Jiří Novotný

Standa Sigmund si na Impulsu povídal s obráncem slovenského prvoligového Ružomberoku Jiřím Novotným.

Ty hraješ profesionálně nejvyšší soutěž už 22. sezonu. Čím si vysvětluješ takovou fotbalovou dlouhověkost?

„Možná je to dané tím, že se mi vyhýbá nějaké vážné zranění a že jsem absolvoval skoro všechny přípravy, možná i proto, že je na to tělo zvyklé. Postupem času jsem asi jako skoro každý starší hráč dospěl k tomu, že je třeba se hodně věnovat rehabilitaci a dobré životosprávě. To mi určitě pomohlo.“

Fotbal se ale od tvého prvního ligového utkání v roce 1987 změnil. Bylo těžké se s novými trendy rychlosti a tvrdosti vyrovnat?

„Problém to nebyl, protože jsem začínal jako hodně mladý. Jak se fotbal vyvíjel, tak já jsem stihl všechno vstřebávat a stačil jsem se tomu přizpůsobovat. Navíc přicházeli stále mladší hráči a přeci jenom, když je starší člověk mezi mladšími, tak pomaleji stárne.“

Je velký rozdíl mezi českou a slovenskou první ligou?

„V české lize je více vyrovnanějších mužstev, ve slovenské lize jednoznačně kraluje Žilina a Artmedia Bratislava, které jsou o stupínek před ostatními mužstvy. Pak je pět vyrovnaných mužstev, které by u nás hrály kolem středu tabulky a níž. Zbytek je – řekl bych – až druhá liga.“

Poslouchá kabina Ružomberoku Jirku Novotného coby nejzkušenějšího ligového fotbalistu?

„Já si myslím, že to tu je bez problémů, že většina kluků je tu v rozmezí 18 až 22 let. Navíc je tu dobrá parta, takže problém v tom žádný nevidím.“

A jak se dívá na tvoje další angažmá rodina?

„Rodina ví, že to je moje povolání a musejí to akceptovat. Teď jsem si momentálně dělal trenérskou licenci, takže stejně nevím, kam mě pak vítr zavane.“

Pokud zvolíš toto řemeslo, prozraď, jaký bude trenér Jiří Novotný?

„To všechno ukáže až čas, ale snažím se si vzít od každého trenéra to nejlepší a ty zkušenosti využít.“

Ty si získal se Spartou čtrnáct ostrovských titulů, v reprezentaci si odehrál 33 utkání, byl si autorem historicky prvního gólu samostatné české reprezentace v Turecku, zahrál sis ligu mistrů a dva roky si okusil i ruskou ligu v dresu Rubinu Kazaň. Je ještě něco, čeho bys chtěl dosáhnout coby hráč?

„V mém věku už asi těžko. Hraju to pro radost, fotbal mě baví, protože jinak bych se na to v mých letech už asi vykašlal. Spíš si myslím, že koukám dopředu, a pokud bych chtěl něčeho dosáhnout, tak určitě trenérského postu.“

S Jiřím Novotným, obráncem slovenského prvoligového Ružomberoku, si povídal Standa Sigmund.

Poslední články z rubriky