Karel Gott, zpěvák - 1.díl rozhovoru
PODOBNÉ ČLÁNKY
13. července 2009 18:20
Zpěvák Karel Gott v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně bilancoval svou pěveckou kariéru.
Moderátor (Václav Moravec):
Na Karlu Gottovi odrostlo několik generací. Karel Gott sedmdesátiletý. Téma, které plní seriózní i bulvární média. Gott, ať si to kdo připouští nebo ne, je fenomén. Hudební kritik Josef Vlček k fenoménu Gott říká.
Záznam Josefa Vlčka:
Když zpěvák zpívá padesát let a padesát let je na špičce, tak nad tím se dá prostě jenom rozhodit rukama a říct no, možná za padesát let někdo další, ale je to prostě bezkonkurenční.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova hudebního kritika Josefa Vlčka z rozhovoru pro Rádio Impuls. Nejen o fenoménu Karel Gott bude řeč v následujících minutách. Pozvání do dnešních Impulsů totiž přijal právě zpěvák Karel Gott. Vítejte po roce v Impulsech, hezký dobrý den.
Host (Karel Gott):
Dobrý den.
Moderátor (Václav Moravec):
Dovolte, Karle, abych byl v úvodu osobnější. Jaký máte vztah k dotazníkům?
Host (Karel Gott):
Vždycky jsem to někoho nechal vyplňovat.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdo to nejčastěji vyplňoval?
Host (Karel Gott):
Musel to být někdo, kdo mě samozřejmě zná a nemám k nim dobrý vztah.
Moderátor (Václav Moravec):
Z jakého důvodu? Z toho, že ty otázky jsou formální, strojené?
Host (Karel Gott):
Podle toho, jaký dotazník. Když je to dotazník kádrový, tak je to samozřejmě něco jiného než, ještě že mám dělnický původ, pane.
Moderátor (Václav Moravec):
Než dotazník na úřadě. A propos, jak je to s vámi a když už se bavíme o dotaznících, s nějakými formuláři? Když vy přijdete, a propos, kdy jste byl naposledy na nějakém úřadě a vyplňoval formulář?
Host (Karel Gott):
Když jsem přišel na úřad, aby mě uznali svatbu v Las Vegas. Tak to nebylo tak lehký, jak jsem si představoval.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale předpokládám, že když přijde Gott na úřad, tak všichni mu vyjdou vstříc?
Host (Karel Gott):
Pravda, že v tomto případě vyšli vstříc.
Moderátor (Václav Moravec):
V jiných případech, vycházeli?
Host (Karel Gott):
Ale jo, tak vlastně dá se říct, že nemám špatnou zkušenost z poslední doby.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se vrátím k dotazníkům. Berte ty následující otázky, že v mnoha ohledech budou takové bilanční, k těm vašim sedmdesátinám, což je jedno z témat, kterým žijí ať už seriózní nebo bulvární média. Pokud byste v souvislosti s tím obrovským množstvím rozhovorů, které jste poskytl, a propos archivujete si své rozhovory, máte osobní archiv všech těch rozhovorů?
Host (Karel Gott):
Já si nearchivuji vlastně nic. Jedině gramofonové desky. To je opravdu základ, to je takový jakoby zpěvákův kapitál, archív, protože z toho potom čerpá, když se vrací ke starým písním a to bude pořád, že vlastně i kdyby už jsem na nic nepřišel a nevymysleli jsme žádnou novou píseň nebo nebyla ta příležitost, tak opravdu je z čeho čerpat. Tak to si hlídám jako základní věc. Ale kéž bych tak měl třeba různé fotografie, raritní, kdy vydat třeba jenom knížku fotografií, tak si myslím, že to, co jsem projel, prožil, takže by to opravdu mohlo být zajímavý. Nuda by to nebyla.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy nemáte svůj archiv fotografií?
Host (Karel Gott):
Ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Krabice fotografií, kde by Gott mohl vybrat ty nejlepší a dát je do knížky?
Host (Karel Gott):
Dá se říct, že něco se vybralo, ale já jsem byl takový jakoby trošku flink na to, že v minulosti jsem vždycky přinesl do nějaké redakce něco a už jsem si pro to nepřišel.
Moderátor (Václav Moravec):
Když zmíním to množství rozhovorů, určitě by to byly tisíce rozhovorů, které jste za tu zhruba padesátiletou kariéru novinářům poskytl. O čem si nejraději povídáte?
Host (Karel Gott):
O tom, co vím. Na co můžu odpovědět nějak tak odborně, správně, když se mě někdo ptá na něco, co nevím, tak odpovídám tak, že mluvím o tom, co vím. Vůbec ne na to, na co se mě ptali.
Moderátor (Václav Moravec):
Což je nejčastěji o muzice, předpokládám.
Host (Karel Gott):
No, nemusí to být o muzice. My jsme se minule bavili o politických věcech, já sem vám říkal, proč se o to zajímám, je to velmi, velmi zajímavé, hlavně do popředí mých zájmů dávám pozadí událostí.
Moderátor (Václav Moravec):
Dám-li další otázku, která se týká rozhovorů, otázky, které vás od novinářů nebaví a které přitom dostáváte nejčastěji. Které to jsou?
Host (Karel Gott):
No jako například, jestli jsem od svatby byl někdy nevěrný. Víte, to je taky taková otázka, co čekají jako, jo?
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, i kdybyste byl, tak na to nemůžete odpovědět po pravdě?
Host (Karel Gott):
No tak, já se o takových věcech nebavím ani doma.
Moderátor (Václav Moravec):
Přestávka v dotazníku Karla Gotta. Hudební kritik Josef Vlček v souvislosti se sedmdesátiletým výročím a kariérou Karla Gotta říká.
Záznam Josefa Vlčka:
Sinatra zpíval do osmdesátky, no tak proč by to Gott nezkusil. Samozřejmě, že už to není kariéra, která je na té absolutní špičce, protože Pavarotti sám říkal, že zpěvákův hlas je nejlepší těsně po čtyřicítce a to už Gott má za sebou. Nicméně známe desky a nahrávky zpěváků, kterým je přes sedmdesát a jsou to nahrávky vynikající. Samozřejmě je tam jedna důležitá podmínka, že ty desky s nima dělají špičkoví producenti a já si myslím, že vlastně po odchodu Karla Svobody není nikdo, kdo by s Gottem dokázal udělat opravdu dobrou a silnou desku.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova hudebního kritika Josefa Vlčka, který také citoval Pavarottiho. Co si Karel Gott myslí o tom, že nejlepší hlas má zpěvák kolem té čtyřicítky?
Host (Karel Gott):
Já myslím, víte, my jsme se vždycky zpěváci smáli, když někdo byl za zenitem a už byl prostě jako opravdu, už to nemělo ten lesk, tak jako aby udělal jako z nouze jakousi ctnost, tak začal jít takzvaně ha, ha, ha, po textu. Takže z toho jsme si dělali legraci. Dnes už si z toho legraci nedělám, protože já, kdybych byl posluchač, kterého zajímá, zajímají nahrávky Karla Gotta, tak já bych si koupil ty současné. Protože to ne, že bych šel po textu. Já nejdu po textu. Ten je totiž ve mně. To je v člověku, za ten život se kumuluje do podvědomí spoustu věcí, který s vámi jdou a sám o nich nevíte. Že jste nabral tolik citlivých věcí a zkušeností a to prostě podvědomí si je přebralo a najednou sám žasnu, že skutečně v té interpretaci to je.
Moderátor (Václav Moravec):
Což je bezesporu dáno tou zkušeností. Tudíž čím starší, tím lepší?
Host (Karel Gott):
Ano, ano. Tak.
Moderátor (Václav Moravec):
Jako víno.
Host (Karel Gott):
Doufejme, že tak.
Moderátor (Václav Moravec):
Otázky…
Host (Karel Gott):
Že není zlomené.
Moderátor (Václav Moravec):
Otázky, které se týkají toho mého dotazníku. Oblíbená postava Karla Gotta z dějin, která by to byla?
Host (Karel Gott):
No, víte těch oblíbených není moc. Protože dějiny byly kruté a jaksi nějaká slušnost jaksi nebyla ani možná, jo. Že by prostě rytíř přijel před toho protivníka a řekl, promiňte, prosím, byl byste tak laskav a bránil se? To prostě není možný, to není jaksi přírodně možný a člověk je prostě velice jakoby odolný živočich, ne-li parazit, protože my v podstatě sníme a ničíme, co všechno kolem ta příroda dala. Akorát máme prostě řád a to, co třeba děláme my, že zpíváme o krásných věcech a textaři prostě používají fajnové obraty, krásné obraty a že ten text někdy vymalovává ten svět nádherně. To je jenom vlastně taková jakoby, to si člověk našel, aby jaksi si ten svět vymaloval hezký, aby se mu zdál přijatelnější, aby se mu v něm hezky žilo, ale v podstatě zůstává ten zákon silnějšího, zákon džungle, někdy méně, někdy více, ale je tady pořád.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, která postava z dějin podle vás se, řekněme, vymyká zákonu džungle a patří k vaším nejoblíbenějším, byla-li by taková?
Host (Karel Gott):
Těžko říct, to bych musel hodně přemýšlet, jestli je to Karel IV., který nám vlastně, když to vezmu z toho českého pohledu, tak dodnes to prostě je fáze a taková jakoby oblast, na kterou jsme hrdí, jo, že kdykoliv prostě vždycky, já nevím, někdo měl nějaké pejorativní poznámky tehdy v tom studeném klimatu politickém a říkal, vy tam na východě, že jo …. Taková vždycky, to znělo tak. Já jsem řekl tak moment. A teď jsem řekl, že vlastně první německá universita byla v Praze, tak to jako na to nemohli nic říct a u některých bylo vidět, že to vůbec nevěděli ani. To je jenom otázka zase pohledu, když chci, tak prostě se na to dívám jako východně, že jo, nebo daleko východněji jsou města od Prahy, která byla jako takzvaně na západě, jako Vídeň a tak dále, ale myslím si, že byly fáze, já to beru teď jenom z českého hlediska, jo, nebudu jmenovat francouzskou revoluci a bratrství, které se ukázalo, že pak si vzájemně posekali hlavy a bylo po bratrství a pak přišel velký maršál a byla válka, že jo. Takže v podstatě opět to bylo ne, že kvůli tomu byla válka, ale naučil jsem se, že všechny ty války byly ekonomické války. Nebyly to nikdy hra na hodného a zlého, jo. Že zlý to rozpoutal a pak přišli hodní osvoboditelé a bylo zase všechno v pořádku. Protože to tak mělo scénář a tak to mělo dopadnout, to je pro mě poučení. Takže nebudu jmenovat jistá jména, ale jaksi při studiích těch, jak to všechno bylo, tak můžu říct, že jsem hodně iluzí ztratil.
Moderátor (Václav Moravec):
Oblíbené místo či místa v České republice Karla Gotta, která by to byla?
Host (Karel Gott):
No tak oblíbené místo je samozřejmě, můžu říct Kalifornii, krásná místa. Ale tam, kde jsem prožil hodně, protože to je spojený samozřejmě s prací, kde si člověk vytvoří přátelské zázemí a to je Mnichov. Tak jako někdo říká nikdy Mnichov, tak já říkám vždycky Mnichov.
Moderátor (Václav Moravec):
Nejoblíbenější místo na světě je tedy Karla Gotta Mnichov.
Host (Karel Gott):
Ano, po Praze, samozřejmě.
Moderátor (Václav Moravec):
Kterou květinu máte nejraději?
Host (Karel Gott):
O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Já jenom vím, že nemám rád tu, která pouští takový ten pyl, na který já mám alergii a mám hned rýmu. A z bílého obleku nejde nikdy vyprat.
Moderátor (Václav Moravec):
Květiny, které dostáváte na koncertech, distribuujete dál nebo si je vozíte domů?
Host (Karel Gott):
Ne, víte, já to dělám tak, někdy prostě ty květiny, samozřejmě já si každé květiny vážím, přijdou, já už ani nemám tolik váz, co jsem dostal květin po tom megakoncertu. To znamená, že jsou ve vaně a prostě v různých těch. Ale mě se vždycky vyplatilo, když jsem tak mimochodem, mimoděk jsem řekl v nějakém interwiev, jaké víno mám rád a od té doby jaksi přišly víc než květiny ty vína, takže to, myslím, pochopily fanynky velice rychle a pochopitelně takové víno si vychutnám víc.
Moderátor (Václav Moravec):
Oblíbené filmy Karla Gotta?
Host (Karel Gott):
Filmy, víte, já mám rád dobrý humor, když je krásný, chytrý, nečekaný, není takový prvoplánový a podpásový a je zajímavé pozorovat v tom humoru, protože ten humor je opravdu lék. To je jako dobrá píseň. To je lék neuvěřitelný. A potřebujeme ho, všichni, humor, zasmát se. A je zajímavé pozorovat, které třeba filmy nebo kusy nebo knihy jsou takzvaně jakoby vyčpělý humor a pak se podíváte na Vlastu Buriana, Huga Haase, Oldřicha Novýho, těch prostě našich herců této kategorie, tak já se na to můžu dívat znovu a znovu a pořád.
Moderátor (Václav Moravec):
Ke které knize se nejčastěji vracíte?
Host (Karel Gott):
Já se nevracím k žádné knize. Je toho tolik k přečtení, že opravdu nemůžu říct, že bych teď se vracel. Ale byly kdysi, byly takové knihy, ke kterým jsem se vracel. Ale tentokrát nestačím ani číst denní tisk.
Moderátor (Václav Moravec):
Oblíbené jídlo. Změnilo se v průběhu, řekněme, i té …
Host (Karel Gott):
Já nemám, víte, nebo respektive nerad odpovídám na typ nejoblíbenější barva, nejoblíbenější jídlo, protože to, barva třeba, jo, nebo jídlo, každý den mám chuť na něco jiného. To je otázka klima, to je otázka prostě naladění a tělo a chuťové vnímání si řekne samo. A to samé je s barvou. Jako malíř můžu říct, že barva, existuje pouze chemické pojmenování. Když si kupuji olejové barvy, tak vím, jak se jmenujou, ale s žádnou nepracuji tak, že bych ji rovnou z té tuby nanesl, jo. Čili pro mě neexistuje oblíbená barva. To je pouze prostředek, jak smíchat s tou jinou a jinou a jinou barvou, na základě ještě podložených vrstev jiných barev vytvořím a musím odhadnout, co mě to udělá v závěru, až to všechno zaschne, jo? Čili nemůžu říct, jako malíř mám nejradši, to neexistuje. A to samé je s jídlem. Někdy mám chuť prostě na pravou křupavou kachnu a někdy mám chuť prostě jít na suschi nebo saschimi, třeba vůbec tu rýži nechci. A to je otázka, jak se chci taky ten den cítit.
Moderátor (Václav Moravec):
Karel Gott jako malíř, už to zmínil, že neexistuje nějaká barva, kterou by označil za oblíbenou. O vás je známo, že svým blízkým přátelům i ty obrazy dáváte, aby z nich měli radost. Existuje nějaký obraz či obrazy, které byste nikomu nedal z těch svých obrazů a proč?
Host (Karel Gott):
Ty mám právě doma, ano, ty mám doma. To jsou takové, víte, já to necením podle toho, třeba kdo mě co za to nabízel. To by mohlo být taky zajímavé téma, ale o tom se nemluví. Je to jenom proto, že já sám vím jenom, co takový obraz mě stál času a úsilí, přemýšlení nebo předělávání, což je výhoda oleje, že můžete různě do toho ještě zasahovat. Takže vlastně nemám, nedá se říct, že by to bylo podle třeba kvality. Já si cením toho, že ten obraz jsem dělal třeba rok. Podle toho hodnotím. A z toho důvodu bych ho nikdy neprodal.
Moderátor (Václav Moravec):
Který obraz jste dělal nejdéle?
Host (Karel Gott):
Nejdéle jsem dělal Roll of the Beethoven, jak rock and rollová generace na náměstí roztančený rock and rollu prostě v těch všech pózách, které já znám vlastně z klukovských let jako rock and rollová generace tančí pod vlastně velkým monumentem klasika a to byla opravdu obrovská práce těch všech postav, které tam tančí. Potom Pohled od publika, protože většinou známe pohled na zpěváka, že jo, z publika. Ale my, co jsme na jevišti, jsme málokdy popsali nebo nějak tak chtěli vystihnout, jaký je pohled na různé tváře lidí v sále. A to jsem se pokusil zachytit.
Moderátor (Václav Moravec):
Jak dlouho jste ty dva obrazy, které jste dělal nejdéle, dělal?
Host (Karel Gott):
Dá se říct, že Pohled do publika skoro jeden rok, ale to ne, že bych, jako profesionální akademický malíř je ve svém ateliéru pořád. To jenom když přijedu odněkud a mám čas, většinou je to v noci, protože přijedu odněkud a ještě mám chuť malovat, u mě tak jako s tím spánkem je to těžký, když je za sebou tolik dojmů ze zájezdu nebo z nějakého koncertu a nikdo zrovna není po ruce, s kým bych si povídal, tak zasednu a maluju do čtyřech, do pěti. A když to jde, tak do rozbřesku a sám se divím, že už slunce vychází a já jsem ještě pořád, protože tam jako ztrácím pojem o čase a je to prostě zajímavé pro mě, zajímavá meditace.
Moderátor (Václav Moravec):
Ke které své desce se Karel Gott vrací nejčastěji? Jsou-li takové desky z toho hudebního archivu, který jste zmínil?
Host (Karel Gott):
Z mého, k mým deskám se vracím jenom, když dávám dohromady nějakou dramaturgii pro turné, tak si řeknu, nenajdu ještě něco zajímavého mezi oldies, co by se dalo moderněji pojmout a objevuji tam kolikrát velice hodnotnou nejenom muziku, ale texty, které jsem tehdy tak jakoby vnímal povrchně, jak jsem byl rozjetej a všechno rychle a člověk si léty uvědomí, jaká je v tom textu hodnota nadčasová.
Moderátor (Václav Moravec):
Které z písní Karla Gotta, podle Karla Gotta samotného, z jeho repertoáru zapadly a neprávem? Jsou-li takové?
Host (Karel Gott):
No hlavně ty z poslední doby, jo. Protože dá se říct z posledních skoro dvaceti let. To, myslím, nemusíte dlouho přemýšlet proč, že jo. To je úplně jednoznačné. Čili ono se těžko dělá hit, když ho lidi neslyší, tu píseň. To bych mohl nazpívat sebekrásnější píseň, měla by nádherný hluboký text k zamyšlení, ale hit se dělá jenom stálým opakováním z média. Jestliže někde někdo napíše nějaké pojednání o té desce, tak jí nepomůže. Já jsem sám jsem si na základě popsání nekoupil desku, já sám jsem si kupoval desky, až když jsem ji slyšel od někudy z rádia.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká zpěvák Karel Gott. Děkuji za rozhovor, děkuji za čas, který jste věnoval Rádiu Impuls a těším se někdy příště na shledanou.
Host (Karel Gott):
Děkuji za pozvání.
Diskuze
Poslední články z rubriky
VIDEO: René Poruba: Zvlněnou dálnici u Ostravy vracíme staviteli!
Pověřený ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR René Poruba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o opravě zvlněné dálnice u Ostravy. celý článek
VIDEO:Petr Bendl: Daň na víno odmítám!
Ministr zemědělství ODS Petr Bendl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o cenách potravin po zvýšení nižší sazby DPH o čtyři procenta. celý článek
VIDEO: Milan Štěch: Česko se dočká přímé volby prezidenta!
Předseda Senátu Milan Štěch mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o přímé volbě prezidenta republiky. celý článek
VIDEO: Petr Lessy: Ranní střelba v Praze je pro policii závažnou událostí!
Policejní prezident Petr Lessy mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o odchodu policistů. celý článek
VIDEO: Bohuslav Svoboda: Jedny kmotry ODS nevyháním druhými!
Pražský primátor Bohuslav Svoboda mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém zvolení šéfem pražské ODS. celý článek
VIDEO: Miroslav Kalousek: Z litru vína chci 10 korun na spotřební dani!
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o spotřební dani na víno. celý článek
VIDEO: Vladimír Šiška: Stát ušetří na výplatě dávek 400 milionů ročně!
První náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška mluvil o problémech s vyplácením sociálních dávek. celý článek
VIDEO: Europoslanec ODS Ivo Strejček: Jsem proti půjčce MMF!
Poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o české půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura. celý článek
VIDEO: Václav Hampl: Reformu VŠ chceme, ale jinou!
Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě vysokého školství. celý článek
Ředitel VZP Pavel Horák: Projekt IZIP zřejmě skončí!
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformě zdravotnictví. celý článek
