Mirek Topolánek na Impulsu
PODOBNÉ ČLÁNKY
22. srpna 2007 18:20
Premiér Mirek Topolánek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě financí, o situaci uvnitř ODS i o možném americkém radaru v Česku.
Václav Moravec, moderátor:
78 miliard korun, s takovým dluhem má příští rok hospodařit státní rozpočet. Ministr financí Miroslav Kalousek si pochvaluje, že ve Sněmovně v úterý prošel první reformní balík a dodává.
Já jsem samozřejmě mimořádně spokojen, protože schválená změna rozpočtové legislativy mě umožní předložit rozpočet, který bude vyjadřovat rozpočtové priority vlády a současně udrží deficit pod hranicí 3 procent hrubého domácího produktu.
Říká ministr financí Miroslav Kalousek. Topolánkova vláda však počítá s tím, že chce v budoucnu prosadit další reformy. Nejen o tom teď bude řeč s premiérem a předsedou Občanské demokratické strany, Mirkem Topolánkem. Vítejte po čase v Radiu Impuls, hezký dobrý den.
Mirek Topolánek, host:
Dobré odpoledne.
Jaká ponaučení nebo jedno ponaučení si vzal premiér Mirek Topolánek z toho prosazování prvního reformního balíku ve Sněmovně?
Tak já nevím, jestli jsou politici poučitelní, já mám pocit, že vždycky nová generace politiků dělá stejné chyby jako ti staří a mohl bych to dokladovat na spoustu historických příkladů.
Vy se umíte ze svých chyb poučit?
Já se obávám, že ano.
Vy se obáváte, že ano. Kterých chyb jste se dopustil při projednávání toho prvního reformního balíku?
Já bych řekl, že byly některé objektivní důvody, které nás přinutily tu chybu udělat a to byly, my jsme byli ve strašném časové presu. Tím, že těch 7 měsíců se vyjednávalo o vládě, tím, že vlastně ta první vláda neměla důvěru, tím, že jsme přišli v lednu a že jsme museli připravit rozpočet na ten další rok, to znamená, mít projednáno právě v tomto čase jako krajní termín, tak jsme měli opravdu několik týdnů na to, abychom to, co jsme chtěli do programového prohlášení, dokázali přetavit do nějaké legislativní podoby zásad a v tom smyslu to byla trochu vynucená chyba, že jsme měli opravdu málo času na to, abychom přišli do svých klubů a řekli, chystáme to a ono, máme to v programu sice trochu jinak, ale dohodli jsme se koaličně takto. To si myslím, že vyvolalo strašnou spoustu problémů. Já jsem nikdy nepřišel na klub a nebo na tu koaliční stovku a neřekl jsem, to je status quo. Já jsem říkal, bylo by strašně dobře, kdybyste do toho moc nešahali, protože je to tak provázané, že každá změna vyvolá řetězec dalších změn, což se nakonec potvrdilo, takže…
Počítáte tedy s tím, že druhá fáze reforem musí být lépe oddiskutovatelná s poslaneckými kluby?
Za prvé si myslím, že musí oddiskutovaná, i to, co se prosadilo, musí být znovu vysvětlováno, některé ty interpretace jsou samozřejmě zavádějící. Každopádně už nepůjde v žádném souběhu takový omnibus, takový souhrn novel a nových zákonů. Každou tu věc budeme projednávat sólo, jak živnostenský zákon, tak důchodovou reformu. To znamená, určitě vytvoříme ten mechanismus, který teď úplně nefungoval a to jsou mezikoaliční odborné komise, diskuse, účast poslanců v odborných komisích, při psaní těch vyhlášek, nařízení, zákonů. Nicméně nemyslím si, že to byl hlavní problém toho schvalování, toho reformního balíku.
Reformu nakonec podpořili všichni koaliční poslanci, až na jednoho, na lidovce Ludvíka Hovorku, kterému vadily především poplatky u doktorů. Pokládáte hlasování Ludvíka Hovorky za porušení koaliční smlouvy?
Já pokládám za porušení koaliční smlouvy už téměř cokoliv, nicméně to na věci nic nemění.
Je toto hlasování porušením koaliční smlouvy?
Musím říct, že mě se na to špatně odpovídá, protože to není můj poslanec. Kdyby to byl můj poslanec, tak bych k tomu byl daleko razantnější. Já musím…
Proč jako premiér neřeknete, že to je porušení koaliční smlouvy?
Tak protože se nakonec podařilo získat podporu pro ten návrh. Musím říct, že Ludvík Hovorka, s kterým samozřejmě jako s těmi poslanci, kteří s tím měli problém, tak jsem s ním měl možnost hovořit, ten návrh, který jsme nakonec prosadili, opravdu neznamená to, že by děti nebo jejich rodiče platili poplatky, opravdu je to uděláno tak, že do toho systému se dostanou peníze a nebudou platit. Takže má tu sociální dimenzi. Má i tu dimenzi, kterou Ludvík Hovorka vždycky požadoval, to je to, že pediatři mají málo peněz. Jim samozřejmě ty peníze přijdou, nezvýší se jim přísun těch peněz jenom o to 1,5-2 procenta, což umožňuje veřejné zdravotní pojištění, ale samozřejmě o tu část, která bude vybrána na poplatcích, které budou samozřejmě v rámci kompenzace kompenzovány slevou na dani.
Je to tedy porušení koaliční smlouvy, pokud byste se měl vrátit k původní otázce?
Já jsem nepochopil proto, jako jak noviny zaznamenaly a média, jak to bylo 102, tak jsem se hrnul k Ludvíkovi Hovorkovi a očekával jsem, že on sice, když neprosadil svůj pozměňovací návrh, tak potom, řekl bych, koaličně konformně hlasoval, když prohrál svůj návrh, pro ten návrh komplexní. Spletl jsem se. Já si myslím, že on tak trochu nepochopil tu koaliční spolupráci. Budeme s ním muset pracovat, budeme s ním muset pracovat daleko intenzivněji.
Je to porušení koaliční smlouvy?
To po mě chcete takové ostré vyjádření a ze mě ho nedostanete.
A kdyby vy jste…
Myslete si o tom, co chcete.
Kdyby to byl poslanec vaší strany, tak byste ho požádal o složení mandátu? Řekl jste, že kdyby…
Byla to jedna z věcí, která padala velmi často. Nejste schopen přinutit poslance, aby složil mandát. My máme tu zkušenost s poslancem Kottem, kdy jsme se chovali velmi zásadově a umožnili jsme vůbec levicovým vládám mít 101 hlasů pomocí poslance Kotta. Já si myslím, že nás čeká na základě té zkušenosti, vy jste se ptal, jaké mám zkušenosti. Určitě diskuse vnitrostranická ještě před kongresem, možná na kongresu, určitě po něm, to je diskuse o mechanismech, vnitrostranické práci, o závaznosti hlasování, o tom, co je vlastně program, co je forma, co je obsah. Určitě nás to čeká, ale já si nemyslím, že můžete někoho přinutit složit mandát. To, co dělal monsignor Šrámek za první republiky a republikán Sládek po sametové revoluci, že měli v trezorech v podstatě abdikace svých poslanců a kdykoliv zlobil, tak to si myslím, že to není řešení. Takže ono to nemá jednoduché řešení…
Co je teď řešení u Ludvíka Hovorky?
To se zeptejte Jiřího Čunka. Já si myslím, že se ho musí ptát, proč nerespektuje program, s kterým vstupoval jako člen KDU-ČSL do voleb a není to otázka pro mě.
Vicepremiér, předseda lidovců, Jiří Čunek, právě pokládá za chybu, že poslanec KDU-ČSL, Hovorka, reformy nepodpořil a dodává.
My určitě o tom jednat budeme, především proto, aby ta další hlasování už taková nebyla. Aby byla pokud možno jednotná. Já si myslím, že to je na každém poslanci, aby se zachoval podle svého svědomí, určitě by bylo neudržitelné, kdyby pan poslanec Hovorka měl i na jiné důležité věci vždycky osobní názor, protože to by určitě ta koalice nemohla existovat.
Slova vicepremiéra a šéfa lidovců, Jiřího Čunka. Je zapotřebí nějak tedy propracovávat po tom hlasování o prvním reformním balíku nějak koaliční mechanismy a doplňovat koaliční smlouvu?
Myslím si, že se ukázalo, že jsou funkční, nakonec se sešla i koaliční K 100, fungovala K 9, K 6 a všechny ty mechanizmy, myslím si, že jsme nevyužili jednu věc, kterou v koaliční smlouvě je a tom se bavíme a budeme se bavit s předsedy dvou koaličních stran Martinem Bursíkem a Jiřím Čunkem, a to jsou právě ty odborné koaliční komise, protože tím, jak jsme vlastně pořád řešili už někdy poměrně i racionálně problémy jednotlivých poslanců, tak se vytratila ta vazba na programové prohlášení té vlády, že to nakonec dopadlo dobře pokládám sice za velký úspěch, ale taky velké varování. Ta vláda samozřejmě je křehká, pokud by měla alternativu, to by bylo strašně jednoduché ji zbořit, jestliže alternativu bez předčasných voleb nemá, tak nejsme oprávněni ji shodit prostě, to si myslím, že to je ta otázka, na kterou jste se ptal, ona trochu souvisí, každý má právo hlasovat podle svého svědomí, ale ještě druhý parametr poměřovat to s programem té strany, protože jestli to potom vybočí z programu té strany, tak by opravdu měl složit ten mandát a kandidovat za někoho jiného nebo prostě samozřejmě mechanizmy přeskoku do jiného klubu a já nikoho nechci vyzývat, ale samozřejmě je tam zodpovědnost k tomu vlastnímu programu.
V souvislosti s reformou jste i vy osobně čelil rebelii ve vlastní straně, ODS . . .
Rebelie je silné slovo.
To říkáte vy, dovolte mi, abych to slovo rebelie řekl. V ODS vznikla platforma, jejímž nejvýraznějším představitelem je exministr financí Vlastimil Tlustý. Počítáte s tím, že platforma nezaniká a stává se realitou v poslaneckém klubu ODS?
Tak já se cítím být členem platformy, která chce naplňovat program ODS taky, nevím, jestli je to tatáž, ale nechci o tom žertovat. Ta situace byla poměrně vážná a málem ta vláda padla. Já ovšem myslím . . .
Počítáte s tím, že to je realita?
Já si myslím, že je třeba se vrátit k tomu racionálnímu hodnocení, na jedné straně pod tlakem platformy jsme dosáhli to, bych to nazval, plnění koaličního programu a programového prohlášení, že skočíme to funkční období s jednou sazbou pro obě hlavní přímé daně v tom rozmezí, jak jsme si stanovili, na druhé straně nám to působí problémy, budeme muset přepracovávat rozpočtové určení daní, čeká nás velká diskuse s obcemi a s kraji, máme, určitě budeme muset řešit důchody, je to, mám pocit, že sice na jedné straně jakoby se vyloupla jedna část programu ODS, která se preferovala, ale prostě musíme tu diskusi programovou, mám pocit, že letos musí začít programová diskuse pro volby v příštím roce do krajů, tak to bude obsahem té diskuse, protože . . .
Co s tou platformou teď v ODS?
Platforma, tak já nevím, co bych s ní měl dělat já, ona . . .
Hodláte s ní vůbec něco dělat?
Ona, teď si řekněme, jestli je to platforma, která má svoji platnost jako platforma pouze na úrovni klubu poslaneckého nebo je to širší záběr, jestli se s ní někdo ztotožňuje, já musím ale říct, že například výkonná rada, která, já teďka tady nechci, já nevím, jestli někoho zajímají takové ty vnitrostranické věci, výkonná rada, která je nejvyšším orgánem strany mezi kongresy jednomyslně fakticky podpořila už ten původní vládní návrh, vyzvala poslance a senátory, aby pro něj hlasovali. Myslím si, že tam ten problém není, že je to hodně o diskusi s lidmi, o prioritách, o tom, co vlastně je dlouhodobým programem ODS a taky diskuse o nástrojích a prostředcích, mezi které patří samozřejmě i daně.
Protože někteří členové platformy ale vás kritizují, vy jste bezesporu viděl televizi Nova, kde . . .
To jsem neviděl.
Neviděl? Tak já vám něco přečtu. Poslanec ODS Jan Klas v televizi Nova prohlásil, cituji, současné vedení ODS je schopno sáhnout k takovým článkům, které napsal Mirek Topolánek, které mi připomínaly velice silně padesátá léta a dokonce i k výhrůžným esemeskám, které dostávali mí kolegové, takže tato kultura v ODS se musí změnit, konec citátu.
Tak, mě netěší, že zrovna vy, zrovna v Radiu Impuls a jak říkáte a v televizi Nova, možná i jinde, se pere vnitrostranické špinavé prádlo. Nám to samozřejmě, mě to nedělá žádnou radost, protože lidi si říkají, co to je za stranu, když mají takové problémy. To, že to je normální politická práce, že se snaží politici najít nějaký konsensuální názor je jiná věc, ale problémy to a vrásky dělá. Samozřejmě, že každý, kdo trochu sleduje tu politickou scénu, což ale drtivá většina lidí nedělá, tak musí vědět, kdo v těch posledních hodinách, dnech, týdnech a měsících vydíral a kdo ne. To bych řekl, že je první věc, druhá věc, já jsem člověk, který je známý tím, že do poslední chvíle jedná, do poslední chvíle nabízí řešení, což se mi nakonec podařilo. Já jsem určitě nikoho nevydíral a ten dopis, to bylo opravdu pojmenování s otevřenými dveřmi pro spolupráci, kde jsem se snažil pojmenovat právě to, co je podle mě důležité, co je rozdíl mezi vizí, cílem a prostředkem, nástrojem. Daně, sazby, odečitatelné položky, slevy na daních je vždycky jenom nástroj pro to, abyste utvořil daně relativně spravedlivými, motivačními pro to, aby lidi prostě měli chuť pracovat více a radostněji, aby daně platili, a to je celá řada atributů, ale nikdy přece není cílem samo o sobě snižovat daně, pokud to nemáte motivační prvek a nemá to ten cíl v závěru a to je vyšší kvalita života těch lidí, to znamená toto je základní diskuse a ten otevřený dopis byl samozřejmě věnován nejenom těm čtyřem poslancům, které jsem tam jmenoval, ale fakticky všem těm, kteří ty konzervativně liberální myšlenky nebo ekonomicky liberální myšlenky vnímají jako platformu prostě nebo svůj světonázor nebo pohled na svět, takže myslím si, že to v tomto smyslu padesátá léta nebyla.
Když se podíváme na onu platformu, tak jejím členem byl i poslanec Michal Doktor, který nakonec byl členem oné expertní skupiny a podle některých zdrojů z té platformy má dostat dárek v podobě členství v dozorčí radě Budějovického Budvaru za to, že byl vstřícný k vyjednávání s Miroslavem Kalouskem, můžete to vyloučit?
Jako musím říct, že jestli budeme směřovat tu diskusi k těmto drbům a drbíčkům, tak je skoro zbytečná. Samozřejmě to pravda není. O té nominaci je rozhodnuto před mnoha měsíci. Michal Doktor…
O nominaci…
Se tak trochu zmocnil s mým svolením práce té expertní skupiny. On samozřejmě na tom odvedl strašnou spoustu práce, dostal se nejhlouběji asi v tom, jakým způsobem musel studovat ty materiály, dosáhl toho, že nakonec ta expertní komise přinesla dva návrhy, které, jeden z nich byl fiskálně složitý, jeden z nich byl fiskálně realizovatelnější, nakonec byl prosazen návrh jakoby někde mezi tím. Já vůbec toto vylučuji prostě, tu souvislost…
Vylučujete, že by Michal Doktor byl v dozorčí radě Budějovického Budvaru?
To nevylučuji, ale říkám, že o tom bylo rozhodnuto při diskusi před mnoha měsíci a vůbec to nesouvisí s tím, je to Jihočech, je to člověk, který má ekonomické myšlení, potřebuji, aby seděl v dozorčí radě Budvaru…
Není to tedy za odměnu?
No tak když říkám, že tam není ta časová souslednost, tak z toho jasně vyplývá, že to nemůže být za odměnu a ani, prostě to vylučuji.
Ministr financí Miroslav Kalousek počítá s tím, že se mu díky reformě veřejných financí podaří teď sestavit rozpočet na příští rok s deficitem 78 miliard korun a dodává.
Já jsem samozřejmě mimořádně spokojen, protože schválená změna rozpočtové legislativy mě umožní předložit rozpočet, který bude vyjadřovat rozpočtové priority vlády a současně udrží deficit pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu.
Slova ministra financí, Miroslava Kalouska. Má už premiér Mirek Topolánek, host dnešních Impulsů, dojednanou podporu pro ten státní rozpočet a budou pro něj hlasovat poslanci Melčák, Pohanka?
Já jsem mimořádně spokojen, že Miroslav Kalousek je mimořádně spokojen. Já bych řekl, že z tohoto pohledu, pokud včera byla schválena, ten komplex těch všech parametrických změn a někdy i systémových návrhů, ten rozpočet, já nechci říct, že je formalita, nicméně my jsme ve vládě už hlavní parametry rozpočtu schválili, my jsme tu zásadní střetovou diskusi, v kterých resortech se bude škrtat a co, tu máme za sebou. Já neříkám, že definitivně. To znamená, pokud byl schválen vůbec ten předpoklad, aby ten rozpočet mohl být sestaven podle těchto parametrů, tak já nepředpokládám, i když jako se mohu mýlit, nějaké zásadní spory, protože ten rozpočet byl víceméně, když někdo hlasoval pro ten vládní reformní balík, tak tím svým způsobem potažmo hlasoval o tom rozpočtu. To neznamená, že prostě nemůžou být problémy s dílčími čísly, ale ty zásadní parametry podle mě mohou být schváleny. Tam je známý mýtus…
Dojednanou tu podporu tedy máte, s Pohankou a Melčákem?
Jednali jsme, já si myslím, že to je trochu per partes. Prostě jednat o rozpočtu v situaci, kdy nemám schválené parametry základní, abych ho mohl sestavit, je nesmyslná diskuse. Chci říct ale, že tady je takový známý mýtus, když Václav Klaus předával vládu prostě levici, tak ten deficit veřejných rozpočtů byl v absolutní hodnotě kolem 170 miliard a z toho byla spousta těch peněz ještě z minulého režimu a když to předával Bohuslav Sobotka vlastně Vlastimilu Tlustému, tak to bylo přes bilion korun a každým schodkem rozpočtu nebo veřejných rozpočtů to každý rok narůstá. To, že nám se podaří zřejmě, pokud se to schválí, obrátit ten trend narůstajících schodků a budeme ho snižovat rok od roku, neznamená, že nebude narůstat absolutně samozřejmě ten dluh. To si myslím, že je trochu nekorektní nebo velmi nekorektní od Bohuslava Sobotky, že používá argument, že bude dále narůstat ten dluh, protože to je zcela samozřejmé, že bude narůstat, když pořád budeme mít schodkové rozpočty. Ale neexistují mechanismy kromě opravdu dramatických, brutálních, které by zabezpečily vyrovnanost rozpočtu a tím samozřejmě nezvyšování celkově toho dluhu veřejných rozpočtů.
Teď počítáte s tím, že rozpočet projde, že ve Sněmovně nebude problém s rozpočtem na příští rok?
To po mě chcete vyjádření, která neumím dát, já taková absolutní vyjádření nedávám. Chci jenom říct, že tím, co jsme schválili včera, jsme schválení rozpočtu v podstatě umožnili nebo umožnili jsme vůbec jeho sestavení, takže nemám v této chvíli žádný signál, že by se někdo stavěl proti tomu rozpočtu, který je predikován tím včerejším schválením.
Když je zřejmé, že první reformní balík projde teď bez problému v Senátu, podepíše jej prezident republiky, stanoví vláda v té nové strategii o přistoupení České republiky k eurozóně, kterou má projednávat v dohledné době, termín stanovení eura na rok 2012?
Tady proběhly médii určité spekulace, diskuse mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí probíhají, my jsme se o tom bavili na poradě ekonomických ministrů. To, že jsme schválili tento balík, to ještě neznamená, že máme střednědobě zajištěno splnění konvergenčních kritérií z hlediska veřejných rozpočtů. K tomu musíme samozřejmě udělat ještě reformu důchodů, reformu penzí a reformu zdravotní, což jsou ty hlavní dva a samozřejmě mít pružnější pracovní trh a všechny ty ukazatele, které dneska torpéduje nebo kritizuje jak Evropská komise, tak naše Centrální banka, tak analytici. Takže stanovovat ten termín v této chvíli bez absolutní jistoty, že se nám to podaří, je trochu nesmyslné, všichni…
Počítáte tedy s tím, že když teď v dohledné vládě, tuším, do měsíce, byste tu novou strategii měli probírat, že tam termín 2012 nebude?
Domnívám se, že tam nebude, myslím si, že s tímto názorem už to bude překládat i ministr financí, protože to je velmi silný impuls v Radiu Impuls stanovit termín, když nemůžu stoprocentně garantovat jeho splnění. Přestože programové prohlášení vlády a ty kroky, které jsou připraveny, pokud se schválí, k tomu vést mohou a tím pádem to datum není úplně vyloučeno, tak mě nepřipadá, ani České národní bance, z hlediska, řekl bych, korektnosti toho přístupu, stanovovat datum jako Vladimír Špidla – 2009 a Bohuslav Sobotka – 2010, no a co se tím datem jako změnilo? Dokud nebudou udělány reformy na výdajové straně rozpočtu a další prostě kroky, které budou střednědobě stabilizovat veřejné rozpočty po tomto krátkodobém, řekl bych, jednokrokové stabilizaci, tak není podle mě možné si s tím datem hrát. Ale to, že jako je plánem…
Kdy je reálné, že to datum bude stanoveno? Váš odhad, kdy by se mohl ve strategii objevit?
Já si myslím, že v příštím roce, tak, jak každoročně se k tomu budeme vracet, pokud ty kroky půjdou dobře a budeme mít určitý výhled, už, řekl bych, schválených legislativních kroků v těch dvou oblastech, tak si myslím, že se k tomu můžeme vrátit a pak se mě zeptejte, pak ta diskuse bude racionálnější, bude naprosto konkrétní a možná budeme schopni to datum stanovit.
Dnešním exkluzivním hostem je premiér, předseda ODS, Mirek Topolánek. začátkem září se má uskutečnit jednání vlády ve Spáleném Poříčí v Brdech, podle informací Tomáše Klvani, a to kvůli možnému umístění amerického radaru. Dá se očekávat od vlády nějaké rozhodnutí?
Já si nemyslím, že v té době může padnout jakékoliv rozhodnutí. Když jsme se bavili o výjezdních zasedáních vlády, to není jediné, tak jsem navrhl, aby bylo v této oblasti, protože jsme počítali s tím, že jako doprovodný program bychom samozřejmě mohli vést nějakou diskusi a nebo bychom mohli trochu cíleně směřovat některé body na zasedání této vlády. Já bych řekl, ta atmosféra tam je velmi excitovaná, někdy naprosto iracionálně a určitě je dobře celou vládu v podstatě zasvětit detailně do těch problémů a navíc samozřejmě jim umožnit i ten bezprostřední kontakt s lidmi, kteří v bezprostředním kontaktu svých obydlí by měli mít tuto radarovou základnu.
Starostové v okolí Brd se podle Novinek.cz začínají už asi smiřovat s umístěním radaru, a po setkání s vládním zmocněncem pro radar, Tomášem Klvaňou, považují kompenzace. Počítá vláda s tím, že když bude umístěn radar, tak starostové obcí dostanou nějaké kompenzace?
Jednou z oblastí, kterou jsme dávno již zadali a která souvisí spíše s diskusí nebo s přípravou projektu na regionální úrovni, v tomto případě se to týká spíše hejtmana Zimmermanna a Plzeňského kraje, nejenom toho Středočeského, tak samozřejmě, že, a já jsem ale nechtěl to nikdy dávat jako protihodnotu, jako že si chceme ty lidi koupit, ale to, že ten region dlouhodobě, protože tam ten vojenský újezd a sovětské rakety prostě vždycky byly, vojenský újezd Brdy a ty okolní obce byly vždycky postiženy poměrně velmi slabou infrastrukturou, řekl bych, dopady strukturálními, nezaměstnaností a celou řadou věcí, ty projekty budou směřovat do těchto oblastí…
Jak velké investice by mohla vláda dát řádově?
Já musím říct, že to neumím takto říct, stejně jako neumím říct, že se starostové smiřují a že je definitivně rozhodnuto. My jsme ve fázi a to je třeba říct, kdy jsme teprve odpověděli poměrně velmi rozsáhle a striktně na návrhy těch dvou smluv z americké strany. Vůbec o tom nemůže být rozhodnuto do té doby, dokud na to nejsou peníze z americké strany, dokud to není vydiskutováno v rámci Severoatlantické aliance, dokud nejsou hotové ty smlouvy. Já mám…
Dá se to stihnout do konce roku, pane premiére?
Já si myslím, že ano, já jsem dostal k dispozici předběžnou zprávu o případných vlivech zdravotních umístění radaru, dále se ty studie provádějí. Já chci, aby je právě prostřednictvím Tomáše Klvani dostávali i ti lidé, i ti starostové.
Neselhává podle vás vládní zmocněnec pro radar, Tomáš Klvaňa? S jeho prací není zcela spokojen místopředseda zelených Ondřej Liška, který to řekl v pondělních Impulsech?
Ono je strašně snadné kritizovat. Tomáš Klvaňa to bral jako velkou výzvu, protože to není jednoduché téma. Já jsem o tom mluvil právě při výročí 21. srpna před Českým rozhlasem, kdy samozřejmě, že v těch Brdech zaznívala ruština, byly tam ty rakety, byly tam ta sila, lidi, když uslyší o tom, že mají být nějací vojáci cizí na našem území, tak si vzpomenou na tu ruskou okupaci nebo sovětskou nebo varšavskou nebo jakou. Já chci říct, že já celou řadu těch racionálních nebo iracionálních důvodů chápu, nicméně my přece jenom jsme v trochu jiné situaci a přece jenom se ti lidi mají možnost prostě dostat ty informace, hádat se s námi, přesvědčovat nás, my budeme přesvědčovat je, to tady přece za bolševiků nebylo.
Ale Klvaňu zapotřebí odvolávat není?
Já pokládám práci Tomáše Klvani za naprosto nadstandardní, protože on je samozřejmě v ohnisku toho odporu nejenom o u těch racionálních výhrad, a taky u zcela jasně organizovaných skupin, které nechtějí nic jiného, a teď já jim nepodsouvám jiné motivy než prostě ty nejlepší, ale každopádně slouží jiným zájmům než českým. A já si myslím, že čelit tomu soustředěnému odporu těch lidí v místě, kteří jsou opravdu neuvěřitelným způsobem naočkovaní a opravdu je třeba s nimi mluvit, tak to je práce, kterou obdivuji, že ji Tomáš Klvaňa vzal a určitě nepočítám s tím, že bych na ni chtěl někoho jiného.
Vy jste prožil letní volné chvíle se svým synem Nicolasem a přítelkyní Lucií Talmanovou. Jaké máte spaní při péči o syna, kolik se vyspíte v noci?
Tak mě ta otázka připadá velmi osobní. Nemám pocit, že bych musel na ni odpovídat, ale odpovím. Musím říct, že spím dobře, protože nespím se synem Nicolasem v jedné místnosti.
To znamená, že se nevyspí Lucie Talmanová.
Ano, to jste odhadl správně.
Říká Mirek Topolánek, premiér. Děkuji, že jste byl hostem dnešních Impulsů a někdy příště na shledanou.
Já děkuji za pozvání, pěkný den.
Diskuze
Poslední články z rubriky
VIDEO: John Bok
Kandidát na ombudsmana John Bok mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českém právním řádu. celý článek
Dagmar Pecková, mezzosopranistka
Mezzosopranistka Dagmar Pecková mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o své práci. celý článek
VIDEO: Josef Dobeš, ministr školství
Ministr školství Josef Dobeš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o začátku školního roku nebo o státních maturitách. celý článek
VIDEO: Martin Bursík, expředseda SZ
Bývalý předseda Strany zelených a exvicepremiér Martin Bursík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdražování elektřiny. celý článek
VIDEO: František Dohnal, prezident NKÚ
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o soudu, který ho zřejmě čeká kvůli údajnému porušení povinnosti při správě cizího majetku. celý článek
VIDEO: Vojtěch Dyk, herec
Herec a zpěvák Vojtěch Dyk mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svých sázkách nebo o iniciativě vyměňte politiky. celý článek
VIDEO: Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje
Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler mluvil hlavně o odstraňování škod po bleskových povodních. celý článek
VIDEO: Olga Špátová, dokumentaristka
Dokumentaristka Olga Špátová mluvila v rozhovoru například o dokumentu o Janu Kaplickém. celý článek
VIDEO: Oldřich Martinů, policejní prezident
Policejní prezident Oldřich Martinů mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o snižování platů u policie... celý článek
VIDEO: Marcel Grün, astronom
Marcel Grün - ředitel pražské hvězdárny a planetária. Popularizátor astronomie a kosmonautiky. celý článek
