Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o rekonstrukci muzea.

Moderátor (Václav Moravec):
Necelý rok zbývá do chvíle, kdy se pro návštěvníky zavře hlavní budova Národního muzea v Praze na Václavském náměstí. Během čtyřleté rekonstrukce Národní muzeum nově zpřístupní prostory v suterénu, v kopuli otevře vyhlídku a tunelem se propojí s budovou bývalého Federálního shromáždění, kterou Národní muzeum už spravuje. Časový plán rekonstrukce přibližuje generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš.

Host (Michal Lukeš):
Budova bude pro veřejnost definitivně zavřena k 30.6. nebo v červnu roku 2011, protože se musí ještě rozebrat ta expozice následně a vlastní stavba potom začne, doufejme, na přelomu let 2011 a 12 a měla by trvat do června 2015 a doufáme, že začátkem roku 2016 by potom mohlo být otevřeno nové Národní muzeum, které bude mít absolutně nové expozice.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls koncem června slova generálního ředitele Národního muzea v Praze Michala Lukeše. Národní muzeum získá rekonstrukcí dvojnásobnou výstavní plochu proti dnešku, bude moct vystavit hodně exponátů, které jsou teď v depozitářích. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je právě generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. Děkuji, že jste po čase přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.

Host (Michal Lukeš):
Děkuji za pozvání, hezký den.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili díky vám, našim posluchačům. Ty otázky v průběhu dne přicházely prostřednictvím sms zpráv na číslo 774 999 888. Ale pokud se chcete ještě na cokoliv zeptat šéfa Národního muzea v Praze Michala Lukeše, stačí, když pošlete své otázky ve formě sms zpráv na naše číslo. Ještě jednou opakuji, 774 999 888. Pane řediteli, které skvosty nebo unikáty nemůžeme vidět jako veřejnost kvůli tomu, že hlavní budova Národního muzea v Praze je v havarijním stavu a proto příští rok začne její rekonstrukce?

Host (Michal Lukeš):
Tak těch exponátů je opravdu celá řada. Ono to není pouze o těch jednotlivostech, ale je to především o tom, když vezmete například historickou expozici, tak na Národním muzeu naprosto chybí, máme tam pouze expozici pravěku, z přírodních věd máme vlastně jenom části, takže v těch, třeba z toho pravěku máme vystaveno nebo starověku máme vystaveno docela podstatnou část, ale chybí naprosto 19. století, chybí doba Lucemburků, chybí dějiny sporty, chybí dějiny divadla a my vlastně nebudeme budovat potom jednotlivé malé expozice, ale budeme mít právě veliký příběh dějin a přírodních věd a v tom potom pochopitelně vystavíme vlastně předměty, které jsou dneska v depozitářích a také to není pouze o tom prostoru, ale také o bezpečnosti té budovy. Takže například doteďka nevystavujeme originál opukové hlavy keltské z Mšeckých Žehrovic, asi jeden z nejvzácnějších exponátů a ten například návštěvníci muzea potom uvidí. Ale například v tom sportu máme veliké množství různých trofejí a medailí a zajímavých záležitostí, tak to všechno vlastně bude vystaveno. Ale jak říkám, ta budoucí expozice není o jednotlivostech, bude to prostě o velikém příběhu.

Moderátor (Václav Moravec):
Je to tak, že ty některé vzácné unikáty a jednotlivosti zkrátka právě nemůžete vystavovat, protože pojišťovny nejsou ochotny uzavřít smlouvu i kvůli bezpečnostním opatřením v té havarijní budově?

Host (Michal Lukeš):
Pojišťovny nejsou ochotny, aby byly ochotny uzavírat smlouvy za velkých sum finančního plnění, ale pochopitelně my také si to vůbec netroufneme, protože těm předmětům prostě nedáme bezpečnost. Ta budova, já už jsem to, myslím, že tady u vás říkal před dvěma lety, prostě nefungují požární hydranty, okna vypadávají během větru, to znamená, že nesplňuje základní standardy a my když děláme unikátní výstavu, vystavujeme unikátní záležitosti, jako byla třeba Věstonická Venuše nebo Mnichovské dohody, tak to vlastně všechno řešíme lokální ochranou, to znamená, že jsme nakoupili řadu trezorových vitrín a chráníme přímo ten konkrétní předmět. Ono to také není pouze o ukradení, ale o klimatu a tak dále, ale ta budova jako taková v současné době vlastně nesplňuje parametry vůbec pro vystavení téměř ničeho unikátního.

Moderátor (Václav Moravec):
Pokud se nemýlím, tak při té víc než čtyřleté rekonstrukci zmizí z oné fasády Národního muzea v Praze pověstné kulky a díry, které tam zůstaly po…

Host (Michal Lukeš):
Ne, já myslím, že nezmizí. Zaprvé oni podle mě ani nemůžou, protože ta fasáda, vlastně ta originální fasáda z 19. století byla poškozena tím kulometem nebo tou střelbou, to znamená, ať to budete dělat jakkoliv, tak vždycky tam nějaký odstín jiný trošičku uvidíte, protože to už je nenávratně pryč. A my se ani nebudeme nějak razantně snažit, diskutovali jsme o tom, nějakým to způsobem to kašírovat začišťovat. Naopak já si myslím, že tam ty střely zůstanou a naopak jsme začali diskutovat o tom, že by se vlastně někde kolem Národního muzea na schodišti nebo na té podestě měla objevit nějaká pamětní deska nebo památníček, který by vlastně osvětloval především mladší generaci a turistům, co se tady vlastně v roce 68 stalo.

Moderátor (Václav Moravec):
Bude to tedy součástí té rekonstrukce, že ta fasáda má pro český, respektive československý národ opravdu symbolický význam, protože se v té fasádě…

Host (Michal Lukeš):
Já se osobně k tomu přikláním, že by to tam mělo býti zmíněno a proto jsme vlastně k tomu 68. před vlastně dvěma lety dělali velikou výstavu, která vlastně se přesunula z muzea i před muzeum a upozorňovali jsme na to, že muzeum je takovým symbolem té okupace. Samozřejmě není to ten hlavní bod, ale je to nejviditelnější záležitost, takže já si myslím, že by to zachováno býti mělo, aby se nezapomínalo.

Moderátor (Václav Moravec):
A zhruba rok před zahájením samotné rekonstrukce jaká jsou ještě neznámá místa či otazníky, které s tou rekonstrukcí především souvisejí?

Host (Michal Lukeš):
Tak já myslím, že žádná jako velká překvapení a velké neznámé nebudou. My jsme se vlastně, tu rekonstrukci připravujeme už skoro dva roky intenzivně, protože ono to není pouze o té stavbě, my tu budovu musíme vystěhovat, museli jsme proto dostavět depozitáře, vybavit je a na tom se všem intenzivně pracuje. Ale především je to veliká budova, je to národní kulturní památka a my jsme se velice pečlivě soustředili na různé průzkumy, na pasportizaci umělecko-řemeslných prvků, museli jsme si vlastně udělat studie a sondy, jestli vůbec půjdou ty budovy propojit tou podzemní cestou. Takže snad jsme se velice pečlivě připravili. Ale na druhou stranu je to prostě budova z roku 1891, je to jedna z největších budov v Praze, je národní kulturní památkou, tak určitě nás nějaká překvapení čekají, ale já doufám, že ne žádná negativní. Protože my jsme si od začátku dávali tu tezi, že aby to všechno potom proběhlo v pořádku, tak ta přípravná fáze musí být velice pečlivá. Takže nevidím žádné veliké překvapení. Já tady nechci klepat, oni to technici rádi nemají…

Moderátor (Václav Moravec):
Klidně si zaklepejte tady. Jsme tolerantní.

Host (Michal Lukeš):
Že žádná velká překvapení nebudou, negativní.

Moderátor (Václav Moravec):
Michal Lukeš právě klepal na dřevo našeho stolu. Náklady na rekonstrukci Národního muzea v Praze včetně vybudování tunelu mezi tou hlavní budovou Národního muzea a budovou někdejšího Federálního shromáždění, které je součástí Národního muzea v Praze, tak mají přijít na necelé čtyři miliardy korun. Spolu s přípravou a stěhováním se pak ta rekonstrukce vyšplhá bratru na nějakých 4,5 miliardy korun, pokud se nemýlím. Tady jsou slova dnes už bývalého ministra kultury Fischerovy úřednické vlády Václava Riedelbaucha:

Záznam Václava Riedelbaucha:
Je to skutečně posychrováno, každý ministr rozumný to bude hlídat. Tam dám ruku do ohně.

Moderátor (Václav Moravec):
Dával ruku do ohně 22. června dnes už bývalý ministr kultury Fischerovy vlády Václav Riedelbauch v souvislosti s financováním a garantováním celé té rekonstrukce. Financování rekonstrukce vychází z programu péče o národní kulturní poklad, který vláda schválila v roce 2006. Ten vládní program platí několika českým státním kulturním institucím rekonstrukce nebo novostavby jejich sídel. Pane řediteli, chápu to správně, že se samotnými penězi, s těmi 4,5 miliardami korun, nemůže být problém, že ty peníze prostě vy máte a nepřijdete o ně?

Host (Michal Lukeš):
Ale tak já tady nechci klepat na dřevo, to už by bylo opakování. Nikdy neříkej nikdy, já samozřejmě nevím, jestli se nemůže stát něco negativního, třeba také náš stát krachne jako Řecko a nebude vůbec na nic. Ale na druhou stranu ta finanční část byla dlouho připravována, myslím, že byla připravována velice pečlivě, byla komunikována vlastně napříč politickým spektrem, ty vládní usnesení přijímalo několik vlád. Vlastní podpisy těch investičních formulářů podepisoval minulý a současný ministr financí pan Kalousek a já si myslím, že je snad celé politické spektrum přesvědčeno o tom, že ta budova opravdu rekonstrukci potřebuje a zatím nemám žádné rezonance, že by ty finanční prostředky někdo nějakým způsobem zpochybňoval. Ono by vlastně už také v tomto momentu nebylo pouze zpochybnění těch finančních prostředků, ale už byly podstatné části vynaloženy a byla by to také mařená investice. Ale hlavně ta budova, jak jsem říkal, je opravdu ve špatném technickém stavu a ona pokud se opravdu, já už jsem to říkal před několika lety, ona pokud se nezačne velice rychle opravovat od toho roku, tak stejně bude muset být z bezpečnostních důvodů zavřena a to si myslím, nikdo si nemůže dovolit. My vedle toho, že ji připravujeme na rekonstrukci, tak taky ji stabilně vlastně se snažíme udržet v provozu. Když kdo kolem muzea jede, tak vidí různé ochranné sítě, podpůrné prostředky. Když se podívá nahoru, vidí různě barevné balustrády a tak dále, to jsou všechno dočasná opatření, aby vůbec ta budova fungovati mohla, takže to je prostě otázka její existence. A ještě bych doplnil jednu věc, že vlastně do toho je, do té velké sumy jsou zahrnuty ještě dvě podstatné věci a to je částečná úprava, oprava té budovy nové, Federálního shromáždění, což je asi 160 milionů korun a zároveň vlastně v té sumě jsou i veškeré nové expozice a vlastně nové vybavení té budovy, které samozřejmě také je velice zastaralé.

Moderátor (Václav Moravec):
Jaká je garance, krom vašeho českého slova, že se ona rekonstrukce, ta celková částka nějakých 4,5 miliardy korun, nemůže zvýšit, chtěl jsem říct, zdvojnásobit, protože znáte to, jak to v Česku chodí se stavbami, že původně je nějaký projekt na nějakou částku, pak se začne stavět a zjistí se, že se to daleko víc prodraží.

Host (Michal Lukeš):
No ta garance je v té pečlivé přípravě. Já třeba dám příklad, nám se nakonec podařilo, my jsme soutěžili o generálního projektanta té budovy a původně to vypadalo, že budeme projektovat téměř 200 milionů korun, nakonec ten projekt stojí necelých 60 milionů korun včetně daně, a to právě velice pečlivě připravený výběrovým řízením. My se samozřejmě pak...

Moderátor (Václav Moravec):
Znamená, že jste ušetřili nějakých 140 milionů korun jen na projektu.

Host (Michal Lukeš):
Což je ohromná suma. My se samozřejmě snažíme velice pečlivě připravit ten tendr na toho stavebního zhotovitele tak, aby ta suma šla také dolů a potom snad není to první akce, kterou Národní muzeum realizuje, já připomenu, že jsme v posledních letech pod mým vedením dělali České muzeum hudby, opravili jsme Národopisné muzeum a v minulém roce jsme opravili za více než 300 milionů korun Památník na Vítkově a udělali z něj vlastně Muzeum státnosti a vždy jsme ty rozpočty ne zdvojnásobili, ale vždycky jsme je drželi, někde jsme dokonce i ušetřili.

Moderátor (Václav Moravec):
Když říkáte, že jste jen na samotném projektu generální rekonstrukce budovy Národního muzea v Praze ušetřili nějakých 140 milionů . . .

Host (Michal Lukeš):
Víc než 140 milionů korun...

Moderátor (Václav Moravec):
Tak, zůstanou vám ty peníze a budete je moc dát třeba do lepšího zabezpečení sbírek nebo je jasné, že když ty peníze ušetříte, tak. . .

Host (Michal Lukeš):
Ty prostředky jsou převoditelné, to je vlastně registrované jako jeden veliký celek, že samozřejmě to, co my ušetříme, tak já budu hodně se snažit o to, co se ušetří na stavbě, mělo by se dáti především do expozic. Já jsem tady zdůrazňoval, že ty finance nejsou pouze na opravu té budovy, ale muzeum bez toho vnitřku je vlastně mrtvý dům, takže my se v současnosti nepřipravujeme pouze tu stavební rekonstrukci, ale zároveň intenzivně pracujeme na vlastně expozicích, na scénářích, libretech tak, aby vlastně to muzeum zároveň s tou rekonstrukcí prostě ožilo, bylo opravdu moderním muzeem a nejenom krásně opravenou historickou památkou.

Moderátor (Václav Moravec):
Ale to je hezká motivace. Když tak ušetříte, oním vysoutěžením a samotnou rekonstrukcí, když ji nebudete tedy šidit, tak vám ty peníze zůstanou na expozice, to je pro vás velmi dobrá motivace, aby ta rekonstrukce byla co nejlevnější.

Host (Michal Lukeš):
Jako bez pochyby, tak samozřejmě, samozřejmě ono je vždycky o jednání, ono je to o nějakém sledování těch prostředků, ty prostředky se taky uzavírají z roku na rok, takže to není tak úplně jednoduché. Já tedy nechci zdržovat, ale ptal jste se mě na garanci, jestli se to nemůže prodražit. Já vám to samozřejmě stoprocentně slíbit nebudu, ale říkám, naše zkušenosti a snad i naše reference svědčí o tom, že se, že to umíme a že pro to uděláme všechno, aby se to neprodražovalo a proto sem také hovořil o té velice, velice pečlivé přípravě, protože mnohdy se ta příprava odflákne, jsou určité politické tlaky, aby to bylo rychle, ale já si prostě myslím, že ty přípravné … jsou velice podstatné jak pro kvalitu toho díla, tak samozřejmě pro to, aby ty peníze se nenavyšovaly.

Moderátor (Václav Moravec):
Vyrozuměl jsem správně z vašich slov, že ještě není rozhodnuto o tom generálním dodavateli na rekonstrukci. . .

Host (Michal Lukeš):
Ne, ne, rozhodnuto není a ani rozhodnuto být nemůže, protože mys samozřejmě budeme soutěžit až v momentě, kdy bude hotový projekt a jak už jsem tady říkal, vy jste to trošičku tady tu chronologii taky řekl, na podzim doufám, že budeme mít stavební povolení a teda to znamená projekt k tomu stavebnímu povolení a začátkem příštího roku by měl být realizační projekt té rekonstrukce a na základě tohoto projektu potom budeme vypisovat výběrové řízení na zhotovitele té stavby a uvidíme, jakým způsobem to dopadne a snad to dopadne všechno dobře.

Moderátor (Václav Moravec):
Nemáte těžké spaní nebo těžkou hlavu z toho, že vy jste před časem, když jste byl hostem Radia Impuls říkal, že byste si přál, aby ruku v ruce šla nejen rekonstrukce Národního muzea v Praze, ale také vyřešení magistrály, rozumějme dostání magistrály pod zem, což byl zase projekt magistrátu, navíc který byl signován i s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Pavel Bém a vy jste se na tom dohodli, teď stále není ještě jasno, jestli na tu samotnou magistrálu a svedení magistrály pod zem budou peníze. Další věc je, co se bude dít po komunálních volbách v Praze. Nemáte z toho těžkou hlavu, že nakonec mohou jít ne ty dva projekty paralelně, což jste si přál, ale každý jinou cestou, protože vy budete rekonstruovat a magistrát, zvlášť třeba po pádu tunelu Blanka nebo propadech tunelu Blanka nebude mít peníze na to, aby stavěl další tunely.

Host (Michal Lukeš):
Tak jestli můžu, jestli vás můžu trošku poupravit, poopravit. Ono to není projekt pouze magistrátu, ono je v podstatě naopak projekt spíše státní. My jsme se v podstatě dohodli, já jsem v podstatě nebyl ten určující člověk, já jsem byl jenom člověk, který nějakým způsobem se ho snažil hýbat dopředu a argumentovat, ale na tom memorandum se podílel předseda vlády, ministr kultury, ministr dopravy a primátor hlavního města Prahy a samozřejmě všichni okolo zainteresovaní a naopak bylo rozhodnuto, že v podstatě většinu těch nákladů nese stát, 80 procent té přeložky nese stát, to znamená, že stát by se měl prostřednictvím Ministerstva dopravy postarat o ty tunely jako takové. . .

Moderátor (Václav Moravec):
No ale stejně se bude škrtat.

Host (Michal Lukeš):
A Praha by se potom měla postarat o ten zbytek těch 20 procent těch pozemních úprav. To je momentálně ve fázi, že je vlastně hotová smlouva mezi Prahou a státem, mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a magistrátem, je hotový investiční záměr, který zpracovalo Ministerstvo dopravy, který je vlastně vůdčím nebo respektive vůdčím partnerem té věci a odcházející ministr dopravy to ještě jednou chtěl nechat schválit vládou a momentálně podle mých informací ten projekt na té vládě leží a současná vláda se mu bude nějakým způsobem muset věnovat. Já chápu, že je ekonomická krize, chápu, že to všechno může dopadnout různě, ale na druhou stranu ty argumenty, které já jsem tu říkal před dvěma lety, pořád platí a já je tady teďko nechci opakovat, ale opravdu si pořád myslím, že o tom, že magistrála zmizí, je snad všeobecně rozhodnuto. Ona tam prostě nepatří a o tom, že by se to mělo stát vlastně v rámci rekonstrukce Národního muzea ty argumenty jsou velice logické a to, že to budeme odkládat, to neznamená, že se to zlevní, spíše naopak a také to neznamená, že to bude efektivnější a užitečnější, protože potom ještě projekty půjdou rozdílně tak naopak přinesou další problémy, nehledě na to, že mi trošku zvedáme prst a bojíme se toho, že pokud by se udělaly krásné nové soumuzee, jak já říkám, to znamená opravená historická budova propojená s tou budovou novou, zevnitř nové expozice, a následně potom několik let by začala veliká stavební aktivita okolo, že by tam vlastně to nové muzeum začalo poškozovat jak technicky, tak návštěvnicky.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem Radia Impuls je dnes generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. Výstava Beatlemanie, ta připomíná v Českém muzeu hudby jednu z nejslavnějších kapel historie, tedy Beatles, jedním z největších lákadel jsou čtyři voskové figuríny, vypůjčené z Muzea The Beatles Story v Liverpoolu, ředitelka Českého muzea hudby Dagmar Fialová vysvětluje, jak muzika Beatles v 60.letech ovlivnila mladé lidi v někdejším Československu.

Záznam Dagmar Fialové:
V 69. roce vyšly dvě jejich desky, dostávaly se sem samozřejmě přes Radio Luxemburg, které se poslouchalo od 60.let a dostávaly se samozřejmě různými nahrávkami ať už pašovanými nebo dovezenými prostě těmi lidmi, kteří se v 60.letech po Pražském jaru mohli dostat nebo v rámci toho uvolnění 60.let mohli dostat na Západ.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls slova ředitelky Českého muzea hudby Dagmar Fialové. Zasáhla Beatlemanie nebo vyrůstal na Beatles i ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš?

Host (Michal Lukeš):
Částečně ano, ale v takové té další vlně. Já už jsem to myslím někde říkal, protože samozřejmě Beatles a Beatlemanie ovlivnily zhruba generaci našich rodičů a mých rodičů, ale mě k Beatles přivedli potom mí rodiče, když tuším, že někdy v polovině 80.let se znovu do kin vrátily ty známé filmy Help a Perný den a mě na to tenkrát maminka vzala a trošičku prožívala to svoje mládí, tak já jsem se vlastně . . .

Moderátor (Václav Moravec):
Tím jste načichl…

Host (Michal Lukeš):
Já jsem tím načichl, dostal jsem se na vlnu Beatles, začal jsem právě, vyhrabal jsem ty pašované desky, které doma někde byly a přehrál jsem si je tenkrát, byly i magnetofonové kazety a tak já jsem se k Beatles dostal, že vlastně, a to byl takový ten senzitivní věk, 14, 15, 16 let, když jsem byl starý, takže částečně jsem na těch Beatles vyrůstal, ano.

Moderátor (Václav Moravec):
Vyšel ten tah Českého muzea hudby, které pod vás spadá a máme víc než měsíc od zahájení této výstavy.

Host (Michal Lukeš):
Já myslím, že vyšel, zatím je to nejnavštěvovanější výstava, kterou jsme v Českém muzeu hudby udělali, já jsem si, jak jsem vám říkal předtím, neudělal tu přesnou statistiku, ale zhruba kolem 12 tisíc návštěvníků už ta výstava měla a myslím si, že je o ní vědět a hlavně je o ní slyšet a ono se to povedlo a na druhou stranu ono to není pouze jenom marketingový tah, my jsme vlastně v nějakých našich koncepcích taky říkali, že České muzeum hudby by nemělo být pouze o klasické muzice, mělo by se trošku obrátit i na současnou hudbu. My jsme založili jsme oddělení, které se věnuje dokumentaci soudobé hudby a ti Beatles jsou vlastně naopak takoví konzervativní krok, protože vlastně Beatles jsou podle mě takový zlom co se týká populární hudby, ale zároveň jsou dneska klasika, takže je to vlastně jedna z prvních takových výstav, které se té moderní muzice věnují a zatím to funguje a říkám zapadá to do takové koncepce komunikace toho Českého muzea hudby do budoucna.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Michal Lukeš):
Já děkuju za pozvání, krásný den.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. stem středečních Impulsů pak bude vedoucí studentské iniciativy Inventura demokracie, budeme probírat politiku s Tomášem Drážným.

 

 

 

Poslední články z rubriky