Cílem vašeho podzimního putování by se mohla stát Bukovina, historická země, která byla po II. světové válce rozdělena. Její severní část dnes najdeme na Ukrajině, jižní část je součástí Rumunska.
Historie tohoto místa je mimořádně pestrá. Jak si Bukovina našla čas, tak střídala státy, ke kterým zrovna patřila. Za Rakouska-Uherska bychom do Bukoviny dojeli dokonce bez pasu. A nebylo by to ani složité cestování. Do hlavního centra Bukoviny, do Černivců dokonce jezdil přímý vlak z Prahy.
České stopy v Černivcích
Nejvýraznější otisk v Černivcích zanechal český architekt Josef Hlávka. Vystavěl tu biskupský palác, ve kterém dnes sídlí univerzita. Hlávka za architektonický návrh dostal druhou cenu na světové výstavě v Paříži v roce 1867. Univerzita je cihlová budova, velká jako polovina pařížských Versailles. Černivecká univerzita je prý nejkrásnější v Evropě.
Vzhledem k tomu, jak se v Bukovině střídali mocipáni, měnil se také vyučovací jazyk. Zatím se tu učilo německy, rumunsky, rusky a ukrajinsky. Podle průvodkyně po univerzitě to není problém. Obyvatelé Bukoviny se prý dobře a rádi učí cizí jazyky.
Po Černivcích také jezdí trolejbusy české výroby. Teprve tady zjistíme, jak vypadá přeplněný trolejbus. Kdyby se dalo jezdit na střeše, tak se to v Černivcích určitě dělá. Člověk musí být pořád ve střehu. Do trolejbusu se tu nastupuje zadními dveřmi, kde vám průvodčí prodá lístek a vy pak pomalu postupujete k předním dveřím, kterými vystoupíte. Prostě neustálý koloběh cestujících!
Hezkou sobotu vám přeje Ludvík Pospíšil.
Poslední články z rubriky