Miroslav Zámečník, ekonom

Ekonom Miroslav Zámečník mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o hrozícím 230 miliardovém schodku ve státním rozpočtu na rok 2010.

Moderátor (Václav Moravec):
Prázdná státní pokladna, s ní bojuje současná úřednická vláda. Fischerův kabinet chce ještě do říjnových předčasných voleb předložit Poslanecké sněmovně balíček návrhů změn zákonů. Ten má zajistit nižší schodek státního rozpočtu. Tady jsou slova premiéra Jana Fischera.

Záznam Jana Fischera:
Já nevím, jestli seženeme dostatečnou podporu, já cítím povinnost v souladu s programovým prohlášením přijít s takovým návrhem rozpočtu, za který se tato vláda a konzistentním návrhem nebude muset profesionálně stydět.

Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval v pondělí premiér Jan Fischer. Pokud návrhy poslanci neschválí, vláda ke 30. září navrhne rozpočet s rekordním schodkem 230 miliard korun. I o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je ekonom, člen národní ekonomické rady vlády, Miroslav Zámečník. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Host (Miroslav Zámečník):
Dobrý den, díky za pozvání.

Moderátor (Václav Moravec):
Národní ekonomická rada vlády dokončuje tečku za svou desetiměsíční existencí, tedy závěrečný dokument, v médiích označovaný jako ideální volební program. Už je téměř hotovo?

Host (Miroslav Zámečník):
Tak ideální volební program, to je licence mediální, nikdo to takhle, myslím, nemyslel a v zásadě je téměř hotovo. Zítra máme, řekněme, předposlední verzi toho dokumentu, což samozřejmě deset lidí, každý má trochu jiné představy o tom, jak postupovat dál. Samozřejmě jako konsensus existuje v tom, že, přinejmenším v tom, že tolerovat ten vývoj veřejných financí trochu jako bohorovně se nám může velmi nevyplatit, ale samozřejmě jsou rozdíly na tom, co s tím udělat. Když je evidentní, že pokud ty finance chceme dostat do nějakého udržitelného koridoru, tak ten zásah bude masivní.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak se pracuje na dokumentu, o kterém už předem víte, že ho politická reprezentace odmítne a že s největší pravděpodobností bude mít stejný osud, jako hádanice dvou nejsilnějších politických stran o tom, zda přistoupit na Janotův seškrtaný návrh státního rozpočtu?

Host (Miroslav Zámečník):
Tak v podstatě v té dnešní situaci je třeba s tím počítat, že jo. Prostě začíná horká část té politické kampaně, ekonomicky ta doba je velmi těžká, my jsme, jako myslím, nezažili za posledních dvacet let tak složitou situaci a zároveň ale existuje povědomí o tom, že se s tím něco bude muset udělat, akorát nikdo nechce říkat jaksi co se s tím má udělat. No a členové NERVu jaksi ten problém chtějí přinejmenším pojmenovat. Jak říkám, jsou různé názory, někdo je ochoten jít i do přímých daní, ale myslím, že konsensus byl, že by nebylo dobré hýbat třeba s těmi stropy, protože to vlastně popírá tu jaksi, ten intelektuální podklad pro to, proč byly vlastně vůbec zavedeny.

Moderátor (Václav Moravec):
Tedy aby se posouvaly stropy na zdravotní a sociální pojištění, chápu-li to správně?

Host (Miroslav Zámečník):
No tak tam ta odborná argumentace, která není politická, je zhruba taková, že když už je to nevyhnutelné a tam se potom dostáváme do politické ekonomie, když máte, jak by řek Tomáš Sedláček, administrovat bolest, tak jak je možné dosáhnout toho, aby ta bolest byla vnímána relativně spravedlivě. Takže to je jedna politická ekonomie a můžeme říct, že to je nějaká kulturní antropologie, ale o tom jsme diskutovali a uvidíme, jaký bude ten výsledek, nechceme se brutálně hádat, ale prostě nějaké doporučení o tom, že těžko můžeme spravit veřejné finance, když nebudeme hýbat se spodní sazbou DPH, což je pro část politického spektra na téma, tak na druhou stranu jaksi nějaká symbolika tam být musí, takže co, myslím, všichni přijali, byl třeba návrh na snížení platů ústavních činitelů.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na strukturu onoho dokumentu, který národní ekonomická rada vlády předloží 14. září, platí ten termín?

Host (Miroslav Zámečník):
Ano, ten termín platí. Teď je otázka, jestli to bude celý ten dokument, jestli se ho podaří učesat, protože s těmi podkladovými studiemi by to bylo prostě několik set stran, se obávám.

Moderátor (Václav Moravec):
To jste se tak rozepsali?

Host (Miroslav Zámečník):
No my jsme spolupracovali se studenty z fakulty sociálních věd, takže jaksi ta práce jako srovnávací, jak to vypadá v jiných evropských zemích, teď se dělal ten příklad těch dvou ugrofinských zemí, jaksi Finové, kteří dokázali se dostat z velkého průšvihu a Maďarsko, kde vlastně se ty opatření přijímají v podstatě pod surovým tlakem toho věřitelského okolí na čele s Mezinárodním měnovým fondem, tak prostě všichni jsme cítili, že existuje možnost vydat se jednou z těchhle cest. Takže ty doprovodné studie, ať už se zabývají veřejnými financemi, ale prostě trhy práce, úrovní korupce, situací, jak vypadá, to je docela hezká věc, jak vypadá rozpočtové hospodaření z hlediska deficitů v závislosti na volebním cyklu. Se ukazuje, že Finové dovedli být zdrženliví, prostě tam, prostě to podléhání nějakým parciálním zájmům a ono to souvisí i se způsobem, jak je tam nastrukturována ta politická sféra. Ti Finové dokázali prostě se držet na uzdě a není tam nějaká vyložená křivka jak u velblouda, ta tam není vidět. Kdežto Maďarsko jako v zásadě kterákoliv vláda tam byla u moci, tak prostě ty veřejné finance to vždycky hrozně odnášely.

Moderátor (Václav Moravec):
Český ministr financí Eduard Janota varuje před tím, že Česká republika pomalu ale jistě směřuje na tu maďarskou cestu. Připomeňme si jeho slova, co říká se současnou rozpočtovou situací a s hospodařením státní pokladny:

Záznam Eduarda Janoty:
Chci prostě nějakým způsobem redukovat, protože ty výdaje, ať už prostě to berete od nemocenských nebo rodičovských příspěvků a přídavků na děti, to jsou všechno desítky miliard korun, takže je třeba prostě se na to podívat v celém komplexu, je třeba se podívat pravdě do očí. Pochopitelně snáz by se to bývalo dělalo při tom růstu ekonomiky 5-6 procent než teď.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova ministra financí Eduarda Janoty, když nedávno v Impulsech mluvil o škrtání ve státním rozpočtu a o tom, jak snížit rozpočtový schodek. Jen pro úplnost, v roce příštím by mohl stoupnout až ke 230 miliardám korun. Ekonom Miroslav Zámečník, člen národní ekonomické rady vlády, když se podívá opravdu na ta varování, nepřehání a nestraší ministr financí Eduard Janota politickou scénu přece jen přespříliš, aby dosáhl svého, když mluví o maďarské cestě, o snížení ratingu České republiky? Podle vás to opravdu reálně hrozí?

Host (Miroslav Zámečník):
No já myslím, že když dáme dva, tři roky schodků v rozsahu kolem těch 7,4, což má být letošní a i ten příští při těch 230 a to ještě jaksi pan ministr Janota musel hodně pracovat, aby se to vůbec na tuhle úroveň dostalo, poněvadž pokud vím, tak hovořil o požadavcích nad rámec 230 v rozsahu zhruba 80 miliard, tak se klidně může stát, že ten rating bude snížen. Zejména když nepředložíme nějakou srozumitelnou a robustně obhajitelnou cestu, jak ty veřejné finance chceme zkonsolidovat do budoucna. Prostě tam jde o tu kredibilitu, že budeme schopni splácet dluhy do budoucna a pak by jaksi jeden nebo dva roky vysokých schodků nic neznamenaly, když přesvědčíme investorskou komunitu o tom, že situace je pod kontrolou a že se z toho nějakým způsobem dostaneme. Ale to předpokládá předložit jasný plán. A teď můžeme diskutovat…

Moderátor (Václav Moravec):
Promiňte jenom, že vstupuji do vaší řeči, je to i ambice národní ekonomické rady vlády, že proto předkládáte ten váš dokument v polovině září, aby tady ten jízdní řád byl?

Host (Miroslav Zámečník):
No jak říkám, tam není nějaká ambice řídit politiku, tam je prostě reflexe toho, co se v této ekonomice stalo…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale předpokládám, že také návrh řešení.

Host (Miroslav Zámečník):
Návrh řešení tam samozřejmě je a teď se můžeme bavit o tom, jakým způsobem zvýšit rozpočtovou kázeň, jinými slovy to je taková domácí úprava Maastrichtského kritéria, která by měla jasně zakotvit, že v dobrých časech se prostě musejí vytvářet přebytky nebo velmi nízké schodky a to, co prostě se tady řeklo, že se bohužel promarnila ta příležitost. Zas na druhou stranu ten příklad toho Finska, když jsme se ptali, proč jste dokázali být tak fantasticky rozpočtově ukáznění, a oni řekli, no protože jsme se skoro zhroutili. Takže tam ten začátek těch 90. let až zhruba do 94-95. roku byl opravdu tristní. No a oni se na tom vyškolili. My tuhle zkušenost tak nějak nemáme, že jo. U nás se šlo po příjemnu, že jo, zvyšovaly se výdaje a zároveň se snižovaly daně a teď jsme narazili na nějaký bod zlomu, kdy už je evidentní, že takhle to dál nepůjde, že nám to ty trhy nebudou tolerovat a že musíme obrátit kurz. No a samozřejmě o tom jako je evidentní, že ta politická debata bude strašně náročná. Ale obě dvě strany a všechny ty ostatní by měly mít jasno aspoň v tom, že ten kurz musíme obrátit. Jak, to je věc toho, kdo jak uspěje ve volbách a nesmí dělat samozřejmě úplné nesmysly, které dají negativní stimuly pro ekonomický růst.

Moderátor (Václav Moravec):
Zatím ale nevidíte ani to první, že by politické strany toho byly schopny?

Host (Miroslav Zámečník):
Ale já myslím, že privátně když hovoříte s kýmkoliv, tak je jim to krystalicky čistě jasné, akorát mají před volbami, takže jako za úsporné balíčky nikdo ty volby nevyhrává, to může být strana, která chce pár procent hlasů jaksi, řekněme, nějaké vyspělejší části populace, která si to uvědomuje a jaksi čte to v médiích a je jim jasné, že se prostě něco musí stát, takže jsou schopni akceptovat ten návrh, jakkoliv je nepříjemný, předem.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy už jste mluvil o tom finském modelu a to několikrát. Například délka oněch výdajových rámců rozpočtu státního rozpočtu, aby se nestanovovaly na tři, ale na pět let, to znamená na delší dobu, než je volební cyklus v České republice. A pak sankce, které by měly mít, mělo by to být, řekněme, tvrdé oproti tomu, že dnes ten náš systém je nesankční. Jaké ty sankce to jsou?

Host (Miroslav Zámečník):
Ten finský systém taky není sankční, pozor. Tam je to otázka, když jsme se jich ptali, jak to dokážete, tak to první vysvětlení už jsem říkal, to bylo to, že jsme měli velmi negativní zkušenost a jaksi jenom opravdu hloupý člověk si sedá na kamna dvakrát. A potom ta druhá věc by byla, že přece prostě nemůžeme dopustit, abychom ztratili tvář, že prostě s opičí lehkostí porušíme to, na čem jsme se dohodli, že.

Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale to se v Čechách děje. Vždyť si vezměte, že dá nějaká politická strana závazek, že bude směřovat k euru do roku 2010 a pak ho v pohodě přejde. Totéž je s výdajovými rámci, i v České republice.

Host (Miroslav Zámečník):
No to se opakovaně stalo, tak to jsme taky pokývali hlavou a říkali, u nás prostě ztráta tváře neznamená vůbec nic, u nás se tak trochu počítá ten okamžitý výsledek.

Moderátor (Václav Moravec):
Tudíž sankce tam navrhujete?

Host (Miroslav Zámečník):
Ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaké?

Host (Miroslav Zámečník):
Jsou tam sankce, něco podobného mají Poláci a tam je to nastaveno na hladinu veřejného dluhu, kde když překročíte nějaké pásmo, tak už je to brutální osekávání výdajů na úroveň, než se dostanete do toho beztrestného pásma a u nás ta diskuse, teď neříkám, že to je nějaký finální názor, byla o sankcích hmotného charakteru, to znamená krácení příjmů a hmotných požitků.

Moderátor (Václav Moravec):
Ministr financí Eduard Janota v souvislosti s hospodařením státu a s těmi budoucími kroky jasně navrhl například zvyšování daně z přidané hodnoty a to snížené i základní sazby DPH. K tomuto opatření říká:

Záznam Eduarda Janoty:
Osobně preferuji a věřím, že tomu tak bude, že tyto návrhy musí být vyvážené, to znamená jak na straně příjmové svým rozsahem a obsahem, tak na straně výdajové. Že tyto návrhy musí mít určitý prvek solidarity, to znamená zvyšuji-li nižší sazbu DPH o dvě procenta, tak to má i jiný dopad na nižší příjmové skupiny než na vyšší příjmové skupiny a proto navrhujeme i určitá opatření, která se dotknou právě výše příjmových skupin a to zejména v oblasti navýšení stropu ze čtyřnásobku na šestinásobek.

Moderátor (Václav Moravec):
Dodal ministr financí Eduard Janota ke zvýšení stropu zdravotního a sociálního pojištění. To jsou ta opatření na příjmové stránce státního rozpočtu. ekonom Miroslav Zámečník, host dnešních Impulsů, člen národní ekonomické rady vlády, pochopil jsem správně z těch dosavadních jednání NERVu, že zkrátka má Eduard Janota podporu, když sahá na příjmovou stránku, to znamená, že zvyšuje daňové zatížení?

Host (Miroslav Zámečník):
No ono to totiž přes seškrtání výdajů nepůjde dát do formy, která by prostě zaručila udržitelný vývoj veřejných financí do budoucna, to si všichni uvědomujeme a nikdo z nás nekandiduje a nemusí trpět tím volebním cyklem, no tak jako když to nejde na výdajích, tak se to musí dodělávat na těch příjmech a z hlediska výnosnosti těch daní a elasticity je vcelku jasné, že to DPH je zdroj, který to může udělat. Ale dlouho jsme se bavili jednak o těch stropech na sociální zabezpečení, tam prostě padnul názor, že když už, tak hnout s příjmovkou a nechat ty stropy být tak, jak jsou a druhá věc, na které, myslím, jsme se shodli, že je dobrá chvíle na to rozšířit spotřební daně. Zase tabákové výrobky a alkohol a tak dál.

Moderátor (Václav Moravec):
Sáhnout tedy ke zdražení cigaret. Pokud byste měl říci z té dlouhodobější perspektivy, jak se národní ekonomická rada v tom zásadním dokumentu, který zveřejníte v polovině září, bude dívat na daňový systém České republiky, teď Eduard Janota dělá velmi krátkodobý manévr v souvislosti s tím daňovým systémem jako celkem, navíc na ty daně se sahá poměrně často. Vzpomeňme, že to ani nejsou dva roky, co to byla Topolánkova vláda, která přijímala reformní batoh, ve kterém také byla změna daní. Vyhovuje vám ta struktura daňová nebo přijdete s nějakým zásadnějším návrhem, jak změnit daně a daňový systém země?

Host (Miroslav Zámečník):
Tak ta diskuse o tom byla a tady skutečně říkám, že rozdíly jsou poměrně značné, takže uvidíme, jaký bude finální výsledek. To na čem panuje shoda, je to, že přílišný pohyb v oblasti přímých daní je dost velké neštěstí, prostě ty náklady práce v České republice, musíme si uvědomit, že se nemůžeme porovnávat se Spolkovou republikou Německo, ale že ve skutečnosti jako ten tlak na pracovní příležitosti přichází z východu a pokud budeme hýbat se zvýšeným zdaněním práce, tak neposloužíme zaměstnanosti, to je vcelku evidentní. A teď jsou ještě rozdíly, když už se to dělá, tak jak se to má dělat, protože samozřejmě v dnešní situaci, kdy podniková sféra má opravdu velké problémy s cash flow, je hrozně nešikovné zvedat tu zátěž, kterou platí ti zaměstnavatelé. Ono v dlouhodobém horizontu se to srovná a to záleží na tom, jaká je flexibilita na trhu práce a jaká je rigidita mzdová, prostě čím flexibilnější, tím ta adaptace je rychlejší, to je taky finská zkušenost. Ale mezinárodní, to je prostě konvenční logika vcelku, ale samozřejmě prostě pak jsou věci, máme jít ve větším měřítku do majetkových daní, které jsou u nás z hlediska celkového podílu na vybraných daních v podstatě bezvýznamné, ale v Anglii, ve Spojených státech je to jeden z nejsilnějších zdrojů, takže i o tomhle byla debata. No a další jako taková věc je to, že se u nás změnily daně a že se s tím hýbalo, to nebyla ale komplexní daňová reforma, tam se jaksi úplně komplexně nepřemýšlelo. Je úplně jasné, že se u přímých daní musí rozšířit základ tím zrušením výjimek, že to má být prostě přehledné, jednoduché, nemají tam být nějaké zvláštní úlitby parciálním zájmům, ale už jsme prostě slyšeli, že na stavební spoření se u nás sahat dá, tak prostě se obávám, že dokud nepřijde nějaká opravdu zkušenost, tak…

Moderátor (Václav Moravec):
Se nepoučí.

Host (Miroslav Zámečník):
Tak se nepoučíme.

Moderátor (Václav Moravec):
Rozumějme politická elita. Vy jste mluvil o tom, že onen dokument národní ekonomické rady vlády bude obsahovat například jistá protikorupční opatření. S čím novým přicházíte?

Host (Miroslav Zámečník):
Tak ona většina těch návrhů už někdy někým byla k dispozici dána a teď se můžeme bavit o tom, zda je dobré, aby stát se odvolával na obchodní tajemství ve smlouvách, které uzavírá. Já si myslím, že to je prostě věc, která v řadě zemí není. Ty smlouvy jsou veřejné, dokonce, tuším, Švédsko zveřejňuje i smlouvy na vývoz speciálního materiálu, takže to jsou nejcitlivější obchody, které se dají dělat a prostě přesto to je. Nedá se říct, že by to ten byznys zrovna v takhle citlivé oblasti nějak zvlášť zvedalo, ale …

Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, jedno zásadní opatření, když si jakákoliv firma sáhne na státní zakázku, zveřejnění smlouvy?

Host (Miroslav Zámečník):
Ano. To je jedno z nich. Další je tam pár opatření třeba pokud jde o Nejvyšší kontrolní úřad, který běžně v Evropě má právo udělovat sankce. Ale samozřejmě je to taky o tom, jakým způsobem se posuzují ty jednotlivé případy, zda je to substantivní, opravdu se díváte na to, jestli někdo prostě porušil předpis a porušil ho materiálně závažným způsobem a nebo jsou to prostě věci, které jsou spíš takového administrativního charakteru a prostě, ale tohle je jedno z opatření, které jsme shodli, jo, prostě co nejvíc transparence a možnost udělování sankcí, aby to nekončilo tak, že se skutečně zjistí, že tam byla závažná pochybení a přijmou se opatření neslaná, nemastná, nikdo vlastně za to nedoplatí. Takže touhle cestou jaksi těžko můžeme. Pak je tam jedna docela zajímavá věc, že se udělalo porovnání relativní ceny bytové výstavby, infrastrukturní výstavby a můžeme se bavit, čím to je, ale ten rozdíl je obrovský.

Moderátor (Václav Moravec):
Takže platí a potvrzuje národní ekonomická rada vlády, že například dálnice a silnice v Česku se stavějí daleko dráž, s čímž například nesouhlasí dlouhodobě Ředitelství silnic a dálnic?

Host (Miroslav Zámečník):
No, to je mnohem delikátnější věc a v tom myslím, že je ta právě ta práce, která se udělala, docela záslužná. Protože ono to vypadá tak, že bytovou výstavbu děláme za polovinu průměrných cen v sedmadvacítce, takže relativně velmi levně, ale infrastrukturní stavby děláme za 84 procent. Jinými slovy, pořád je to levnější, ale…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale jak to, že domy…

Host (Miroslav Zámečník):
Jak to, že když si uděláte tenhle index, no a můžeme se na to dívat jaksi, já jsem se pokusil o interpretaci, našel jsem čtyři různá vysvětlení, může to být koluze mezi soutěžiteli, může to být snaha jaksi dořešit si celou navazující infrastrukturu, což municipality mají hrozně rádi, ale ono to stojí opravdu veliký peníze. Může to být samozřejmě i ta korupce a může to být nadměrná koncentrace na trhu, že nedochází k soutěži, ale prostě fakticky ten trh je příliš koncentrovaný, takže by stálo za to ho otevřít. No a další věc je, že se běžně prostě zvítězí s dobrou cenou, ale pak se prostě ten projekt mění a rozpočet se navýší, takže pak jako z té soutěže si víceméně děláme všichni legraci, že jo.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ekonom, člen národní ekonomické rady vlády, Miroslav Zámečník, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Miroslav Zámečník):
Díky za pozvání, na shledanou.

Poslední články z rubriky