Patrik Nacher, bankovnipoplatky.com
PODOBNÉ ČLÁNKY
1. března 2010 18:20
Provozovatel serveru bankovnipoplatky.com Patrik Nacher mluvil hlavně o absurdních poplatcích v českých bankách.
Moderátor (Václav Moravec):
Poplatek za příchozí platbu, poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky, poplatek za vedení běžného účtu a poplatek za nadměrný vklad. To jsou bankovní poplatky, které lidi zvolili v uplynulých letech jako absurdní. Přesto některé bankovní domy tyto poplatky i dál účtují. České komerční banky jsou už delší dobu terčem kritiky právě kvůli výši bankovních poplatků. Jiří Briford z poradenské společnosti Capgemini radí nám klientům nebát se banku vyměnit.
Záznam Jiřího Briforda:
Jsou tady banky, ať starší na trhu nebo relativně čerstvě nastoupené, které mají nulovou politiku co se týče poplatků a de facto nám jako občanům moc nic zas tolik nebrání, abychom k nim přešli.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před rokem Rádio Impuls slova analytika Jiřího Briforda. Nejen o věčném terči nespokojenosti klientů bank s poplatky bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com. Vítejte v Rádiu Impuls, přeji vám hezký dobrý večer.
Host (Patrik Nacher):
Dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Dovolte, abych byl v úvodu osobnější, kolikrát jste v uplynulých deseti letech změnil vy osobně banku kvůli poplatkům?
Host (Patrik Nacher):
Tak já můžu říct, že v průměru, řekněme, jednou za rok, jednou za dva roky. Já to skutečně zkouším, mám těch účtů několik, aktuálně asi šest, sedm platebních karet, to znamená, já se skutečně řídím tím, jaksi nehlásat vodu a pít víno, ač jsem abstinent, tak to skutečně tak i pozoruji a měním, když jsem nespokojený.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že máte šest účtů u šesti různých bank?
Host (Patrik Nacher):
Ano, ano.
Moderátor (Václav Moravec):
A funguje to na ty banky, když si člověk rozdělí ty peníze na šest účtů?
Host (Patrik Nacher):
Tak já nevím, jak to funguje na ty banky, pro mě to funguje, protože jsem si vybral ty účty tak, abych zaprvé si to částečně vyzkoušel a zadruhé abych já ideálně zvolil ty produkty tak, abych platil co nejmenší bankovní poplatky a abych měl co nejlepší servis.
Moderátor (Václav Moravec):
Přesto je to a jsem si vědom toho, že to je příliš osobní otázka, kolik tedy platíte na bankovních poplatcích na těch šesti účtech? Máte to spočítané?
Host (Patrik Nacher):
No, tak to jste mě teďka zaskočil, to se přiznám, že nemám, ale určitě to bude ve stovkách korun měsíčně, to určitě. I přesto, že jich mám tolik, i přesto, že mám i účty v bankách, které nemají žádné bankovní poplatky, tak ale mám i účty tam, kde se ty poplatky samozřejmě vybírají a byť jsem ty účty si vytvořil tak, abych platil co nejmenší poplatky, tj., že poptávám, respektive objednal jsem si jenom ty služby, které skutečně poptávám a využívám, tak je to ve stovkách korun, ano, to je pravda.
Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to tedy správně, tak v Česku není možné mít peníze na účtu, aniž by člověk nezaplatil ani korunu?
Host (Patrik Nacher):
Takhle, já bych to rozdělil. Pokud jste soukromá osoba, tak si myslím, že už to možné je, v případě, že budete naplno využívat internetové bankovnictví, nebudete chodit na pobočku a nebudete mít nějaké sofistikovanější služby, jako je třeba, já nevím, kreditní karty, kontokorenty a tak podobně. V případě ale, že jste podnikatelem, ať už OSVČ nebo já nevím, s.r.o., tak v té chvíli je to skutečně problém, protože i ty banky, které mají ty nulové poplatky, tak tyto podnikatelské účty nenabízejí a ty, co je nabízejí, tak je zpoplatňují ještě víc, než u těch účtů pro fyzické osoby a…
Moderátor (Václav Moravec):
Což je ten váš příklad, protože vy jste mluvil i o sobě jako o podnikateli.
Host (Patrik Nacher):
Tak, tak, tak. Já mám právě jako soukromé i účet pro OSVČ i účet pro s.r.o., to znamená, já tam skutečně vidím ten obrovský rozdíl mezi tím, že na jednom účtu se dá platit nic a na jiném je to skutečně ve stovkách korun a tu volbu v zásadě nemáte a co je na tom ještě horší, že u těch účtů pro právnické osoby je tam ten problém, že je tam ta změna toho účtu je nesporně mnohem složitější, náročnější a to z toho důvodu, že vy prostě musíte informovat všechny partnery, musíte změnit faktury, musíte změnit smlouvy, musíte duplicitně po nějakou dobu mít účty vedeny dva, protože tam zvykově ty firmy vám to budou posílat furt na ten starý účet. Nemluvě o tom, že když je to větší společnost, tak to musí být rozhodnutí nějakého orgánu té společnosti, nemůže jít jednatel kolem banky a říct, já to založím někde jinde a převedu tam trvale příkaz a podobně. Takže pro právnické osoby je ta změna účtu jako složitější, mnohem složitější.
Moderátor (Václav Moravec):
Když byl nedávno hostem Impulsů finanční arbitr České republiky, František Lufa, pronesl o nešvarech v českém bankovnictví i tato slova:
Záznam Františka Lufy:
Největším nešvarem českého bankovnictví je skutečně velká komplikovanost a složitost obchodních podmínek. Je zcela normální, že máte smlouvu, například rámcovou smlouvu k vašemu běžnému účtu, teď nově rámcovou smlouvu nazváno, a k tomu máte obchodní podmínky, k tomu máte ještě technické podmínky. Je to velmi složité, to znamená neprůhlednost a nejasnost těch smluvních podmínek.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval nedávno v Impulsech finanční arbitr České republiky František Lufa. Pokud by měl Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com, host dnešních Impulsů, říci, zda náhodou nejsou ty poplatky příliš snadným terčem, protože existují daleko větší nešvary v českém bankovnictví, které jdou na bedra nás klientů, jako právě jsou ty nepřehledné podmínky?
Host (Patrik Nacher):
Tak určitě. Já nekritizuji pouze bankovní poplatky, abych byl přesnější, poplatkovou politiku bank, což je přesnější než bankovní poplatky, protože tam ani tak nejde o ty bankovní poplatky, ale o to, řekněme, to směrování těch bank, jaké služby oni zpoplatňují, že vás nutí v případě, že si třeba chcete vzít hypotéku, že musíte poptat i nějakou další službu a podobně, tak vedle toho samozřejmě je to i o nepřehlednosti nejen těch obchodních podmínek, ale zejména klienti velmi kritizují a nevyznají se, že jsou velmi komplikované sazebníky a proto i ten přechod z jedné banky do druhé je velmi komplikovaný, je ti o pro ty fyzické osoby, protože ono si to porovnat ty ceny je docela složité, zvlášť když v posledních letech se u nás roztrhl pytel s těmi různými balíčky. Každý ten balíček má v sobě něco jiného, mnohdy jsou ty služby rozděleny do několika dalších vrstev, poplatky jsou z několika dalších poplatků, velmi těžko se to navzájem porovnává a sečítá, to znamená, že cestou samozřejmě je nejenom tedy rušit ty kritizované poplatky, ale samozřejmě cestou je zpřehlednit ty sazebníky, používat třeba nějakou jednotnou terminologii, aby ti lidé věděli a mohli si porovnat konkrétní služby a konkrétně nazvané služby a produkty v jednotlivých sazebnících.
Moderátor (Václav Moravec):
Jako člověk, který se tím dlouhodobě zabývá, je to podle vás záměr těch bank, aby to bylo pokud možno co nejméně přehledné, protože mohou klienta lidově řečeno oholit?
Host (Patrik Nacher):
Tak já si myslím, že takhle bych to až takhle ostře neviděl. Možná, že třeba dříve. Já si myslím, že ta finanční krize teďka v posledním roce tomu dost pomohla a že já cítím ze strany bank vůli i toto měnit a zjednodušovat ty sazebníky a to je taky jedna z věcí, kterou já nabízím na tom serveru, že tam mám kalkulátor, který právě porovnává ty jednotlivé vlastně sazebníky, respektive ty jednotlivé banky, to znamená, když si tam zadáte všechno, co vy potřebujete od té banky, co od ní poptáváte, příchozí platby, odchozí, platební karty, trvalé příkazy a tak dále a tak dále, tak vám to tam ten kalkulátor spočítá od nejlevnějšího k nejdražšímu a vy máte ušetřený čas to zkoumat někde složitě v sazebnících. A pravda je, že jsem to dohromady dávala čtyři měsíce. Takže ono to skutečně složité je.
Moderátor (Václav Moravec):
On váš server také rok co rok vyhlašuje anketu nejabsurdnější bankovní poplatek roku. V těch uplynulých letech zvítězily poplatky jako například poplatek za příchozí platbu, poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky, poplatek za vedení běžného účtu a poplatek za nadměrný vklad. Nakolik vás trápí to, že i přes to pravidelné vyhlašování vaší ankety se nedaří ty nejabsurdnější bankovní poplatky z těch sazebníků zlikvidovat?
Host (Patrik Nacher):
Ale tak to já si myslím, že i v tomto je, že se to i v tomto, jaksi směřuje to pozitivním směrem.
Moderátor (Václav Moravec):
No počkejte, třeba poplatek za příchozí platbu, který zvítězil před pěti lety v roce 2005, tak si ho dál účtují například Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka nebo Unicredit Bank.
Host (Patrik Nacher):
Tak, ale tři banky ho zrušily asi dva měsíce po tom vyhlášení, jako je Raiffka, Poštovní spořitelna a tenkrát ještě e-Banka, takže …
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to padá na úrodnou půdu, ta…
Host (Patrik Nacher):
No víte co, tak já nechci působit jako nějaký naivka. Ta aktivita má směřovat nejenom vůči tlaku na banky, aby rušily ty poplatky nebo zpřehlednily sazebníky, má to být i určitý tlak na klienty, aby byli náročnější, důslednější, aby skutečně když se jim něco nelíbí, tak změnili tu banku, ale to opravdu není o tom, že prostě během jednoho, dvou týdnů, měsíců, dokonce i let ty banky najednou si řeknou, jo, on má pravdu, tak všecko zrušíme. Já do toho nejdu skutečně takhle naivně a to bankovnictví je nebo by mělo být běh na dlouhou trať, což se právě tou finanční krizí ukázalo, že ne, že někteří bankéři skutečně přemýšlí pouze jako z roku na rok a jak co nejrychleji vydělat a z tohoto pohledu ty čtyři poslední roky já považuji z tohoto pohledu za úspěch. Samozřejmě z pohledu klienta by to mohlo být rychlejší, to je evidentní.
Moderátor (Václav Moravec):
Před vámi je pět poplatků, které se dostaly do finále nejabsurdnějšího bankovního poplatku roku 2009. Počítal jste s tím, že nejvíc hlasů získá ten poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet? Když se díváte na tu pětici?
Host (Patrik Nacher):
Tak já jsem s tím víceméně počítal, že tento poplatek vyhraje, protože je evidentně vidět, že ti klienti jsou konzistentní. Jak vy jste, vy jste tady shrnul ty předchozí ročníky, tak tento poplatek přesně zapadá do těch poplatků, které ty klienti kritizují a to jsou ty poplatky za nějaký příchod peněz na jejich účet, za nějakou kreditní operaci. V prvním ročníku vyhrál za příchozí platbu, loni to byl za nadměrný vklad, což už sám o sobě je takový jaksi absurdní název a letos za vklad na přepážce na vlastní účet. To znamená, že to je stále stejná skupina poplatků a ti lidé skutečně ukazují evidentně, že toto jim vadí. Je zajímavé, že třeba jim nevadí poplatek na přepážce třetí osobou. Když to nedáváte na svůj účet, dáváte to na účet někoho jiného, tak tento poplatek byl, tuším, pouze jednou v těch pěti letech a to před třemi lety a skončil na 12. místě. To znamená, tam v průměru za to zaplatíte 60-70 korun. Zatímco zde se to pohybuje od, řekněme, pěti do 15 korun. To znamená, že tam ani nejde často o tu výši toho poplatku, ale o ten princip, o ten symbol. To znamená dávat si peníze na svůj účet těm lidem vadí. Dávat peníze na účet někoho jiného na přepážce, tomu rozumí, že to tam samozřejmě má nějakou práci tam toho úředníka, že to má nějakou hodnotu, má to nějaký náklad. Takže tam jde často o symbol, nikoliv o tu částku.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je dnes Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com. Banky loni vybraly na poplatcích 47 miliard korun, to je v přepočtu asi také o nějakých 300 milionů víc než v roce 2008. Jsou to sice předběžná čísla, nicméně myslíte si, že ta částka 47 miliard vybraných loni na poplatcích je částkou adekvátní za to, že banky říkají, český bankovní sektor je stabilní a ty poplatky sice jsou vysoké, ale zároveň zaručují klientům stabilitu českého bankovního systému?
Host (Patrik Nacher):
Tak to je otázka, na kterou je odpověď tak asi na 15 minut, tak já nevím, kde začít. Zajímavé na tom čísle je, byť není konečné, my se ho dozvíme na konci března z České národní banky, tak je zajímavé, že každopádně v tom roce vlastně krize finanční ty banky vyberou více na poplatcích než rok předtím. To je docela zajímavé, když to porovnáte právě například s to strukturou, řekněme, výnosů a zisků a fungování normálně podniků. A tam právě nastává ta obtíž a to vám řekne kdejaký podnikatel, kdejaká firma, že prostě v době finanční krize oni snižují stavy, oni mají menší zisky a na druhé straně ty banky, které to na začátku zapříčinily a teď nemluvím o českých bankách nebo o bankách působících v České republice, ale obecně, tak ty banky, které to zapříčinily, tak nakonec vyberou na poplatcích více než vybraly ten rok předtím a pokud jde o zisk, tak ten tam příliš neklesne. To znamená, že to je docela právě ten zajímavý pohled na to jaksi dělení té moci nebo, řekněme, peněz v té ekonomice a teď je otázka, jestli toto je skutečně zdravé, jestli toto je ta dlouhodobá cesta…
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že české banky, že vám vstupuji do řeči, jsou výjimečné, když budeme srovnávat s jinými bankami ve střední a východní Evropě? Že i ty banky v Polsku, v Maďarsku nebo v dalších zemích zkrátka nejdou to nejjednodušší cestou? V době finanční krize vyberou peníze od klientů na bankovních poplatcích.
Host (Patrik Nacher):
Já si právě myslím, že se na ty bankovní poplatky teďka svádí to, že se nám ta finanční krize tady vyhnula. Já bych to takhle neviděl. Je to proto, že zaprvé české banky už prošly tím očistným procesem v 90. letech a daňový poplatník ví, že nás to stálo stovky miliard korun. To znamená, že jako platit to po deseti letech znova už by mě přišlo jako trochu příliš. To je jedna věc. A druhá, že u nás ty banky nefungují na tom principu jako ve Spojených státech, to investiční bankovnictví. U nás je to takové to bankovnictví, řekněme, rakousko-uherského střihu, to znamená, je to normální bankovnictví, kde vy poskytujete úvěry a přijímáte vklady. To znamená, že tam ten princip je založen úplně na něčem jiném. Co já považuji za nezdravé je to, že ty poplatky tvoří třetinu výnosů, ale často více než polovinu zisku. A tam je právě ta otázka, jestli pak ty poplatky nedemotivují ty banky k poskytování úvěrů, které pak slouží právě pro ten rozjezd té ekonomiky a …
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že české banky právě i skrzevá toho, že vybírají na střední Evropu poměrně vysoké poplatky, dokonce ve střední Evropě máme nejvyšší bankovní poplatky v průměru, tak že tím brzdí rozvoj české ekonomiky, hrubého domácího produktu?
Host (Patrik Nacher):
Tak ono se toto těžko dokazuje. Já mám tam, mě poslal jeden člověk zajímavou diplomovou práci na ten server, který se právě zabývá přímo, jak ovlivňují bankovní poplatky růst DPH. Ona ne všechna ta čísla můžete dát do sebe, protože vy nemůžete spočítat, jak by se to vyvíjelo, kdyby ta banka ten úvěr poskytla. To bohužel nejde tady spočítat nějaký vzorec, jak by se vyvíjela situace, kdyby, kdyby se nastavilo něco jiného. Ale co z těch čísel jednoznačně vyplývá je, že banka v momentě, kdy má na výběr, že buď vydělá prostřednictvím úrokové marže poskytnutím úvěru, to znamená úvěrový výnos a nebo neúvěrový výnos, tj. třeba ty bankovní poplatky a ona si může vybrat ten bezpečnější, což jsou právě ty poplatky, tak samozřejmě jim dává předost a ještě mnohem větší přednost v době finanční krize. Což sice je to obezřetné chování bank, to je v pořádku, pak je ale otázka, jakým způsobem ten princip těch bank tedy, jestli to je správně, aby to takhle fungovalo a jakým způsobem pak ty podniky a kde mají získávat ty prostředky? Protože pak ta banka trošičku ztrácí ten smysl, že tam někdo, kdo ty peníze v této chvíli nepotřebuje, tak tam ty peníze uloží a ten, kdo je potřebuje, si půjčí. A ten princip se právě v posledních, řekněme, deseti letech trošičku ztrácí.
Moderátor (Václav Moravec):
Analytik Jiří Briford nám klientům bank radí, se banku nebát vyměnit například kvůli bankovním poplatkům. Tady jsou jeho slova.
Záznam Jiřího Briforda:
Jsou tady banky, ať starší na trhu nebo relativně čerstvě nastoupené, které mají nulovou politiku co se týče poplatků a de facto nám jako občanům moc nic zas tolik nebrání, abychom k nim přešli.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před rokem Rádio Impuls slova analytika Jiřího Briforda. Co námitka, že klienti českých komerčních bank si vlastně můžou za výši bankovních poplatků sami, protože když je budeme srovnávat s klienty polskými, maďarskými, slovenskými, tak tak často nemigrují, zkrátka že si banky můžou na českých klientech štípat dříví a klientům je to vlastně jedno?
Host (Patrik Nacher):
Já s tím souhlasím, byť jsem kritik té poplatkové politiky bank, tak je třeba se podívat i na tu druhou stranu a tam skutečně pokud ti klienti pouze nadávají někde v hospodě u piva a pak neudělají vůbec nic, tak samozřejmě proč by banka měnila svoji poplatkovou politiku a snižovala poplatky, když jí k tomu nic nenutí. Pro mě je to prostě smutné z toho pohledu, že, to se netýká bohužel jenom bankovních poplatků, týká se to různých jiných dalších odvětví, například nevím, telekomunikační poplatky, že proč od nás stojí cena hovorného do Spojených států dráž než ze Spojených států do České republiky a takhle by se dalo pokračovat, proč je u nás tak obrovská nespokojenost s politickou situací a přitom pak ti lidé tam volí stále stejné strany. To jsou prostě takové ty zajímavé věci. Já tomu moc nerozumím, jakkoliv si myslím, že i toto se začíná postupně měnit nástupem té nové generace, zjednodušením toho přechodu, kde Česká bankovní asociace přijala kodex, který by to měl zjednodušovat pro ty klienti i tím používáním toho internetového bankovnictví. To znamená, že je to i snadnější to ovládání toho účtu a znovu definování si těch různých trvalých příkazů a povolení k inkasu a podobně. Takže se to samozřejmě postupně mění, ale já souhlasím s tou tezí, že když ti klienti tu banku nevymění, no tak si ty poplatky, nic jiného, než ty poplatky nezaslouží.
Moderátor (Václav Moravec):
Analytik Jiří Briford ještě tvrdí, že i v jiných zemích mají klienti bank důvod ke stížnostem a uvádí příklad:
Záznam Jiřího Briforda:
Například Británie, to je hezký příklad nebo možná odstrašující příklad, kde opravdu ztratíte kartu a výše toho poplatku za blokaci té karty je velmi značná, desetinásobky toho, co zaplatíte v České republice.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo před rokem Rádio Impuls slova Jiřího Briforda, analytika. Co ta námitka, že vlastně máme sice vyšší měsíční poplatky v bankách, ale zároveň nemáme tak velké sankce, tedy že v západní Evropě jsou sankce za ztrátu karty a za jiné pochybnosti nás klientů daleko větší a proto můžeme být vlastně rádi?
Host (Patrik Nacher):
Tak já si myslím, že pan analytik tam vytrhl z kontextu nějaký jeden poplatek ve Velké Británii, který možná je v nějaké jedné bance, jinak v principu je to tak, že ten rozdíl je v té struktuře těch poplatků. Že skutečně na západ od našich hranic se zpoplatňují sankce, když něco nedodržíte, ne když něco ztratíte. Takže když třeba později splatíte kontokorent nebo nějakou částku na svém účtu, kreditní kartě a podobně, tak ty sankce jsou tam skutečně veliké. Ale to je správně prostě. Když se ten klient nechová obezřetně a zodpovědně, tak má za to platit. Ale na druhé straně platit za něco, co jakoby je nedílnou součástí toho účtu a bez čeho by ten účet nedával smysl, tak trošičku jde jako mimo tu logiku. Zvláště když si vemete, že třeba jsou klienti a to je docela zábavné, kteří ten účet mají nějak, vůbec ho téměř nepoužívají, mají tam peníze už dlouhá léta, nemají kartu, nemají internetové bankovnictví, nevybírají nic, a postupem času jim to vlastně ty poplatky ukrajují, to jejich depozitum, tak je to docela zajímavé, že vlastně vy si to uložíte do banky a těch peněz je tam méně a méně. Rozumím, že proti tomu je argument, aby si to dali na spořící účet, tomu rozumím, ale i přesto prostě v momentě, kdy vy po té bance nic nechcete, pouze máte vedení běžného účtu, nic nepoptáváte a ty peníze jako mizí a mizí, tak je to docela absurdní pohled na ten smysl.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká Patrik Nacher ze serveru bankovnipoplatky.com. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.
Host (Patrik Nacher):
Děkuji za pozvání. ´
Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem úterních Impulsů pak bude místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda sociálních demokratů, Lubomír Zaorálek.
Diskuze
Poslední články z rubriky
Milan Zelený, ekonom
Ekonom Milan Zelený mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi. celý článek
Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD
Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil o aktuální situaci uvnitř ČSSD po odchodu Jiřího Paroubka z postu předsedy. celý článek
László Sümegh, koordinátor projektu Šance
Koordinátor projektu Šance László Sümegh mluvil o pomoci lidem z ulice. celý článek
Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu
Prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomice... celý článek
Miroslav Kalousek, ministr financí
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformách, které čekají Českou republiku v následujících letech. celý článek
Roman Vaněk, Pražský kulinářský institut
Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o trendech ve vaření. celý článek
Jan P.Muchow, hudebník
Hudebník Jan P.Muchow mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své tvorbě. Například pro představení Shakespearovských letních slavností, konkrétně pro Jindřicha IV. celý článek
Leoš Tržil, ředitel dopravní policie
Ředitel dopravní policie ČR Leoš Tržil mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vysokém počtu dopravních nehod od začátku prázdnin. celý článek
Lucie Seifertová, spisovatelka
Spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová je autorkou obřího leporela a knih jako Tajemná Praha nebo Dějiny udatného národa českého. celý článek
Tomáš Drážný, vedoucí iniciativy Inventura demokracie
Vedoucí iniciativy Inventura demokracie Tomáš Drážný hodnotil pro Rádio Impuls výsledky letošních voleb. celý článek
