a tu podporu, tak pokud přežije tuhletu krizi, no tak pak nastupuje zase další, státní rozpočet a některé důležité zákony, s kterými tato vláda bude přicházet, takže tato vláda žije životem psance a nemyslím si, že je dobré, že zůstává.
Říká v rozhovoru pro Radio Impuls předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. Připustil si někdy první místopředseda ODS Pavel Bém, host dnešních Impulsů, že současná vláda žije život psance a že de facto je v neustálém ohrožení a krizi?
No, mě to tak trochu zase připomíná předsedův povolební projev, který byl tuhým návratem před rok 1989. Ta rétorika, ten jazyk, ta volená slova, opravdu mě to trochu tahá za vlasy a musím se přiznat, že když se podívám zpětně a hodnotím Paroubkovu vládu, no tak ta také žila z krize do krize, tedy slovy pana předsedy Paroubka, tedy vlastně jako psanec a trochu tak si říkám, že je ještě dobré připomenout, že vlastně veškeré své zákony socialisté schvalovali ve finále této krize s opoziční KSČM, tedy s komunisty.
V tom případě, když si půjčíte Paroubkův slovník, tak je to škoda pro občany České republiky, že poslední roky jim vládnou tlupy psanců, rozumějme vlády České republiky.
No když politici takto interpretují vlády, tak samozřejmě nelze se divit, že pak vyjdete s mikrofonem na ulici a zeptáte se lidí, co si o tom myslí a lidi řeknou, že tak to teda nevím, koho budu příště volit nebo jsou rozpačití z naší politické scény. Já si myslím, že by si prostě politici měli zatraceně dávat pozor na to, jakým způsobem honestují nebo spíš dehonestují své politické odpůrce.
Podle výzkumu veřejného mínění patří doprava a časté zácpy k největším problémům hlavního města České republiky, tedy Prahy. Kolik času, pane primátore, vy strávíte v autě?
Osobním nebo služebním?
Tak to sečtěte. Zkrátka kolik času strávíte jízdou po Praze?
Ne, já trávím minimum času v autě a to z mnoha důvodů. Za prvé já nerad přejíždím po Praze autem, za druhé Úřad hlavního města Prahy je lokalizován v samém jeho centru, takže já tam mám všechno v dostupné vzdálenosti. Navíc rád jezdím na kole, takže já trávím v autě minimum času a pokud po Praze jedu, tak je to buď v hodně brzce ranních hodinách, kdy ještě je Praha volná nebo pak zase v pozdně nočních.
Dodám jen, že do Impulsu jste nepřijel na kole, ale autem, využil jste řidiče služebního. Když se podíváme na dopravní situaci v Praze, která pravidelně, ať je léto nebo ať je podzim, jaro, zima, tak neustále kolabuje. Jedním z kroků, který by mohl pomoci situaci zlepšit, je dokončení obchvatu Prahy. Původně měl být hotov, pokud se nemýlím, v roce 2010. Je to tak, že bude celý hotov nebo že dojde k oddálení?
Já jsem zaznamenal ve sdělovacích prostředcích výkřiky, které mi přišly úplně absurdní, ať už byly motivovány jakýmkoliv zájmem…
Teď máte například na mysli člena výkonné rady Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy, Zdeňka Kotouše. Ten v deníku Právo 25. června říká, cituji: Současný stav příprav a realizace jednotlivých úseků odsouvá dokončení obchvatu Prahy zřejmě do roku 2013.
Ne, to jsou fámy, prostě není to pravda. Dokončení obchvatu Prahy i toho vnitřního městského okruhu, jsou absolutní priority. My pro to děláme úplně všechno, totálně škrtíme náš městský rozpočet, abychom mohli stavět severozápadní část vnitřního městského tunelu, když se dnes podíváte na Letnou, tak si říkáte, co to tam vyrostlo za odporné ohrady. Ano, staví se jedna z částí severozápadního městského okruhu, tedy Letná nebo respektive Špejchar, Tyrolka, 6,5 kilometrů dlouhá část, která z 5,5 kilometrů vede pod zemí, tunel, za obrovské finanční prostředky, které to stojí vlastně čistě město, ale je to naprosto nezbytné. Je to klíčová stavba.
Bude obchvat Prahy dokončen v tom roce 2010?
V roce 2000, respektive původní plány řekly, obchvat Prahy bude dokončen v roce 2011, tento termín je stále realistický, je to stále termín cílový, nic se na něm nemění, shodli jsme se na něm jak s ministrem dopravy, tak s Ředitelstvím silnic a dálnic, tak se Středočeským krajem, jehož se obchvat dotýká samozřejmě stejně tak, jako Prahy, čili nic se…
Zatím nemáte obavy ze zpoždění?
Nic se na tom nemění, nemám obavy. Máme jediné nebo ne jediné, ale máme prostě chronické problémy, které způsobují nejrůznější a já si dnes dovolím tvrdit militantní takzvaně občanská nebo ekologická sdružení, které podobně v Plzni prostě brání veřejných dopravním stavbám a já tvrdím, že v 90 procentech jsou motivováni ekonomicky, to znamená, mají zájem na tom povětšinou svá vlastnictví příslušných pozemků pod těmito stavbami nějakým způsobem zhodnotit, zkapitalizovat. Já to považuji za potřeby nebo fenomény perverzní naprosto a říkám ještě jednou, absolutní priorita, termín dostavby městského, respektive nadřazeného dopravního skeletu Hlavního města Prahy, rok 2011, stále platí.
V nejbližších letech chce Praha zlepšit systém řízení a regulace také silničního provozu v metropoli, do rozvoje silniční dopravy, respektive jejího lepšího řízení, má jít 1,3 miliardy korun a krom jiného i z peněz Evropské unie. Kdy se podle vás Pražané a hlavně návštěvníci metropole z celé České republiky dočkají lepšího řízení dopravy?
Tak postupně zkvalitňujeme světelné křižovatky, stavíme nové světelné křižovatky, zavádíme takzvané telematické metody řízení, to jsou teda ty, které nejsou přímo závislé pouze a jenom na lidském faktoru řízení, ať už ze strany Policie České republiky či v některých případech i městské policie. Tento systém nebo respektive ten telematický moderní počítačový systém samozřejmě nelze zavést ze dne na den, takže do roku 2010 Praha bude mít 200 nových křižovatek světelně řízených, bude mít stovky nových návěstníků zase digitálních, které budou vyhodnocovány a řízeny z jednoho jediného centra v Praze, čili rok 2010 se dostaneme zhruba o nějakých 30-40 procent v tom systému řízení na lepší úroveň, než jsme dnes. Samozřejmě k tomu, aby doprava v Praze byla lepší, méně jaksi zatěžující pro nás pro všechny a tedy řízení efektivnější, no tak je třeba si klást otázku, kolik bude mít v roce 2010 Praha aut. Dnes stupeň automobilizace v Praze je 1,6 obyvatel na jedno osobní auto, což je obrovský počet. Staví nás to na jedno z předních míst v Evropě, takže s tím také souvisí samozřejmě regulace dopravy v centru města, zavedení takzvaného mýtného. Čili my skutečně počítáme, že i do toho roku 2010 zavedeme mýtné v Praze, čímž odlehčíme centrální části města.
Bude to to satelitní mýtné?
Ano…
Satelitní systém mýtného?
Ano. Jinými slovy, řešení pražské dopravy spočívá za prvé v dokončení nadřazeného dopravního skeletu…
2011, ano.
Za druhé v chytrém telematickém digitálním řízení městské dopravy…
Do roku 2010.
A za třetí v regulaci dopravy, tedy omezení dopravy v centru města, ekonomická regulace znamená zavedení mýtného.
Satelitního mýtného do roku 2010.
Ano.
To znamená, 2010 mýtné a jiný způsob řízení dopravy, telematický, tím cizím slovem, a 2011 dokončení obchvatu. Dopravní situaci v Praze a to je poslední otázka, může zlepšit i lepší systém městské hromadné dopravy. Podle Mladé fronty Dnes pražský magistrát uvažuje o tom, že budování nové trasy metra D svěří soukromé firmě. Jste zastáncem této myšlenky?
Tak já jsem byl strašně překvapen, když jsem si ten článek přečetl, protože já bych si přál, kdyby například takový článek se objevil ve sdělovacích prostředcích o tři čtvrtě roku později, kdy vedle sebe budeme mít postavené v rámci nějaké studie dva projekty, jeden projekt, který ukáže model takzvaného public privat partner ship ze zakomponování soukromých zdrojů, a možná i provozováním té části metra tedy privátním subjektem, na druhé straně, ono to má své výhody i své nevýhody. Na druhé straně co by se stalo, kdyby i Déčko zaplatilo Hlavní město Praha ze svých vlastních zdrojů. Ať tak či onak, realitou opět je, že finišuje příprava, projektová příprava výstavby nové trasy metra D a finišuje příprava výstavby prodloužení trasy metra A na ruzyňské letiště. Obě tyto dopravní stavby jsou klíčovou opět infrastrukturní investicí v oblasti pražského metra a systému městské hromadné dopravy. Určitě vám neslíbím nebo neslíbím, že tyto stavby budou dokončeny do roku 2010, to není možné, nicméně garantuji, že minimálně 4 nebo 5 stanic metra v té době budou rozestavěny, jak na Áčku, tak na Déčku.
A na Déčku, tedy na té úplně nové trase, to bude z těch soukromých peněz? To znamená, bude to soukromá trasa, bude to soukromé metro?
Host (Pavel Bém):
Skutečně, soukromé metro je obtížné zavést nebo podíl privátního kapitálu včetně provozu je obtížné zavést do prodloužení trasy metra A, která prostě navazuje logicky na tu část trasy metra A, která už dnes existuje, čili skutečně u té nové trasy uvažujeme za prvé, že bychom změnili technologii a pokusili se jít do takzvaného lehkého metra, které má spoustu výhod, je prostě stavěno technologicky jinak, nevychází z takové té koncepce těch původních ruských nebo ještě sovětských vagonů a trakcí kolejí. Má také výhodu, že by mohlo snadno jezdit po povrchu a zároveň…
To bude povrchové metro? Ta nová trasa D?
V těch periferních částech města je strašně, úplně zbytečné, aby v periferních částech města, je úplně zbytečné, abychom stavěli tunely. Daleko jednodušší je, tak, jak to je všude okolo nás, v jiných evropských metropolích, že to metro prostě v nějaké fázi, kde vyjíždí z památkové rezervace, tak se dostane do periferních částí, kde může běžet po povrchu. Takže skutečně tím naším cílem do budoucnosti je takovýto koncept metra. No a samozřejmě chceme jít s dobou, takže máme takovou představu, že by to mohlo být metro bez obsluhy. Tedy nová technologie, jiná technologie, lehčí metro, bezobslužné metro a to by si možná zasloužilo zvážení nového modelu financování, teda metodou public privat partner ship…
Tedy i soukromých peněz a veřejných.
Privátních a veřejných zdrojů, ale k tomu, abych řekl, že to tak bude, tak skutečně nám schází nějaká seriozní odborná, především odborná debata.
Diskuze
Poslední články z rubriky
VIDEO: John Bok
Kandidát na ombudsmana John Bok mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českém právním řádu. celý článek
Dagmar Pecková, mezzosopranistka
Mezzosopranistka Dagmar Pecková mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o své práci. celý článek
VIDEO: Josef Dobeš, ministr školství
Ministr školství Josef Dobeš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o začátku školního roku nebo o státních maturitách. celý článek
VIDEO: Martin Bursík, expředseda SZ
Bývalý předseda Strany zelených a exvicepremiér Martin Bursík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdražování elektřiny. celý článek
VIDEO: František Dohnal, prezident NKÚ
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o soudu, který ho zřejmě čeká kvůli údajnému porušení povinnosti při správě cizího majetku. celý článek
VIDEO: Vojtěch Dyk, herec
Herec a zpěvák Vojtěch Dyk mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svých sázkách nebo o iniciativě vyměňte politiky. celý článek
VIDEO: Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje
Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler mluvil hlavně o odstraňování škod po bleskových povodních. celý článek
VIDEO: Olga Špátová, dokumentaristka
Dokumentaristka Olga Špátová mluvila v rozhovoru například o dokumentu o Janu Kaplickém. celý článek
VIDEO: Oldřich Martinů, policejní prezident
Policejní prezident Oldřich Martinů mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o snižování platů u policie... celý článek
VIDEO: Marcel Grün, astronom
Marcel Grün - ředitel pražské hvězdárny a planetária. Popularizátor astronomie a kosmonautiky. celý článek
