Dan Bárta, hudebník
PODOBNÉ ČLÁNKY
23. února 2010 18:20
Hudebník, držitel mnoha ocenění a vášnivý "vážkař" Dan Bárta mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls mimo jiné o tom, jestli bude hrát v muzikálu Jesus Christ Superstar.
Moderátor (Václav Moravec):
Muzikál Jesus Christ Superstar se vrací na českou scénu. Jeden z nejslavnějších rockových muzikálů chce od podzimu uvádět pražské Hudební divadlo v Karlíně. Připomeňme, že české nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar z roku 1994 se stalo tuzemskou kultovní záležitostí. Libretista muzikálu Michal Prostějovský před osmi lety prozradil, co pro něj Jesus Christ Superstar znamená:
Záznam Michala Prostějovského:
Ježíš je pro mě v podstatě životní etapou, která trvala šest let. Protože dva roky se v podstatě připravoval a čtyři roky žil svým životem na jevišti prakticky kromě letních prázdnin den co den, takže to byl pro mě nový druh práce na velké muzikálové ploše. Zadruhé práce s vynikajícím týmem lidí. Ježíš každopádně pro mě byl kus života.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova libretisty muzikálu Jesus Christ Superstar Michala Prostějovského, jak je 7. října roku 2002 zaznamenalo Rádio Impuls. Po Bídnících byl Ježíš prvním muzikálem, který mohlo po listopadu 1989 vidět publikum v České republice. V téměř 1300 reprízách vidělo představení 850 tisíc diváků. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je zpěvák Dan Bárta, jinak také představitel Jidáše v muzikálu Jesus Christ Superstar. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý večer.
Host (Dan Bárta):
Dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnešní Impulsy jsme připravili na základě vašich dotazů. Ty nám v průběhu dne přicházely na číslo 774 999 888. Ale máte-li jakoukoliv otázku na zpěváka Dana Bártu, stačí, když ni pošlete k nám sem do Impulsu ve formě sms zprávy, ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Dane, Hudební divadlo v pražském Karlíně vás oslovilo, abyste přemýšlel nad možností vrátit se do Ježíše. Kolik času máte na to, abyste se rozhodl?
Host (Dan Bárta):
Já myslím, že ne zvednu telefon a zavolám Pavlovi Polákovi, toho času programovému řediteli Rádia Karlín, tak na to, myslím, mám třeba tak jako odhadem asi tak třeba dejme tomu 10-15, možná 11 dní. Nemám úplně představu.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy už jste nad tím přemýšlel vážně nebo ještě na to nebyl čas?
Host (Dan Bárta):
Tak já jsem nad tím uvažoval a vlastně nad tím sem tam jako uvažuju s tím, že vlastně už mám do jisté míry vnitřně jako douvažováno. Ale je otázka, jestli se mi to chce nějak jako říkat úplně. Takže já myslím, že ještě, já jsem mluvil s Otou Balážem, který má dělat nastudování jako dirigent, šéfdirigent orchestru, mluvil jsem s Pavlem Polákem, který mi to nabídl a v této fázi je to tak, že se prostě ještě sejdeme a předpokládám, že ještě nastane nátlak, kterému se pokusím odolat.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že pravděpodobně ne?
Host (Dan Bárta):
Já to mám tak, že vlastně zvažuji to věc, že pro mě to byly jako hodně hezký učednický léta ten muzikál v tý době, kdy mi bylo nějakých 24, byl to pro mě sen splněný vlastně v tom smyslu, že jsem najednou dělal práci, kterou jsem si ani nepředstavoval, že bych někdy mohl dělat, že jsem se potkal s muzikanty, že jsem začal zpívat kus, který jsem znal už nazpaměť, protože jsem byl víceméně jeho fanouškem, že jsem se potkal s lidmi, kteří to až na pár profíků v muzikantské kabině měli úplně stejně, takže ta atmosféra byla opravdu taková, jakože se tvoří něco nového. Muzikály v té době byly pole neorané, já jsem tam potkal pana profesora Eduarda Klezlu, s kterým jsem začal dělat na technice zpěvu, takže jsem se vlastně tam vyučil do jisté míry řemeslu a …
Moderátor (Václav Moravec):
Proto nemá smysl vstupovat dvakrát do téže řeky?
Host (Dan Bárta):
Proto si říkám tak jako, že bych si to tak chtěl jak nechat, jako jo, že pro mě to byl fakt učňák v tom nejlepším smyslu slova, jakože to byla dobrá doba s dobrými lidmi a nevím, jestli vlastně, jestli toto se dá někdy vrátit. Takže toto jsou i a vlastně ta úplně nejpodstatnější na tom věc je ta, že vlastně jestliže rozdělím celou tu muziku na nějaké tři věci, jako práce, řemeslo, umění dejme tomu, tak tím, že jsem se naučil tomu řemeslu, tak tu práci jsem si odbyl potom v muzikálu Evita, jakkoliv to byla práce dobrá a mám na to dobrý vzpomínky a bavilo mě to, tak vlastně pro mě ta etapa do jisté míry skončila, jsem se rozhodl, že půjdu dál a že se tak jako osamostatním a v tuhletu chvíli vlastně se mi do té práce úplně jako vracet nechce, protože to řemeslo můžu použít jako v nějakém svobodnějším způsobu nějaké autorské tvorby nebo s kapelami, s kterými hrát chci, protože mě to prostě normálně baví a nemusím si pokládat otázku, jestli se mi chce nebo nechce. Prostě se mi chce v podstatě každý den, takže je to tak.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste právě zmínil, že jste to své rozhodování a ty úvahy konzultoval s Otou Balážem. Co Kamil Střihavka a Vilém Čok, kteří také tu nabídku dostali, zkrátka aby ty hlavní figury z roku 1994 vstoupily na prkna Hudebního divadla v Karlíně?
Host (Dan Bárta):
Tak já za ně samozřejmě mluvit nemůžu, ale je to, tohleto je prostě těžké, ono to vlastně vypadá, jako kdyby se mělo dít něco strašně, strašlivě převratného, ale vlastně o nic nejde, tady jde o to, jestli prostě nastoupí lidé mladí, šikovní, kteří budou mít chuť se prostě popasovat s těmi rolemi, kteří budou chtít to nějakým způsobem zvednout, nějakým způsobem k tomu přistoupit, kteří vlastně jako tomu přiznají to, že se to hraje podruhé, že se to hraje v jiném prostoru, že se to hraje s jiným režisérem, že se to hraje v jiné scéně, že s velkou pravděpodobností ten cast, který nastupuje do konkurzu, nebude totožný s castem, který tam byl před těmi, já nevím kolika lety, takže tohleto všechno…
Moderátor (Václav Moravec):
Téměř před 15.
Host (Dan Bárta):
Tohleto všechno jsou novoty, které ten muzikál, jako jeho znovuuvedení nutně musí provázet a teď jde o to, jestli prostě ta stará parta dejme tomu těch hlavních rolí, jestli prostě nastoupí nebo nenastoupí. Ale pro mě osobně to je tak, že ten Jesus Christ pro mě představoval jako takový velmi pěkný vstup do té muziky a nikoliv vlastně vrchol nějaké kariéry, takže já se k tomu vrátím sem tam, když hrajeme s Otou Balážem normálně koncerty, s tím, to znamená, že je koncertní verze Jesus Christ Superstar, kde to můžu vnímat jako zpěvák, to znamená používat to, co jsem se naučil a opravdu si užít tu jevištní prezentaci nebo pódiovou prezentaci s občasným tancem a nějakými zpěváckými pochystávkami, což na tom divadle vlastně nejde. A jestli něčím skutečně nejsem, tak to nejsem jako hercem, tím méně divadelním. Takže jako tohleto jsou pro mě takové věci, které jsou dost vážné. Samozřejmě dnešní doba má svoje specifika, každý dobrý kšeft se prostě počítá, což jako samozřejmě někdo zvažovat může jako víc, někdo zvažovat míň, a já samozřejmě jsem si vědom toho, že tyhlety věci řešit prostě nemusím, vzhledem k tomu, že nehodlám.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že muzikál Jesus Christ Superstar vznikl v roce 1969, vypráví o posledních dnech Ježíše Krista od jeho příchodu do Jeruzaléma až po ukřižování, uveden byl nejdřív v londýnském West Endu a pak i na Broodwayi. Muzikál Jesus Christ Superstar, host dnešních Impulsů zpěvák Dan Bárta, který jak naznačuje, se asi nevrátí do Ježíše. Vy jste řekl, že očekáváte, že budete tlačen, abyste si to ještě…
Host (Dan Bárta):
Já to tak, já vlastně v podstatě jako co na srdci, na jazyku v tomhletom případě. Budeme se o tom normálně bavit a to, a tak.
Moderátor (Václav Moravec):
Jste člověk, který na sebe nechá tlačit, když někdo z jeho blízkých chce, aby přece jenom hrál nebo účinkoval v něčem, do čeho vám se nechce?
Host (Dan Bárta):
V zásadě jako jo, v zásadě jo.
Moderátor (Václav Moravec):
Podléháte, jo?
Host (Dan Bárta):
No ne, že bych úplně, ale je to takový rys, jakože vlastně existuje určitá jako povaha moje, že jsem jako někdy takový jako přeslušnělý a že se někdy snažím jako vyhovět, ale tohleto je vážná věc jako. Ono vlastně jako já bych to mohl samozřejmě vymyslet tak, že bych tam skoro nebyl a hrál jenom takhle a nechal jako použít to jméno na ten plakát a todleto, todle, ale na to já vlastně nejsem zvyklý. To když už bych do toho šel, tak bych do toho jít musel jako úplně, protože žádná jako mazanost mě v podstatě nenapadá. Takže spíš takhle. Bohužel omlouvám se, že se tady takhle obnažuju, prozrazuji, mohl jsem dělat mazanějšího, ale já klukům zavolám hned ještě večer, předpokládám, že to neslyšeli. Ha, ha, ha.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je zpěvák Dan Bárta. Dan Bárta se krom jiného zapojil do iniciativy několika ekologických hnutí a loni v listopadu spolupředal hejtmanovi Královéhradeckého kraje petici, která požaduje důslednou ochranu lokality Na Plachtě v Hradci Králové ve východních Čechách. Petici loni podepsalo bezmála 15 tisíc lidí, tehdy zpěvák Dan Bárta krom jiného prohlásil.
Záznam Dana Bárty:
Pro ta lokalita je významná jako vzhledem k tomu, že to je místo, kde je v současný době známo nejvíc druhů vážek na jednom území v celý Český republice, to znamená, že z hlediska vážkařského je to jedna z nejcennějších jako lokalit.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Radio Impuls loni 26.listopadu slova zpěváka Dana Bárty, hosta dnešních Impulsů, o jehož lásce k vážkám ví poměrně velká část české populace. Štve vás, lidově řečeno, obecně vztah lidí k přírodě nebo je to specificky tato kauza v Hradci Králové.
Host (Dan Bárta):
Já myslím, že můžu říct, že mě obecně štve vztah lidí k přírodě v tom smyslu, že nepotkávám moc lidí, který by byli schopný mít rádi tu přírodu pro přírodu samotnou, že se to celý v rámci životního prostředí nebo ochrany životního prostředí pořád jako zvrtává do takových nějakých aplikovaných věcí, který ve finále nějakým způsobem něco člověku přinesou, ať už je to hezký pohled na krajinu a nebo případně nějaký genové bohatství, který se dá případně implantovat do nějakých hospodářských rostlin či zvířat, takže něco v tom smyslu, že jako poměrně málo lidí patří do takové skupiny v tom smyslu, že by bylo schopno tu přírodu nebo nějaký prostor samo pro sebe tabuizovat a nechat to vlastně těm tvorům, aby si tam žili svým způsobem, na který se několik milionů let připravovali.
Moderátor (Václav Moravec):
Přesto ale tu petici, o níž mluvím, tak podepsalo 15 tisíc lidí, což je poměrně velké číslo.
Host (Dan Bárta):
To je skvělý, to je, ale tam to je, to je daný taky tím, že ta Plachta je specifická v tom, že je blízko města, že to je velký kus nezastavěný plochy, kde nikomu nikdo nebrání v tom, aby vykonával různý aktivity. Dá se tam chodit se psem, dá se tam jezdit na kole, dá se tam trávit příjemný rande, běhají tam maníci s takovými těmi agalemi, já si furt nemůžu, hesoft se to jmenuje, tak tam je neustále několik mladých vojáků, který se připravujou na svoji následující kariéru a tak dál, a tak dál a to tomu nevadí, protože ten prostor je mozaika různých krajinných celků, který se vyznačují hlavně tím, že tam není moc stromů a že tam jsou takový mokřady a tak dál, a tak dál, že tam suchý, písčitý místo střídají místa bahnitý a stinný, tím pádem tam je velká koncentrace různých druhů drobných živočichů, který vlastně celou tuhle tu, celý tenhle prostor používají jako určitý útočiště a takhle nikde okolo to tak není. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Ale vy nejste Východočech?
Host (Dan Bárta):
Nejsem, ale mám kamaráda. . .
Moderátor (Václav Moravec):
O tom, jak krásně o Plachtě . . .
Host (Dan Bárta):
Tak, jednak mám kamaráda Roberta Lízlera z Hradce, s kterým děláme biologický knížky, ten mě tam několikrát vzal a Hradec je jedno z měst, kde jsem strávil poměrně dost času jako v poslední době, že tam jezdím často a s těmi lidmi jsem tam v kontaktu a další věc je, že skutečně jsem si vědom toho, že přes vážky to je bohatý. Takže já myslím, že ty lidi vlastně chápou, že ta Plachta, což je nějaký úplně hodně velmi, velmi bývalý vojenský újezd, je pro nějaký tradiční takový jako do jistý míry rekreační místo, takže ten zájem na tu ochranu by z těch dejme tomu 15 tisíc podpisů je ten zájem je vlastně veřejný, což je vlastně dobře.
Moderátor (Václav Moravec):
Podařilo se s tím hnout?
Host (Dan Bárta):
Tak já nevím. Tam došlo k tomu, že se část území na okraji prodala firmě, která tam měla vytvořit nějaký, několik bytových jednotek a vlastně celá ta reakce, která by se dala v jistém smyslu interpretovat jako pobouření, která vlastně stále u zrodu té petice, tak tam došlo k tomu, že tam v předjaří, teď nevím jestli loni nebo předloni, to bych lhal, ale myslím, že loni, tam někdo vyklopil ilegální skládku nějakýho kontaminovaného odpadu, což vlastně v podstatě vzhledem k tomu, že to vyklopil na zimovišti obojživelníků, kteří v předjaří jsou nejzranitelnější, protože hladový vylézají po zimním spánku a celý to bylo tak jako, že to trochu zavání tím, že to bylo vymyšlený, jakkoli bych si nedovolil nikoho z toho podezírat, ale je tam jako dost náhod najednou, a to vlastně ta sládka byla ilegální a jakákoliv jako sanace potom tohoto odpadu už tam nějaký věci zanechala, navíc to bylo nepříjemnosti zanechala, navíc to bylo těsně před nějakým inventarizačním výzkumem, který měl jako zjistit, jestli tam jsou daný druhy obojživelníků a tak dále a tak dále, takže to vlastně tohle byla taková prostě trošku jako lumpárna, no.
Moderátor (Václav Moravec):
Jak jste občansky důsledný, to znamená, pokud by nepokračovala ona důsledná ochrana, tak co byste dělali dál?
Host (Dan Bárta):
To já nevím. Já vlastně, já si myslím, že je zájmová skupina nějak dejme tomu ochránců přírody, která v jistým smyslu jakoby předskakuje těm 15 tisícům lidí, potom je tam město, které má nějaký zájem nakládat s tím pozemkem, naložilo s ním tak, že ho prodalo nějaký firmě, která tam teoreticky bude stavět a vždycky prostě existuje nějaká legální cesta, kterou se to dá jako rozhodnout. Já myslím, že hlas jako 15 tisíc lidí není úplně malý, což je vlastně proti jako vlastně soukromému zájmu nějaký developerský firmy, to jako stát, jako ochránce lidí svých nějakým způsobem jako zohlednit v tom rozhodování může.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste znám, jak jsem zmiňoval, svou láskou k vážkám, před dvěma lety, pokud se nemýlím, tak jste měl výstavu fotek vážek v Brně, v Praze, tehdy jste odhalil, že se vám před fotoaparát dostalo 200 až 300 druhů. Kolik jich vlastně existuje?
Host (Dan Bárta):
Asi 5700.
Moderátor (Václav Moravec):
To je opravdu jen zlomek toho, o kolik jste rozšířil tu svoji sbírku fotografií?
Host (Dan Bárta):
Já nevím, třeba o 50.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste také před dvěma lety prozradil, že za svoji zálibou vyrážíte na dva až tři týdny v roce, proto vás to časově neomezuje v muzice, platí to?
Host (Dan Bárta):
Platí, ono to je trošku víc, protože se tomu člověk musí samozřejmě věnovat i doma, viz jako zpracovávání toho materiálu, takže tím trávím teda poměrně dost času, to se přiznám, ale jako takový to, ta fyzická nepřítomnost uvnitř hranic České republiky se skutečně dá počítat na týdny, nikoliv na měsíce roku.
Moderátor (Václav Moravec):
Ve kterých oblastech je výskyt vážek nejbohatší?
Host (Dan Bárta):
Tak tropy, klasik. To je jako, v tropech je dost mokro a je tam dost teplo.
Moderátor (Václav Moravec):
Tam také z těch 5000 druhů jich je . . .
Host (Dan Bárta):
Většina.
Moderátor (Václav Moravec):
Většina.
Host (Dan Bárta):
Převážná. Ono v zásadě v podstatě platí, že v tropech je větší množství druhů o menším počtu jedinců a v takových těch mírných šířkách, jako je naše, je menší počet druhů a větší počet jedinců. Když si vezmete stromy, tak vyjmenovat 70 procent stromů v našich lesích dokáže většina lidí u nás normálně, která je v tom jakoby nevzdělaná, jenom z takový ty běžný zkušenosti, kdežto tam máte na ploše 10 x 10 metrů těch druhů třeba 15, 17, což je jako nepoměrně větší počet. Mimochodem teď jsme dělali nějaký výzkum na Borneu a na ploše 10 x 10 kilometrů jsme našli o 10 druhů větší počet, než je v celý Český republice včetně těch přivandrovalců, takže to je jako jeden, jedna z možností a je to homogenní prostředí diptorkrapového nižného lesa.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy v těch, na kolika projektech takhle pracujete, říkáte, dělali jsme výzkum.
Host (Dan Bárta):
Tohle to je jeden takový, který děláme s Alešem Dolným. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Ano, tedy s mužem, se kterým jste také devět let pracovali na knížce Vážky České republiky, ta vyšla před tři čtvrtě rokem, Aleš Dolný tehdy ke spolupráci s vámi dodal.
Záznam Aleše Dolného:
Byla to náhoda, protože jsme se neznali a poznali jsme se opravdu až kvůli vážkám a na knihách o vážkách jsme začali spolupracovat zhruba před těmi osmi nebo devíti lety, kdy jsem vlastně poslouchal úplně náhodou v televizi vyprávění zpěváka Dana Bárty o jeho koníčku a o tom, že by v budoucnu rád vydal knihu, nejlépe fotoatlas a že by potřeboval nějako odbornou pomoc.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo Rádio Impuls 23. května loňského roku slova ostravského biologa Aleše Dolného. Téměř 700 stránkové dílo Vážky České republiky je, řekněme, unikátní rozsahem i informací, také fotodokumentací, kterou právě Dan Bárta, host dnešních Impulsů, do té knížky dal. Předpokládám, že víc už nemůžete dosáhnout, že byste vydával publikaci o vážkách v jiných zemích?
Host (Dan Bárta):
Tak určitě by to nebyla takováhle sonda, která zpracovává tak obrovské množství dat, jo? Tohleto je vlastně monografie řádu na území České republiky, je tam 75 tisíc různých údajů z různých míst, kde je to výskyt druhů v rámci sezony, výskyt druhů v rámci nadmořské výšky, všechny tyto údaje jsou biostaticky zpracované, jsou zpracované tak, aby se vědělo, který typ biotopů daný druh na našem území preferuje a tak dále a toto je samozřejmě záležitost, která tady vznikala desetiletí a my jsme to s Alešem v podstatě jenom zastřešili, to znamená, že tu mravenčí práci několika stovek nadšenců a kolegů vlastně jsme jenom tak jako dopíchli do té formy, že jsme to celé zpracovali. Kdežto když děláme výzkum někde venku, tak buď participujeme, když někdo jiný se chystá na nějakou podobnou knížku, tak mu můžeme dodat pár dat, jakože jsme tam byli tehdy a tehdy, viděli jsme to a to, chytili jsme to a to za takových a takových okolností atd. atp. A nebo vlastně můžeme něco takového dělat sami, ale samozřejmě na mnohem menší ploše a jako takovou jako ochuzenou formou v tom smyslu, že je to víceméně jenom série nějakých identifikačních karet jednotlivých druhů. To znamená, takhle vypadá Ginacanta dorni a takhle vypadá Ginacanta basikutata a tak dále a tak dále a žije tam a tam a tam, tam jsme ji chytli, ale že by vlastně se někdo zabýval tou biologií toho zvířete, to znamená, v jakém stádiu žijí larvy a kde žijí larvy, v jakých typech vod žijí larvy, jak dlouho se vyvíjejí larvy a tak dále a tak dále a tak dále, to je…
Moderátor (Václav Moravec):
Nedáte se na akademickou dráhu?
Host (Dan Bárta):
Vůbec ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Proč ne?
Host (Dan Bárta):
To já o tom jenom vyprávím, já nic z toho nedělám.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy jste popularizátor.
Host (Dan Bárta):
Já tam běhám s foťákem a tak.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká zpěvák Dan Bárta, host dnešních Impulsů. Děkuji, Dane, že jste přijal mé pozvání.
Host (Dan Bárta):
Rádo se stalo.
Moderátor (Václav Moravec):
Bylo to moc milé, těším se někdy příště na shledanou.
Host (Dan Bárta):
Mějte se, nashle.
Moderátor (Václav Moravec):
Takové byly dnešní Impulsy se zpěvákem Danem Bártou. Hostem středečních Impulsů pak bude náčelník Generálního štábu Armády České republiky, Vlastimil Picek.
Diskuze
23.02.2010 | 22:18
Poslední články z rubriky
Milan Zelený, ekonom
Ekonom Milan Zelený mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomické recesi. celý článek
Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD
Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka mluvil o aktuální situaci uvnitř ČSSD po odchodu Jiřího Paroubka z postu předsedy. celý článek
László Sümegh, koordinátor projektu Šance
Koordinátor projektu Šance László Sümegh mluvil o pomoci lidem z ulice. celý článek
Jan Mühlfeit, prezident evropského Microsoftu
Prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o ekonomice... celý článek
Miroslav Kalousek, ministr financí
Ministr financí Miroslav Kalousek mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o reformách, které čekají Českou republiku v následujících letech. celý článek
Roman Vaněk, Pražský kulinářský institut
Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o trendech ve vaření. celý článek
Jan P.Muchow, hudebník
Hudebník Jan P.Muchow mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o své tvorbě. Například pro představení Shakespearovských letních slavností, konkrétně pro Jindřicha IV. celý článek
Leoš Tržil, ředitel dopravní policie
Ředitel dopravní policie ČR Leoš Tržil mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vysokém počtu dopravních nehod od začátku prázdnin. celý článek
Lucie Seifertová, spisovatelka
Spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová je autorkou obřího leporela a knih jako Tajemná Praha nebo Dějiny udatného národa českého. celý článek
Tomáš Drážný, vedoucí iniciativy Inventura demokracie
Vedoucí iniciativy Inventura demokracie Tomáš Drážný hodnotil pro Rádio Impuls výsledky letošních voleb. celý článek
