Miroslav Křížek, Institut rozvoje podnikání při VŠE

Ředitel Institutu rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické v Praze Miroslav Křížek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o budoucnosti eurozóny.

Moderátor (Václav Moravec):
Řecko skloňované ve všech pádech, nejen kvůli řeckému zadlužení je vzhůru nohama eurozóna. Zemím, ve kterých se platí eurem, nezbývá nic jiného než doufat, že současnou krizi a veřejné zadlužení některých států společná evropská měna ustojí. Co bude dál? Těžko odhadovat. Šéf České burzy cenných papírů Petr Koblic odhaduje:

Záznam Petra Koblice:
Řecko zůstane uvnitř eurozóny, protože ten návrat k té národní měně by byl značně komplikovaný. Já si to nedovedu představit, protože momentálně je drtivá většina řeckého dluhu denominovaná v euru, ten problém jakmile jednou do toho eura vstoupíte a denominujete v něm svůj dluh, tak je hrozný problém vrátit se ke své měně, aby se devalvací té měny nastartovala ekonomika, protože ten dluh se vám o to zvětší.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova šéfa pražské burzy Petra Koblice, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Nejen o zadlužení členských zemích eurozóny, ale i o zadlužení českém bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je ekonom Miroslav Křížek z Institutu rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické v Praze. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (Miroslav Křížek):
Dobrý den vám i posluchačům.

Moderátor (Václav Moravec):
Kritiku ze všech stran si vysloužil šéf největší německé banky Deutsche Bank, Josef Ackermann. Vlivný finančník zpochybnil schopnost Řecka splatit jeho enormní dluhy i poté, co se eurozóna dohodla na tom záchranném balíčku. Nakolik podle vás šéf největší německé banky vlastně vyslovil jen to, co si politici myslí, ale říct to nemůžou, aby nebyla větší panika?

Host (Miroslav Křížek):
Tak já z pohledu ekonoma mohu říct, že v ekonomických kruzích, ale i v kruzích podnikatelských zkrátka lidi s vyšší erudicí, s vyšší vzdělaností a informovaností, panuje takový názor, že skutečně Řecko už je za nějakou úrovni reálného krachu a teďka se řeší, Evropská unie řeší a bude muset vyřešit, kdo to tedy vlastně zaplatí. Bude to mít samozřejmě nějaký vliv na eurozónu, bude to mít vliv na Řecko samotné, formou úspor, ke kterým bude Řecko ze strany Evropské unie a již je nuceno, ze strany Mezinárodního měnového fondu, který Řecko donutí ty úspory provádět a je otázka, do jaké míry v Řecku budou konkrétní politická opatření reálně prosaditelná. Víme například, že v Řecku jsou masivní protesty odborů a další. Já komunikuji na úrovni akademické půdy s některými řeckými universitami, respektive na tento pořad jsem se velmi dobře připravil, čili oslovil jsem dvě university, jednu v Aténách, jednu v menším městě a v zásadě, alespoň z té aténské, největší problém, který oni vnímají, jsou ty obstrukce toho obyvatelstva samotného. Nicméně sami dodávají, že Řekové jsou národ velmi temperamentní a to, myslím, vystihují diplomaticky.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte si, že si, z té vaší komunikace, sami Řekové uvědomují, jak vážný je jejich problém nebo to, co vidíme, je opravdu jen folklor a řecké protestování, ale jsou si moc dobře vědomi, že jejich země je na dně?

Host (Miroslav Křížek):
Já si myslím, že ti vzdělanější skutečně zase vidí a tuší závažnost celé té situace. Vidí i ten její historický kontext a jak jsem již zmínil, Řekové sami o sobě říkají, že jsou horké hlavy, protestování a formování se do různých odborů tam patří k národnímu sportu, řekl bych možná i pro zajímavost, v Řecku mají své odbory třeba i prostitutky a další zájmové skupiny. Čili ti všichni se seberou a jdou potom na ulici vyjádřit svůj názor. Ono to možná je dobře, horší je, že často mají v ruce rudou vlajku a rozbíjejí výlohy a vrhá se to i v něco, co by asi jako nechtěli.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy byste sám letos jel na dovolenou do Řecka?

Host (Miroslav Křížek):
Je zvláštní, že jsem vám to neřekl dopředu, ale já přesně za 14 dní odjíždím na dovolenou do Řecka. Víte, ono je asi Řecko a Řecko. Zase na druhou stranu Řekové sami si velmi dobře uvědomují, že cestovní ruch a turistický průmysl tvoří asi jednu třetinu celého jejich hrubého domácího produktu a vědí, že ti turisté a hosté v jejich zemi jsou pro ně velmi důležití, protože tam utratí svoje peníze. A já si myslím, že a to tady ještě nepadlo a nedočetl jsem se o tom v žádném odborném časopise, populárním časopise, v novinách ani v televizi, nepadlo tady doporučení, prostě Evropská unie by možná udělala nejlépe, kdyby doporučila svým obyvatelům, aby jeli na dovolenou do Řecka. Já jim to vřele doporučuji, sám tam jedu…

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že to by byl nejlepší stabilizační balík pro Řecko?

Host (Miroslav Křížek):
Myslím si, že by to bylo takové minimum, co ostatní obyvatelé nejen eurozóny, ale celé Evropské unie, mohou ze solidarity k Řecku udělat a ještě si užít krásnou dovolenou.

Moderátor (Václav Moravec):
A tak vy tam jedete s tímto motivem, spoluzachránit Řecko nebo to bylo domluveno, vaše dovolená, už dřív?

Host (Miroslav Křížek):
Já tam určitě nejedu s tímto motivem, můj motiv byl mnohem přízemnější, nakoupil jsem dovolenou se značnou časovou rezervou dopředu a také se značnou slevou, čili já si tam jedu užít dovolenou, kterou mám již nějakou dobu zaplacenou.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomeňme, že ten záchranný balík eurozóny, který byl schválen v souvislosti s řeckými problémy, dává k dispozici rekordních 750 miliard eur, což je v přepočtu na koruny nějakých 19,2 bilionu korun. Dá se už dnes, Miroslave Křížku, odhadnout, kdo všechno nakonec z toho balíku bude krom Řecka čerpat?

Host (Miroslav Křížek):
Víte, já bych nechtěl šířit dopředu nějakou paniku. Hodně se hovoří podle ukazatelů i o dalších státech, které nejen, že tedy nesplňují ty pravidla nebo kritéria Paktu stability a růstu, o Maastrichtských kritériích ani nemluvě, ale zkrátka nejsou na tom co se týče křivky směrem nahoru nebo dolů moc dobře.

Moderátor (Václav Moravec):
Je možné ale tedy srovnávat a vlastně udělat hranici zadlužení ve vztahu k hrubému domácímu produktu, udělat z ní nějaké universální měřítko, to znamená, když řekneme kdo je nad stoprocentním zadlužením ve vztahu k HDP, tak dřív nebo později do toho spadne? Je to možné učinit?

Host (Miroslav Křížek):
Nedá se to takto kategorizovat, samozřejmě pokud má někdo dluh na HDP více než sto procent, tak je ve velmi vážné situaci. Mohl bych tady zmínit třeba Itálii. Nicméně záleží, jaké ta konkrétní země má výrobní prostředky, prostředky, řekněme, politické nebo mocenské a tak dále, kde se jistě shodneme na tom, že Řecko není nějaká terciérní stát, terciérní země, která by měla na špičkové úrovni proti hitech technologie, znalostní společnost a podobně. Čili záleží to vždycky na tom, jaké prostředky má ta která země k dispozici, včetně nějakého geografického určení a tak dále. Řecko zase naopak těží třeba ze svého turistického ruchu, jak jsem už zmínil.

Moderátor (Václav Moravec):
Můžeme tedy říci, které země se tomu určitě vyhnou a přitom mají poměrně velké zadlužení v Evropě, protože mají tu přidanou hodnotu, že to jsou vzdělanostní ekonomiky?

Host (Miroslav Křížek):
Zase nelze úplně říct, které země se tomu určitě vyhnou. Ono je klidně možné, že za dva roky nebo možná ještě dříve se sejdeme někde v úplně jiném nebo dokonce stejném pořadu a budeme se bavit o tom, jak rychle vlastně ta eurozóna byla rozpuštěna a tak dále. Čili…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy osobně si myslíte, že to opravdu může přijít?

Host (Miroslav Křížek):
V tuhle chvíli jsem přesvědčen o tom, že spíše ne, že je to spíše teoretická záležitost, nicméně samozřejmě stát se může všechno. Záleží na tom, jak třeba tu krizi ustojí Portugalsko, Irsko a další země, třeba i ta zmíněná Itálie a nebo Španělsko, o kterém se velmi hodně hovoří. Ale tady je důležité zmínit i třeba to, že Španělsko, španělský premiér Zapatero už velmi operativně nasadil po té řecké krizi konkrétní zcela jasné úsporné kroky, od snižování mezd, snižování nákladů na státní správu, snižování důchodů a například si snížil sám plat o 15 procent, což nevím, jestli je spíše legrační. Ale každopádně…

Moderátor (Václav Moravec):
Je to solidarita.

Host (Miroslav Křížek):
Je to solidarita a určitým způsobem to indikuje, že ta země má vůli šetřit.

Moderátor (Václav Moravec):
Rozladěny z pomoci Řecku jsou některé země, které samy jsou chudé a jsou členy eurozóny, zmiňme východní sousedy České republiky, tedy Slováky. Volební jednička slovenské pravicové opozice, Iveta Radičová, ke slovenské míře pomoci zadluženému Řecku říká:

Záznam Ivety Radičové:
Půjčování a další zadlužování je precedens, který pro Evropskou unii následně bude znamenat zhoršování situace všech. Hovoříme v tomto momentu rezolutní ne půjčkám pro Řecko, bez přijetí zákona Národní radou Slovenské republiky, bez záruk a podmínek, aby jednou vláda tyto půjčené peníze i viděla jako vrácené peníze.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká jednička slovenské pravicové opozice Iveta Radičová. Dodejme, že na Slovensku Parlament ty pomoci Řecku bude schvalovat až po volbách, ony se uskuteční 12. června na Slovensku. Německo chce v eurozóně prosadit zákon o vyrovnaných rozpočtech. Schodky by tak v budoucnu, schodky státních rozpočtů rozumějme, měly být zapovězeny. Nakolik podle vás půjde jen o další ze závazků, které se nepodaří splnit, když se podíváme na závazky, které si dala Evropská unie, ať Pakt stability nebo růstu, Lisabonská strategie, která měla dohnat americkou ekonomiku a teď návrh Německa na prosazení vyrovnaných státních rozpočtů?

Host (Miroslav Křížek):
Víte, já si myslím, že Evropská unie a o eurozóně ani nemluvě je jako ZOO. Každé to zvíře má úplně jiné potřeby, jinou velikost, jiný výběh. Krmí ho úplně jiný ošetřovatel a má jiné porce jídla. Čili …

Moderátor (Václav Moravec):
Podle vás není možné takové universální pravidlo pro všechna zvířata v ZOO přijmout?

Host (Miroslav Křížek):
Myslím si, že bude velmi těžké politicky prosadit na půdě Evropského parlamentu, aby skutečně přišel nějaký zcela závazný limit, že všechny schodky národních rozpočtů budou vyrovnané.

Moderátor (Václav Moravec):
A ta námitka, že pokud se toto ale nepodaří prosadit, tak to bude zásadní problém do budoucna, protože se jasně ukáže, že když někoho jsme vytáhli z dluhů, pomohli mu, rozumějme Němci ve vztahu k Řekům nebo do budoucna k Portugalcům či Španělům, tak je to nemorální?

Host (Miroslav Křížek):
Já si myslím, že skutečně jako neexistuje možnost, že toto by bylo v praxi uplatnitelné. Je klidně možné a můžeme se toho dočkat, že přijde nějaký legislativní rámec, který se podaří prosadit nebo nějaká zase závazná dohoda tedy v uvozovkách a musím se nad tím smát, protože těch už tady skutečně bylo hodně a nedodržuje je kromě asi tří nebo čtyř zemí nikdo z celé Evropské unie, takže otázka jako uplatnitelnosti nějakého zcela závazného pravidla, které limituje ty národní rozpočty, považuji za nejen neproveditelnou, ale možná i nežádoucí.

Moderátor (Václav Moravec):
Dluhy státu a jejich růst považují za problém i čeští politici, nejvýrazněji o nich teď před volbami mluví zástupci Občanské demokratické strany a TOP 09. Tady jsou slova volebního lídra ODS Petra Nečase:

Záznam Petra Nečase:
Veřejný dluh je bezesporu volebním tématem číslo jedna. Máme recept na to, jak do roku 2017 dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. A díky tomu jsme schopni mimo jiné garantovat vyšší ekonomický růst a více pracovních míst.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova volebního lídra Občanské demokratické strany Petra Nečase. Pokud by měl ekonom Miroslav Křížek z Institutu rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické v Praze, host dnešních Impulsů, říci, jak je na tom vlastně Česká republika, co se týče radikálních škrtů ve státním rozpočtu, když se podíváme na zhruba to 40procentní celkové zadlužení země ve vztahu k hrubému domácímu produktu, jsou tady nutné razantní škrty nebo ta 40procentní hranice nám dává poměrně velký prostor?

Host (Miroslav Křížek):
No mě jste se teď trefil krásně do noty, protože my jsme v Institutu rozvoje podnikání na VŠE počítali nebo sestavovali takovou analýzu, jak na tom české veřejné finance jsou a třeba i co se týče nákladů na obsluhu toho státního dluhu, na jeho splacení a podobně. Došli jsme k závěru, že pokud by schodky státního rozpočtu byly v následujících letech stejné jako tento rok, tak již někdy v roce 2014 Česká republika bude mít problémy, ještě jednou opakuji, 2014, bude mít problémy s jeho reálným splácením a nebudeme možná schopni dostát svým závazkům.

Moderátor (Václav Moravec):
I když je to stále jen těch 40 procent, to znamená, že v těch absolutních číslech se dostaneme v roce 2014 na kolik procent?

Host (Miroslav Křížek):
Já teď z hlavy…

Moderátor (Václav Moravec):
Ale nedostaneme se k nějakým 80 nebo 100 procentům?

Host (Miroslav Křížek):
Ne, ne, ne, to určitě ne, ale můžeme mít skutečně problémy se splácením státního dluhu. Uvědomme si, že už v tuto chvíli jenom náklady na úroky, pokud to řeknu velmi laicky, tvoří něco kolem 60 miliard korun ročně a to je tento rok. Příští rok to bude nějakých 72 nebo ještě více a neustále to poroste, čili my se dostaneme do bodu, kdy už jenom ta úroková, celkový úrokový balík, který budeme muset platit, prostě přesáhne ty možnosti, nebudeme schopni už vůbec uhradit ten náš běžný dluh, nikdy.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se podíváme na tu první fázi ekonomické krize, ke které došlo ve Spojených státech amerických před zhruba dvěma lety, teď schodky státních rozpočtů a dluhy členských zemí eurozóny a pokračování té nejistoty v globální ekonomice, jaké je tady hlavní riziko, když se státy zadlužily? Nebude jednou z těch cest, řekněme, devalvace některých měn, možná i eura?

Host (Miroslav Křížek):
Určitě bude, dokonce celá řada ekonomů devalvaci zmiňuje jako zcela reálnou možnost, jednu asi ze dvou, ze tří, které připadají v úvahu. Potom padají názory, jako že Evropská unie by se měla rozdělit, což mi přijde zcela absurdní, na severní a jižní a podobně. A pak tady padá názor, který bohužel získává, bohužel proto, že se mi nelíbí, čím dál tím větší podporu, hlavně tu politickou a to je teda nějaká fiskální unie, kterou by Evropská unie vytvořila, nějaká fiskální ústava a hovoří se tady o tom, že by Evropský parlament schvaloval rozpočty jednotlivých států, jednotlivé národní rozpočty.

Moderátor (Václav Moravec):
Proč se vám to nelíbí? Kvůli té ZOO, jak jste použil ten příměr?

Host (Miroslav Křížek):
Nejenom kvůli té ZOO, ale já s Evropskou unií a třeba s evropskými fondy a podobně nemám moc dobrou zkušenost. Čím větší spolek lidí spravuje tím větší balík peněz, tím menší je efektivita a vůbec spravedlnost toho jejich přerozdělování. A hovořilo se v ekonomických kruzích i o zavedení nějakých evropských daní a podobně. Já toto si už vůbec nedovedu představit, protože když vidíme, kolik peněz se na cestě ztrácí třeba z evropských fondů a pokud se zeptáte deseti podnikatelů, tak šest z nich vám řekne, že zkrátka evropské fondy a nejenom v České republice, ale i v zahraničí, nejsou rozdělovány zaprvé spravedlivým způsobem a zadruhé transparentním způsobem. Čili dostáváme se zase do nějaké zóny korupce, ať už podnikatelské a nebo politické. Čili proč riskovat to, že někdo bude moci ovlivňovat to, jestli na naše zdravotnictví přijde a teďka říkám skutečně příklad, 100 miliard a nebo 150 miliard a jestli to nepřijde na školství a jestli se radši nezadlužíme o něco víc, protože máme teďka nějakou výhodnou příležitost vzhledem k času a vývoji toho národa a jeho vzdělání prostě investovat například do toho vzdělání.

Moderátor (Václav Moravec):
Česká republika je i není v těch problémech. Má vlastní korunu, není členským státem eurozóny, ale zároveň výrazný pokles eura sráží i českou korunu. Všechny ty problémy, které se dějí v Evropě a předtím se děly ve Spojených státech amerických, mohou mít vliv i na výši inflace, to znamená znehodnocení peněz, koruny a možná i devalvaci koruny nebo tím, že máme vlastní měnu, tak jsme možné devalvaci třeba eura stranou?

Host (Miroslav Křížek):
To určitě ne. Já myslím, že tyto vlivy na nás jistě dopadnou, nicméně samozřejmě ta naše vlastní měna funguje jako takový určitý nárazník nebo filtr a ten filtr má i jednu výhodu, kterou Řekové bohužel nepocítili. Ten filtr nám dá díky měnovým kurzům jasně najevo, jestli naše národní hospodářství, stav veřejných financí a dalších věcí, kterými se ten stát navenek prezentuje například investorům do jeho dluhových papírů nebo cenných papírů, tak jestli zkrátka pro něj má určitou hodnotu nebo nemá. A pokud v tom státě není něco dobře, tak díky měnovým kurzům skutečně dojde k tomu, že ta měna potom může oslabit a dát tak najevo včas a s mnohem menšími problémy a mnohem méně bolestněji těm obyvatelům, ale hlavně těm vládám, které ty jednotlivé státy řídí, že je něco špatně. To my máme, to v Řecku bohužel využít nemohli, protože měli právě společnou měnu.

Moderátor (Václav Moravec):
Když se mluví o vyšší inflaci a znehodnocení peněz, hodnoty peněz, hyperinflace, je to problém a jak velký by mohl být pro českou měnu?

Host (Miroslav Křížek):
Hyperinflace je problém, je to problém, když se zeptáte 20 ekonomů, nositelů Nobelových cen, tak 18 z nich vám řekne, že v následující dekádě celosvětově budeme svědky velmi rozbujelé hyperinflace a to včetně například Spojených států, které monetizovaly ten svůj dluh nebo…

Moderátor (Václav Moravec):
Česky řečeno – monetizovaly?

Host (Miroslav Křížek):
Česky řečeno, že v zásadě, velmi laicky, že vytiskli peníze a poslali je do oběhu a to je něco, co Evropská unie nebo Evropská centrální banka se dlouho zdráhala udělat. Navenek to působilo, že teda hlavně díky Německu a historickým konsekvencím, to asi víme, jak to bylo s německou inflací ve 30. letech zejména minulého století a kam až to vedlo, čili Německo samo se velmi bojí nějaké hyperinflace a nechce dluh Evropské unie monetizovat. Je ale velmi pravděpodobné, že k tomu stejně dojde a že té monetizaci toho dluhu se nevyhneme. A to pak nevyhnutelně povede v dlouhodobějším horizontu k hyperinflaci.

Moderátor (Václav Moravec):
Což se přelije i do České republiky podle vás?

Host (Miroslav Křížek):
Což se jistě významným způsobem dotkne i České republiky, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Hyperinflace znamená jak velkou roční inflaci?

Host (Miroslav Křížek):
Hyperinflace znamená inflaci v řádu třeba 10-15, ale i víc procent.

Moderátor (Václav Moravec):
A vy myslíte, že toto v těch následujících 10 letech hrozí České republice?

Host (Miroslav Křížek):
No nejenom České republice, ale jak jsem řekl, bude to celosvětový problém. Vezměme si, jak velké jsou ekonomiky, které jsou závislé na dolaru a ten skutečně, dluh Spojených států monetizován byl významným způsobem a ještě bude, takže určitě se dočkáme hyperinflace a spíš budeme muset hledat vhodné nástroje, jak proti ní bojovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Které nástroje to jsou?

Host (Miroslav Křížek):
Já vám teďka nechci z hlavy tady vyjmenovávat nástroje boje proti hyperinflaci, ale já jakožto relativně liberální ekonom věřím, že ten trh si s tím poradí docela dobře sám, čili asi nemá smysl tady konkrétně jmenovat.

Moderátor (Václav Moravec):
Jen aby v tom šílenství regulací a zásahů do ekonomik, které sledujeme od začátku globální ekonomické krize, ještě nebylo hůř, co se týče regulací.

Host (Miroslav Křížek):
Toho já se hodně bojím, proto když jsem četl nedávno právě úvahy o fiskální unii nebo o fiskální ústavě Evropské unie, velmi jsem se bál toho, protože už to začíná maličko připomínat to, že si začneme v Evropské unii plánovat to, kolik se vyrobí kočárků, kolik se upeče rohlíků, ale to už tady přece bylo.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká ekonom Miroslav Křížek z Institutu rozvoje podnikání při Vysoké škole ekonomické v Praze. Děkuji, že jste byl hostem Impulsů a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Miroslav Křížek):
Děkuji mockrát za pozvání, na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem čtvrtečních Impulsů pak bude režisérka a ilustrátorka Ludmila Zemanová, dcera režiséra Karla Zemana.

Poslední články z rubriky