Jan Pretel, klimatolog
PODOBNÉ ČLÁNKY
28. ledna 2010 18:20
Klimatolog Jan Pretel mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o letošní tuhé zimě i projevech globálního oteplování.
Moderátor (Václav Moravec):
Začátkem ledna přívaly sněhu, začátkem tohoto týdne kruté mrazy. Mrazy v noci na středu překonaly na mnoha místech teplotní rekordy o pět až o deset stupňů, nejchladněji bylo na šumavské horské Kvildě, kde meteorologové naměřili mínus 31 stupeň. Antonín Vojvodík zjistil v měřící stanici pod jezerní slatí u Kvildy mráz ještě větší, mínus 34,3 stupňů Celsia.
Záznam Antonína Vojvodíka:
Na této stanice pod jezerní slatí, zvané Perla, u Kvildy, jsem naměřil mínus 34,3 stupňů v těch dvou metrech klasicky a nejnižší teplota zde byla naměřena v roku 87, bylo to 30. ledna a to bylo mínus 41,6 stupňů Celsia.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval ve středu známý Lovec mrazů Antonín Vojvodík. Po úterně středečních mrazech přišel dnes sníh a v příštím týdnu se kruté mrazy do Česka vrátí. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je klimatolog Jan Pretel. Vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.
Host (Jan Pretel):
Děkuji, dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili na základě vašich dotazů, které jste psali a posílali ve formě sms zpráv na číslo 774 999 888. Ale pokud máte dál jakoukoliv otázku na klimatologa Jana Pretela, stačí, když ji pošlete k nám sem do Rádia Impuls ve formě sms zprávy. Ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Pane doktore, dovolte, abych začal tou otázkou, že když je nějaký rozmar nebo výkyv počasí, máte čím dál víc telefonátů od novinářů a známých?
Host (Jan Pretel):
Samozřejmě. Někdy už jsem z toho celý špatný.
Moderátor (Václav Moravec):
Proč?
Host (Jan Pretel):
Proč? Protože ty otázky jsou pořád vlastně takové stejné, jaksi novináři, zejména novináři tomu vždycky dodávají, a je to změna klimatu, je to projev změny klimatu? Ono se na to obtížně jaksi odpovídá, ale k tomu se asi dostaneme.
Moderátor (Václav Moravec):
Co tedy můžeme přičíst změnám klimatu? Je možné říci, kruté mrazy, předtím přívaly sněhu, v létě velké sucho, pak najednou obrovské přívaly vody, je to možné přičíst změnám klimatu?
Host (Jan Pretel):
V podstatě řadu těch věcí lze přičíst změnám klimatu, ale musíme se na změnu klimatu dívat jakožto na dlouhodobý trend, už z definice, dlouhodobý vývoj počasí. Takže jednotlivé změny, například současná zima, změnou klimatu zřejmě není, protože podstatou té zimy, která v těchto dnech v Česku je, je velmi rozsáhlá tlaková výše, sibiřská jí říkáme. Ona se prostě tak nějak posouvá, letos se posouvá trošičku na západ a blokuje vlastně příchod takového toho atlantického vzduchu front a vlastně podél té zadní strany tlakové výše k nám od severu proudí velice prochlazený arktický vzduch, takže se nelze divit těm teplotám kolem mínus deseti, mínus dvaceti, případně jak říkal pán z horské Kvildy, i pod těch třicet, ale to už jsou lokální záležitosti.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste měl říci, nakolik vám osobně vadí to sousloví globální oteplování a když se vás známí nebo novináři ptají na změny klimatu a automaticky to doprovodí souslovím globální oteplování, vadí vám to?
Host (Jan Pretel):
Mě to vadí strašně moc, protože víceméně to takovým způsobem dehonestuje vůbec celý ten problém. Ono ten termín prostě vznikl z angličtiny, global warming, ten problém byl identifikován někdy v závěru 80. let, spíš v závěru 70. let a tenkrát se ještě o té podstatě moc nevědělo. Když se řekne globální oteplování, no tak samozřejmě každý vnímá, že bude teplý, tepleji a řada lidí to nakonec vítá, že jo, ušetříme za palivo a podobně a…
Moderátor (Václav Moravec):
Pak ovšem udeří kruté mrazy jako teďka a všichni řeknou, no podívejte se, tady můžeme říct, není globální oteplování, protože to by přece popíralo ty tuhé mrazy.
Host (Jan Pretel):
Přesně tak. Proto já rozhodně teda jako preferuji, ale samozřejmě nejenom já, pojem změna globálního a teďka těch možností je řada, změna globálního zemského systému, změna klimatického systému, prostě ten klimatický systém se vlastně už od pradávna prostě vyvíjí a mění se a v současné době prostě ten trend těch změn je výraznější, ale pořád by se mělo používat teda změna globálního nebo změna klimatického systému.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že i to sousloví globální oteplování vlastně nahrává a vědomě ho používají odpůrci teorie změn klimatu?
Host (Jan Pretel):
V každém případě, protože když se řekne globální, tak běžný člověk to chápe, že to vlastně musí být všude na planetě. Ale ono tomu tak není, poněvadž ten projev toho oteplování té celé planety a teplota je skutečně jenom jakýsi ukazatel toho, že se něco v tom klimatickém systému děje, ten je výrazně nehomogenně rozložený. A docela paradoxním způsobem třeba v jižních oceánech, na jižní polokouli, to globální oteplování se lokálně, ale mám-li na mysli lokálně, tak hovořím v tomto případě tedy o rozměrech v řádu tisíců kilometrů čtverečních, tak tam dochází i k ochlazování. No a na to už prostě jaksi, ať už přímá měření a nebo družicová, satelitní, distanční měření, na to už stačí a prostě ten problém je nebo teplota už je docela dobře identifikována.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se vrátíme do Čech, například podnebí jižní Moravy se kvůli stále proměnlivějšímu počasí stává méně příznivé pro zemědělství, když budeme zase srovnávat v té dlouhodobé perspektivě. Tady jsou slova šéfa brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, Jaroslava Rožnovského:
Záznam Jaroslava Rožnovského:
My říkáme, že výstup z modelu je odhad, že je to velice proměnlivé, ale v každém případě nám narostou teploty a protože nám nenarostou srážky, tak jednoznačně se nám budou vyskytovat častěji a ve větším rozsahu období sucha. To je podle mě jasná zpráva.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatoval loni šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, Jaroslav Rožnovský, jak jeho slova zaznamenalo Rádio Impuls. Pokud by klimatolog Jan Pretel, host dnešních Impulsů, měl odpovědět na tu základní otázku, existuje mezi vámi klimatology už jasná, řekněme, i důkazy prokazatelná shoda, jak velký je vliv působení člověka na ty dlouhodobé změny klimatu?
Host (Jan Pretel):
Na to odpovím asi tak. Shoda existuje v tom, když se řekne, že je významný. Ale percentuelně se to odhadnout nedá. Já vím, že prostě zaznívají hlasy, že člověk za to může z 90 procent, 80 a podobně, ale to jsou skutečně hlasy lidí, kteří neví přesně, o čem mluví. Ten vliv toho člověka tady prostě je.
Moderátor (Václav Moravec):
Co brání tomu, abychom ho specifikovali, například v procentech?
Host (Jan Pretel):
Podívejte se, změna klimatu, často se říká antropogenní změna klimatu, vliv člověka a okamžitě některé kruhy a zejména takové zeleněji laděné, dávají rovnítko a připisují k tomu CO2. Ano, antropogenní je CO2, to znamená, jestliže snížíme CO2 o, teď je jedno, 20-30-40 procent, tak rázem ten problém bude vyřešen. Ale ono tomu ani zdaleka tak není, poněvadž člověk se na těch změnách podílí i tím, že v uplynulých letech velice silně devastoval a nakonec v té devastaci pokračuje, planetu. Ať už tedy v tom globálním smyslu, kácení pralesů. Kácení pralesů samozřejmě, ale když vykácíme tropické pralesy, tak snížím možnost absorpce, pohlcování toho CO2, to je taky vliv člověka. Ale vůbec s emisemi člověka nemá nic společného.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale přeci jenom i to se dá spočítat. Jestliže kácíme určité množství pralesů například v Jižní Americe nebo v jiných částech světa, tak je zjevné, že to můžeme spočítat, jak vliv člověka například zapůsobil na fotosyntézu, tvorbu fotosyntézy.
Host (Jan Pretel):
Teoreticky to mohu spočítat, jenomže já nevím u jednotlivých stromů, kolik ony jsou schopny toho CO2 pohltit. To znamená, dá se to odhadnout, ale je s tím spojená poměrně vysoká nepřesnost. Ale z hlediska prostě jaksi těch dopadů změny klimatu a ono by mě mělo jít skutečně o ty dopady, poněvadž diskuse o tom, jestli se teplota zvýší o jeden, o dva stupně, samozřejmě jsou zajímavé, jsou potřebné, ale člověku by mělo jít o to, jaký to bude mít dopad. A teďka já často uvádím prostě takový příklad. My jsme a teďka už jdu teda jaksi do těch lokálních podmínek, my jsme tady u nás třeba v zemědělství, jak kolega Rožnovský zmiňoval, dost devastovali krajinu. Samozřejmě projevem změny klimatu je časté střídání povětrnostních situací a velké riziko přívalových dešťů a samozřejmě na zdevastovanou krajinu když dopadne v krátkém časovém období velké množství srážek, no tak ta voda bez užitku steče. Ta půda ji nestačí pohltit. A okamžitě se mě začnou tvořit zaprvé záplavy a zadruhé to sucho, o kterém hovořil kolega Rožnovský.
Moderátor (Václav Moravec):
To je to, čeho jsme svědky vlastně od let devadesátých, od konce devadesátých let a intenzivní to bylo například v roce loňském při bleskových povodních.
Host (Jan Pretel):
Ano, přesně, přesně tak, že jo a tady prostě jako, to jsou vlastně teda ty projevy, projevy změny klimatu, ale to já už spočítat nedokážu, byť to všecko má nebo aspoň většina z toho má ryze antropogenní původ, poněvadž člověk svojí činností tu krajinu prostě zdevastoval, vjížděl do těch, rozorával široké lány, že jo, ničil remízky, které vlastně zadržovaly tu vody, jo, to se všecko prostě jaksi zrušilo a dneska ta voda prostě takovýmhle způsobem steče a samozřejmě ty přívalové deště, to si myslím, že jedno velké, jeden velký problém prostě jaksi současnosti. . .
Moderátor (Václav Moravec):
A podle vás je to už nezpochybnitelné, že bleskové povodně, velké přívalové deště, poměrně časté záplavy v současnosti, které prožívala v uplynulých letech Česká republika jsou jasným důsledkem změn klimatu. To je nezpochybnitelná teze.
Host (Jan Pretel):
Já bych řekl, ne snad, nepoužil bych zrovna slova jasným, ale jsou nezpochybnitelným důkazem toho, že skutečně ty změny v cirkulaci přicházejí daleko rychleji než teda před tím. Třeba srážkové úhrny. Srážkové úhrny v Česku mírně narůstají během roku, ale už se mi rozděluje teda jestli srážkový úhrn zimní a srážkový úhrn v létě. V zimě těch srážek v těch trendech je víc, zatímco v létě je jich méně a navíc v těch dřívějších dobách ty srážky spadávaly do značné míry kontinuálně, tak v průběhu léta prostě pršelo. Kdežto v současné době a ten trend je markantní a je znatelný už nejenom tedy v Česku, samozřejmě, ty srážky vypadnou ve velkém množství najednou, to jsou ty přívalové deště a potom následuje období jednoho až tří, čtyř týdnů prostě absolutního sucha, no a to samozřejmě té vegetaci nepřipadá.
Moderátor (Václav Moravec):
Máme propracované modely, jaké budou další důsledky změn klimatu pro Českou republiku?
Host (Jan Pretel):
Pro Českou republiku ty modely jsou myslím docela slušně propracované, samozřejmě český model nebo ty regionální modely, obecně je trend teda jít od těch globálních cirkulačních modelů nebo globálních klimatických modelů do těch regionálních měřítek, ten model vychází jako používá výstupy z těch globálních modelů, ty vstupují jako vstupy do regionálního modelu, poněvadž ten globální model, on pracuje s krokem sítě tak zhruba, jsou různé ty modely, ale 300 x 300 kilometrů. No to je samozřejmě pro Českou republiku málo, protože v této síti nebo tato síť pokryje Českou republiku jedním až třemi body, což je pochopitelně málo a ten regionální český model v současné době se dostává na řešení v kroku 25 kilometrů krát 25 a jsou, teďka jaksi takové pokusy mít ještě do menšího měřítka 10 kilometrů krát 10, 5 x 5, ale to je tak trošičku jako výhled do budoucnosti, byť nemyslím, že příliš vzdálené.
Moderátor (Václav Moravec):
Jaké konkrétní důsledky tedy ta progrese, to postupování změn klimatu bude mít pro Česko?
Host (Jan Pretel):
No tak, obecné rysy, o těch jsme v podstatě hovořili. Častější střídání jednotlivých, jak my říkáme, synoptických situací, to znamená i častější střídání teplých a chladných období. To už nakonec s tím se setkáváme. Z hlediska teplotního režimu. Tam bych ještě možná dodal to, že třeba v letním období je skutečně velmi velké riziko takové, výskytu kratších období extrémně vysokých teplot nad 30, nad 35 stupňů a když si takhle vzpomeneme, tak v posledních letech skutečně a novináři po tom přímo baží, že jo, byl překonán rekord, historický rekord k, a teď si vymýšlím, 22. červenci, že jo a vzápětí prostě byl překonaný rekord k 1.srpnu, no to jsou prostě ty denní rekordy a to skutečně v těch posledních letech se vyskytuje velice často.
Moderátor (Václav Moravec):
Užívali jsme si jako novináři toho překonávání teplotních rekordů loni v létě a teď ve středu u zimy.
Host (Jan Pretel):
Teďka u zimy, samozřejmě jelikož ten nárůst teploty jaksi je znatelný tedy třeba pro tu Českou republiku, tak riziko a nebo pravděpodobnost, že překročím ty letní vysoké extrémní teploty je nepoměrně vyšší, než že bych překročil zase ty obrácené záporné teploty, takže my tady, pokaď si vzpomínám pro Českou republiku máme tuším v Litvínovicích z roku 1929 rekord asi 42,1 nevím přesně stupňů mínus tedy, jsme dotazováni na to, bude i tento řekněme minimální hodnota tohohle toho rekordu nějakým způsobem překonaná, my jsme přesvědčeni, že bude, ovšem pravděpodobně to, nikdo neví kdy, samozřejmě a pravděpodobnost toho, že bude překonán je jaksi relativně nižší než že budou překonány naopak prostě takové ty vysoké rekordy, to znamená 42 stupně plus z Uhříněvsi z roku tuším 41,42.
Moderátor (Václav Moravec):
Když opouštěl post ministra životního prostředí Ladislav Miko, tak zadal koncem listopadu přes vládu ministerstvům, aby se zabývaly strategicky přípravou opatření proti klimatickým změnám a aby také jednotlivá ministerstva navrhla opatření proti těmto klimatickým změnám. Na kterých ministerstvech by podle vás měl být kladen hlavní důraz těch opatření, co se týká.
Host (Jan Pretel):
Než odpovím na tuhletu otázku, teda a odpovím na ni, tak prostě asi řeknu to, že třeba my máme v ústavu jeden takový projekt teďka, má končit nebo bude končit v roce 2011, je to projekt ministerstva životního prostředí, který za prvé aktualizuje scénáře vývoje toho klimatu, to znamená modelový scénář změn teploty, srážek, rychlosti větru a dalších teda meteorologických prvků a navrhuje obecné nebo měl by navrhnout obecný rámec těch takzvaných adaptačních opatření a teďka k odpovědi na tu vaši otázku. Takové ty dotčené resorty, dotčeným resortem hlavním je určitě ministerstvo zemědělství, protože ono odpovídá v Česku jednak za vodu a jednak za zemědělství a jednak za lesy, takže to jsou skutečně ty tři nejohroženější sektory z hlediska té potenciální změny klimatu, samozřejmě ty další sektory jsou i energetika, turistika, že jo a zdravotnictví, tak už spadá potom už teda do těch dalších resortů, ale primárně je to úloha pro ministerstvo zemědělství.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem u mikrofonu Radia Impuls je dnes klimatolog Jan Pretel. Český prezident Václav Klaus tvrdí, že hysterie kolem globálního oteplování je podle něj větší hrozbou, než samotné klimatické změny. Tady jsou Klausova slova z loňského srpna.
Záznam Václava Klause:
Nevšimnout si, že posledních 14 let už se globální teplota na světě nezvýšila a pořád mlít dále donekonečna a donekonečna stejné věty já považuju za nedůstojné a v podstatě skandální.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova prezidenta Václava Klause. Nakolik podle vás znevěrohodňuje tábor zastánců teorie globálních změn klimatu například, toho si bezesporu skeptici typu Václava Klause všímají, že zpráva mezivládního panelu pro změnu klimatu, která varovala před roztáním himalájských ledovců do roku 2035 byla chybná o několik set let. Tedy že Václav Klaus může dál opakovat slova o tom, že je to skandální, že nejenže nenarůstá teplota, ale ještě navíc podívejte se sama instituce, kterým je mezivládní panel pro změnu klimatu řekne, my jsme se zmýlili o několik stovek let.
Host (Jan Pretel):
??? bych řekl, že Václav Klaus nemá pravdu v tom, že 14 let teplota nevzrůstá, to prostě není pravdivý výrok, ale. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Tudíž je skandální to, že označuje za skandální něco, co není pravdivé.
Host (Jan Pretel):
Tak, dalo by se to taky takhle prostě říct, ale já se vyjádřím prostě k těm záležitostem, na který jste se mě ptal, to znamená. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Chyba mezivládního panelu
Host (Jan Pretel):
Chyba toho mezivládního panelu. Samozřejmě chyba se vloudí vždycky a všude, to je prostě samozřejmý. Asi nemáme čas na to, abych popisoval ten proces, jakým způsobem ta práce. . .
Moderátor (Václav Moravec):
No to by mě právě zajímalo, jak pokud byste nám laikům to měl vysvětlit, jak je možné, že se někdo, lidově řečeno, sekne o stovky let?
Host (Jan Pretel):
Jak je to možné? Asi něco přehlédl. Já v tom totiž skutečně jaksi nevidím úmysl. Já jsem v tom panelu pracoval, byl jsem v něm teda jaksi 12 let, 13 let a pět let jsem byl členem výboru a podílel jsem se i na přípravě té třetí hodnotící zprávy, která vyšla v roce 2001. V rámci toho procesu, který tady popisovat jaksi nebudu, jsem byl takovým takzvaným review editorem nebo kontrolorem korektnosti té jedné příslušné kapitoly z, řekněme, z 50-60 kapitol. K tomu jsem, k té kapitole, k tomu konceptu té kapitoly přichází prostě celá řada připomínek, v tom případě té mé kapitoly, která nebo nad kterou jsem teda měl ten dozor, která se zabývala popisem pozorovaných změn klimatu, tak ve třech kolech přišlo zhruba 1500 připomínek, třikrát 1500 připomínek. To znamená, ten autorský kolektiv se musel s těmi připomínkami tedy vyrovnat, že jo a v podstatě já jsem dbal na to, aby to vyrovnání bylo takříkajíc korektní. Tak samozřejmě zřejmě, já tuto kapitolu neznám, že jo, ale zřejmě prostě to přehlídla i celá řada dalších lidí, poněvadž si velmi pravděpodobně na to vůbec nikdo nestěžoval. Protože kdyby si na to někdo stěžoval, tak jsem teda bytostně přesvědčen o tom, že ta chyba se měla nebo mohla odhalit už prostě tenkrát.
Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik to ale může zpochybnit důvěryhodnost těch dalších zpráv a materiálu jako takového, protože je to přece chyba zásadní, to nemůžete popřít?
Host (Jan Pretel):
Je to chyba zásadní, to já samozřejmě teda nepopírám, nakolik to může zpochybnit, samozřejmě u vědecké komunity si myslím, že se to dá vždycky vysvětlit a dá se to prostě jaksi odstranit, což se prostě teďka stalo a ta vědecká komunita to pochopí. Zpochybnit to samozřejmě může u odpůrců celé té teorie globálního oteplování, třeba u Václava Klause a oni prostě jaksi ti oponenti se toho prostě chytají.
Moderátor (Václav Moravec):
Je to podle vás záměr u politiků a Václav Klaus je asi v tomto nejviditelnějším politikem, který změny klimatu a vliv člověka na změny klimatu popírá, že se toho chopí politici a možná i ti, kteří připouštějí, že změna klimatu existuje, ale využijí toho, aby nepřijali kroky, které povedou k tomu, aby člověk nezasahoval tak do přírody, neměnil klima, víte, že narážím na Kodaňskou konferenci, která nebyla schopna přijmout zásadní možná i právní stanovisko, které by se týkalo toho, jak bohaté země budou redukovat, ale nejen bohaté země, rozvíjející se země jako Čína, budou regulovat právě…
Host (Jan Pretel):
Samozřejmě, že těmto kruhům to prostě jaksi strašně nahrává a vůbec neúspěch Kodaňské konference a přehnané ambice před tou konferencí, přehnaná očekávání, si myslím, že se dost podepsala a my už to teďka vidíme a když tak můžu uvést několik tedy příkladů, se podepsala na tom, že vlastně se ti oponenti chytají každého stébélka, kterého se chytnouti mohou, poněvadž oni popravdě řečeno těch argumentů mají o hodně méně, než má ta druhá strana, která věří v to, že prostě ty změny tady jsou.
Moderátor (Václav Moravec):
Kterých stébélek se chytli po Kodani?
Host (Jan Pretel):
Po Kodani, podívejte se, po Kodani se objevily tři zprávy, které svým způsobem zpochybnily, začaly zpochybňovat ten panel. Únik e-mailové komunikace ve východní Anglii na universitě. A hned se z toho odvodilo, že ta data byla, jak se řekne, fixlována. Ona fixlována nebyla. Samozřejmě normálním prostředkem u vědecké komunikace je výměna informací. Že zavolám kolegovi, napíšu kolegovi, mám tady tato data, když to zpracuji tímto způsobem, dostanu takovouto křivku, když to zpracuji, použiji jinou metodu, ta křivka je jiná, co si myslíš o tom, která metoda je lepší? A to je prostě ta komunikace, která nějakým způsobem prostě unikla. My jsme třeba jako ústav byli tím Klimat Research United Centrem požádáni o poskytnutí těch dat, našich dat…
Moderátor (Václav Moravec):
Českých.
Host (Jan Pretel):
Českých dat, která jsou v jejich databázi a ukázalo se, že k žádným manipulacím s těmi daty prostě jaksi nešlo, že jo. Takže prostě unikla tato, ale hned se to prostě jako pustilo do éteru, že jo, tak to byla ta jedna věc. Druhá věc, pochybené podnikatelské aktivity Radžendry Pačaurího, šéfa IPCC, spojení prostě s byznysem, spojení s lobbyingem. Já to samozřejmě nejsem schopen posuzovat, jaké aktivity prostě on měl. Asi to bude panel teda jaksi prošetřovat, ale myslím si, poněvadž Radžendru Pačaurího prostě znám osobně, myslím si, že v takové míře, jak to podala média, tak tomu prostě jaksi nebylo. Nechci se ho tedy zastávat.
Moderátor (Václav Moravec):
A vy osobně si myslíte, že by měl rezignovat? Jen dodám, že je to právě šéf toho mezivládního panelu pro změnu klimatu.
Host (Jan Pretel):
To je těžká otázka, nemám na ni teda jaksi, nevím, jak na ní teda jaksi odpovědět, já osobně, ale to se týká i naší politiky, si myslím, jakmile někdo upadne v podezření, že by měl tu funkci prostě složit nebo aspoň pozastavit, no ale vidíme, že se to u nás prostě neděje, nevím, jak to…
Moderátor (Václav Moravec):
Vy osobně si ale myslíte, že by to obecně prospělo důvěryhodnosti toho mezivládního panelu pro změnu klimatu, pokud by indický šéf rezignoval?
Host (Jan Pretel):
Ano, a nebo se k tomu nějakým způsobem vyjádřil. Možná, že se někde vyjádřil, ale nikde jsem to na webu, intenzivně jsem to nehledal, ale nic jsem prostě nenašel.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká klimatolog Jan Pretel. Děkuji, že jste byl hostem Impulsů a těším se na pokračování této debaty.
Host (Jan Pretel):
Já děkuji za pozvání a rád ho přijmu příště.
Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy. Připomínám, že hostem pondělních Impulsů bude místopředseda sociálních demokratů Milan Urban.
Diskuze
Poslední články z rubriky
VIDEO: John Bok
Kandidát na ombudsmana John Bok mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o českém právním řádu. celý článek
Dagmar Pecková, mezzosopranistka
Mezzosopranistka Dagmar Pecková mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o své práci. celý článek
VIDEO: Josef Dobeš, ministr školství
Ministr školství Josef Dobeš mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o začátku školního roku nebo o státních maturitách. celý článek
VIDEO: Martin Bursík, expředseda SZ
Bývalý předseda Strany zelených a exvicepremiér Martin Bursík mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o zdražování elektřiny. celý článek
VIDEO: František Dohnal, prezident NKÚ
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o soudu, který ho zřejmě čeká kvůli údajnému porušení povinnosti při správě cizího majetku. celý článek
VIDEO: Vojtěch Dyk, herec
Herec a zpěvák Vojtěch Dyk mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o svých sázkách nebo o iniciativě vyměňte politiky. celý článek
VIDEO: Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje
Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler mluvil hlavně o odstraňování škod po bleskových povodních. celý článek
VIDEO: Olga Špátová, dokumentaristka
Dokumentaristka Olga Špátová mluvila v rozhovoru například o dokumentu o Janu Kaplickém. celý článek
VIDEO: Oldřich Martinů, policejní prezident
Policejní prezident Oldřich Martinů mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o snižování platů u policie... celý článek
VIDEO: Marcel Grün, astronom
Marcel Grün - ředitel pražské hvězdárny a planetária. Popularizátor astronomie a kosmonautiky. celý článek
