Zpěvák skupiny Chinaski Michal Malátný mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls třeba o názvu kapely nebo o pohádkách.
Moderátor (Václav Moravec):
Autopohádky, název, který neodmyslitelně patří ke kapele Chinaski. Před pěti lety vydaly Chinaski první díl Autopohádek, letos objíždějí s druhými Autopohádkami celou republiku. Podle hudebního kritika Josefa Vlčka jsou Chinaski jedna z kapel, která si zaslouží označení nej.
Záznam Josefa Vlčka:
Chinaski jsou jedna z nejúspěšnějších a bez problémů můžeme říct, že i z nejlepších kapel, které se objevily v druhé polovině devadesátých let na české scéně. Myslím si, že to je kapela, která je hodně postavená na textech, to je její největší síla, ale zároveň dokáže napsat takové chytlavé melodie, že ty texty jdou tak nějak příjemně do hlavy. Čili je to typická kapela takových těch hitmakerů lidí, kteří dokáží napsat písničku, která se stane hrozně populární.
Moderátor (Václav Moravec):
Charakterizuje v rozhovoru pro Rádio Impuls kapelu Chinaski hudební kritik Josef Vlček. Začínali jako studentská kapela s názvem Starý hadry. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je právě kapelník skupiny Chinaski, Michal Malátný. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls. Hezký dobrý den.
Host (Michal Malátný):
Dobrý den.
Moderátor (Václav Moravec):
To byla hezká slova. Co vy na to?
Host (Michal Malátný):
No, to mi spadla čelist, teda, to jsem zíral.
Moderátor (Václav Moravec):
Nestává se vám to často, že jste tak chválen nebo…
Host (Michal Malátný):
Ne, ne, ne, vůbec. Vůbec kritika nás nikdy neměla moc ráda. Ale chtěl bych opravit, řekl jste, že jsem kapelník, a to nejsem.
Moderátor (Václav Moravec):
Frontman?
Host (Michal Malátný):
Frontman, dejme tomu frontman.
Moderátor (Václav Moravec):
To se přece dá tak přeložit, ne?
Host (Michal Malátný):
Ne. Prostě kapelník je někdo jinej než frontman.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste nám laikům měl vysvětlit rozdíl?
Host (Michal Malátný):
Rozdíl?
Moderátor (Václav Moravec):
Tak poraďte si s tím.
Host (Michal Malátný):
Tak frontman je ten, kdo stojí front, jakože vepředu, ten kdo je nejvíc vidět, nejčastěji zpěvák, u ACDC třeba kytarista. Ale u nás kapelník je prostě Franta Táborský, kytarista, který vlastně úplně nejvíc vidět není, ale je rozdíl v tom, že tu kapelu někdo musí organizovat zevnitř. Rozumíte. Můžeme tomu říkat jako v divadle, umělecký šéf jsem, dejme tomu, já a organizační šéf, to znamená kapelník, je Franta.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslel jsem si tedy, že to je vlastně jeden člověk.
Host (Michal Malátný):
Ne, ne, ne. U nás to vždycky bylo takhle rozdělený i s Pavlem.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak budu používat to nehezké anglické slůvko. Myslel jsem si, že ho tak automaticky přeložím do toho kapelníka, frontman.
Host (Michal Malátný):
To ne no. Tak frontman, předák?
Moderátor (Václav Moravec):
Máte odbory?
Host (Michal Malátný):
Ne, to nemáme. Ale myslel jsem, jako že jsem vepředu.
Moderátor (Václav Moravec):
Já jsem už zmínil název, se kterým jste začínali, Starý hadry, když jste byli studentskou kapelou. Když se ohlédnete za tou érou studentské kapely a teď to srovnáte s tou profesionální, Chinaski. Po čem se nejvíc stýská, Michale?
Host (Michal Malátný):
Po čem se nejvíc stýská? Tak to je jasný no. Bylo nám o dvacet let míň, tak asi po tom mládí, že jo.
Moderátor (Václav Moravec):
Jenom po věku?
Host (Michal Malátný):
No, zas tak bych to neměnil. Já jsem jako spokojenej, jo. Zase prostě ve chvíli, kdy hrajete pro hodně lidí, tak máte takový možnosti, jako úplně jiný než tenkrát, že jo. Jako já jsem, já nevím. Bylo to jako hezký, bylo to mladý, bezstarostný, ale v podstatě bych to neměnil za dnešek.
Moderátor (Václav Moravec):
V čem jste hledali tehdy nejvíc inspiraci? Ženy, víno, zpěv?
Host (Michal Malátný):
No přesně tak, no. Ženy, víno, zpěv, pak nám přesně do ucha kápnul nebo do oka Charles Bukovsky se svýma knihama a řekli jsme si, ano, vždyť tohle my žijeme, to je přesně ono.
Moderátor (Václav Moravec):
Proto Chinaski?
Host (Michal Malátný):
Proto Chinaski, ano.
Moderátor (Václav Moravec):
Hlavní postava Bukovského knížek. Musíte vy to po těch letech vysvětlovat té mladé generaci často?
Host (Michal Malátný):
Ano, ano, ano. Často se mě na to lidi ještě ptají, nebo v rozhovorech vysvětluji, co vlastně znamená to slovo Chinaski.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdy vy jste držel poprvé knihu Bukovského a která knížka to byla?
Host (Michal Malátný):
Úplně prvního Bukovského jsem četl, před revolucí vyšla kniha Dítě na skleníku, výbor americký moderní poezie, kde je asi třicet básníků a mezi nimi už je od Bukovského pár věcí. To mě hrozně zaujalo a potom ve škole jsem, měl jsem za učitele zpěvu Jiřího Šlupku Svěráka, výborného bluesmana a říkal jsem, hele, to, Bukovský. A on no, teď vyšla od něj knížka Všechny řitě světa i ta má, takže jsem šel, koupil, úplně jsem padnul prostě na zem, dal jsem to klukům a bylo hotovo.
Moderátor (Václav Moravec):
Znamená to, že jste to byl vy, kdo vlastně vytvořil název, byť to napadlo, pokud se nemýlím, Pavla?
Host (Michal Malátný):
Já jsem donesl, donesl jsem do kapely prostě Bukovského, jeho verše a jeho knihy. A Pavla napadlo, že by jsme se mohli po tom jako podle něj jmenovat.
Moderátor (Václav Moravec):
Co se po letech teď čte v Chinaski? Je to stále ještě Bukovský? Nebo donášíte do kapely jiné autory?
Host (Michal Malátný):
Já se musím přiznat, že mě to trochu přestalo bavit. Jako k čemu se vrátím vždycky rád, jsou básničky, ale ty romány nebo ty povídky, už mě to tak prostě nebere, už hlavně ty bohatýrský léta, kdy jsme žili jako vlastně on píše, tak to už je dávno pryč, to bych tady asi neseděl.
Moderátor (Václav Moravec):
Když hudební publicista Josef Vlček charakterizuje délku existence hudebních kapel, tak krom jiného říká.
Záznam Josefa Vlčka:
Většina z nich to přirovnává k manželství. No, to znamená, že prostě lidi se dají dohromady, na začátku je ten vztah hrozně vášnivý, dokonce může dojít i k nějakým sporům, rvačkám a podobně. Musí se přečkat několik krizových období. Ta první krize údajně přichází po třech letech a pak v pětiletých intervalech. Ty kapely, pokud vydrží spolu více než nějakých deset let, tak většinou spolu vydrží až do smrti, jako to manželství.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova hudebního publicisty, Josefa Vlčka, která pronesl nedávno v rozhovoru pro Rádio Impuls. Dají se slova o krizích, první krize po třech letech, uplatnit i na Chinaski, podle předáka Michala Malátného, který je hostem dnešních Impulsů?
Host (Michal Malátný):
Určitě. Tak já nevím, kdy my jsme měli první krizi, ale je fakt, že naší kapelou prošlo přes třicet lidí. A třeba z tý sestavy, která natáčela první desku v roce 1995, tak jsem tam sám, prostě no. Takže ty krize prostě byly a vyřešily se tak, že prostě lidi přicházeli, odcházeli a teď prostě jsme tady pořád ještě, no.
Moderátor (Václav Moravec):
Bylo to dáno tvrdými nároky předáka? Když jste tam před tím byl jenom vy sám? Díváme-li se na to původní složení na té první desce?
Host (Michal Malátný):
To je těžký. Protože za a je to prostě spousta lidí, spousta let a každý prostě odcházel z jiných důvodů, jo. Nebo rozumíte, věděli jsme třeba, že s někým prostě už nechceme hrát a neměli jsme náhradu nebo jsme prostě už o někom věděli nebo jsme prostě mermomocí chtěli jeden čas do kapely holku, tak jsme prostě hráli prostě dva roky s holkou, pak jsme zjistili, že to nejde. To je prostě, čas, to je různý, no.
Moderátor (Václav Moravec):
Platí to, že když ta kapela je, a teď nechci, abyste vyděsil složení stávající kapely. Když ta kapela je známá, je populární, že by se nabízeli lidé sami? Že by chtěli hrát s vámi? Abyste je vyzkoušel?
Host (Michal Malátný):
Tak, po tý loňský tragédii v podstatě hodně lidí se ozvalo a napsalo, že teda by, jako že hrajou dlouho, že mají zkušenosti a že mají i chuť prostě, kdybychom chtěli, takže prostě do toho půjdou. Ale jinak ne, jinak jsem to jako mockrát nezažil. Jako často mi lidi posílají texty písňový a to nejenom jako od loňska, ale už před tím jako jestli bych se na to nekouknul, jestli bych to nechtěl zpívat. A to mě jako docela baví, ale musím říct, že málokdy narazím na něco, co by mě skutečně jako zaujalo tak, že bych to byl schopnej pak nějak zazpívat, no.
Moderátor (Václav Moravec):
Podle čeho vy si vybíráte ty texty od lidí, které jste ochoten vzít v potaz?
Host (Michal Malátný):
To je prostě, to je tak zvláštní alchymie, to vám nejsem schopnej vysvětlit.
Moderátor (Václav Moravec):
To se nedá?
Host (Michal Malátný):
To se nedá. To prostě některej text, tomu prostě věřím každý slovo a neřeknu vám, o čem ten text je.
Moderátor (Václav Moravec):
A scházíte se pak a poznáte toho člověka, který vám ten text poslal? Předpokládám asi e-mailem?
Host (Michal Malátný):
Ano, ano. Teďka mailem prostě jich nejvíc chodí. Ale říkám, jako moc jsem jich neobjevil teda.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls je, no, omlouvám se za to slovo, ale předák skupiny Chinaski Michal Malátný. Vy jste už tady zmínil ten, řekněme, tragický okamžik loňského roku pro kapelu Chinaski, tedy po tragické smrti Pavla Grohmana, ke které došlo zhruba před rokem. Na vás osobně padla tíha psát texty nebo se o to s někým ještě teď budete dělit či už dělíte?
Host (Michal Malátný):
Tak já jsem psal texty vždycky, jo. Dokonce na začátku týhle kapely jsem těch textů většinu psal já. A pak asi před pěti, šesti lety už jsem měl pocit, že jsem se zacyklil, že v podstatě píšu…
Moderátor (Václav Moravec):
Že je vypsáno.
Host (Michal Malátný):
Ano. Že prostě už nevíte, o čem a už ani nemáte chuť prostě. A Pavel to jako prostě pochopil a začal ty texty psát hodně a velice se mu to dařilo, takže na posledních dvou deskách většinu textů má on a já teď prostě musím zase začít jako něco dělat, jo. Ale mě to nevadí, já jsem opravdu za tu dobu zase něco jako zažil a jako mám pár věcí, o kterých bych chtěl zpívat. No dáváme to teďka dohromady.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak bude ještě letos ta nová deska? Protože vy už jste na začátku roku řekl, letos to nevypadá.
Host (Michal Malátný):
Tak my jsme s klukama domluvený, že letos určitě nebude, jo. Ale nikdy neříkej nikdy. Protože je fakt, že jako všichni nosíme nějaký nápady, byli jsme i nedávno na soustředění, David Koller nám půjčil svoji chalupu, tak jsme tam odjeli a tam jsme prostě skoro týden hráli. Je fakt, že jsme vypili trochu víc vína, než jsme složili písní, ale odjížděli jsme, myslím, z toho velice jako překvapený mile, že teoreticky ta deska by letos, myslím, mohla být, ale my si na ní opravdu chceme dát jako záležet, jo. Protože si myslím, že tak jako docela se čeká, s čím teďka jako vlastně přijdeme, jo.
Moderátor (Václav Moravec):
A s čím přijdete?
Host (Michal Malátný):
Tak rozumíte. My jako žádnej kotrmelec neuděláme. Furt to budou písničky na tři, čtyři akordy. Ale přece jenom jsme starší, tak něco jsme se možná naučili, něco jsme odehráli, tak já se na tu desku těším, no. Protože my z těch písniček, co jsme teda dělali ten minulej týden, tak mě překvapilo, že většina z nich byla rychlejch a vůbec ne smutnejch, čehož jsem se nejvíc bál, jo. Že vlastně po tom našem jako šíleným zážitku, že prostě se v tom budeme jenom prostě hrabat a nípat a budeme prostě brečet a brečet, ale zatím to tak prostě nevypadá.
Moderátor (Václav Moravec):
Dá se tedy říci, že většina muziky je už na světě? Chápu-li to správně, že teď napsat texty?
Host (Michal Malátný):
To je hrozně těžký, jako. Zkoušeli jsme třeba, dvanáct písniček už máme, dejme tomu, do různý míry jako dodělaný, ale na některý desky jsme vybírali třeba z pětatřiceti, jo. Takže…
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že ještě nám dalších dvacet...
Host (Michal Malátný):
Že ještě nás čeká spousta práce.
Moderátor (Václav Moravec):
A další soustředění?
Host (Michal Malátný):
No jistě, to máme ještě do konce prázdnin ještě dvě soustředění připravený. Ale rozumíte, jo. Nás v podstatě nic netlačí, jo. Žádná smlouva, my prostě ve chvíli, kdy budeme přesvědčený, že máme minimálně deset nebo dvanáct písniček, který jsou fakt dobrý a stojí za to natočit, tak prostě jdeme do studia, natočíme to a co nejdřív to vydáme. Řekli jsme si s klukama, že neuspěcháme to, letos nebudeme to schválně masírovat jako, aby byla co nejdřív ta deska, takže plánujeme ji až příští rok, ale přijíždím, právě jsem se vrátil ze soustředění jako velice dobře naladěnej, optimisticky, že mě to fakt jako bavilo a přišlo mi to dobrý.
Moderátor (Václav Moravec):
Když Michal Malátný, který je hostem dnešních Impulsů, zmínil tu, řekněme, pauzu pěti let, kdy to byl Pavel, který se chopil toho nelehkého úkolu psát texty a, řekněme, způsobit vaše odcyklení. Prospělo těch pět let? To znamená, najde člověk zásadní posun v tom, aby se neopakoval a aby nevykrádal sám sebe?
Host (Michal Malátný):
Přesně. Já jako nejsem schopnej si sednout ke stolu a z čistý vody prostě psát texty, jo. Já k tomu musím vždycky mít zážitek, něco prostě vidět, slyšet, někam jet, prostě něco prostě zažít a z toho jsem schopnej psát. A to se mi v poslední době prostě daří a jako jel jsem na to soustředění s tím, že jsem si říkal, ježíš to bude špatný, protože kluci budou naštvaný, že jako nic nevezu. Ale já jsem přece jenom něco dovezl a z toho, co jsem dovezl, tak mě hrozně potěšilo, jak se jim to líbilo, takže jako mám jako motivaci a mám i jako chuť do toho.
Moderátor (Václav Moravec):
A viděl byste kapelu, která nechválí svého předáka? Byť to není kapelník?
Host (Michal Malátný):
Jo, to si nemyslete, jako. To si nemyslete, mezi šesti chlapama že se tam plácáme po zádech, jo. To prostě oni mě dokážou velice jako uzemnit.
Moderátor (Václav Moravec):
Když hudební kritik Josef Vlček charakterizuje Michala Malátného, předáka kapely Chinaski, tak přináší krom jiného i tato slova.
Záznam Josefa Vlčka:
Já si myslím, že Michal Malátný není nijak zázračný zpěvák, ale je výborný interpret. To znamená, že dokáže tlumočit ty texty tak, že člověk mu rozumí, člověk ho chápe a většina lidí s ním potom i souzní, to je hrozně důležitý. To je daleko lepší než umět vytáhnout tříčárkovaný C.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova hudebního kritika Josefa Vlčka v rozhovoru pro Rádio Impuls. Jak sám Michal Malátný, host dnešních Impulsů, přemýšlí nad tím, co je vlastní hlavní stránkou jeho jako interpreta, té muziky, kterou děláte? Přemýšlíte nad tím nebo vám je to šumafuk?
Host (Michal Malátný):
To je těžká otázka. Tak asi o tom přemýšlím, no. Přece jenom jsem jako vystudovanej herec a s tímhle nějak nás učili trochu pracovat a pokud člověk si chce stoupnout na jeviště nebo na pódium před lidi, tak vlastně o tom musí přemýšlet, že jo. Ale …
Moderátor (Václav Moravec):
Ale zároveň to nebezpečí šarže.
Host (Michal Malátný):
Přesně tak. A já zároveň na druhou stranu jako chci, aby to vypadalo úplně co nejpřirozeněji, takže jako já v podstatě se jako programově na to snažím úplně kašlat vlastně, jo. Jako já jsem v podstatě velice uzavřenej člověk jako v soukromí, špatně se seznamuju s lidma prostě, ale když můžu vylízt na to pódium, tak to je prostě chvíle pro mě, kdy se můžu, kdy mi může rupnout v bedně, kdy se můžu úplně zbláznit a to mě jako prostě strašně baví, jo. Ale jako nepřemýšlím o tom jako předem, že bych si budoval prostě jako a co, jako že by, ještě vymyslet něco a támhle. Ne, nechávám tomu úplně prostě volnej průběh. Někdy to prostě nejde, no. Někdy po koncertě mi kluci řeknou, ať se teda jako koukám jako vzchopit a že to bylo hrozný a někdy zase jsou nadšený, no. Ale tak no.
Moderátor (Václav Moravec):
Dá se říct, že kapela sama je vaším největším kritikem? Nebo existuje ještě někdo zvenčí mimo kapelu, koho byste označil za největšího kritika a jehož…
Host (Michal Malátný):
Nikdo mě nenapadá. Tak samozřejmě naše holky, naše přítelkyně, že jo. Ale tak to je jiná kategorie. Ale myslím si, že v kapele jsme sami sobě největšími kritiky.
Moderátor (Václav Moravec):
Když jsme zmiňovali psaní textů, které teď je před vámi a je to jeden z vašich hlavních úkolů. Vy jste nedávno řekl, že byste si přál možná, aby s vámi začal na textech spolupracovat textaři Michal Horáček. Našel jste tu odvahu ho oslovit?
Host (Michal Malátný):
Ne, to ne. Nenašel, ale jakože by začal spolupracovat, já prostě ho jako textaře obdivuju, už se mi podařilo se slovenskou kapelou EMT Smile nazpívat jeden text pana Horáčka a myslím si jako neskromně, že by mi ty texty slušely. Takže kdyby náhodou prostě měl pro mě nějakej text, tak po něm okamžitě skočím. Ale není to tak, že bych panu Horáčkovi volal nebo mu psal maily.
Moderátor (Václav Moravec):
Když vezmu jeho předposlední album a nechám stranou lyrikál Kudy kam, tak Michal Horáček, zatím nejste žena, protože ta jeho poslední deska, ta byla výhradně pro ženy, tak možná máte šanci, jste v řadě.
Host (Michal Malátný):
Jo? Tak mě by to potěšilo.
Moderátor (Václav Moravec):
A vy, když se podíváme na to, že přece jenom tam máte spolupráci, například Jan Jiráň, Autopohádky, které jsem zmiňoval v úvodu, projekt, se kterým teď v těchto letech jste především spojováni jako Chinaski, tak přece spolupráce s Honzou Jiráněm, to taky asi znamenalo, že vy jste ho oslovili nebo ne?
Host (Michal Malátný):
Tak my ještě jako studentská kapela na DAMU jsme byli hosty v Ypsilonce, tam vlastně jsme se nějakým způsobem seznámili a pak po letech prostě přišel Honza Jiráň a říká, nazdar kluci, já vás tak sleduju, nechtěli byste udělat něco pro děti? A my jsme řekli, no hurá, jasně. A co? A Honza řekl, no to si vyberte sami, že jo. Takže úplně ideální fantastická situace. Takže prostě Pavel, Pavel Grohman si vzpomněl na svoje milovaný pohádky z dětství a bylo okamžitě rozhodnuto, no.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslím, že na Autopohádkách vyrůstalo mnoho lidí.
Host (Michal Malátný):
Já jsem je do té doby neznal.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste je neznal?
Host (Michal Malátný):
Ne, vůbec. Ale jsem z nich teda nadšenej musím říct, že mě to hodně baví a řeknu takovou zajímavost. Březen, duben jsme jeli turnaje po divadlech s Autopohádkama a v půlce března mi přišel mail od Jiřího Marka juniora. Jiří Marek napsal Autopohádky, mimo jiné napsal Hříšné lidi města pražského, třeba, a tak jeho syn, Jiří Marek junior, nám napsal mail, že teda to sleduje, jak to děláme a že by hrozně rád přišel do Brna se podívat na představení a že má kousek od Brna vinařství se sklepama a že musíme určitě za ním zajet.
Moderátor (Václav Moravec):
Tak je mi jasné, kde bude to druhé soustředění.
Host (Michal Malátný):
Takže my už jsme tam za ním byli a musím říct, že to bylo teda strašně příjemný. Strávili jsme tam jeden večer teda. Ale víno měl skvělý a spoustu krásnejch historek a vzpomínek na svýho tatínka a dokonce jsme ho přemluvili, protože pan Jiří Marek junior vystudoval scenáristiku na FAMU před lety, kdysi. Potom to nedělal, ale vystudoval to. Tak jsme ho přemluvili, že pokud budeme dělat další díl Autopohádek, takže dvě pohádky by tam byly od jeho otce. A tu třetí, že by nám napsal novou, že by byla úplně zbrusu nová, udělaná jenom pro nás.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že ona série Autopohádek s největší pravděpodobností bude mít pokračování i právě u rodiny Marků. Tedy že se do toho vloží junior.
Host (Michal Malátný):
Ano. Tak rozhodně pokračovat chceme, protože v tý knížce je těch pohádek patnáct a v podstatě většina z nich je, z nich jde zítra natočit rovnou, jo. Jako jsou fakt pěkný. Takže pokud jsme teda měli tu šanci poznat pana Marka juniora, tak jsme okamžitě řekli. Totiž on to v tom sklípku sám jako říkal. No já už nosím v hlavě moře let jednu pohádku. A my jsme říkali, Jirko, napiš ji a my ji budeme hrát.
Moderátor (Václav Moravec):
Michal Malátný, host dnešních Impulsů. Děkuji, že jste přijal pozvání do dnešních Impulsů, že jste byl mým hostem a těším se někdy příště na shledanou a držím pěsti Chinaski.
Host (Michal Malátný):
Já moc děkuji za pozvání a mějte se taky hezky. Na shledanou.
Poslední články z rubriky
Pověřený ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR René Poruba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o opravě zvlněné dálnice u Ostravy. celý článek
Ministr zemědělství ODS Petr Bendl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o cenách potravin po zvýšení nižší sazby DPH o čtyři procenta. celý článek
Předseda Senátu Milan Štěch mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o přímé volbě prezidenta republiky. celý článek
Policejní prezident Petr Lessy mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o odchodu policistů. celý článek
Pražský primátor Bohuslav Svoboda mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém zvolení šéfem pražské ODS. celý článek
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o spotřební dani na víno. celý článek
První náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška mluvil o problémech s vyplácením sociálních dávek. celý článek
Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o české půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura. celý článek
Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě vysokého školství. celý článek
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě zdravotnictví. celý článek