Ivo Šmoldas a balená voda

Ivo Šmoldas byl překvapen, když na balené vodě své kolegyně našel údaj o obsahu tuku v nápoji.

Nedávno mi padl slábnoucí zrak na etiketu umělohmotné láhve, z níž jistá kolegyně usrkávala balenou vodu. S úžasem jsem se tam dočetl, že řečená voda neobsahuje tuk. Tedy abych nelhal, v kreaturálním jazyce reklamních kreativců onen nápis doslova zněl – „obsahuje 0 % tuku“.

Chvíli jsem si zkoušel představit, jak asi vypadá voda, jejíž tukové procento je od nuly různé, leč marná snaha. Na vodu, sycenou sádlem, máslem, ba dokonce i panenským olivovým olejem, byla má představivost očividně krátká. A vůbec – i kdyby tlustá voda existovala, stejně by zůstala na ocet. Kdo by asi tak v našich beztučných časech měl chuť balit ausgerechnet tlustou, zvlášť když z takové zjevně nekápne ani slušné věno.

To hubená je onačejší nevěsta. Ta jde totiž v Česku na dračku. Kdo ji sbalí, bude díky tučným ziskům natotata za vodou. Ledaže bychom tyhle fikané baliče pustili k vodě a přilezli zpátky ke kohoutkům. To se však, jak se obávám, nestane. Kohoutek je nám totiž jaksi málo nóbl a navíc bychom mohli mít pocit, že děláme náramnou kokotinu.

Poslední články z rubriky