Jan Svěrák, režisér

Režisér Jan Svěrák mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svém posledním filmu Kuky se vrací.

Moderátor (Václav Moravec):
Kuky, plyšová loutka, se kterou si režisér Jan Svěrák hrál při natáčení filmu, svého posledního filmu, jako si svého času hrál jako dítě s vojáčky nebo indiány. Svěrákův film Kuky se vrací, který je teď v českých kinech, sám režisér popisuje jako, citujme: drzost. Před premiérou filmu před třemi týdny režisér Jan Svěrák k uvedení Kukyho do kin řekl:

Host (Jan Svěrák):
Já bych rád, aby v hledišti se sešli tatínkové a maminky, který ještě dokážou být dětmi, se svými dětmi, protože ten film jsem nedělal tak, aby mu rozuměly děti, ale aby mu taky rozuměly děti. To znamená, že tam je spousta věcí, které dětem uniknou a které jsou myšlené pro dospělé. Takže stejně tak jako u Vratných lahví se v kině sešli šedovlasí s černovlasými, kdy děti braly své rodiče do kina, tak bych rád, aby tady tatínkové si řekli: hele, to je film, který by mě mohl zajímat a vezmu na to kluka, protože můžu.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo 19. května Rádio Impuls slova filmového režiséra Jana Svěráka. Snímek Kuky se vrací se bude na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech ucházet o přízeň porotců. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů je právě filmový režisér Jan Svěrák. Vítejte v Rádiu Impuls, dobrý večer.

Host (Jan Svěrák):
Děkuji, dobrý večer.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili na základě vašich dotazů, které nám v průběhu dne přicházely ve formě sms na číslo 774 999 888, ale pokud máte jakoukoliv otázku na filmového režiséra Jana Svěráka, který je exkluzivním hostem dnešních Impulsů, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě sms, 774 999 888. Ve kterých okamžicích je filmový režisér Jan Svěrák dítětem?

Host (Jan Svěrák):
No ono to dělání filmu je vlastně hraní, protože vy si vymýšlíte nový svět a stavíte si tam svoje figurky a pozadí a posunete hospodu kousek takhle, jak se vám to líbí a někdo někoho přepadne a vymýšlíte si, co chcete a ono se jako opravdu děje. A to je vlastně dětská hra.

Moderátor (Václav Moravec):
Jste tedy věčné dítě?

Host (Jan Svěrák):
No abych mohl dělat režiséra, tak v sobě to dítě musím pořád krmit.

Moderátor (Václav Moravec):
Existují ale okamžiky, kdy ta energie na krmení dochází a kdy si člověk řekne: Hergot, zatracená práce? 

Host (Jan Svěrák):
No, to je každý den. To se stává pravidelně.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy podle svých slov jste bral loutku Kukyho a její uvedení na filmové plátno jako, cituji: drzost a vyražení proti opačnému trendu, tedy využití možnosti počítačů, ale nenechání se jimi zatlačit do vytváření umělého světa.

Host (Jan Svěrák):
Takovou dlouhou větu jsem řekl?

Moderátor (Václav Moravec):
Ano, ještě delší byla. To jsem ji krátil. Ale chápu to správně, že podle vás už spíš ty moderní počítačové technologie spíš film determinují, než aby mu pomáhaly?

Host (Jan Svěrák):
No je to určitým způsobem omezení, protože tu možnost tady máme, dodělávat to v počítači a ono to vypadá všechno stejně. Jestli si dokážete vzpomenout třeba nějaké historické filmy z poslední doby, antické, co to bylo, nějaké Thermopyly teďko nebo já nevím, co to bylo, to 300 tam bylo napsáno.

Moderátor (Václav Moravec):
Přesně tak, to byly Thermopyly.

Host (Jan Svěrák):
Tak už v tom voršpanu bylo vidět, jestli si to teda nepletu s jiným filmem, že jede loď po moři a teďka ta kamera stoupá a tam není 20 lodí, ale jejich tam tisíc, pět tisíc lodí, kam až dohlédnete jsou lodě, a v tu chvíli už si říkáte, no a tak to je počítačový trik, to není opravdu.

Moderátor (Václav Moravec):
Ono se to ještě chápe u těch filmů, které vycházejí z komiksových předloh, tam se to dá pochopit.

Host (Jan Svěrák):
Ta nadsázka?

Moderátor (Václav Moravec):
Hmm.

Host (Jan Svěrák):
No, ale vlastně už to vypadá všechno stejně a diváci už vědí, že to je podvod, že toto množení prostě je klišé.

Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že i proto ten váš Kukyho návrat, když nepoužiji správně terminologicky název filmu, může být novou vlnou, která bude znamenat návrat k původní filmové profesi a ne okouzlení všemi těmi triky, počítači a moderními technologiemi?

Host (Jan Svěrák):
Já bych neřekl, ale spíš je to taková vlaštovka, která zkouší nová teritoria, jestli by nešlo to dělat třeba nějak jinak.

Moderátor (Václav Moravec):
Z těch reakcí, které zatím dostáváte, vyšlo?

Host (Jan Svěrák):
Líbí se. Já myslím, že je zajímavé, jak jsem plánoval, že by to mohlo být pro dospělé a pro děti, tak se ukázalo, že ano, že od takových 19-18 let výš to funguje a od čtyř do 11-12. Takové ty 13-15leté děti, které už nechtějí být dětmi, tak ty ten film nenávidí. Protože se chtějí tomu dětství vzdálit a ještě na to nechtějí vzpomínat, protože se za to stydí.

Moderátor (Václav Moravec):
Plyšový medvídek Kuky, hlavní postava vašeho snímku Kuky se vrací, se objevuje v reálné přírodě, výtvarníkem vašeho filmu byl Jakub Dvorský, známý tvůrce počítačových her, zmiňme například hru Samorost. Jakub Dvorský o spolupráci na filmu říká:

Záznam Jakuba Dvorského:
Mě to bavilo, protože to byl takový dialog, já jsem vždycky udělal nějaké návrhy základní, nějaké té konkrétní postavičky, pak jsme to s Honzou diskutovali, jako kterým směrem se vydat. U každé postavičky to byla taková evoluce, no. Krátká, někdy delší, ale že ani on neměl jako nějakou přesnou představu vždycky na začátku, co to vlastně bude za postavu, jenom věděl, jestli je zlá nebo hodná nebo jaká, ale jak má vypadat, jaký má mít charakter přesně, to vůbec. Takže byl to takový proces.

Moderátor (Václav Moravec):
Slova výtvarníka Jakuba Dvorského, jak je zaznamenalo Rádio Impuls. Jak hodně režisér Jan Svěrák, který je hostem dnešních Impulsů, lidově řečeno kecal do práce výtvarníkovi Jakubovi Dvorskému?

Host (Jan Svěrák):
No tak když to píšete, tak máte nějakou představu, jak ty postavy budou vypadat a to vím od táty, že byl vždycky nešťastný, když se s ním režisér ani neporadil a obsadil tam někoho nebo si táta představoval, že ve Vesničce mé střediskové bude ten náklaďák, kterým jezdí, mít nějakou barvu a on byl nakonec modrý a říkal, to je jiné, než jsem chtěl. Takže kecám do toho i těm výtvarníkům, ale…

Moderátor (Václav Moravec):
Vy dobře kreslíte?

Host (Jan Svěrák):
No, líp kreslí ten Jakub, teda o hodně. Já si kreslím tak, že si potřebuji nakreslit ty storybordy, jak ten záběr třeba bude vypadat, ale vyžaduje to od mých spolupracovníků velkou fantazii.

Moderátor (Václav Moravec):
Že vy byste předkresloval…

Host (Jan Svěrák):
To ne, no proto právě je film takový jako dílo, které vytváří mnoho lidí dohromady a každý k tomu něco přinese. A dokonce přinesou třeba i jméno té postavy. Já vím, že Jakub vymyslel postavu, která bude jenom kus mechu s nohama a nazval ji Mechomír. A ta postava se skutečně jmenuje Mechomír a je to kompletně jeho. Nebo Robert Smolík, který podle návrhu pak realizoval ty loutky z různých kůží a klacíků, tak ten udělal postavu, která byla celá z chlupů psa Kuzmy. Vyčesal psa Kuzmu a z těch chlupů slepil postavičku a ta postava se jmenuje Kuzma.

Moderátor (Václav Moravec):
Takže má reálnou…

Host (Jan Svěrák):
Takže ti spolupracovníci to oplodňují, to dílo.

Moderátor (Václav Moravec):
A vy kterou postavu jste Jakubovi nejvíc vracel, to znamená, ke které jste měl nejvíc připomínek a rodila se nejtíž?

Host (Jan Svěrák):
V bolestech se rodil kapitán von Hergot a Anuška. To jsou vlastně, je kladný hrdina, ten kapitán, kterého pak mluví můj táta, tak ten aby vypadal divně, byl o takový stařeček, starý kovboj, ale přitom aby byl podivný, tak nejdřív ty obrázky vypadaly, jako že to byl takový francouzský farmář, že měl stéblo v zubech a slamáček na hlavě a to byla blbost, ale tak se to, musí se to zkusit nakreslit, aby se vědělo, že tudy cesta nevede. Takže těch vzniklo opravdu několik desítek, těch forem. No a Anuška, aby byl vlastně protivný a přitom takový krasaveček, nebezpečný, ale ne na první pohled jako hajzlík, takže to dělají třeba zoubky, že má takové, že umí taky kousnout a má takové vlásky učesané dozadu, že je frajírek, až z někoho nakonec vylez takový pubertální výrostek. On má hubené tělíčko, ale už má takový hluboký hlas, že to je takový spratek.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy přiznáváte, že angažmá vašeho syna Ondřeje, který mluví Kukyho a ve vašem filmu také hraje, tak že to angažmá nebylo vůbec jednoduché. Filmoví kritici právě Ondřejův výkon docela hodně chválí. Vy jste mu roli, pokud se nemýlím, nabídl před třemi roky, když nechtěl ve filmu hrát, tak jste alespoň konzultovali ten samotný příběh a byl Ondra tím prvním divákem, prvním kritikem toho samotného příběhu?

Host (Jan Svěrák):
No, já jsem to vlastně tak jako psal, že jsem mu nechal i to jméno Ondra a pak, když jsem Ondrovi četl ty první stránky nebo jsem mu je vyprávěl před spaním, tak on vždycky říkal, počkej, to jsem já? Ne, to je chlapeček, který se taky jmenuje Ondra, vždyť má Kukyho, máš nějakého Kukyho tady a on říká, nemám, no tak, tak to není o tobě. Ale všechno jsem na něm zkoušel, takže od začátku byl u toho a teď mě dokonce napadl, že říkal, jsem v titulkách uvedený jako že tam hraji, že mluvím Kukyho, že jsem vodil loutky a že tam jsou použitý moje skladby na klavír, ale není tam napsáno, že jsem spoluautor námětu. Já říkám, počkej a teď jsi, co jsi na tom vymyslel? A on říká, no ty figury v tom lese všechny, ne. Říkal, to jsi ale nevymyslel ty. To jsme vymysleli s Jakubem, aha.

Moderátor (Václav Moravec):
A on to oponoval, jsou to pohádky, které jste psal Ondrovi, které řekněme mají delší dobu vzniku, než ty tři roky.

Host (Jan Svěrák):
Ne, ne, ne. To bylo už psaný s vědomím, že to bude film a že zkoušel jsem na něm jenom, jak na to dítě bude reagovat, případně, jestli třeba neřekne něco zajímavého, co bych tam mohl použít, ale většinou spíš, když se nudil, tak jsem věděl, že tudy cesta nevede. Ale námět, Ondro, tvůj není.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste vyprávěl Ondrovi pohádky a fabuloval jste?

Host (Jan Svěrák):
No, ano. To jsem měl hrozně rád. Já si to pamatuji z dětství, že táta chodil k nám do pokoje se sestrou a vyprávěl nám před spaním vymyšlený takovýhle příběhy o nějakém strejdovi, který byl prdlej a vždycky přišel na návštěvu a děti ho milovaly. Měli dvě děti, jako já a ségra, a on vždycky vymyslel třeba, že šli do ZOO a po cestě tam byla zaparkovaná hasičská stříkačka, tak on ji nastartoval a někam jeli, že jo a už se to zvrhlo a už dělali, co neměli. To jsme milovali, takže já jsem mu vyprávěl taky takovýhle příběhy.

Moderátor (Václav Moravec):
Jak se prdlej strejda jmenoval?

Host (Jan Svěrák):
Ježíš, to už si nepamatuji, se zeptáme táty. Rudolf nebo něco takového.

Moderátor (Václav Moravec):
Názory diváků po premiéře snímku Kuky se vrací, byly před třemi týdny i následující.

Anketa:
Nejlepší byly ty hlasy, hlavně to namluvení, ten dabing, ten byl skvělej.

To se líbilo, některý pasáže byly vybraný, jinak celkově 60 procent.

Myslím si, že docela dobrý, vtipný, líbilo. Myslím si, že rozhodně se synovcem půjdu ještě jednou.

Náplň to přijde celkově, o čem byl ten příběh, zamyšlení a i provedení samozřejmě.

Nádherný, moc pěkný.

Byl krásnej, Kuky se mi líbil, jeho provedení.

Ten příběh se mi líbil, že byl originálně nacvičený.

Dobrý to bylo, i když celkově i fajn barevně. Všechno bylo hezký.

On… byl úžasnej. Nejlepší.

Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls reakce několika diváků po premiéře snímku Kuky se vrací, jehož režisér Jan Svěrák je hostem Radia Impuls. Vy jste tento film začal natáčet před dvěma roky, podle svých slov do poslední chvíle jste nevěděl, jestli ho dokončíte, proč?

Host (Jan Svěrák):
No, ono tím, kdo ten film viděl, tak ví, že ty loutky nebo hračky spíš, ony to nejsou klasický loutky, ty hračky nemají žádnou mimiku a i se dost omezeně pohybují, takže nebýt autíček, do kterých jsme je mohli posadit a v nichž mohli jezdit, tak by se to vlastně asi nedalo vůbec realizovat. A že to ta trpělivost divákova bude zkoušená, protože dívat se na celovečerní film hodinu a půl na hračky je těžký. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Ale proto to je jiný film, přece.

Host (Jan Svěrák):
No ale, já jsem nevěděl, jestli to bude vůbec fungovat, my, když jsme to začali točit a měli jsme za sebou první měsíc natáčení, tak jsme to museli přerušit, protože to šlo strašně pomalu a už byla zima a tma. Zima by tolik nevadila, to se člověk oblíkne, ale tma v lese pro expozici filmovou vadí. Takže jsem to pak zkusil sestřihnout a ono to nefungovalo. Ono to nedrželo pohromadě a vlastně to nebylo vůbec zajímavý.

Moderátor (Václav Moravec):
I proto jste tajil to, že vůbec ten film vzniká, protože jste se bál neúspěchu?

Host (Jan Svěrák):
Ne, bál jsem se takových, jako jste vy, ale ještě horších, který by se mě pak u mikrofonu ptali, a jak to bylo s tím filmem, vy jste začal natáčet nějaký film a nepodařilo se vám to? Jo?

Moderátor (Václav Moravec):
Vždyť to přece patří k práci. . .

Host (Jan Svěrák):
No, ale ona ta škodolibost, více co? Mě na médiích vadí to, že dobré zprávy nešíří, ale líbí se jim špatné zprávy. Takže proč bych vám je vyráběl.

Moderátor (Václav Moravec):
To opravdu byla ta hlavní motivace?

Host (Jan Svěrák):
No.

Moderátor (Václav Moravec):
Tady otázky, které přicházejí od posluchačů, například Kateřina Nová, chtěla bych se zeptat, v jakých končinách se film natáčel.

Host (Jan Svěrák):
Natáčel se v končinách českých a moravských, natáčeli jsme u Bechyně jsme našli hezký kořeny, tam je ta hospoda pod kořeny, staré borovice, svícnový smrk, ve kterým má svůj domek kapitán von Hergot, tak ten je u obce Ruprechtov, to je Vyškov u Brna, červená půda, která hezky práší a dělali jsme tam honičku s traktorem, tak to je zase u Nové Paky, to jsou severní Čechy a takhle celorepublikový zájezd to byl.

Moderátor (Václav Moravec):
Tatínek Zdeněk Svěrák, jehož hlasem promlouvá postava nazvaná Hergot, tak říká, že z dnešního pohledu vidí ve filmu chybu a teď cituji: chyba byla, že mluvím Hergota tak, jak normálně. Říkal jsem si, co bych pitvořil hlas, ale všechny ostatní figury jsou zkreslené, aby to nebyli lidi, ale byla to nějaká stvoření, která se lidem podobají. Já jsem tohle to neodhadl. Myslíte si, že to je chyba?

Host (Jan Svěrák):
Jednak už je to zasklený, takže jak by to mělo být, kdyby, to je těžko říct, ale já to neposuzujui takhle jako jestli, že pitvoří nebo nepitvoří, mě se to buď líbí nebo nelíbí a mě se to líbilo takhle, jak to dělal, akorát jsem ho na několika místech poprosil, aby byl na toho Kukyho ostřejší, protože on s ním  jednal jako s vlastním vnukem a ten kapitán von Hergot měl být ze začátku trošku protivný jako a odstrkovat ho od sebe, takže tam jsme akorát trošku přitlačili, aby poslal do háje, ale jinak myslím, že kdyby se pitvořil, takže by se nám to ani vám nelíbilo.

Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls dnes filmový režisér Jan Svěrák. Ve čtvrtek dojde, pokud se nemýlím, na křest knížky Kuky se vrací, už tady ve studiu Radia Impuls je desítka knížek, kterou dostanou posluchači Impulsu. Bohužel se toho křestu nezúčastní režisér, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana, Ladislav Smoljak, který v neděli zemřel. Připomeňme si, jak Ladislav Smoljak před rokem vzpomínal na to, čemu se přiučil od Zdeňka Svěráka.

Záznam Ladislava Smoljaka:
Často, když třeba přijde na nějaký nápad, mě se to nějak nezdá, tak už teď ze zkušenosti vím, že je lepší na tom začít pracovat, protože ono se pak ukáže, že tam opravdu jen zlatá žíla. Kdybych ho neměl asi vedle sebe, tak bych byl takový stísněný svýma mantinelama.

Moderátor (Václav Moravec):
Prozradil před rokem ve vysílání Radia Impuls režisér, herec a spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana Ladislav Smoljak, který v neděli zemřel. Asi nepřeženu, když řeknu, Jane Svěráku, že Ladislav Smoljak byl rodinným přítelem?

Host (Jan Svěrák):
To byl můj strejda. To byl můj strejda, já jsem mu odmalička tykal, protože oni byli pořád spolu a často, když jsem byl nemocný, já jsem měl pokoj se sestrou hned vedle tátovy pracovny, takže když jsem byl ve všední den doma, tak jsem je slyšel, jak tam vedle ťukají do stroje a jak se smějí. A to bylo báječný, to jsem si říkal, takovouhle práci bych jednou taky chtěl mít, u který je sranda. No a pak, když mě bylo asi 13, 14, tak oni měli společnou i chalupu, táta s Láďou a já jsem říkal, strejdo, prosím tě, a on říkal, hele, už jsi velký, Honzíku, říkej mi Láďo. A mě vám to přišlo jednak na jednu stranu líto, že už mu nemůžu říkat strejdo, jako že mě trošku odstrkuje, ale na druhou stranu mě potěšil, že už jsem velký.

Moderátor (Václav Moravec):
Vzpomínám si na to, když váš tatínek mi vyprávěl, jak na Samotě u lesa vlastně vznikala ona předloha právě z toho chalupaření, jak jste měli společnou chalupu a ten chlapeček, který se ptá, jestli má žížala hlavu a co když žížala couvá, takže to jste vlastně vy s Hankou. . .

Host (Jan Svěrák):
Je to tak, no. . .

Moderátor (Václav Moravec):
Když jste jezdili na tu chalupu. Čemu jste se přiučil od Ládi Smoljaka jako režiséra, když už jste mu mohl říkat Láďo.

Host (Jan Svěrák):
Ježíš, to já jsem takhle neanalyzoval. Já jsem se přiučil, že když se takhle spolupracuje v týmu, ve dvou, v tandemu, takže vůbec nevadí, že ty dva lidi jsou odlišní. A to nejenom výškou, jak vypadají, ale že mají i jiné nátury. A přesto, když vyznávají nějaký ideál nebo smysl pro humor, tak spolu můžou dělat a naopak se výborně doplňují. To víte, že táta vystudoval češtinu a Láďa Smoljak matiku, fyziku a na nich přesně toto bylo evidentní, že táta se rozhoduje srdcem a ten Láďa byl mozek. Ten furt o něčem dumal, všechno četl, do všeho rýpal a všechno dokázal doargumentovat, a přesto byste řekli, že byl chladný třeba, ale on byl nesmírně vtipný a krásně jim to spolu šlo. A taky měl hrozný vkus výtvarný. To by do něho taky málokdo řekl, protože všechny jeho byty, chalupy, co kdy udělal, byly vevnitř kouzelné. Na to, že to byl matematik a fyzika a mozek, tak prostě měl talent. Což táta třeba nemá.

Moderátor(Václav Moravec):
Otázky, které také přicházejí na dnešního hosta Impulsů, režiséra Jana Svěráka, který přijal naše pozvání, tak se týkají i toho, nakolik je obtížné v době ekonomické krize sehnat peníze na film. Vzpomínám si, jak jste říkal v jednom z rozhovorů před třemi lety, že pracovat u filmu je projev čiré lásky a čirého nadšení k té profesi samotné. Pokud se nemýlím, tak 40 milionů korun stál snímek Kuky se vrací. Projevila se ta ekonomická krize na tom, jak sehnat peníze na tento film?

Host (Jan Svěrák):
No projevila se v tom, že my jsme tím, jak jsme malé teritorium, tak u nás se filmy dělají vždycky s nějakými partnery, že tam máte nejenom mediální partnery, ale někdo, kdo chce být napsaný před tím filmem, za tím filmem a na pozvánkách na premiéru a za to přispěje na výrobu toho filmu. A to v době ekonomické krize bylo téměř nemožné, někoho přesvědčit. Tak až jsem si říkal, jestli ta krize není výmluva, protože restaurace byly teda plné, i ty luxusní restaurace byly plné stále.

Moderátor(Jan Svěrák):
Počkejte, i vy jako Jan Svěrák, který jde na své jméno shánět peníze, tak jste měl problémy sehnat peníze na Kukyho?

Host (Jan Svěrák):
Jo, takhle vám to řeknu. Ano, byly to velké problémy a jsem rád, že to mám za sebou a řeknu vám, že příště už bych si to chtěl zkusit bez toho, bez těchto problémů, že buď natočím nějaký strašně levný film, abych na to nepotřeboval peníze, jako Jízdu a nebo natočím film v angličtině, proto to slibuji tomu svému producentovi Erikovi Abrahamovi už léta a pak by se to obešlo bez partnerů a bez prošoupaných kalhot na kolenou.

Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste naposledy spolu točili Tmavomodrý svět, s Erikem nebo …

Host (Jan Svěrák):
On dělá všechny filmy, od Kolji, i vlastně Kukyho. Bez něho by ten Kuky nevznikl, protože on sehnal polovinu peněz odtamtud z Dánska a z Anglie. To bychom u nás nezaplatili.

Moderátor (Václav Moravec):
Ameriku dobudete?

Host (Jan Svěrák):
To je těžké odhadnout. Myslíte s Kukym?

Moderátor (Václav Moravec):
Hm.

Host (Jan Svěrák):
On tím, jak je upovídaný ten film a musíte sledovat přitom co se děje na plátně, protože jednak je to vizuálně jiné, takže abyste se orientovali, musíte se koukat a taky abyste věděli, kdo mluví, oni neotvírají pusy, tak musíte sledovat to plátno. A když čtete titulky, tak vůbec nevíte, kdo mluví a co se děje. Takže my teďka se chystáme, že bychom v létě udělali anglicky dabovanou verzi a pak teprve to někomu ukážeme.

Moderátor (Václav Moravec):
Říká režisér Jan Svěrák. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.

Host (Jan Svěrák):
A to je všechno?

Moderátor (Václav Moravec):
Ano.

Host (Jan Svěrák):
Tak jo. Já jsem vám chtěl říct tolik zajímavých věcí. Tak na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
O čem? Ještě, co jste zatajil?

Host (Jan Svěrák):
Ne, to byl vtip.

Moderátor (Václav Moravec):
Jan Svěrák, host dnešních Impulsů. Honzo, těším se a věřím, že se nesetkáváme naposledy.

Host (Jan Svěrák):
Na shledanou.

Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Hostem úterních Impulsů pak bude primas český, arcibiskup pražský, Dominik Duka.

Poslední články z rubriky